Vampire: the Requiem
Už čtvrté vydání hororové hry ze světa upírů. Důraz je kladen na uvědomění si, že upírství není darem, nýbrž prokletím. Requiem je silně inspirováno svým předchůdcem Vampire: the Masquerade, přináší ale řadu inovací. V nové verzi se zcela změnily upíří klany a bylo upuštěno od souboje proslulých rivalů Camarilly a Sabbatu. Počet klanů byl snížen na pět, jednotliví členové se však od sebe již mohou výrazně lišit. Samotný život upíra není procházkou růžovou zahradou. Nikdy nekončící souboj s Bestií ve svém nitru se prolíná se snahou nezmizet ve víru dějin a stát se mocným, neboť to je to jediné, co neživot nabízí.
Hra byla později nahrazena 5. edicí, která se vrátila k původnímu názvu Vampire: the Masquerade (5e).
(Poznámka: Tato hra vyžaduje knihu World of Darkness. Přestože jednotlivé hry z nové série WoD vyžadují tuto základní příručku, bývají fanoušky považovány za samostatné hry, a navíc mají každá vlastní řadu rozšiřujících materiálů. Proto je i v naší databázi klasifikujeme jako samostatné hry.)
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Dobré to bylo
Víceméně souhlasím s tím, co napsal Siriem. Pravidlově mnohem lepší, atmosféra se ale krapet vytratila. Naštěstí jen při čtení příručky. Dobrou hru dělá parta lidí u stolu při hraní a tam to šlapalo parádně. Neutrpěli jsme pocitem, že hře schází atmosféra. Neschází. Při hraní opravdu ne.
Řemeslně výborné, umělecky slabé
Requiem je záměrný odklon od původní Maškarády. A...
Systém je samozřejmě lepší - mnohem jednodušší, elegantnější a univerzálnější nWoD prostě přebije oWoD v libovolném směru.
Svět Requiem je herně mnohem lepší a přívětivější, než svět Maškarády. Zmizely metaploty, zmizeli nezničitelní eldeři (ne eldeři samotní - jen ti otravní tisíc let staří a super-nezničitelně přesílení), otevřely se nové možnosti a zápletky. Upíři sami zratili Maškarádní depresivně melancholické sebemrskačské ladění a otevřeli se i novým stylizacím.
Bohužel, něco tomu chybí. Řemeslně to je ve všech směrech lepší, než původní Maškaráda, ale jakoby to ztratilo duši. Styl se rozmělnil, hutná atmosféra zmizela, nová mytologie jakoby neuměla inspirovat.
Requiem je navěky odkazem toho, že v designu RPG je kus umění a že řemeslná dokonalost sama prostě nestačí. (Na druhou stranu, ty zklamaně zhrzené hatey milovníků staré Maškarády si tahle hra fakt nezaslouží.)
Pokus omyl
Tvorcovia skusili, pomylili sa a uvedomili si svoje chyby.
Tvarme sa, ze sa nic nestalo.
Mnohé se od Masquerade zlepšilo
Pročetl jsem pravidla a máme za sebou několik her. Jako bývalý hráč Vampire: The Masquerade jsem velmi příjemně překvapen. Sjednocená pravidla nového World of Darkness jsou dost poznat - v jednotlivých kategoriích se člověk lépe orientuje a snáze se v mnoha situacích používají. Je také znát, že autoři hodně přemýšleli nad settingem a odstranili pár věcí, které dříve jasné nebyly (upíři jsou od přírody paranoidní, ale přesto utvoří družinu hráčů => nově řeší Coterie; upíři se snadno ve městě skryjí a je tedy pro Prince těžké nějak vymáhat právo => nově řeší Predator's Taint, který je navíc skvělým stylovým doplňkem; politická pozice upíra je převážně dána generací, kterou člověk v Masquerade mohl snadno nakoupit při tvorbě postavy => řeší koncept Blood Potency získávané věkem a zkušenostmi, atd.) Celkově nemám, co bych hře vytknul, jsem plně spokojený.
Příjemně mě to překvapilo
Co se týče herního systému je dle mého requiem snadnější a jednoduší, než byla Masquerade. Knihy jsou pěkně zpracované, jediné co bych snad vytkla je změna Klanů a Covenantů, prostě sem zvyklá na Masquerade a proto mě docela potěšilo, když vydali teď nedávno Guide, jak zařadit Masquerade klany zpátky do hry. My s manželem stejně vždy hráli requiem se starými klany :)