Cesty do záhuby dlážděné čistými úmysly. Jiskry naděje tam, kde byste je nejméně čekali. Protivníci, kteří jsou vám podobnější, než byste byli rádi. Obtížná rozhodnutí. Morální dilemata. Intriky a emoce. Tragédie a triumfy. Vítejte v Taurilu.
Neklidný Tauril je první tištěná příručka ze světa Neviditelné knihy. Popisuje fiktivní světadíl Tauril v době, kdy technický pokrok pokročil zhruba na úroveň středověku před vynálezem knihtisku a rozšířením střelného prachu, existuje zde však i magie. Před čtyřmi dekádami se rozpadla monstrózní církev, která ovládala většinu světadílu, a nyní se Tauril ocitá v době chaosu a nejistot. Hráčské postavy jsou vrženy do této bouřlivé doby a budou moci ovlivnit, kam se bude Tauril dále ubírat. Jenže která řešení jsou dobrá a která zlá, to vůbec není jasné. Občas se těmi nejlepšími úmysly dají napáchat obrovské škody…
Většina knihy se soustředí na popis tří konkrétních říší Taurilu – pyšného Thurenského království, městského státu Kalus a divokého kraje Agol Zar. Mimo jiné tu čtenáři najdou přes 60 cizích postav, se kterými budou moci hráči interagovat. Některé z postav jsou součástí určitých frakcí, které mezi sebou mají konflikty, a udržet dobré vztahy se všemi bude extrémně obtížné, ne-li nemožné. Pán jeskyně či jak jste zvyklí nazývat toho, kdo připravuje a vede hru, ocení náměty na dobrodružství, kterých v knize najde celé desítky. Kniha dále obsahuje mapy, plánky, „náhodné“ tabulky s příběhovými a atmosférickými střípky, vzorové hráčské dobrodruhy a další pomůcky k hraní.
Městský stát Kalus podrobněji rozvíjí příručka Záhady města Kalus (2025).
Externí recenze a shrnutí
| Hudra podcast | Kasai a Petr | Hudrujeme #14 – Záhady města Kalus |
| d20.cz | Sirien | Recenze: Neklidný Tauril |
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Mnoho čtivých nápadů
Neklidný Tauril je velmi hezky zpracovaná příručka s mnoha inspirativními podněty, milými oku lahodícimi ilustracemi a hezkou kooperací českých tvůrců RPG. Příjemná změna je bezsystémovost celého produktu. Oceňuji především to, že Martina dokázala dostat tolik herního materiálu na poměrně malý prostor. Za mě krásně odvedená práce.
Bohatý zdroj námětů, trochu nudný svět
Podrobnosti jsem rozepsal ve své recenzi.
TLDR: Tauril není ani tak svět, jako spíš hromada námětů na zápletky, lokace a NPCčka, která používají kulisu fantasy světa jako pojící prvek, aby nepůsobily úplně náhodně. Nic proti tomu, funguje to dobře.
...v rámci toho co to je. Jako svět to už moc dobře nefunguje. Spousta nápadů tam je zbytečně zabitých, aby "nenarušily herní rovnováhu" popř. "univerzální přenositelnost obsahu jinam". Obojí je IMO zbytečnost - řešit rovnováhu v herním světě nedává moc smysl a přenositelnost by nějakým tím rozvedenějším originálním nápadem moc neutrpěla (jakože potenciálu a nástřelů tam není málo). Je to hrozná škoda. Typický příklad: pod světem (doslova, fyzicky) se nachází "chaos", destruktivní prvek a zdroj démonů. Přesto je řečeno, že chaos je povrchu stejně blízko v horách jako v nížinách nebo kaňonech. ...aby rozdílnost náhodou neměla nějaké neotestované herní důsledky. Takže Tauril nakonec není svět, kde by civilizace měla centra v horách, daleko chaosu, a bojovala by s chaosem o úrodní nížiny a kde by všechny mořské přístavy byly v neustálém ohrožení... je to prostě stejný svět jaký si představíte při pohledu na realitu, jen tam někde stejně hluboko je vždycky chaos. Well - what? Takhle by např. megacool svět Blades in the Dark (nebo jiné cool světy) nikdy nevznikly. A i proto Tauril vlastně není cool - i když být mohl.
Zároveň morální šedost kterou se Tauril prezentuje... v praxi znamená jen a pouze to, že autoři netlačí věci do černobíla. Nějaké morální konflikty, natož občas zmíněná dilemata, od něj fakt nečekejte.
Na druhou stranu, abych nevyzněl jen negativně - to co Tuaril nabízí (zápletky, NPCčka, lokace... sem tam další nápady) JE velmi dobré a JE tam toho fakt hodně (jakože na tloušťku té knížky fakt SAKRA hodně) V tom světě jsou rozepsané tři lokace a i když mi jedna přijde taková ... jakože středověkáí Anglie, no, not bad, not great... a druhá mě neskutečně irituje, protože to jsou kočkofilní orgie... tak jako všechny tři jsou ve skutečnosti velmi dobře popsané a - opět - obsahují spoustu herního materiálu. (Ta třetí, btw., je fakt zajímavá sama o sobě.)
Co se kvality produkce týče - well. Je to nízkonákladovka, neurazí, není nekvalitní, ale nečekejte zázraky, ilustrace jsou spíš aby se neřeklo (ale tak kupujete si knížku herních námětů, ne artbook).
Super sandbox
Doporučuji pro zkušené i začínající vypravěče. Kniha vám představí svět i s jeho historií, fungování a božstvo. K většině lokací máte popis, nehráčské postavy (mnohdy i frakce), zápletky a jak odstartovat dobrodružství. Univerzálnost a absence vazby na systém jsou velkou výhodou.
Kniha je psána tak aby popsala důležité rysy ale zároveň vám nechala velkou volnost.
Osobně jsem v něm hrál jako hráč v magickém městě Kalus a poté jsem vedl 5 sezení v systému JaD.
Mnou vedené dobrodružství se točilo kolem Věrosaje (homebrew), tvora který přežívá jako malý lesní bůžek a jeho moc se odvyjí od síly a počtu věřících. V hlubokých džunglích Agol-Zaru se tato entita začala vydávat za Nebeského ducha (jeden z bohů který byl uctíván určitou vírou více než ostatní a poté silně expandoval). Družina s ním uzavřela pakt a vloupali se do Kaluské univerzity kde ukradli svitek (původní pojednání Nebeského ducha). Entita pojala novou sílu a moc se začala rozrůstat. Někteří si v rámci paktu přáli návrat ztracené osoby, jiní nesmrtelnost a někteří odmítli úplně. Vypluli na lodích a s paladiny, bojovníky a kleriky dobyli hrad zbudovaný na ostrově Iklit. Při posledním sezení je upír Drake pozval na svůj hrad a požádal o pomoc. Vysvětlil jim o co jde a že má tvora notika který umí zjistit jakékoliv tajemství pouze od pohledu. Družina tedy cestovala aby našla nejvyššího postaveného a vystavilo ho notikovi. Závěrečná bitva v řečnickém sále a chvílemi i na pomezí realit skončila výhrou. Přišli ale o splněná přání, oživení se vrátili do říše mrtvých, nesmrtelní byli zas zranitelní.
A jde toho vymyslet mraky víc!