No ArtPunk III

V období úpadku po OSR minimalismus téměř vymazal vzpomínky na dávné slavné dny válčících armád, vnějších sfér a mocné magie, panství Orcuse, Vecny, Elrica a Mordenkainena. Lidé dnes kostkami rozstřikují bahno a šišlavými, bezkrevnými hlasy mluví o sazbě, podpoře vyprávění a OSR pro všechny. I ti, kdo se odvažují snít, sní bídně, bohy porážejí na třetí úrovni a císaře sfér srážejí v jejich bungalovech o třiceti místnostech. Starobylou moudrost si uchovalo jen několik zapadlých a obskurních držáků tradice. Byl to věk měděných mincí, hořícího oleje a krysího trusu. Bylo tomu tak až do příchodu soutěže No Artpunk…

No ArtPunk III je 694stránkový sborník nejlepších dobrodružství z třetího ročníku soutěže No ArtPunk Contest, pořádané blogerem a designérem Prince of Nothing. Záměrem soutěže bylo shromáždění pravověrných oldschoolových dobrodružství (přispěvatelé směli použít nad rámec pravidel D&D a retroklonů jen po jednom vlastním kouzlu, předmětu a nestvůře, tentokrát navíc pro postavy na minimálně 7. úrovni) a vytvoření protipólu k údajně převažujícímu „artpunkovému“ přístupu na OSR scéně. Obsažená dobrodružství jsou:

• Into the Elder Worm (Jeff Simpson) – pro postavy na 14. úrovni v Basic D&D ve verzi B/X (1981); dungeon v těle mrtvého obřího červa.
• Descent to the Cairn of Night (Ben Gibson) – 9. až 12. úroveň v ACKS (2012); tažení v čele armády proti podzemní říši.
• Temple of the Beggar King (Jesse Gerroir) – 9. úroveň v OSE (2017); chrám obývaný kultisti a prastarou bytostí.
• Château Montgrisé (Dick Sprinkles) – 9. úroveň v první edici AD&D (1978); hrad, v jehož podzemí byla nedopatřením otevřena brána do pekla.
• Dragon Wrack (Jonathan Becker) – 9. až 12. úroveň v první edici AD&D (1978); výprava s cílem zničit dračí královnu Tiamat, buď infiltrací jejího chrámu, nebo v bitvě armád.
• The Taking of Icewyrm Hold (Shocktohp) – 9. a vyšší úroveň v ACKS (2012); konflikt mezi panstvími využívající systém pravidel Domains at War.
• The Garden of Prosimya (Nick Alexander) – 12. až 18. úroveň v první edici AD&D (1978); výprava proti padlému andělu.
• Shangri La (Zoranu) – 9. až 14. úroveň v první edici AD&D (1978); hexcrawl v legendárním údolí a jeho mnišských chrámů, které obsadila dračí královna Tiamat.
• The Well of Night (J. Blasso-Gieseke) – 7. a vyšší úroveň v OSE (2017); mezisférická výprava pro informace.
• The House of Pestilence (Nick Roman) – 10. až 14. úroveň v první edici AD&D (1978); výprava do Podtemna za vyhnaným drowským rodem, pocta a přímé pokračování D3: Vault of the Drow (1978).
• DeathMaze of the Sorcerer-Kings (Ray Weidner) – 12. a vyšší úroveň v OSE (2017); městské dobrodružství a následný průchod smrtícím dungeonem, postaveným za účelem testování schopností nejmocnějších dobrodruhů.
• Xantal of Dreams pt. I (Gábor Csomós) – 9. až 13. úroveň ve Swords & Wizardry (2008); výprava džunglí (časem i prostorem) až ke ztracenému městu (které v této části dobrodružství není popsáno).
• The Ivory Islet (C. Dantes) – 10. úroveň v první edici AD&D (1978); mramorová věž sloních lidí, tvůrců úžasných artefaktů. Vítězné dobrodružství.
• Slyth Hive (Prince of Nothing) – 14. a vyšší úroveň v první edici AD&D (1978); podzemí obývané stovkami humanoidních axolotlů. Bonusové dobrodružství od organizátora soutěže.

Kromě dobrodružství sborník obsahuje i eseje zaměřené na hraní na vysokých úrovních. Obhajují vysokoúrovňové hraní, ukazují na inspirační zdroje a rozebírají adekvátnost výzev, odměn nebo (náhodných) setkání.