Coriolis: The Third Horizon

V jednom musím Zapovězeným zemím poděkovat. Představili mi studio Free League. Od té doby jsem jejich věrný fanoušek. Když jsem se probíral jejich tvorbou narazil jsem na Coriolis a ten do mě ihned zasekl háček. Recenze hovořily o tisíci a jedné noci ve vesmíru, což moji zvědavost ještě více nažhavilo. Po pár odehraných hrách musím říci, že se podle mě jedná o jednu z nejlepších space oper na rpg scéně. Premisa je jednoduchá a vlastně ne moc originální. Lidská společnost opustila Zemi a vydala se ve dvou obřích lodích mezi hvězdy. Jedna však zbloudila a poté co dorazila do cíle, našla už na místě lidskou společnost obývající několik planet. K tomu jí dopomohli hvězdné brány, jež umožňují lodím putovat mezi těmi několika málo hvězdnými systémy, kde se brány nacházejí. Ty postavila neznámá prastará civilizace, která je zřejmě před tisíciletími opustila. Společnost je rozdělena do několika frakcí, od korporátů, soukromou armádu, duchovních až po rasu která přišla z hvězd a prohlašuje se následovníky stavitelů bran. Společně pak soupeří ve skrytu o moc a středobodem tohoto souboje je stanice Coriolis. Abych nezapomněl, cestovat mezi hvězdami vzhůru je nebezpečné, protože tam ve tmě je něco zlého a pokud se vás to dotkne v bdělém stavu, zešílíte. Díky za kryokomory. Potud je to jak vystřižené z každé druhé sci-fi povídky. Pocit něčeho originálního tomu dává až celkové ladění. A to je arabské. Od jídel, přes oblečení, slovníček pojmů atd. Vše tu voní blízkých východem a je to osvěžující. Celkový feel vám jako vždy FL zprostředkuje neuvěřitelnými ilustracemi v pravidlech. Setting za mě za jedna.

Systém je známý YZE s poolem šestek za atribut a skill a možností různých úprav za talenty, kterých tu není překvapivě mnoho. Vybavení pak přidávají kostku. Stačí jedna šestka na úspěch, ale víc úspěchů můžete utratit za critical, větší zranění či jiné skopičinky atd. Nic nového. Neúspěšný hod, ale můžete pushovat, tím že poprosíte Ikony (zdejší božstvo), tedy přehodit všechny kostky, kde nepadla jednička či šestka. A tady nastává změna. Každá jednička která zůstane, se promění na „dark point“ metaměnu, kterou může GM používat k různému škození. Tohle je hodně podobné 2D20 od Modiphiusu. Souboje je o něco taktičtější a nabízejí víc možností než jiné YZE systémy, snad jen s vyjímkou Twilight 2000, který je už opravdu na pomezí wargame. Tohle podporuje i mraky zbraní, které si můžete pořídit. A to včetně exoskeletonu. Pokud jste hráli jinou YZE hru, tak tady budete doma.

Co má Coriolis dalšího navíc oproti jiným hrám od FL je vaše loď. Při tvorbě postav a vaší skupiny je to dokonce velmi důležitá součást. Moje skupina na tvorbě lodi strávila snad nejvíce času. Nejenom, že si vybíráte druh lodi, ale i jaké moduly bude obsahovat, čímž jí předurčujete k tomu, co všechno s ní půjde dělat. Co bude vaše skupina vlastně hrát? Pašeráky? No tak to potřebujete skrytý prostor pro pašování. Korzáry? Chtělo by to extra výzbroj. Prospektory, kolonisty, vesmírné nomády? Sami si dokážete přestavit, jaké jsou možnosti. Za to všechno ale zaplatíte, nebo lépe dostanete půjčku, kterou musíte splácet, což slouží jako motor pro další dobrodružství. Co mě ale potěšilo je, jak je zpracovaný souboj ve vesmíru. Oproti třeba takovému Star Trek Adventures je tohle příjemně zjednodušeno a přesto souboj nabízí taktické možnosti. Každá z postav ovládá určitý úsek lodi. Kapitán udílí rozkazy, které skrytě napíše společně s GM na papír a společně je odhalí v jedné z fází (zajímavá mechanika). Ten umožní někomu na stanovišti získat výhodu, ale není povinen rozkaz uposlechnou. Na senzorech hledáte nepřátelská plavidla a v případě souboje se pokoušíte zneškodnit soupeřovi datové systémy. Inženýr rozděluje drahocennou energie mezi jednotlivé systémy, pilot se snaží dělat úhybné manévry a střelec se snaží rozstřílet vše, co se hýbe. Souboje příjemně plynou je to zábava. Nedílná součást je také péče o vaši loď. Je třeba jí pravidelně servisovat či opravovat a to samozřejmě stojí peníze. Drahé jsou i skoky mezi systémy a proto hodně často budete řešit, jak co nejvíce ušetřit. Připojit se k krafťákům a přilepit se na jejich tělo, skočit na blind a riskovat zničení, nebo si koupit nesmírně drahé koordináty skoku? V systému je toho ještě spousty a spousty, co ho činí zajímavý a svěží. Co ale hraje prim je již zmíněný setting a pocit neznáma. Mystérium ve hvězdách jež objevovat, je asi ta nejlepší část hry.

Pokud tedy hledáte space operu, kde není problém si zahrát dobrodružství ala Alien, Vesmírná pěchota či Firefly a to vše ve velmi atraktivním a zábavném arabského hávu, tak přestaňte hledat a pořiďte si Coriolis.