Flotsam: Adrift Amongst the Stars je kolektivní sci-fi hra bez vypravěče, pojednávající o vyvrhelích a odpadlících žijících v zanedbávaném podpalubí rozlehlé vesmírné stanice. Hra se zaměřuje na každodenní přežívání, drobné problémy a především vzájemné vztahy a vývoj postav na pozadí mimozemských technologií s občasnými prvky nadpřirozena.

Pravidla jsou založená na enginu Belonging Outside Belonging. Každý hráč ztvárňuje ve hře jednu postavu, vyjádřenou archetypem („playbookem“, např. Hrom, Sibyla, Hybrid…) a zároveň má na starost konkrétní „situaci“, jakýsi tématický okruh motivů, které musí vnášet do scén cizích postav (např. chudoba, komunita, gangy, vnější svět…). Hra probíhá bez kostek, většinu času tak, že ostatní kladou aktivnímu hráči otázky. Hráč na ně odpovídá a popisuje jednání své postavy, ostatní vnášejí do scény komplikace. K vyhodnocování riskantních akcí slouží jednoduchá mechanika žetonů – hráč může utracením žetonu projevit přednosti své postavy a překonat tak situaci bez komplikací, nebo naopak projevit některou ze svých slabin, dopustit komplikace a získat tak žeton. Nad rámec tohoto jádra má každý playbook aspoň jednu speciální schopnost, která umožňuje ostatním hráčům získávat žetony interakcí s danou postavou (např. hráči získají žeton, když Sibyle dovolí, aby na ně použila své záhadné síly). Důraz je na vztahy mezi postavami a jejich rozvoj. Dokonce i herní postup postav je vázaný na prohlubování vztahů.

Technoir je příběhově orientovaná hra v žánru noiru a kyberpunku, vyprávějící příběhy o lidech žijících mezi kriminálními živly – různých kurýrech, vyšetřovatelích, hackerech a jiných řešičích problémů, kteří se pokoušejí přežít a vyžít ve světě podvratných technologií, násilí a morální šedi. Dějově se hra soustředí na vykonávání práciček, vyšetřování a osobní vazby, které postavy zatahují stále hlouběji do konspirací, co zmítají městem.

Pravidla jsou koncipovaná tak, aby pomáhala strukturovat příběh. Základem je vyjádření herního města pomocí sady popisných štítků zvané „transmise“. Každou transmisi/město tvoří 36 charakteristických rysů („uzlů“) uspořádaných do šesti tématických skupin po šesti (kontakty, události, frakce, lokace, předměty, hrozby). Na začátku hry vypravěč náhodně určí tři z těchto 36 uzlů, promyslí jejich vzájemné propojení, aby vznikl základ zápletky, a jejich vazby zakreslí do dějové mapy. Různé mechaniky pak v průběhu způsobují, že se na mapu napojují další a další uzly. Hlavním způsobem jejich napojování jsou kontakty hráčských postav. Každá postava totiž začíná hru navázaná na některé z šesti kontaktů. Může je využívat jako zdroj různých službiček (půjčování peněz, instalace kyberwaru…), ale taky k obstarání informací. A kdykoli má kontakt poskytnout nové informace, náhodně se určí další uzel, vypravěč ho interpretuje a napojí na existující dějovou mapu. Postupným zapojováním dalších a dalších z 36 uzlů a jejich vzájemným propojováním se děj přirozeně košatí a prohlubuje.

Postavy jsou mechanicky určené hodnotami v devíti „slovesech“ (de facto dovednostech) a několika popisnými „přídavnými jmény“ – to jsou nečíselné, volně pojaté charakteristiky, které nejenže vyjadřují různé přednosti postavy, ale dají se získávat i v průběhu hry (např. jako negativní stavy), případně čerpat z různého vybavení nebo kybernetických implantátů. Pro veškeré konflikty včetně boje se pak používá jednotlivý systém vyhodnocování. Hráči házejí tolika šestistěnnými kostkami, kolik je jejich hodnota v příslušném „slovesu“, a porovnají nejvyšší hodnotu s obtížností (obvykle vycházející z hodnoty soupeřova „slovesa“). Pokud se na situaci dá vztáhnout některé pozitivní přídavné jméno, může hráč do hodu zapojit bonusové kostky („push dice“), naopak pokud se aplikuje negativní přídavné jméno, kostky ztrácí. Úspěšné hody zpravidla způsobují, že soupeř dostane dočasné negativní přídavné jméno a konflikt pokračuje (a graduje).

Právě okolo bonusových kostek se točí důležitá metaherní ekonomika. Na začátku hry má každý hráč k dispozici tři bonusové kostky a vypravěč žádnou. Při některých formách použití se kostky vracejí zpátky hráči, ale jiné formy využití (např. způsobení toho, aby negativní případné jméno zůstalo protivníkovi trvale) vedou k tomu, že hráči musejí své kostky přidat vypravěči. Vypravěč je může využívat stejným způsobem a tím pádem je vracet hráčům. Tím se během hry dramaticky přelívá výhoda jednou na stranu hráčů, jednou na stranu antagonistů.

Hru vydalo po crowdfundingové kampani v roce 2011 nakladatelství Cellar Games, nedodalo ovšem některé slibované bonusy z kampaně. V roce 2018 hru zakoupilo nakladatelství Dream Machine Productions, vydalo dotisk, zpětně i slíbené bonusy a začalo ji dál podporovat.

Tangled Blessings je „žurnálovací“ hra pro jednoho, maximálně dva hráče založená na vykládání tarotových karet. Hráč v ní představuje studenta nebo studentku posledního ročníku tajné magické akademie během přípravy na závěrečné zkoušky. V průběhu hry se ohlíží nazpět za uplynulými čtyřmi roky studia, různými prožitými nebezpečími, čárami, kletbami, společenskými tlaky a jinými zkušenostmi, až nakonec hra vyvrcholí zkouškami. Celým dějem se prolínají hororové prvky a táhne linka osobního soka postavy – při hře v jednom je hráč instruován, aby na soka myslel ve většině scén, při hře dvou hráčů si oba dělají soky navzájem.

Bezkostková pravidla vycházejí z dřívější žurnálovací hry Anamnesis (2021). Hráči v průběhu hry listují knihou, která jim předkládá sadu více než 60 otázek a promptů, za pomoci tarotových karet na ně odpovídají a výsledek zapisují do „deníčku“ postavy. Počáteční prompty postupně stanoví fakta o samotné postavě, její koleji a jejím sokovi, následně se děj ve zpětném ohlédnutí vrací k jednotlivým letům studia a letním prázdninám. Závěrečnou zkouškou se všechna stanovená fakta shrnou, propojí a hra končí.

Kard es Mágia (v překladu do angličtiny Sword and Magic) je maďarská fantasy hra v duchu „sword & sorcery“. Hráči se stejně jako ve starých edicích Dungeons & Dragons vžívají do rolí dobrodruhů, kteří vyrážejí na výpravy, překonávají nebezpečenství a vykrádají hrobky. Jádro hry tvoří systém d20 přepracovaný do podoby co nejbližší oldschoolovému hraní. Hra používá obvyklou šestici vlastností, rozlišuje rasu a povolání, postavy postupují po úrovních na základě zkušeností získaných z pokladů. Z d20 zůstává například systém dovedností nebo základní hod k20 + bonus proti obtížnosti.

První edice hry (2008) vyšla pouze v elektronické podobě, rozdělená do tří příruček: 68stránkové Kard és Mágia: fantasy szerepjáték („fantasy hra na hrdiny“; pravidla a úvod do herního světa Fomalhaut), 64stránkové Kard és Mágia: Szörnyek és Kincsek („nestvůry a poklady“; bestiář včetně tabulek náhodných setkání a soupis kouzelných a dalších předmětů) a 60stránkové Kard és Mágia: Mesélői Irányelvek („průvodce vypravěče“; praktické rady k tvorbě a vedení dobrodružství, světů a kampaní) (všechny 2008). Kromě toho vyšel 24stránkový anglický výtah Sword and Magic: Adventures on Fomalhaut (2011), který obsahuje základní pravidla z první příručky.

Druhá edice hry (2023) přináší dílčí změny a vylepšení, systémové jádro ale nemění. Tentokrát vyšla v tištěné i elektronické podobě, rozdělená do dvou příruček: 168stránkové Kard és Mágia: fantasy szerepjáték („fantasy hra na hrdiny“; pravidla a popis herního světa Drifting Lands a jeho podsvětů – tato část vyšla i v angličtině v příručce Drifting Lands, 2024) a 268stránkové Kard és Mágia: mesélői irányelvek („průvodce vypravěče“; bestiář, soupis kouzelných a dalších předmětů, praktické rady k tvorbě a vedení dobrodružství, světů a kampaní) (obě 2023).

Pro hru vychází řada dobrodružství, až na několik výjimek ale výhradně v maďarštině, a jejich anglické překlady jsou konvertované zpravidla pro OSRIC (2006).