Torg s podtitulem Roleplaying the Possibility Wars je multižánrová hra odehrávající se na Zemi blízké budoucnosti, která právě čelí invazi několika alternativních realit („kosmů“). Jednotlivé reality se překrývají přes sebe, čímž vznikají oblasti s různým laděním, každá s vlastními fyzickými i metafyzickými zákony. Jihovýchodní Asii zachvátil viktoriánský horor, v Severní Americe se vrátila doba dinosaurů (a plazích humanoidů), severní Evropa i s Británií se proměnila v klasickou vysokou fantasy, Francii vládne kyberpapež, Egypt se zahalil do žánru klasického pulpu a Japonsku vládne fašistická hyperkapitalistická technokracie. Hráči se stávají „bouřnými rytíři“ – lidmi, které energie uvolněné při invazi nenávratně změnily a kteří společně čelí invazi a vládcům jednotlivých alternativních realit.
Jádrem hry jsou pravidla pro metafyziku jednotlivých realit. Každý kosmos je definován čtyři číselnými „axiomy“ – technologie, magie, sociálno, duchovno – kdy například dinosauří Severní Amerika nemá žádnou magii, nízkou technologii a sociálno a vysoké duchovno. Jednotlivé předměty, kouzla, a dokonce i společenské jevy jsou navázané na konkrétní axiomy a podle jejich dostupnosti fungují, nebo ne. Například v Severní Americe tak nefungují palné zbraně, lidé mají problém i s běžnou komunikací, zato jsou tu celkem běžné zázraky.
Podobně jako v předchozí hře od West End Games, Star Wars: The Roleplaying Game (1987), i v Torgu se postavy vytvářejí pomocí šablon. Základní hra jich nabízí 24, ale v pozdějších rozšířeních přibyly další. Hráči se tak můžou stát třeba policistou, vlkodlakem, kyborgem, kouzelníkem nebo inteligentní obří hvězdicí. Šablona definuje počáteční hodnoty základních vlastností, dovedností a dostupné speciální schopnosti, ale hráč si je může dál upravovat. Vyhodnocování používá nezvyklý (a trochu těžkopádný) princip, kdy hráč hodí kostkou, v tabulce si vyhledá číselný výsledek a ten potom přičte k hodnotě dovednosti a porovná s určenou obtížností.
Hráči mají značné možnosti ovlivňovat realitu herního světa. V první řadě mají k dispozici metaherní měnu nazvanou „možnosti“, která jim umožňuje manipulovat se světem, což se projevuje dodatečnými hody kostkou, rychlejším uzdravováním nebo třeba možností používat předměty, které by podle axiomů daného prostředí neměly fungovat. Výraznější inovací je balíček „dramatických karet“. Ty jednak určují povahu jednotlivých bojových scén (standardní, nebo nakloněná ve prospěch nepřátel), jednak každý hráč dostane na začátku sezení čtyři karty a může jimi aktivovat související účinky. Karty je navíc odměňují za provádění konkrétních akcí, jako je používání klamu, zastrašování nebo provokace namísto přímočarého boje. Tento systém kostek kombinovaných s kartami byl později zobecněn pro potřeby jiných her a nazván Masterbook.
Významným prvkem hry byl i její metaplot – oficiální děj rozvíjený v průběhu času, pojednávající o „válkách možností“. Už v krabicové sadě se základními pravidly bylo přiloženo první číslo věstníku Infiniverse popisujícího úvodní situaci, spolu s formulářem, do něhož měli hráči vyplnit vývoj ve svojí domácí kampani a poslat ho zpět. Výsledky pak byly zprůměrovány a v dalším čísle věstníku se stav světa posunul – a hráči dostali další formulář.
Veškerá potřebná pravidla vyšla formou základní krabice (1990). Hra se setkala s příznivými ohlasy hráčů a kritiky a byla dál podporována četnou řadou rozšíření. Shodou okolností ale vyšla ve stejnou dobu jako tematicky téměř totožná, akorát šílenější a nevážnější hra Rifts (1990) a v konkurenčním boji s ní zaostávala. Když prodeje klesly natolik, že se hra stala neudržitelnou, rozhodl se nakladatel ukončit ji (a spolu s ní i celý oficiální příběh a svět) závěrečným dobrodružstvím War's End (1995). Jde o historicky první případ, kdy byla nějaká RPG hra takto oficiálně uzavřena, místo aby jen vyšuměla do ztracena.
Koncem devadesátých let nakladatelství West End Games zbankrotovalo, prošlo restrukturalizací a několikrát změnilo majitele. V roce 2005 se tehdejší nový majitel pokusil hru oživit vydáním nové verze pravidel, revidované a rozšířené základní příručky Torg (2005). Jejím účelem bylo hlavně připomenout starou hru a vzbudit zájem o nadcházející plnohodnotnou druhou edici – ta ale nikdy nevznikla. Práva nakonec získalo jiné vydavatelství Ulisses Spiele a to se pokusilo o svůj vlastní restart v podobě Torg Eternity (2017).
