Databáze RPG her

Girl by Moonlight je hra v roli „magických dívek“, které za pomoci kouzelných schopností vzdorují utlačující společnosti a vypořádávají se s vlastní identitou, kvůli níž se nacházejí mimo většinovou společnost, která je nechápe a odmítá. Hra je zaměřená na společné vyprávění a klade důraz na témata seberealizace, queer identity, lásky a objevování úcty k sobě samému. Termín „magická dívka“ je spíš ilustrativní, hra umožňuje hrát v zásadě za jakoukoli marginalizovanou identitu.

Na začátku hry se hráči společně dohodnou na tématu a celkovém zarámování kampaně. Hra za tím účelem nabízí čtyři připravené rámcové scénáře („playsety“): tradiční magické dívky bojující proti zlu (jako v seriálu Sailor Moon), piloti mecha robotů čelící útokům obřích monster, příběh plný intrik a zrady směřující k nevyhnutelné zkáze; a příběhy zaměřené na zkoumání touhy, masové kultury a hledání své cesty životem. Teprve po určení tématu si hráči připraví postavy.

Hra je postavená na výrazně adaptovaném enginu Forged in the Dark. Postavy jsou primárně definované archetypem (např. Enigma, Nepravděpodobný hrdina, Outsider…), který určuje schopnosti postavy, a sadou číselných základních vlastností. Pro doklesení má každá postava ještě určité „sliby“, které vyjadřují její pocity k ostatním členům superhrdinského týmu a slouží jako vodítko k hraní postavy. Při vyhodnocování se hází poolem šestistěnných kostek, přičemž se počítá jen ta nejvyšší a nejčastějším výsledkem je „úspěch s komplikací“. Obtížnost akce se určuje vyjednáváním mezi hráčem a vypravěčem (zde „režisérem“) v závislosti na tom, jak velkou má postava nad situací kontrolu.

Průběh herního sezení je strukturovaný vždy do čtyř fází: závazek (sledujeme všední civilní život hrdinů), mezidobí (zkoumáme, kým hrdinové jsou, když nejsou na očích většinové společnosti), mise (hrdinové se přemění a jdou do akci) a následky (řešení důsledků). Celkově je hra orientovaná na společné vyprávění a dává hráčům značné možnosti směřovat, kudy se bude vyprávění ubírat.

The Mechanoids je sci-fi hra na odehrávající se v daleké budoucnosti, kde lidstvo čelí konfliktům mezi vlastními frakcemi a zároveň hrozbě invaze ze strany biomechanických bytostí – mechanoidů. Hráči se ujímají rolí lidí nebo robotů a prozkoumávají svět plný pokročilých technologií, zničených civilizací a válečných střetů. Jde o de facto druhou edici hry The Mechanoid Invasion (1981), vydanou pod lehce odlišným názvem.

Podobně jako většina her od nakladatelství Palladium Books využívá i tato variantu systému Megaversal. Pravidla původní hry aktualizuje v souladu se změnami, které byly v systému provedeny v uplynulých letech v jeho variantách použitých v dalších hrách. Základem je pořád systém povolání a úrovní, v němž jsou postavy definované základními vlastnostmi a procentuálními dovednostmi, které se jim postupem po úrovních zlepšují. Hra nově nabízí větší výběr povolání, víc technologií a celkově rozšířené materiály.

Existuje ještě třetí inkarnace The Mechanoids, ta ovšem nevyšla jako samostatná hra, ale jen jako doplněk Rifts Sourcebook Two: The Mechanoids (1992) pro hru Rifts (1990).

Bubblegumshoe je detektivní hra, ve které se hráči stanou středoškolskými detektivy řešícími záhady na současném americkém maloměstě. Kromě vyšetřování klade důraz na vztahy postav jak mezi sebou navzájem, tak s jejich okolím. Naopak upozaďuje souboje a jiná násilná řešení.

Na začátku hry si hráči společně vytvoří městečko, v němž se bude děj odehrávat. Samotná pravidla hry jsou postavená na zjednodušeném systému GUMSHOE. Postavy jsou definované jen čtveřicí dovedností, mezi které si hráči na začátku rozdělí body, a při samotném vyhodnocování házejí vždy jen jedinou šestistěnnou kostkou. Hodnota dovednosti vždy vyjadřuje omezenou zásobu bodů. Při používání obecných dovedností hráč utratí libovolný počet bodů ze své dovednosti, potom hodí šestistěnnou kostkou a potřebuje dorovnat určenou obtížnost. Naopak při používání vyšetřovacích dovedností se vůbec nehází a postava automaticky uspěje – systém GUMSHOE totiž předpokládá, že vyšetřovatelé jsou kompetentní a stopy na správném místě naleznou vždy (a že nenalezení stop není herně zábavné). Utrácením bodů ale může hráč získat další informace. Zásoby bodů v jednotlivých dovednostech jsou omezené a obnovují se až po určité době, hráči tedy musejí pečlivě zvažovat, kdy je využít. V krizových situacích postavy neztrácejí životy, ale ukazatel „cool“ („v pohodě“), takže přinejhorším neumřou, ale třeba se jen rozpláčou nebo zhroutí. 

Součástí základní příručky je připravené americké městečko Drewsbury se vším, co k tomu patří – šprty, sportovci, učiteli i záhadnými obyvateli. Pro rychlý začátek s hrou nabízí připravenou zápletku Hey! That’s My Bike! A nechybí ani rady, jak hru uzpůsobit do prostředí s odlišnou stylizací, od špinavých ulic velkoměst přes internátní školy až po základnu na Marsu.

Heroes Unlimited je superhrdinská hra ve stylu klasických komiksů. Hráči se stanou hrdiny se speciálními schopnostmi – tradičními superhrdiny, ale i mutanty, kyborgy, roboty, mimozemšťany, psioniky, technologickými specialisty, supervojáky nebo kouzelníky – a vrhnou se do boje proti zločinu a superpadouchům. Ve srovnání s jinými superhrdinskými hrami své doby se Heroes Unlimited vyznačují lehce přízemnějším laděním: nadpřirozené schopnosti jsou omezenější a hrdinové jsou celkově slabší (prý aby museli řešit problémy spíš chytrostí než silou). 

Stejně jako většina her od nakladatelství Palladium Books používá i tato systém Megaversal. Postavy jsou definované základními vlastnostmi a procentuálními dovednostmi, ale především archetypem (od superhrdinů přes mutanty a roboty až po mimozemšťany) a úrovní. Každý archetyp má unikátní vlastní schopnosti a vybavení (například vědecké znalosti, ovládání vozidel nebo bojové techniky) i různá omezení a může fungovat odlišně než jiné – například mutant dostává náhodné schopnosti a mutace, zatímco robot má pevně dané vlastnosti na základě použité technologie. Zatímco některé archetypy začínají hru silné a pak už se příliš nezlepšují, jiné zažívají skokový růst schopností s každou úrovní. Poněkud netypické ve srovnání s tehdejšími hrami je, že postavy nemůžou archetypy kombinovat, a po celou hru tak můžou mít jen archetyp zvolený na začátku. Jádrem hry je relativně složitý soubojový systém pro střetnutí na blízko i na dálku, pracující se všelijakými superhrdinskými schopnostmi a prvky prostředí.

Inovací v této verzi systému Megaversal je reinterpretace ukazatele „structural damage capability“ (SDC), který mají postavy současně s tradičními životy. Zatímco v předchozích verzích hry se SDC používalo pro zbroje a různé objekty, tady se z něj stává schopnost postavy vstřebávat újmu bez fyzického zranění – aby hrdinové mohli být hrdinštější. Změna zůstala i do dalších her postavených na tomto systému.

Původní základní příručku (1984) posléze nahradila revidovaná základní příručka (1987), která přinesla především celkovou reorganizaci sazby a textu, upravila formulaci různých pravidel a změnila úvodní dobrodružství. (Obálka se ale nezměnila.) Je taky objemnější a zahrnuje některé schopnosti a další materiály z předchozích rozšíření. Po stránce pravidel jde spíš o drobnější změny. Výraznějším přepracováním se stala druhá edice Heroes Unlimited (1998).

Ocean je jednoduchá hororová hra bez Vypravěče, ve které se hráči ocitnou v opuštěné podmořské výzkumné stanici a musejí čelit hrůzám hlubin oceánu. Postavy trpí amnézií a musejí spolupracovat, aby nejen přežily, ale taky zjistily, co se stalo a proč jsou uvězněné pod vodou.