Existuje mnoho vesmírů. A pak jeden, kam se hodilo všechno, co zbylo. Tam si jeden z místních založil hospodu U Plovoucího vagabunda, ale nechodili mu tam lidi. Tak si nainstaloval univerzální generátor portálů a od té doby se mu tam každý večer objevují jedinci, kteří někde prošli dveřmi a vzalo je to do jiného vesmíru. V tomhle vesmíru se nikdy neobtěžoval testováním fyzikálních zákonů, jako je třeba příčina a následek, a tak tu všechno funguje divně a ještě divněji.
Tales from the Floating Vagabond je komediální multižánrová hra soustředěná kolem interdimenzionálního baru, jehož dveře přivádějí hosty z celého času a prostoru. Je stavěná na akční mišmaš všemožných ujetých prvků, od vesmírných nacistů přes elfy až po bikinové baby s bambitkami.
K vyhodnocování využívají pravidla kombinaci základních vlastností (jako „drsnost“ nebo „selský rozum“) a dovedností, kdy cílem hráče je hodit na rozmanitých kostkách míň než jejich součet. Postavy můžou být příslušníky různých rad od klasických elfů a lidí přes všemožné zvířecí humanoidy až po bizarnosti typu mimozemšťanů s velkou hlavou. Ale pravidla jsou především švihlá a plná bizarních výmyslů. Velikost kostek se podle obtížnosti mění od k4 až po k100 (včetně třeba k30), mezi dovednostmi figuruje třeba „ubližování lidem“, „fakt hnusné ubližování lidem“, „rychlopití“, „úžasný vzhled za všech okolností“ nebo „postřeh na naprosto očividné věci“. Životy jsou „oops points“. Většina postav má jednu nebo dvě komediální schopnosti zvané „shticky“, které jí umožňují ovlivňovat zákony vesmíru – třeba zcela ignorovat následky výbuchu, pokud postava nonšalantně kráčí směrem od něj, nebo zhoupnout se po lustru bez ohledu na to, jestli existuje. Trenčkotový efekt způsobuje, že postava zpod kabátu může vytáhnout i věci, které se tam zaručeně nevejdou. Pravidlo „To by se musel stát zázrak“ znamená, že pokud jediné, co postavě pomůže, je něco naprosto neuvěřitelného, stane se to s padesátiprocentní pravděpodobností. Atakdále…
Pravidla potřebná ke hře vyšla v jedné základní příručce (1991). Ta byla postupně doplněna bezmála deseti dobrodružstvími a jinými doplňky. Jelikož nakladatelství Avalon Hill bylo především tvůrcem deskových her, vyžilo tuto svoji expertízu k tomu, že k jednotlivým doplňkům přibalovalo spoustu „hraček“: mapy, fiktivní lístky na koncerty, brožury a různé další pomůcky a blbinky.
Po dlouhé době vydal nový nakladatel druhou edici Tales from the Floating Vagabond (2023).
