„V určeném čase vystoupíme z utajených skrýší a svrhneme města Říše. Naši bratři se vyhrnou z lesů, budou vraždit a pálit. Chaos zachvátí zemi a my, vyvolení služebníci, budeme očištěni v Jeho očích. Ať žije Tzeentch, Měnitel způsobů – Njawrr'thakh 'Lzimbarr Tzeentch!“
První díl kampaně The Enemy Within: Director’s Cut, která představuje rozšířenou a revidovanou verzi stejnojmenné kampaně pro první edici WFRP. Tento díl je revizí dvojice dobrodružství The Enemy Within a Shadows over Bögenhafen (1986–1987). Žánrově jde o kombinaci investigativního hororu s černým humorem. Knihu lze pomyslně rozdělit na tři části:
- Mistaken Identity (~40 stran): Krátké dobrodružství, v němž je jedna z postav zaměněna za důležitou nehráčskou postavu a zapletena do konspirace. Jde o sérii epizod na cestě, jejíž účelem je přivést hráče do města Bögenhafen.
- Shadows over Bögenhafen (~60 stran): Rozsáhlé vyšetřování temného spiknutí v kupeckém městě, které zrovna hýří veselím a životem, protože se v něm koná dobytčí festival Schaffenfest.
- Průvodce městem Bögenhafen (~30 stran): Podrobný popis světa nezávislý na dobrodružství, zamýšlený jako zdroj pro hraní ve městě buď před samotným dobrodružstvím, nebo jeho dokončení. Podrobně popisuje svobodné kupecké město, jeho cechy, zajímavé budovy, důležité postavy a různé háčky a zápletky.
Samotná dobrodružství jsou prakticky identická s předlohou, ale výrazně se proměnil doprovodný obsah. Chybí představení Říše, protože v této edici není potřeba, naopak byly doplněny jiné informace o světě. Některé situace z dobrodružství jsou rozšířené a mají vazby na plánované další díly kampaně. Výrazně rozšířený je především popis města Bögehnafen, které teď lze použít i samostatně.
Knihu doprovází samostatný sborník Enemy in Shadows Companion s doplňujícími materiály, které se při hraní kampaně můžou hodit, ale najdou uplatnění i při ostatních hrách ve WFRP čtvrté edice.
Kampaň pokračuje dalším dílem nazvaným Death on the Reik (2020).
Externí recenze a shrnutí
| Zpátky do dungeonu | Markus | Recenze a reflexe: Enemy in Shadows aneb bájný „dobrý railroad“ skutečně existuje (?) |
| Dinosaurium obskurních světů | Vandalicus a Markus | Podcast: Warhammer – Enemy in Shadows |
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Skvelý update
Súhlas s Markusom, p. tiež moju recenziu na prvoedičnú verziu. Tiež veľmi oceňujem hromadu voliteľných možností a úprav pôvodného obsahu. Graficky sme samozrejme teraz niekde úplne inde (aj keď čiernobiela zlovestnosť prvej edície má čosi do seba tiež).
Úžasné renesanční panoptikum
Tohle je fakt, fakt dobré (a dlouhé) dobrodružství. Bylo zamýšlené jako představení světa Warhammeru a přesně k tomu účelu je ideální. Postupně dávkuje jednotlivé prvky světa a mozaikovitě ho utváří. Je tu i celkový příběh, ale spíš jako záminka na pozadí, která nám umožňuje poznávat různé situace, překážky a obyvatele. Dobrodružství je celkově temné a nízkomagické, příšery a magie jsou vzácné a šetřené spíš na klíčové okamžiky. Velkou část hry zabere interakce s lidmi. Jsou tu desítky zajímavých postav – felčarů, bohatých kupců, komediantů, hospodských, gangsterů, jízdních hlídek... Určeno pro hráče, kteří mají rádi sociální roleplaying prokládaný občasnou akcí.
První část (Mistaken Identity) je vlastně road trip, jde o lineární cestu do cílového města, na které se hráčům stávají různé incidenty. Linearitu zachraňuje skutečnost, že ty incidenty jsou zajímavé (mutanti, šejdíři, ale taky komicky otravní šlechtici, kterým nesmíte ublížit) a nabízejí různé možnosti řešení. Je to pohodový, příjemný výlet, který vás uvede do světa Warhammeru (nebezpečné cesty, řekoplavba, lovci čarodejnic...), ale nebýt druhé části, tak se o něm dnes nebavíme.
Druhá část (Shadows over Bögenhafen) je mistrovské dílo. Dlouho jsem hledal nějaké dobré "detektivní" dobrodružství a tohle je ono. Začíná náhodnými humornými aktivitami na dobytčím festivalu Schaffenfest a hráče je nutné víceméně railroadově dostat do situace, kdy se stanou svědky nebezpečné konspirace. A pak už se jim otevírá celé město: v libovolném pořadí a zcela volně navštěvují různé postavy a lokace ve městě a snaží se zjistit, jaká to temná záhada se tu odehrává a který ctěný měšťan je do ní namočený. Děj se rychle rozbíhá do různých linií podle toho, s kým si hráči promluví a co udělají. Do toho na pozadí běží časová osa konspirace a je klidně možné, že hráči na ni nepřijdou dřív, než bude pozdě...
Třetí část (popis města Bögehnafen) mi přijde jaksi navíc. Především proto, že dobrodružství s největší pravděpodobností skončí buď útěkem/vyhnáním hráčů z města, nebo apokalypsou (nepřeháním), tak nevím, k čemu těch 30 stránek popisu města využijete. Ale město je to pěkné a vlastně se dá vykrást, aby ve vší hře reprezentovalo jiné město. Je strukturované jako popis lokací (kasárna, budovy cechů, chrámy), u kterých je vysvětlena jejich funkce, jak vypadají, co v nich je za zajímavé postavy a k tomu dva náměty na zápletky. Je vidět, že to psali historici s trochu zvrhlým smyslem pro humor, protože důraz je na přehršel různých daní a byrokratických nařízení. Když se budete sami zbavovat mrtvol, bude se s vámi soudit cech hrobařů (Morrova církev). Když budete provozovat léčení, půjde vám po krku cech lékařů. Soudy odsoudí prakticky každého, aby nevypadaly neefektivní. Nějaký vandal pomaloval budovu urážlivými grafitti, ale soudě podle toho, že žádný nápis není víc než metr nad zemí, padá podezření na místní hobití komunitu...
Dvě slabší stránky:
- První dobrodružství (Mistaken Identity) prakticky nijak nesouvisí s tím druhým (Shadows over Bögenhafen). To první prostě jen dovede postavy do města, tam skončí (spíš vyšumí) a hráči se omylem namočí do druhého. Vím, že na to první navazují další díly kampaně, ale celé druhé dobrodružství (to lepší, to hlavní, to zabírající větší část knihy) je vlastně jen náhodná událost cestou. :)
- Jsou tam pasáže (zejména v tom prvním dobrodružství, cca 3 sezení), kdy se hráči vlastně jenom vezou a nezbývá jim než nechat se vést a využívat ty ostrůvky interaktivity, které se jim v lineární cestě nabídnou. Pořád je to myslím zábavné, protože ty interaktivní scény jsou často dramatické nebo obsahují zajímavé nehráčské postavy, ale je dobré o tom vědět.
- Celé je to strašně hutné. Je tu několik podrobných aktivně jednajících cizích postav a desítky doplňujících. Do toho skutečnost, že hráči mají úplnou volnost pohybu po městě a můžou vyšetřovat v libovolném pořadí. A do toho na pozadí běží časová osa. Popsáno na desítkách stran textu (který není nastavovaná kaše - prostě to fakt je tak komplikované). Vyžaduje to extrémně důkladnou přípravu, ale výsledek věřím bude stát za to.
Atmosféricky je to geniální mix hororu s humorem, autoři mají skvělé nápady na situace a postavy, nepřestávají vás překvapovat. „Panoptikum“ je dobré slovo, které to vystihuje. Není to streamlinovaný koncentrovaný příběh, ale rozbíhavá tapiserie různých motivů. Chvíli bojujete s mutanty, pak sázíte na vítězku soutěže o nejhezčí ovci, pak bojujete v plamenech, pak chytáte třínohého goblina, pak se v kartách snažíte obehrát arogantního floutka, pak hatíte plány démonovi. Silně doporučuji všem, které láká zahrát si „nebojové dobrodružství ve stylu Call of Cthulhu v renesančním světě“ (tak nějak znělo původní zadání autorům) nebo kteří se zajímají o nízkomagické „realistické“ fantasy.
Na mém blogu najdete zápisy z kampaně (11 sezení), kterou jsem v tomhle dobrodružství odehrál.
Podrobnosti v 20. epizodě podcastu Dinosaurium obskurních světů a v recenzi na mém blogu.