Forbidden Lands (v českém překladu Zapovězené země) představují nové pojetí klasických fantasy her na hrdiny. Staňte se toulavými dobrodruhy, kteří se navždy zapíší do historie prokletého světa. Objevujte ztracené hrobky, utkejte se s krvelačnými příšerami, objevujte nebezpečnou divočinu. A pokud toto všechno přežijete, můžete vybudovat, spravovat a chránit svou vlastní tvrz.
Pravidla Zapovězených zemí přinášejí rychlou tvorbu postavy, nebezpečné souboje a smrtící magii. Najdete zde vše potřebné pro putování Zapovězenými zeměmi, včetně návodu pro stavbu a obranu tvrzí. Příručky obsahují také detailní popis herního světa, množství zápletek, ilustrovaný bestiář a tři kompletní dobrodružství pro vaši hru.
Unikátní pravidla vám umožní vytvářet propracované charaktery postav, prostřednictvím velké plnobarevné mapy budete moci zkoumat všechna zákoutí Zapovězených zemí hex za hexem a díky přiloženým samolepkám si svět dotvoříte dle vašich představ.
Zapovězené země získaly celou řadu ocenění v rámci ENnie Awards a byly vybrány jako nejlepší RPG na UK Games Expo. Původně švédská hra Svärdets Sång vyšla v roce 2018 anglickém překladu jako Forbidden Lands a v roce 2020 ji vydává v češtině nakladatelství Mytago jako Zapovězené země.
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Externí recenze a shrnutí
| scifi.sk | Martin Vonsak | Forbidden Lands: Prvé dojmy hex po hexe |
| Krotitelé draků | YouTube Rozhovor s Jiřím Petrů, představení hry a základních mechanik | |
| PJ Craft | Gergon | Youtube rozhovor s Jiřím Petrů o Zapovězených zemích |
Překlad
| Přeložený název | Rok Seřadit vzestupně | Překladatel | Jazyk překladu | ||
|---|---|---|---|---|---|
|
Zapovězené země | 2020 | Jiří „Markus“ Petrů | 
|
Odkaz |
Související produkty
| Průměrné hodnocení | Název | Vydáno | Kategorie | Jazyk | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
Bitter Reach, The | 2020 | Dobrodružství, Rozšiřující příručka | Epická kampaň odehrávající se na ledovcích a zasněžených pláních severu Zapovězených zemí | ||
|
Crypt of the Mellified Mage | 2020 | Dobrodružství | Sborník čtyř dobrodružných míst od tvůrců z old-school komunity | ||
|
Raven's Purge | 2018 | Dobrodružství | Epická kampaň, ve které postavy hledají mocný artefakt, který rozhodne o osudu Zapovězených zemí | ||
|
Spire of Quetzel, The | 2018 | Dobrodružství | Sborník čtyř dobrodružných míst od tvůrců z old-school komunity |
Baví mě tam materiály…
Baví mě tam materiály generující tabulky, baví mě tam náhodná setkání, dobrodružná místa, magické předměty. Všechno má svůj vlastní příběh a místo ve světe. A navíc dostatek informací k tomu, aby Vás to nakoplo ke hře.
A vše se dá navíc nádherně vykrást do vaší vlastní hry a světa. A ta mapa! A samolepky! Je to prostě doopravdy "Vem a hraj".
Jinak, překlad je taky parádní a krásně se to čte.
Teď jen jak přesvědčit mojí munchkin grupu na to přejít z 5e...vlastně ani ne, já bych si to nejradši zahrál jako postava.
Nejlepší fantasy RPG v češtině!
...prohlásil člověk, který ho do té češtiny přeložil, tak prosím berte na vědomí, že jsem zaujatý. Nicméně Zapovězené země jsou fakt dobré a za tvrzením, že lepší fantasy RPG v češtině nenajdete, si stojím. A ano, zohledňuju i překlad D&D páté edice. Protože Zapovězené země nejsou tak epicky multikulti čísílkově přepíčené bezatmosférické MMORPG. Tohle je hra, která je nízkomagická, spíš drsnější, zdůrazňuje cestování a přežití v krajině. Už do základních pravidel má zakomponované prolézání hexové mapy, náhodná setkání, zvraty při lovu nebo táboření...
Autoři tomu říkají „retro“, čímž naznačují, že je to hra inspirovaná hnutím oldschoolu (OSR), aniž by používala přímo oldschoolová pravidla. Zapovězené země jsou moderní design v tom smyslu, že systém není minimalistický a nerazí teorii „posouzení, nikoli pravidla“. Systém je naopak všeobjímající, všechno je elegantně napasované na jednotnou mechaniku (např. strach nebo vyčerpání se mechanicky projevují úplně stejně jako bodnutí mečem, akorát místo kostek síly vám ubírají kostky osobnosti, respektive odolnosti), a dokonce je tu i v určité míře možné „vykombit“ si postavu volbou různých schopností a přístupů k boji. Naštěstí to je jen decentní a nepřerůstá to v orgii kombení a vymýšlení buildů jako u jiných her.
(Zde se sluší podotknout, že já jakožto oldschooler mám radši ještě minimalističtější hry s volnějšími pravidly než tohle, a například možnost kombit nebo existence různých útočných i obranných manévrů a fint v boji mi tady vyloženě vadí. Ale zrovna tohle bude spoustě jiných hráčů naopak dělat radost.)
Nahoře pod anotací je odkaz na rozhovor se mnou, kde se o nich podrobně rozkecávám, tak nemá smysl rozkecávat se dál tady. Zapovězené země jsou tím, čím Dračí doupě vždycky chtělo být a nikdy nebylo, a myslím že svým důrazem na nízkomagičnost, cestování a přežití v krajině se přesně trefí do vkusu zdejší hráčské komunity.
Hra, na kterou jsem čekal dvě desetiletí...
Forbidden Lands, Zapovězené země, jsou pro mě něco jako zjevení. Je to hra, po které jsme prahli před dvaceti lety, když jsme lamentovali nad různými nedostatky Dračího doupěte. Po dlouhých letech mě přivedla zpět ke hraní a to velice komfortním způsobem, kdy pravidla servírují vše potřebné. Kladou na mne, jakožto na hráče, minimální nároky, nehází mi klacky pod nohy a spolehlivě mě vedou tam, kde bych mohl tápat či škobrtnout.
Předesílám, že můj komentář je silně zaujatý. S Forbidden Lands jsem se setkal ještě před jejich orginálním vydáním. Zaujaly mě pravidla Mutant Year Zero a na jejich adaptaci do fantasy prostředí jsem byl neskutečně zvědavý. Už betaverze pravidel, která se mi dostala do rukou, naprosto předčila veškerá má očekávání.
Hra po mechanické stránce úžasně šlape, celkový feeling je srdcové retro - tomu pomáhají zejména ilustrace, jejichž autorem je Nils Gulliksson, jsou prostě boží. Když jsem si pravidla poprvé prostudoval, řekl jsem si - tohle je Dračí doupě, jaké jsem ho vždycky chtěl mít, tedy mechanicky jednotné, zábavné a prošpikované hratelným materiálem.
Proto jsem se rozhodl zařídit oficiální český překlad. K mému štěstí se hra zalíbila ji Jiřímu Markusovi Petrů, který na překladu odvedl precizní, nebál bych se říci fenomenální práci. V roli redaktora se pak ocitl Jakub Bubák Maruš a troufám si říci, že společnými silami jsme text dotáhli do velice důstojné podoby.