No ArtPunk III

V postOSR období úpadku minimalismus téměř vymazal vzpomínky na dávné slavné dny válčících armád, vnějších sfér a mocné magie, panství Orcuse, Vecny, Elrica a Mordenkainena. Lidé se dnes plácají s kostkami v bahně a šišlavými, bezkrevnými hlasy mluví o sazbě, podpoře vyprávění a OSR pro všechny. I ti, kdo se odvažují snít, sní bídně, bohy porážejí na třetí úrovni a sférické císaře srážejí v jejich domečcích o třiceti místnostech. Starobylou moudrost si uchovalo jen několik zapadlých a obskurních strážců tradice. Byl to věk měděných mincí, hořícího oleje a krysího trusu. Bylo tomu tak až do příchodu soutěže No ArtPunk…

No ArtPunk III je 694stránkový sborník nejlepších dobrodružství z třetího ročníku soutěže No ArtPunk Contest, pořádané blogerem a designérem Prince of Nothing. Záměrem soutěže bylo shromáždění pravověrných oldschoolových dobrodružství, tentokrát pro postavy alespoň na 7. úrovni (přispěvatelé směli použít nad rámec pravidel D&D a retroklonů jen po jednom vlastním kouzlu, předmětu a nestvůře) a vytvoření protipólu k údajně převažujícímu „artpunkovému“ přístupu na OSR scéně. Obsažená dobrodružství jsou:

• Into the Elder Worm (Jeff Simpson) – pro postavy na 14. úrovni v Basic D&D ve verzi B/X (1981); dungeon v těle mrtvého obřího červa.
• Descent to the Cairn of Night (Ben Gibson) – 9. až 12. úroveň v ACKS (2012); tažení v čele armády proti podzemní říši pralidí a následný sestup do hrobky plné nemrtvých.
• Temple of the Beggar King (Jesse Gerroir) – 9. úroveň v OSE (2017); chrám obývaný kultisty a prastarou bytostí.
• Château Montgrisé (Dick Sprinkles) – 9. úroveň v první edici AD&D (1978); šlechtické sídlo, v jehož podzemí byla nedopatřením otevřena brána do pekel.
• Dragon Wrack (Jonathan Becker) – 9. až 12. úroveň v první edici AD&D (1978); výprava do Devíti pekel za zničením dračí královny Tiamat, buď infiltrací jejího chrámu, nebo v otevřené bitvě armád.
• The Taking of Icewyrm Hold (Shocktohp) – 9. a vyšší úroveň v ACKS (2012); konflikt mezi panstvími využívající systém pravidel Domains at War.
• The Garden of Prosimya (Nick Alexander) – 12. až 18. úroveň v první edici AD&D (1978); výprava do zahrady padlého anděla, který se pomalu mění v ďábla.
• Shangri La (Zoranu) – 9. až 14. úroveň v první edici AD&D (1978); hexcrawl v legendárním údolí a průzkum jeho mnišských chrámů, které obsadila dračí královna Tiamat.
• The Well of Night (J. Blasso-Gieseke) – 7. a vyšší úroveň v OSE (2017); mezisférická výprava pro informace dle určení DMa.
• The House of Pestilence (Nick Roman) – 10. až 14. úroveň v první edici AD&D (1978); sandboxový popis části Podtemna s doupětem umber hulků a sídlem vyhnaného drowského rodu, pocta a přímé pokračování D3: Vault of the Drow (1978).
• DeathMaze of the Sorcerer-Kings (Ray Weidner) – 12. a vyšší úroveň v OSE (2017); městské dobrodružství a následný průchod smrtícím dungeonem, postaveným za účelem testování schopností nejmocnějších dobrodruhů.
• Xantal of Dreams pt. I (Gábor Csomós) – 9. až 13. úroveň ve Swords & Wizardry (2008); hledání ztraceného města v džungli (a čase i prostoru). Město samotné bude popsáno až ve druhé části dobrodružství.
• The Ivory Islet (C. Dantes) – 10. úroveň v první edici AD&D (1978); dobrodruzi chtějí zastavit příval nestvůr z věže sloního lidu, tvůrců úžasných artefaktů. Vítězné dobrodružství.
• Slyth Hive (Prince of Nothing) – 14. a vyšší úroveň v první edici AD&D (1978); devítipatrové podzemí obývané stovkami humanoidních axolotlů, ohrožujícími civilizované kraje. Bonusové dobrodružství od organizátora soutěže.

Kromě dobrodružství sborník obsahuje i eseje zaměřené na hraní na vysokých úrovních. Obhajují vysokoúrovňové hraní, poukazují na inspirační zdroje v literatuře nebo videohrách a rozebírají adekvátnost výzev, odměn nebo setkání.