Poslední uctívač (rozšířený)

Vložil(a) Markus dne 30. 12. 2022, 11:32
4
Průměr: 4 (1 hlas)
2022
Menší divočina obsahující kmen divochů a věštírnu pojatou jako minidungeon

Na rozhraní skal a smíšených lesů pustne věštírna, za časů Krvavé mlhy známá jako „Ústa Světlonoše“. Elfí výpravy, jedoucí si pro radu, vozily k věštírně zlato, stříbro, či cenné předměty. Zahalení věštci pomocí tryskajícího gejzíru předpovídali budoucnost, přičemž kromě cenností požadoval Světlonoš za své věštby i teplou krev zvířecích obětí. Na sklonku éry Krvavé mlhy nastalo rabování. Zapomenutý vlkenský náčelník, zlákaný zkazkami o ukrytém bohatství a pobouřený obětními rituály, shromáždil tlupu soukmenovců a Světlonošův svatostánek vyloupil. Věštírna osiřela. Gejzír tryská dál, nicméně podzemní prostory věštírny prý zůstaly od rabovaní nedotčené.

Poslední uctívač je dobrodružství pro Zapovězené země. Jde o výrazné rozšíření původního jednostránkového dungeonu Poslední uctívač (2021) z výzvy RPG Kuchyně dungeonů 2021. Na 18 stránkách popisuje desetikilometrový hex, ve kterém se nacházejí náhodná setkání, tábor primitivního kmene Holohlavců, ruiny u čedičové skály a opuštěná věštírna, kdysi známá jako „Ústa Světlonoše“. Ta je pojatá jako minidungeon o 16 popsaných lokacích.

Kategorie produktu

Externí recenze a shrnutí

Zpátky do dungeonu Markus Recenze: Poslední uctívač

4

Poslední uctívač je fantasy dobrodružství, které – světě div se – je fantastické dobrodružné. Jaký to úkaz! Má 16 stránek textu, které zhruba polovinu rozsahu věnují popisu dvou lokací v divočině, kde žije kmen podivných holohlavých divochů, a druhou půlku menšímu dungeon o 17 popsaných lokacích.

Legendy hovoří o tom, že kdesi v lesích se nachází gejzír schopný předpovídat budoucnost a něm magický štít / čarovní netopýři / mocný elfský amulet. Ať je váš háček jakýkoli, nejdřív se seznámíte se zdejším kmenem Holohlavců, kteří gejzír dost svojsky uctívají. A potom prozkoumáte dungeon v unikátním prostředí tryskajícího naftového gejzíru (oheň nedoporučen), kde vás čeká několik pěkných scének.

Ota se vyhnul častému neduhu, kdy autoři dobrodružství přijdou s nápadem, ale implementaci nechají na mě (případně vymyslí faktografii a pak mě nechají, ať si s tím dělám, co chci). Ota implementuje všechno s až obsedantní pečlivostí. Když zmíní pazourkové zbraně, hned následuje jejich pravidlový efekt. Když zmíní, že kosti mrtvých se rozvěšují v pytlech na stromy okolo vesnice, hned do hry „umístí“ jedno setkání s takovým pytlem a jeho strážci. Když zmíní požírání nebožtíků, hned to rozvíjí v náhodných drbech a pro jistotu ještě přidá vedlejší postavu, která tenhle motiv rozvíjí. Tae prosím vypadají připravené podklady pro hru! 

Ve svém jádru je dobrodružství jednoduché, a ačkoli se to na první pohled nezdá, vlastně i přímočaré. Prostě dojdete na konec dungeonu a tím splníte v zásadě všechny zápletky, které se tu nabízejí. Ale cestou vás čeká poutavá atmosféra, evokativní scény, divoši se zajímavou kulturou a dobře prokresleným prostředím, v dungeonu několik silných scén a samozřejmě implementace všeho tak důsledná, že jako Vypravěč skoro nebudete muset použít mozek.

Vidím to buď na velmi silné tři hvězdičky, nebo na čtyři s velmi odřenýma ušima, přičemž lámat se to pravděpodobně bude na tom, jestli hrajete Zapovězené země a můžete všechny ty nové předměty, kouzla a speciální útoky nestvůr použít přímo, bez konverze. 

Podrobnější text v recenzi na mém blogu.