Undying Sands – je dobrý nápad tahat hexy náhodně?
Undying Sands
Nejsmrtelnější dungeon, jaký byl kdy napsán! Postavy se vydávají do neprozkoumaného podsvětí, aby konfrontovaly snad nejobávanějšího nepřítele z AD&D.
H2: The Mines of Bloodstone je dobrodružství pro první edici Advanced Dungeons & Dragons (1978). Jde o druhý díl série H – The Bloodstone Pass Saga, navazující na děj H1: Bloodstone Pass (1985). Je určené pro postavy na 16. až 18. úrovni. Využívá nová pravidla pro průzkum podzemí z Dungeoneer's Survival Guide (1986), průzkum divočiny z Wilderness Survival Guide (1986) a pro bitvy armád Battlesystem (1985), byť ta poslední nejsou nutná – slouží jen k vyhodnocení několika volitelných bitev v podzemních tunelech.
Družina v něm dokončí válku proti loupežnické armádě a potom sestoupí do dolů zamořených démony, kde se prý v hlubinách ukrývají poklady. Jde o sérii dungeonů a přírodních jeskyní plných smrtících nástrah, prokládanou volnějšími pasážemi v divočině. Dobrodružství je koncipované v zásadě jako „funhouse dungeon“ a obsahuje vesměs nahodilý výběr pastí i nebezpečných nestvůr, včetně legendárního taraska!
Dobrodružství původně nebylo zasazené do konkrétního herního světa, ale další produkty ho zpětně umístily do Forgotten Realms.
Děj pokračuje dobrodružstvím H3: The Bloodstone Wars (1987).
Říká se, že život je legrační. Je plný utrpení a mizérie, zmatení a ignorace. Těmihle hrozivými věcmi se náhle zaplnil život obyvatel jedné alpské vesničky. Ztrácejí se děti a do srdcí rodičů vnášejí strach příběhy o černé magii a čertovinách.
The Punchline je dobrodružství pro postavy na nízkých úrovních v Lamentations of the Flame Princess (2010). Odehrává se v horském údolí zhruba odpovídajícím raně novověké Francii. Ztrácejí se děti a vesničani mají podezření, že za to může tlupa komediantů. Hráči se tedy pouštějí do vyšetřování, které se zvrhne v šílenství a horor. 32 stránkové nelineární dobrodružství popisuje jednu vesnici, několik lokací v okolí a tucer nehráčských postav, se kterými budou hráči interagovat.
Vesničku Krvavý Průsmyk ohrožuje armáda tisíců loupežníků – orků, goblinů, obrů i lidských odpadlíků vedených mocným vrahem. Bezbranní a přečíslení vesničani musejí zaplatit tribut ve zlatě, jídle… a otrocích.
H1: Bloodstone Pass je dobrodružství pro první edici Advanced Dungeons & Dragons (1978) a zároveň scénář pro jeho pravidla bitev armád Battlesystem Fantasy Combat Supplement (1985). Je určené pro postavy na 15. a vyšší úrovni, a přestože obsahuje i pasáže věnované tradičnímu roleplayingu, většina scénáře se zabývá sérií rozsáhlých bitev armád. Hrdinové brání vesnici před útočící armádou, snaží se vycvičit a vyzbrojit zdejší rolníky, získat spojence a nakonec vyhrát válku. Zatímco začátek je relativně naskriptovaný, ve fázi plánování a budování armády se scénář otevírá do sandboxu.
Jde o první díl čtyřdílné série H – The Bloodstone Pass Saga. Děj pokračuje dobrodružstvím H2: The Mines of Bloodstone (1986).
Dobrodružství původně vzniklo bez určení herního světa, ale bylo zpětně začleněno do Forgotten Realms.
Produkt vyšel jako krabice obsahující sešit se samotným dobrodružstvím (32 stran), sešit a popisy armád a postav (24 stran), 104 kartonových žetonů a 12 vystřihovánek budov a scenérie.
Broken Spire (dříve Broken Crown) je doplněk pro Blades in the Dark (2017) o revolucionářích, kteří se rozhodli přetrhnout pouta Císařovy vlády. Možná usilují o moc sami pro sebe, o politickou změnu, nebo je žene osobní vendeta.
Broken Spire je doplněk vyžadující znalost základní hry, kterou upravuje. Oproti základní hře se nezabývá záležitostmi gangsterů v boji o území, ale vysokým politickým zápasem nejmocnějších jedinců a frakcí v Císařství. Je hratelný v jednom dlouhém sezení (každý krok revoluce je jedna scéna) nebo jako kampaň (každý krok může být jedno „score“).
Sedí uprostřed své Pavučiny, temná síla pronikavě zlé moci. Její vlákna sahají po celém Oerthu…
GDQ1–7: Queen of the Demonweb Pits je „supermodul“, který v sobě kombinuje sedm dříve vydaných a oceňovaných dobrodružství pro první edici Advanced Dungeons & Dragons (1978): Gygaxovu trilogii G o obrech (1978), jeho trilogii D o drowech (1978) a závěrečný díl od Davida Sutherlanda Q1: Queen of the Demonweb Pits (1980). Je určený pro postavy na 8. až 14. úrovni. Dobrodruzi vyrážejí na trestnou výpravu proti obrům, kteří terorizují lidské země. V sérii dobrodružství přemůžou jejich náčelníky a zjistí, že konspirace vede až pod zem, kde žije záhadná rasa drowů.
Dobrodružství jsou tu prezentovaná v lehce odlišné podobě – jádro je stejné, ale okrajový materiál je upravený a rozšířený tak, aby utvářela uspokojivější děj. Volitelně je možné propojit tuhle příručku s dalšími dvěma „supermoduly“ a utvořit tak epickou kampaň, která začne v T1–4: Temple of Elemental Evil (1985), pokračuje v A1–4: Scourge of the Slavelords (1986) a končí touto knihou.
Čtvrtá edice her z rodiny Ars Magica. V Ars Magica se hráči přenesou do „mytické Evropy“ 13. století, ve které jsou lidové příběhy, pověry a pohádky pravdivé. Hra se točí kolem „kovenantu“ – skupiny mágů, jejich společníků a jejich služebníků („grogů“) – a podporuje hraní v režimu „troupe play“, kdy hráč ovládá víc různých postav a střídá je. Jádrem hry je flexibilní magický systém, ve kterém hráči můžou vymýšlet kouzla kombinováním existujících „technik“ a „forem“ (např. „Creo“ + „Ignem“ znamená „Stvoř oheň“). Systém doplňují podrobná pravidla pro učení se kouzel, bádání, výrobu magických předmětů, učení učedníků nebo sestrojování konstruktů.
Čtvrtou edici rozpracovalo nakladatelství White Wolf, ale ještě před vydáním ji prodalo nakladatelství Atlas Games. To hru výrazně přepracovalo ve spolupráci s internetovým mailing listem skalních fanoušků. Oproti předchozí edici byly odstraněny prvky, které prostředí hry měly propojovat s herním světem World of Darkness, například racionální nauka „pravého rozumu“ nebo jiné názvy rodů. Po stránce pravidel jde spíš o řadu dílčích úprav, například přepracování soubojového systému.
Vydavatel hru aktivně podporoval početnou řadou doplňků a rozšíření. V roce 2003 zveřejnil celou základní příručku zadarmo ke stažení. Nakonec přišel s celkovou revizí své verze hry v podobě páté edice Ars Magica (2004).
Nocí se nese ozvěna výkřiků, leč za dne jsou ohořelé pozůstatky vesnice tiché. Z upadající země Pomarj opět udeřili otrokáři!
A1–4: Scourge of the Slavelords je „supermodul“ určený postavám na 7. až 11. úrovni v první edici Advanced Dungeons & Dragons (1978). Spojuje v sobě čtyři dříve vydaná dobrodružství, ve kterých dobrodruzi bojují proti otrokářům: A1: Slave Pits of the Undercity (1980), A2: Secret of the Slavers Stockade (1981), A3: Assault on the Aerie of the Slave Lords (1981) a A4: In the Dungeons of the Slave Lords (1981).
Ve všech čtyřech případech se jedná se o původně turnajové dungeony s velkým důrazem na boj, hrané v roce 1980 na setkání Gen Con XIII. Ve sborníku není prezentovaná jejich přímá kopie, ale revidovaná podoba. Supermodul lehce upravuje jejich obsah, mění rozsah úrovní, pro které jsou dobrodružství určená, a přidává spojující materiál mezi ně, aby na sebe děj lépe navazoval.
V novém vydání se dobrodružství dá volitelně využít jako součást rozsáhlé kampaně, která začne v T1–4: The Temple of Elemental Evil (1985), pokračuje tímto dobrodružstvím a skončí v GDQ1–7: Queen of the Spiders (1986). Alternativním pokračováním sborníku je kampaň Slavers (2000) pro druhou edici Advanced Dungeons & Dragons (1989), která se odehrává deset let po událostech z A1–4: Scourge of the Slavelords, je ovšem určena postavám nižších úrovní.
Později sborník A0–4: Against the Slave Lords (2013) sdružuje totožná dobrodružství, ovšem v podobě nezměněné oproti původním vydání.
Ars Magica je hra zasazená do „mytické Evropy“ 13. století, ve které jsou lidové příběhy, pověry a pohádky pravdivé. Bůh existuje a jeho zástupci chodí po zemi, Ďábel se svádí lidi na scestí, víly a elfové zneužívají lidi ke svým podivným účelům. Hráči hrají za postavy mágů z Hermova řádu – organizace, která reguluje jejich vzájemné vztahy – a společně rozvíjejí domovskou základnu zvanou „covenant“, pátrají po magických znalostech, sbírají přísady na mocná očarování a zaplétají se do konfliktů s konkurenčními mágy, nadpřirozenými hrozbami i okolní středověkou společností.
Tato třetí edice vznikla potom, co se původní nakladatel Lion Rampant sloučil s časopisem White Wolf Magazine, čímž vzniklo nakladatelství White Wolf. To jako svou první hru vydalo Vampire: The Masquerade (1991) a odstartovalo rodinu horových her zasazených do světa World of Darkness. Třetí edice Ars Magica pak byla navržena tak, aby byla s reáliemi World of Darkness konzistentní. Informace o její „mytické Evropě“ byly přepracovány a výrazně rozšířeny, aby sloužily jako jakýsi „prequel“ pro World of Darkness – podstatnou změnou je, že ke čtyřem tradičním zdrojům moci (božská, pekelná, magická, vílí) přibyl ještě racionální „skutečný rozum“ (tato změna byla v pozdějších edicích odstraněna).
Hra si zachovala důraz na hraní se skupinami postav („troupe play“). Každá hráč si připraví jednoho mága a jeho společníka, které střídá podle potřeb dobrodružství, ve hře je taky celá řada „grogů“ (rolníků, osobních strážců…), které může ovládat každý hráč. Role vypravěče může mezi dobrodružstvími kolovat mezi hráči. Kampaně sledují dlouhá léta v herním světě, přičemž se střídají dobrodružství a delší období bádání nebo práce v laboratoři. Postavy jsou definované základními vlastnostmi, dovednostmi a sadou výhod a nevýhod zvaných „ctnosti“ a „vady“. Většina akcí se vyhodnocuje sečtením příslušné vlastnosti s dovedností, přičtením hodu desetistěnnou kostkou a porovnáním výsledku s cílovým číslem.
Základem hry stále zůstává propracovaný magický systém stojící na myšlence, že existuje 5 základních technik a 10 forem, jejichž kombinováním můžou hráči volně vytvářet kouzelné účinky – např. „Creo“ + „Ignem“ znamená „Stvoř oheň“. Hráči si takto můžou vymýšlet vlastní kouzla, a ta ani nemusejí být popsaná v pravidlech. Tento systém doplňují podrobná pravidla pro učení se kouzel, bádání, výrobu magických předmětů, učení učedníků nebo sestrojování konstruktů.
Ve srovnání druhou edicí Ars Magica (1989) třetí edice upravuje a rozšiřuje reálie herního světa a reviduje mnohá pravidla – základní pravidla se tak rozrostla na víc než dvojnásobek, z cca 160 stran na 390 stran. Přibyla nová mechanika „vášní“ reprezentující silné motivace jako čest, a byla přepracována mechanika „bodů sebedůvěry“ – metaherní měna, jejímž utrácením je možné opakovat neúspěšné hody.
Hra měla rozsáhlou podporu, vyšlo pro ni přes 20 rozšíření. V roce 1994 ji ale White Wolf prodal nakladatelství Wizards of the Coast, aby se mohl víc soustředit na World of Darkness. To vydalo jen pár dotisků, vytvořilo dvě nová rozšíření a připravilo čtvrtou edici, kterou ale nikdy nepublikovalo. Místo toho hru prodalo nakladatelství Atlas Games, které rozdělanou práci dokončilo a vydalo čtvrtou edici Ars Magica (1996).