MythCraft je tradiční dobrodružná hra v žánru hrdinské fantasy, orientovaná především na pestré možnosti při budování postav a kombinování jejich schopností při akčních, podrobných bojích. Hráči v roli pestré dobrodružné skupiny vyrazí za dobrodružstvím ve světě Ancerra, obáhaném pěti měsíci, z nichž tři jsou obyvatelné, a i samotná planeta pod nimi hýří inteligentním životem: kromě tradičních fantasy ras se na ní vyskytují třeba dračí lidé, škodolibí satyrové nebo inteligentní králíci kleppinové.

Pravidla se v mnohém inspirují pátou edicí Dungeons & Dragons (2014). Postavy jsou definované klasicky základními vlastnostmi (v tomto případě osmi) a dlouhým seznamem dovedností. Hráči jim volí rasu, původ (zločinec, šlechtic…) a především povolání (strážný, archivář, rytíř, nomád…), od kterých se odvíjejí počáteční hodnoty dovedností, vybavení, speciální schopnosti apod. Postavy se zlepšují postupem po úrovních (až do maximální 30.), přičemž při každém postupu si hráči vybírají, jaké si odemknou nové speciální talenty a výhody. Vyhodnocování probíhá klasicky hodem k20 + bonusy za příslušnou vlastnost a dovednost, cílem je hodit aspoň stanovenou obtížnost. Souboj je postavený na tom, že hráči v každém kole utrácejí svoji zásobu akčních bodů za jednotlivé útoky, pohyby a speciální schopnosti. Magie rozlišuje pět různých typů (mystická, božská, živelná, psionická, okultní) a stojí na utrácení magických bodů (spolu s akčními body) za sesílání konkrétních kouzel.

Trojici základních knih tvoří příručka pravidel Core Rulebook (2023), vypravěčská příručka MythCrafter’s Guide (2023) a bestiář Creature Compendium (2023).

Psi*Run je bezpřípravová příběhová hra vyprávějící o skupině „běžců“ obdařených psychickými schopnostmi a zároveň ztrátou paměti, kteří v prostředí blízké budoucnost prchají před neúnavnými pronásledovateli. Děj začíná vždy havárií vozidla, ve kterém se skupina přepravovala, a postupně sleduje průběh útěku, dokud postavy neodhalí pravdu.

Každý běžec je definován hlavně svou psychickou schopností a krátkým seznamem osobních otázek, které jsou na začátku hry nezodpovězené (Kdo jsem? Odkud pocházím? Co jsem dělal? Na kom mi záleží? a podobné). Hlavní formou postupu ve hře je právě hledání odpovědí na tyto otázky. Vypravěč si mezitím v hrubých rysech zadefinuje pronásledovatele (jak vypadají, jaké používají metody a technologie…) a v průběhu hry je dál prokresluje a využívá je k vytváření tlaku na postavy. 

Postavy nemají běžné číselné statistiky. Při vyhodnocování riskantních akcí se hráč podívá do herních pomůcek a spočítá všechny otázky, které by mohly být akcí zodpovězeny – jak osobní otázky postavy, tak některé předdefinované (např. Dosáhnu svého cíle? Způsobí moje psychická schopnost potíže? Chytí mě?). Výsledkem bývá pool čtyř až šesti kostek. Hráč hodí kostkami a přidělí výsledné hodnoty k jednotlivým otázkám. Různé hozené hodnoty značí různou míru úspěchu, neúspěchu a vzniklých komplikací – tímhle způsobem dokáže jediná akce a jediný hod vyvolat zároveň prospěšné následky v jedné oblasti a zároveň výrazné komplikace v jiné. U některých výsledků hra přiřazuje pravomoc popsat následky konkrétním hráčům, ne nutně vypravěči, takže i vypravěčské pravomoci jsou součástí sázky. Jakmile některý z běžců získá odpovědi na všechny své osobní otázky, hra vstupuje do finále a brzy končí.

Hra existovala v pracovní („ashcan“) verzi už od roku 2007, finální verze vyšla v roce 2011.

Curseborne je hororová urban fantasy hra, ve které hráči představují „prokleté“ – osoby z rodin, které uzavřely pakt se zlovolnou nadpozemskou entitou známou jen jako „Patron“ a získaly tak nadpřirozené schopnosti za cenu své lidskosti a příčetnosti. V alternativě současného světa označované jako „Svět stínů“ žijí tihle netvoři mezi lidmi, zaplétají se do politiky, řeší místní incidenty nebo okultní problémy a vypořádávají se z následky svého zatracení.

Hra využívá engine Storypath. Jádrem je tradiční systém se základními vlastnostmi a dovednostmi. Hráči si pro své postavy volí jeden z 31 archetypů seskupených do pěti obecných „rodových linií“ (upíři, měniči podob, čarodějové, démoni, duchové), které určují jejich vztah s nadpřirozeným „patronem“ a zároveň jim zpřístupňují další schopnosti, kouzla apod. Vyhodnocování je postavené na hody poolem desetistěnných kostek – hráč sečte hodnotu své základní vlastnosti a příslušné dovednosti, hodí kostkami, výsledky osm až deset počítá jako úspěch (přičemž desítka se počítá za dva) a snaží se překonat stanovenou obtížnost. Zapojením vybavení nebo schopností je možné získat úspěchy navíc, naopak utrácením úspěchů je možné rušit různé komplikace nebo si kupovat „triky“, které rozšíří účinek akce (např. ji vztáhnou i na spojence nebo nepříteli přidají komplikaci). Hráči mají k dispozici společnou metaherní měnu Momentum, kterou získávají za nepodařené akce nebo některé triky, naopak ji utrácejí k různému vylepšování hodů nebo uvádění drobných dějových faktů.

Unikátní mechanikou v Curseborne je prokletí. Každá postava má hodnotu „zamotání“ (entanglement) vyjadřující, nakolik propadla své kletbě. Herně se to projevuje určitým počtem „kostek prokletí“, které hráč musí přidat ke každému hodu. Kostky prokletí generují úspěchy jako obvykle, ale zároveň můžou do akce vnést nadpřirozené komplikace související s prokletým naturelem postavy. Na druhou stranu se ale dají využívat k aktivaci nadpřirozených schopností… anebo se jich postava může bolestivě zbavit „krvácením“.

Mutants & Masterminds je superhrdinská hra v prostředí inspirovaném klasickými komiksovými příběhy. Hráči si v ní vytvoří vlastní superhrdiny a v jejich roli pak bojují proti zločincům a superpadouchům, vedou dramatické souboje a zároveň se musejí vypořádat s osobními komplikacemi.

Tato třetí edice navazuje na druhou edici Mutants & Masterminds (2005). Nově používá stejná pravidla, která vydavatel použil předtím ve hře DC Adventures (2010). Obě hry – jak třetí edice M&M, tak DC Adventures – jsou plně kompatibilní a jejich doplňky vzájemně přenositelné. 

Herní systém je výrazně modifikovaná odvozenina od enginu d20. V základu jde o klasický systém se základními vlastnostmi a dovednostmi, k tomu postavy mají navíc i určité výhody, nevýhody a superschopnosti. Postavy nemají povolání a úrovně, místo toho se tvoří volně bodovým nákupem. Stejně tak si hráči bodovým nákupem sestavují vlastní speciální schopnosti. Všechny číselné statistiky nabírají hodnot od –5 do 20, při vyhodnocování se hodí dvacetistěnnou kostkou, přičtou související statistiky a hráč musí hodit víc než stanovenou obtížnost (v rozsahu 0 až 40). Postavy nemají žádné body životů, místo toho v boji házejí na odolání útoku a v případě neúspěchu dostávají postihy k dalším hodům a různé stavové efekty (např. rozhozená, omráčená, vyřazená). Metaherní měna hrdinských bodů umožňuje hráčům kupovat si nové hody kostkou, aktivovat speciální kousky nebo se zotavit. Nové hrdinské body získávají hráči, když se na ději projeví některá z nevýhod jejich postavy, případně dojde k výrazné komplikaci. 

Ve srovnání s druhou edicí došlo k výraznému přepracování a reorganizaci různých herních charakteristik (např. jiný počet základních vlastností, jiný seznam dovedností), změnil se způsob tvorby superschopností a jejich výběr apod.

Základní příručka vyšla ve dvou verzích. Tu první, nazvanou Hero’s Handbook (2011), později nahradila revidovaná a rozšířená Deluxe Hero's Handbook (2013). Doplňuje je rozsáhlá řada všelijakých dalších rozšíření, sborníků nových schopností, připravených scénářů a jiných doplňků.

Potvory je anglicky psaná hra o bájných tvorech z tradiční slovanské mytologie, nahlížených queer perspektivou. Odehrává se v okolí raně středověkého města z Velké Moravy, kde se střetává pohanská víra s nově příchozím křesťanstvím, a zaměřuje se na hraní tvorů jako rusalka, hejkal nebo vodník s předpokladem, že tito byli „queer-kódováni“, aby působili děsivě a cize. 

Hra používá vlastní málopravidlový engine nazvaný Hourglass D6, spoléhající především na kolektivní vyprávění. Postavy jsou definované hlavně jedním z šesti archetypů (rusalka, hejkal, čert, vodník, jezinka, kikimora), který určuje specifické přednosti a slabiny, a dvěma číselnými vlastnostmi (tělo, duše). Při vyhodnocování se hází jednoduše dvěma šestistěnnými kostkami, cílem je hodit stejně nebo míň než hodnotu příslušné vlastnosti, a výsledkem je prostý úspěch/neúspěch. Tento základ dál zpestřují možnost výhody a nevýhody (hod třemi kostkami a výběr dvou nejlepších/nejhorších) nebo speciální rysy postav, dávající bonusy ke konkrétním situacím. Hráči mají k dispozici metaherní měnu „bodů manifestace“, která jim umožňuje aktivovat nestvůrné schopnosti, zopakovat hod kostkou nebo na chvíli převzít vypravěčskou pravomoc a uvést do děje vlastní fakt. Hra se má odehrávat po scénách a předpokládá, že každé sezení bude tvořené zhruba čtyřmi až pěti scénami a uzavřené.

Součástí 50stránkové příručky je i popis výchozího městečka, jeho hlavních postav, pár námětů na zápletky a jedno připravené vyšetřovací dobrodružství.