A One in a Million Chance at Adventure je nelicencovaná fanouškovská stolní hra ze Zeměplochy Terryho Pratchetta. Hráči se ujímají rolí postav, které se často neochotně stávají pěšáky v kosmickém příběhu plném humoru a satiry. Hra se zaměřuje hlavně na zachycení ducha a atmosféry Zeměplochy, je stručná (příručka má jen 28 stran) a snaží se podporovat plynulé vyprávění.

Postavy jsou definované sadou pěti číselných vlastností, rasou (kromě lidí jsou k dispozici i trpaslíci, trollové, gnómové, nemrtví a vlkodlaci), dovednostmi/kouzly a minimálně jedním zlozvykem. Jednoduché vyhodnocování je postavené na hodech desetistěnnou kostkou, kdy je cílem podhodit hodnotu vzniklou součtem dvou základních vlastností postavy, případně vlastnosti a dovednosti/kouzla. Metaherní měna zvaná „Narrativium“ umožňuje hráčům podnikat nepravděpodobné věci („šance jedna z milionu“), sesílat kouzla nebo uniknout Smrťovi. Hráči ji získávají za hraní v souladu se svými charakterovými vadami.

Royal Blood s podtitulem A Game of Cards je jednoduchá hra v žánru vloupaček, postavená na používání tarotových karet. Hráči se v ní stanou tzv. „royals“, napůl lidskými bytostmi s magickými schopnostmi, které reprezentují dvorní karty z tarotového balíčku (jako je například princezna holí nebo král disků). Jejich cílem je během jediné noci provést loupež proti mocným entitám reprezentujících velká arkána tarotu (jako je Smrt nebo Ďábel) a získat tak jejich síly pro sebe.

Stručná pravidla používají balíček tarotových karet v kombinaci s mincemi. Taháním karet se vyloží nepřítel a série výzev, které je zapotřebí překonat, přičemž 80stránková příručka nabízí ke každé kartě možné výklady. Rozložením mincí na jednotlivé karty se určí dodatečné překážky. Hráči pak volí, kterou překážku (kartu) chtějí překonat, přičemž při samotném vyhodnocování tahají číselné karty, kdy nízké číselné hodnoty znamenají neúspěch, střední úspěch s koplikací a vyšší hodnoty čistý úspěch. Překonáním závěrečného nepřítele hra končí a příběh se uzavírá.

V roce 2025 má vyjít přepracovaná, druhá edice Royal Blood.

After the Bomb je postapokalyptická sci-fi hra v roli inteligentních, humanoidních mutantních zvířat. Potom co lidstvo zdokonalilo genové technologie do takové míry, že začaly vznikat mnohé transgenní druhy a podařilo se vymýtit většinu chorob, se na světě objevil virus disponující kopií lidského genomu, proti němuž lidé neměli obranu. Většina lidstva na nemoc zemřela, další zničila atomová válka rozpoutaná mocnostmi, které hledaly viníka. Tentýž virus dokázal nakazit i zvířata, u nich ovšem vedl nikoli ke smrti, ale ke zkombinování jejich genomu s tím lidským – a vzniku mutantů. Postapokalyptická planeta je tak obývána zbytky lidstva a především inteligentními zmutovanými zvířaty – a právě do těch se hráči vtělují a vyrážejí prozkoumávat zdevastovaný východ Spojených států.

Zatímco první edice After the Bomb (1986) bylo jen stručné rozšíření pro hru Teenage Mutant Ninja Turtles & Other Strangeness (1985), druhá edice rozpracovává původní námět do podoby plnohodnotné samostatné hry. Výrazně taky rozšířila a obměnila samotné reálie herního světa. Jedním z impulzů k vydání druhé edice byla skutečnost, že nakladatel přišel o práva na Želvy nindža a chtěl mít v nabídce hru s podobným tématem. Hra ve skutečnosti recykluje mnohé materiály i pravidlové možnosti právě z Teenage Mutant Ninja Turtles & Other Strangeness.

Používá systém Megaversal typický pro hry od nakladatelství Palladium Books, což je o klasický systém založený na základních vlastnostech a procentuálně vyjádřených dovednostech. V této variantě nemá klasické rasy a povolání. Místo toho si při tvorbě postavy každý hráč vytvoří unikátního mutanta volbou jednoho z více než 100 zvířecích druhů, minulosti (např. „kluk z farmy“) a potom zakoupením specifických mutací, speciálních schopností, psionických útoků a podobně. Kromě standardního soubojového systému má hra i pravidla pro bojová umění, kybernetiku a speciální mutantské schopnosti.

Goblin Errands je žertovná hra bez přípravy, ve které se hráči ujmou rolí goblinů, jejichž úkolem je plnit zdánlivě všední úkoly pro svoji komunitu, například nakoupit zeleninu na trhu nebo přesvědčit místního kouzelníka, aby pomohl s řešením nezvyklých problémů. Svět je ovšem dělaný pro bytosti mnohem větší a silnější než goblini, což i z obyčejných úkolů činí komické výzvy. Navíc mají goblini k dispozici „jen jednu mozkovou buňku, a to ještě všichni společnou“, což vede k humorným situacím a nečekaným komplikacím.

Každé sezení obnáší jeden konkrétní úkol a začíná z čisté vody, včetně toho, že se společně vytvoří gobliní obec, hráčské postavy a vymyslí samotné zadání úkolu. Základní příručka s tím pomáhá poskytnutím notných náhodných tabulek. Každá hráčská postava má některý z osmi možných archetypů („playbooků“) a je definovaná šesticí číselných vlastností. Při jednoduchém vyhodnocování se hází poolem tolika kostek, kolik je hodnota příslušné vlastnosti, přičemž každé hozené číslo 5–6 je úspěch, zatímco 4 je zádrhel.

Dead of Night je hra zaměřená na hororové příběhy ve stylu táborákových historek, slasher filmů a béčkových hororů. Hráči se ujímají rolí obětí, které čelí neúprosným zabijákům a děsivým monstrům, přičemž hlavním cílem je přežít. Tato druhá edice je revizí a rozšířením původní Dead of Night (2005).

Druhá edice používá velice podobná pravidla jako ta první. Jádro zůstalo stejné, změnily se jen detaily. Postavy se vytvoří během pár minut rozdělením bodů mezi čtyři páry atributů (např. útok/ochrana nebo únik/pronásledování) tak, aby součet byl vždy 10. Od výsledných hodnot se potom odvíjejí určité „specializace“, které dávají bonus na konkrétní činnosti. Vyhodnocování probíhá hodem 2k10 + atribut + specializace proti cílovému číslu. Klíčovým prvkem hry jsou „body přežití“, představující odolnost a štěstí postav. Hráči je dostávají za zábavné hraní postavy a utrácejí je při neúspěšných akcích, nebo aby na chvíli převzali vyprávění do svých rukou. Vypravěč pracuje s podobnými body „napětí“, které utrácí ve prospěch nehráčských postav a nestvůr nebo k uvádění nových hororových prvků do děje.

K novinkám ve druhé edici patří například zavedení zlozvyků postav, výrazné rozšíření a upřesnění vypravěčovy mechaniky napětí nebo celkové přepracování pravidel pro nestvůry a jejich schopností. Kniha pravidel už nemá kapesní formát a je trochu větší. A obsahuje víc příkladů, materiálů do hry a námětů na úpravu do různých subžánrů hororu.

Dead of Night je hra zaměřená na hororové příběhy ve stylu táborákových historek, slasher filmů a béčkových hororů. Hráči se ujímají rolí obětí, které čelí neúprosným zabijákům a děsivým monstrům, přičemž hlavním cílem je přežít. Hra je jednoduchá, určená k rychlému hraní bez přípravy. Pravidla dokonce vyšla ve formátu malé, kapesní knihy, aby se dala snadno přenášet.

Postavy se vytvoří během pár minut rozdělením bodů mezi čtyři páry atributů (např. útok/ochrana nebo únik/pronásledování) tak, aby součet byl vždy 10. Od výsledných hodnot se potom odvíjejí určité „specializace“, které dávají bonus na konkrétní činnosti. Vyhodnocování probíhá hodem 2k10 + atribut + specializace proti cílovému číslu. Klíčovým prvkem hry jsou „body přežití“, představující odolnost a štěstí postav. Hráči je dostávají za zábavné hraní postavy a utrácejí je při neúspěšných akcích, nebo aby na chvíli převzali vyprávění do svých rukou. Vypravěč pracuje s podobnými body „napětí“, které utrácí ve prospěch nehráčských postav a nestvůr nebo k uvádění nových hororových prvků do děje.

Původní hra byla později nahrazena lehce přepracovanou druhou edicí Dead of Night (2010).