Databáze RPG her

Year Zero Engine Standard Reference Document je volně dostupná verze herního enginu Year Zero, vydaná pod licencí Open Game Licence (OGL), která umožňuje komukoli využívat obsah z tohoto dokumentu k tvorbě vlastních herních materiálů.

Jde o poolový systém, kdy vám výška základní vlastnosti a použité dovednosti určí počet kostek, kterými házíte. Když padne aspoň jedna šestka, uspěli jste. Jedničky naopak značí zranění, poškození předmětů atd. Postavy jsou definované základními vlastnostmi, dovednostmi a talenty (které fungují jako speciální schopnosti). Během hry získávají zkušenosti, za které si pořizují vylepšení svých dovedností nebo nové talenty (případně vyšší stupně talentů existujících).

Zatímco jednotlivé hry postavené na Year Zero Enginu jsou vždy zasazené do konkrétního prostředí a žánru, tento 55stránkový dokument prezentuje „očištěnou“, univerzální verzi pravidel zbavenou jakéhokoli žánru a tématického zasazení. Obsahuje běžný výběr dovedností, ale jen pár ukázkových talentů s poznámkou, že talenty je potřeba vytvářet specificky pro každou konkrétní hru.

Arduin Eternal je novodobý nástupce hry Arduin (1977), která v sedmdesátých letech zaujala představivost hráčů svým přístupem k tvorbě fantastického světa postaveným na principu „pejsek a kočička vařili dort“. Razí nevážný, multižánrový přístup k hraní, jehož hlavním cílem je dobrodružná akce a zběsilá zábava.

Pravidla vyšla v podobě masivní 820stránkové příručky (byť menšího formátu) a hra je v této podobě výrazně komplexnější než její předloha vzniklá z domácích úprav původního Dungeons & Dragons (1974). Systém je úplně nový. Zachovány jsou rasy (včetně ikonických arduinských, jako jsou hmyzoidní phrainti nebo ještěří saurigové) a povolání, úrovně ale byly nahrazeny dovednostním systémem, ve kterém hráči za zkušenostní body nakupují takzvané „cesty“ – dílčí specializace v rámci povolání, které jim odemykají speciální schopnosti. Výběr speciálních schopností plynoucích z ras a povolání je celkem široký, takže hra umožňuje a podporuje „kombení“ a tvorbu „buildů“.

Celá základní kniha je věnována pravidlům, především popisům speciálních schopností a možností magie. Neobsahuje informace o herním světě, pro ty je nutné sáhnout po příručce Legendary Lands of Arduin: World Book of Khaas (2004).

Hra nedosáhla úspěchu – pravděpodobně kvůli kombinaci odstrašující délky, komplexnosti pravidel a celé řady redakčních chyb, překlepů a nejasností. Vyšlo pro ni několik málo doplňků, ale vydavatel ji nakonec opustil.

The Compleat Arduin (později vydáno pod názvem Arduin II) je mišmašová hra, která do tradičního fantasy prostředí míchá všemožné žánry, včetně horroru, vesmírných válek, historických dramat i obvyklé tolkienovské fantasy, ideálně v gonzo guláši se vším dohromady. Jedná se o celkovou revizi a reedici původní hry Arduin (1977), která se postupně vyvinula ze série neoficiálních rozšíření pro D&D a měla pravidle nahodile roztroušená po různých příručkách.

Po smrti původního autora Davida A. Hargrava v roce 1988 se jeho přítel Mark Schynert ujal snahy přinést novou edici hry, která by v ucelené podobě shrnovala dříve publikovaná pravidla a materiály. Vychází z dříve publikovaných „griomoárů“ pro předchozí edici, ale i z autorových osobních poznámek a nepublikovaného rukopisu nové edice Revised Arduin – práci komplikoval Hargravův chaotický styl psaní, neuspořádané poznámky, duplicitní a vzájemně si protiřečící obsah…

The Compleat Arduin je tak ve výsledku spíš interpretací toho, jak by mohl Arduin vypadat, kdyby byl jednotnější. Hra se v téhle podobě zbavila spousty pravidel převzatých z D&D, je učesanější, zjednodušená a přehlednější – jde vlastně o první koherentní verzi Arduinu. Vyšla ve dvou základních knihách. The Compleat Arduin Book 1: Rules (210 stran) představuje samotná pravidla, The Compleat Arduin Book 2: Resources (258 stran) představuje doplňující materiály, jako poklady, kouzelné předmět, kouzla, nestvůry atd. Relativně málo je informací o herním světě Arduin, jednoduše proto, že už se nevešly – hra tak v zásadě působí jako fantasy hra bez konkrétního světa.

Přestože mezi příznivci Arduinu byla tato edice vřele přijata, netrefila se do dobového herního vkusu, komerčního úspěchu nedosáhla a byla záhy opuštěna. V roce 2002 vydalo jiné nakladatelství Emperors Choice Games její reedici pod názvem Arduin II, která spojuje oba svazky do jedné masivní, 512stránkové knihy – jinak je beze změny.

Dark Conspiracy je temná, hororově laděná hra z alternativní budoucnosti (i když dnes už minulosti) začátku 21. století, kdy se zhroutila globální ekonomika a USA jsou fakticky rozděleny na obrovské urbanizované metroplexy, území nikoho mezi nimi a temná místa v odlehlých oblastech i hluboko v metroplexech, odkud na Zemi přicházejí upíři, mimozemšťané, vlkodlaci, kyborgové a další monstra z jiných dimenzí. Hráči většinou hrají lovce, kteří proti těmto temným hrozbám bojují.

Používá stejnou variantu pravidel nakladatelství GDW jako druhá edice Twilight: 2000 (1990), tzn. dovednostní systém s podhazováním vlastnosti nebo dovednosti hodem k10 (ve druhé edici rozšířený na k20), kariérní systém tvorby postav a simulační pravidla pro boj a další aktivity. Pro hru vyšlo několik rozšiřujících příruček a dobrodružství.

Herní linie Dark Conspiracy byla v roce 1993 zrušena pro nedostatečný zájem a v roce 1995 nakladatelství GDW zkrachovalo. Později práva zakoupilo nakladatelství Dynasty Presentations, které vydalo krátkověkou druhou edici Dark Conspiracy (1997). Následovalo několik dalších pokusů o oživení, viz rodina Dark Conspiracy.