Virťasův sólo old school herní deník

[Virťas]

Delší dobu jsem uvažoval, že začnu hrát sólo. Nakonec jsem se kvůli procedurálním mechanikám tvorby hry rozhodl zahrát si tradiční old school sandbox a zvolil jsem Old-School Essentials (byť do budoucna nevylučuju nějaké podobné old school hry). Rád bych nezůstal jen u odehrávání předpřipravených modulů a postupem času tvořil obsah vlastní. Nemám zatím žádný vymyšlený svět ani nápad, o čem by kampaň měla být, prostě začnu jedním modulem a pak se rozmyslím co dál. Pro začátek jsem zvolil modul Mohyla kostlivých ničemů z Adventure Anthology 2 od Necrotic Gnome, který nedávno přeložil Ota. A to je prozatím všechno.

zápisy z jednotlivých sezení:

kampaň Sedmero svatokupců:
Co a jak s pravidly pro vedení sólo hry: zápis z 0. sezení
Popis poloostrova Iberia a počátku kampaně Sedmera svatokupců
Mohyla kostlivých ničemů: zápis z 1. sezení, zápis ze 2. sezení
Skřetí jeskyně: zápis z 3. sezení
Chrám padlé hvězdy: zápis ze 4. sezení
(Z)propadený trpaslík: zápis z 5. sezení
Za hadí dýkou: zápis z 6. sezení
Zimoviště opeřené prasnice: zápis ze 7. sezení
Pomsta za slunovratu: zápis z 9. sezení, zápis z 10. sezení
Šeptající tůně: zápis z 12. sezení
Ve stínu Božského města: zápis ze 14. sezení, zápis z 15. sezení, zápis z 16. sezení, zápis ze 17. sezení, zápis z 18. sezení, zápis z 19. sezení
cestování po Iberii: zápis z 8. sezení, zápis z 11. sezení, zápis z 13. sezení

51017694873_f131a5e9ad_k.jpg

one shoty a minikampaně:
V pableskujících grottách: zápis z 1. sezení, zápis ze 2. sezení, zápis ze 3. sezení

[Virťas]

Druzi ráno sbalí tábor a vstoupí do jeskyně. Pochodněmi osvítí vstupní prostor plný prachu, kamení, hoven a odpadu. Napravo spatří menší odbočku, naproti v přítmí spatří jednu úzkou odbočku nalevo a napravo širší průchod hlouběji do jeskyně. Vezmou to odprava. Felix Píďalka říká, že je tam jen jedna menší prostora, ale drui tam přesto jdou. Vstoupí do menší jeskynní kapsy vyplněné popelem z ohniště a spoustu nepořádku a hoven. Opatrně prostor prohledají a najdou 17 zlatých ve váčku. Pak projdou dál přes kapsu do škvíry před sebou. Skulina je dovede do miniaturního proůrku prorostlého mechem a vlhkostí (mechovitá plíseň se pod nohama druhů může propadnout a dovést někoho do prostoru č. X, proto hodím každémz hod 2 z 6, jestli se při vstupu tolika členů skupiny do úzkého prostoru někdo propadne). Hovno tak nakonec dávám 3 z 6, ať je to divočejší. Mech se propadne pod nohama Habakuka, Justýny, Školastika, Ukumweho a Felix. Ti se náhle octnou ve velkém skalním dómu podepřeným velkým sloupem ve tvaru přesýpacích hodin. Páchne to tu jako hnijící chlupy, kyselá kůže, na jazyku druhům zůstává studená a ztuchlá pachuť. Stěny budí dojem, jako by se rozšiřovaly, všem se motá hlava. Za sloupem je ve skaní stěně otvor, ve kterém dřímá obrovská opeřená prasnice posetá mnoha cystami plnými zeleného slizu, parazitických červů a hnusu. Felix na prasnici ukáže rukou a ukazovákem druhé ruky naznačí, aby všichmi ztichli.

[Virťas]

Mezitím se zbytek skupiny (Farlin, Leontýnka a Valerián) pokusí proklouznout skrz vrstvu plesnivého zeleného mechu, aby se dostali za ostatními, ale nezdaří se jim to. Vrátí se tedy zpátky na křižovatku do vstupního prostoru jeskyně a tentokrát zvolí cestu vpravo. Projdou tedy chodbou do dalšího prostoru. Z nízkého stropu jeskynní komnaty visí křehké stalaktity, pod nimi se prostředkem podlahy mezi vrstvami zježeného kamene táhne zející trhlina. Z protějšího konce vybíhá chodba. Vane tu chladivý vzduch páchnoucí po vlhké soli. Zježený kmen je velmi kluzký, druzi tedy přemýšlejí, jak po něm přejdou. Nabízí se možnost svázat se dohromady lanem, ale pokud někdo uklouzne, může strhnout ostatní s sebou a všichni se zřítí do propadliště. Házím si proto náhodně, jak se druzi zachovají, zda se svážou nebo jestli půjde každý na vlastní pěst. Svážou se. Hodím tedy skupinový hod na obratnost a za lano jim dám bonus k hodu -2. Uklouznou ale všichni tři a zřítí se do propadla. Náhle se ocitnou v úzkém prostoru. Dopad jejich těl je blízko prasnice a proto hodím, zda ji probudili – šance 2 z 6. Padne 5, klid. Náhle se před nimi objeví zbytek skupiny, která jim jasně ukazuje ukazovákem na ústa, aby ztichli a neprobudili prasnici.

[Virťas]

Skupina je tedy opět pospolu, jen na druhém konci jeskyně, než před chvílí. Prasnice se rozvaluje a z jejího obrovského těla chvílemi vytékají pramínky zeleného slizu na podlahu. Druzi opatrně prohledají jeskynní d´m a zjistí, že z něj vedou dvě cesty. Protože nemají ampule sedativa ani stříkačku k odbětu tekutiny z cysty, mujsejí se vydat potichu dál. Zvolí cestu do vpravo daleko od prasnice. Patrně vede podle zatím načmáraného plánku na konec jeskyně, ale druzi chtějí mít jistotu, že jim nic neunikne. Krátká těsná se tam chodba stáčí do širšího prostoru vyplněného haldami kamení a houbami. Za nimi chodba pokračuje dál, zatímco nalevo se další chodba vrací nazpátek. Okrouhlou komoru vyplňují masité houby rašící ze skalní podlahy nebo vachrlatě zavěšené na haldách kamene, které se mezi nimi zvedají. Houby zabíhají ještě kousek do chodby nalevo, která záhy končí stísněným, oroseným slepým koncem, kde se o stěnu opírá šeredně svraštělá, ale jinak docela zachovalá mrtvola člověka v grandiózně groteskním a vyparáděném plátovém brnění. Nad vyschlým nosem civí vyvalené, neporušené bulvy. Rty se stáhly od zubů a odhalily pořád ještě měkké dásně. Justýně se by se lepší zbroj hodila, ale přece jen stáhnout ji z rozpadlé mrtvoly nen zrovna košer. Hodím si 2 z 6. jestli to udělá (ne). Projdou chodbou na konec a tam je ústí jeskyně zatopeno protékajícím potůčkem. Podle zvuků vody a klokotání po kamenech druzi odhadují, že se vodou dá proplout na dení světlo ven z jeskyně. Zatím se ale vrátí zpátky do skalního dómu a projdou opatrně kolem prasnice dál do nitra jeskyně, aby našli Alžbětu Montesquieu.

[Virťas]

Dostanou se do komnaty, která je neuvěřitelně vlhká. Nalevo jsou ve zdi tři otvory vedoucí kamsi do hloubi, naproti je jeden další. Druzi začnou prostor prohledávat. Když se Ukumwe ocitne blízko prvního otvoru ve zdi nalevo, vynoří se z něj netvor porostlý vředy plnými červů. Stáhne Ukumweho dovnitř a pak druzi zaslechnou žuchnutí padajícího těla. Okamžitě se rozeběhnou vytáhnout elfa ven. Mezitím Ukumwe čelí útoku červavého tumoru (dávám mu rovnou možnost volného útok z překvapení). Ukumwe, i když je dezorientovaný, uhne před úderem tlapy porostlé nádory a ucukne.
(iniciativa elf 2, červavý tumor 4)
Tumor bouchne tlapou znova po elfoi a zasáhne jej do hrudníku. Ukumwe vzápětí bodne tumor di břicha, ze kterého se vyvalí hejno plazících se červů.
(iniciativa elf 6, tumor 1)
Ukumwe se vrhne vpřed a rozsekne tumoru levé nabobtnalé stehno. Tumr však kontruje a zasáhne elfa tlapou do hlavy. Ten se otřeseně stáhne zpět.
(iniciativa elf 4, tumor 1)
Elf se pokusí těžce zraněný tumor povalit na zem, ale jen vrazí tělem do skalní stěny uvnitř hluboké jámy. Ani tumor však nezasáhne.
(iniciativa elf 5, tumor 1 – nekecám, fakt to tak padá )
Elf promáchne mečem a prosekne tumoru kůži na krku, ze které vyspadne klubko červů. Elf pohlédne nahoru a zakřičí na nahoru na ostatní. Tam už Farlin s Valeriánem spouštějíá lano, aby vytáhli elfa nahoru. Jakmile se Ukumwe dostane na světlo, všichni si všimnou jeho ran a znejistí při vzpomínce na historku o proměně členů Felixovy družiny v to odporné cosi, co se právě válí na dně díry dole. Házím elfovi na záchranu proti jedu, zda podlehne nákaze (házím ale 3x, protože jednou se ho tumor dotkl při stažení do díry a pak jej dvakrát zasáhl tlapou – a Ukumwe jednou selže, tedy určím dza to bylo místo zranění (hrudník, hlava) nebo paže, za kterou ho tumor vtáhl dolů – a padne mi hrudník a projevení nákazy za 3 směny). Ukumwe je ujišťuje, že se mu nic nestalo (ví, že kecá, ale kdo by nekecal), druzi tedy pokračují v hledání (první směna do nákazy fuč). V ústí dalšího otvoru najdou tři koule ožehlého hrbolatého železa a skla uchycené v provázkovém praku. Z boku čouhá ošoupaný ciferník rozbušky. Při otáčení tichoučce cvaká. Druzi nákez schovají a rozhodují se, zda odejít vlevo nebo pravo (zleva nasloucháním slyší podivné dávivé zvuky, proto se rozhodnou jít tam).

[Virťas]

Vstoupí do baňaté síně a ihned je obklopí pach žaludečních kyseli na soli. Mrzne tu, ruce se druhům roztřesou od stěn se odrážejí cákavé ozvěny dávené žluči a ten zvuk nemůžou dostat z lebky. Zvuky podle všeho vycházejí zpoza hustého shluku stalagmitů, kde dva červaví tumoři zvracejí žaludeční šťávy do chřtánu Adalberta Voß Bachena. Kůži má nafouklou, břicho nateklé k nepoznání, nohy mu urvali, ruce mu začínají odumírat, dlaně má rozedrané tak, že z prstů zbyla jenom holá kost a klouby. Jakmile na tumory dopadne světlo, odvrátí se od Adalberta Voß Bachena a postaví se proti druhům. Házím sice na reakci, ale dávám druhům postih -4, protože tohle fakt pro ně není dobrá situace, padne 2, takže boj. Zpoza rohu na protějším konci síně se vypotácí třetí červavý tumor. S překvapivou mrštností se ze strany vyhrabe na kamennou plošinu a vrhne se po druzích také. Mezitím budu počítat druhům zásahy od tumorů a pak jim naházím, zda se nakazili.
(iniciativa druzi 4, tumoři 4 – útoky padnou naráz)
Leontýnka tumora vlevo málem rozsekne jednou ranou vejpůl. Farlin tetokrát vezme meče a štít, ale první ranou selže. Valerián podrazí nohy tumorovi uprostřed a ten se zhroutí na zem. Školastikus dá tomuhle tumoovi ránu kladivem přímo do hlavy a málem jej zabije. Ukumwe třetího tumora trefí šípem do ramene, ale Justýna prakem jasně mine. Habakuk natáhne paži a z ní mu vyšlehne proud energie, který zasáhne tumora nalevo do nohy. Felix nemá namemorovaná kouzla a tak se raději drží pozadu. Padající tumor Školastika tlapou mine, ale ten napravo jej zasáhne do stehna. Tumor nalevo skočí vpřed, aby popadl Farlina, ale ten se mu uhne a tumor dopadne na podlahu.
(iniciativa druzi 5, tumoři 3)
Leontýnka ležícího tumora nalevo probodne mečem. Farlinův meč cinkne o zem vedle tumora ležícího uprostřed. Školastikus však máchne kladivem a tumorovi rozdrtí hrudník. Valerián poslednímu tumorovi kladivem podrtí žebra, ale ten stále žije. Ukumweho šíp se odrazí od zdi za tumorovými zády, ale Justýna roztočí prak a trefí tumora do hlavy. Ten se zapotácí, ale stále žije.Habakuk po něm hodí svoji jedinou dýku a ta jen neškodně proletí okolo. Tumor zkusí máchnout tlapou po Valeriánově břichu, ale mine.
(iniciativa druzi 5, tumor 5)
Farlin tumorovi rozsekne krk a ten s chrčením padne k zemi. Zašmátrá tlapou po trpaslíkovi, ale drápy jen zaškrábou vzduch a jeho tělo zcepení na zemi. Tak teď házím Školastikovi na nákazu (a kupodivu přehodí. Boj končí a končí také druhá směna do Ukumweho nákazy (zbývá jedna). Když druzi vídí, co se Adalebertovi stalo, Felix odvrátí zrak a Farlin mu mečem usekne hlavu. Na protějším konci se síň kroutí doprava, vysoko na stěnách se táhnou kamenné římsy, až se nakonec prostor uzavírá obrovskou haldou kluzkých zvápenatělých minerálů. Hned před haldou leží Wilhelm Esmond-Womald, ještě nafouknutější než Adalbert Voß Bachen, dlaně a chodidla scvrklé a zčernalé. Mluví přes bubliny zvratků, které mu stékají po krku. Cítí, jak v něm cosi žije. Felix mu tiše šeptne cosi an rozloučenou a pak znovu dopadne Farlinův meč. Opodál se válí batoh s Wilhelmovými věcmi. Opatrně batoh otevřou a najdou Felixovu knihu kouzel. Felix ji nadšeně popadne, prohlédne, zda není prolezlá červy a poté si ji uloží.

[Virťas]

Druzi se vrátí zpět do komnaty s otvory ve zdech. Tehdy se projeví Ukumweho nákaza. Hrudník se mu nafoukne a pod kůží se zahemží klubko svíjejících se červů. Ukumwe ze sebe strhne zbroj a Felix mu řekne, ať si kůži okamžitě rozřízne. Ukumwe vezme dýku a z rány se vysypou červi ven. Rána není rozsáhlá (ale přesto házím záchranu proti jedu, zda se nákazy zbavil – a nepadne to, takže nemoc se bude šířit dál za tentokrát jenom jednu směnu). Školastikus se však na ránu podívá a pokusí se ji pro jistotu vyčistit (nový hod na záchranu – a selže znovu). Chvíli si druzi odpočinou a pak projdou do chodby vlevo. Chodba se rozevírá do velkého dómu. Podlaha se propadá a kroutí se do široké jámy obklopené balvany a stalagmity. Za ní země zase stoupá a tvoří mohutné vlny, které jako stěna brání ve výhledu na cosi, co vydává mdlé namodralé světlo převalující se po stropě. Podlaha svažující se k jámě je pocákaná krví a z otevřené kapsy ve stěně nalevo je slyšet ozvěna žravých, mlaskavých zvuků. Za balvany jsou na hromádkách naházené zakrvácené a rozervané kusy lidských těl. Mezi nimi sedí na bobku čtyři červaví tumoři a cpou se člověčím masem. Mezi ostatky napočíítají druzi tváře tří lidí, včetně oškubané a částečně okousané hlavy Kasii Rikšové. Leží jim u nohou, výraz zamrzlý v naprostém šoku. Jakmile se druzi přiblíží, tumoři ohutnými nádechy zvedají hlavy a odpudivými, přerývanými doušky nabírají do tlam jejich aroma (tumoři mají jediný cíl – žrát a chrlit červy kolem sebe, takže rovnou házím na iniciativu).
(iniciativa druzi 2, tumoři 6)
Tumoři vyskočí na nohy a vrhnou se na druhy. Dva se vrhnou na Farlina a Habakuka, ale ti se jim vyhnou, třetí však zasáhne tlapou Justýnu do krku a ta se s výkřikem zhroutí zkrvavená k zemi. Čtvrtý se pokusí chmatnout Felixe, aby jej přitiskl a zahrnul jej červy, ale Felix naštěstí uskočí. Skupina se rychle seskupí. Leontýnka bodne prvního tumora mečem do paže a z ní vytryskne proud krve a červů. Farlin se pokusí rozdělit dva tumory od sebe a prorazit jejich řadu, ale tumoři jej odstrčí zpátky. Školastikus třetímu tumorovi zasadí kladivem drtivý úder do žeber. Valerián se poksí čtvrtého tumora zasáhnout do hlavy, ale ten se prosmýkne pod ránou. Ukumwe naprosto selže s výstřelem z luku a šíp zmizí kdesi v hloubi jeskyně. Habakuk s Felixem se raději drží opodál, Habakuk přesto hodí po tumorech svoji jedinou dýku, protože pokud tumoři prorazí zeď štítů Leontýnka, Farlina a Školastika s Valeriánem, ostatní brzy zemřou a dýka mu už nepomůže (navíc má v rukávu schovaý trik – kouzlo neviditelnost, aby se mohl případně rychle vypařit pryč). A dýka kupodivu zasáhne jednoho tumora do nohy! Felix se napřáhne a přes hlavy první řady flákne tumora po hlavě, ale hůl jen neškodně sklouzne po tvrdé kůži tumora stranou.
(iniciativa druzi 5, tumoři 2)
Farlin zavelí a druzi se pokusí tumory zatlačit ke zdi, aby je mohli obklopit a pobít, avšak údery Leontýnky, Farlina i Školastika jsou odraženy. Jedině Valerián zasáhne jednoho tumora kladivem do břicha. Ukumwe tentokrát moří pořádně a trefí jednoho tumora do hlavy a ten padne k zemi. Habakuk divoce zašermuje rukama a vykřikne slova zaklínadla, které má chránit druhy před účinky zla. Felix opět bouchne holí přes hlavy přední řady a tentokrát zasáhne jednoho tumora. Tumoři se vzepřou a pokusí se druh rozpárat drápy. Dva hmátnou po Leontýnce, ale ta odrazí jejich údery štítem. Třetí se pokusí drápnout Valeriána, ale ten hbitě uskočí. Zato čtvrtý rozrazí řady, proskočí mezi druhy a utrhne Felixovi levou paži. Ten zbledne a sklesne k zemi. V tu chvíli se nad hlavami dvou tumorů vpředu vznesou těla dalších dvou tumorů a dopadnou za záda přední řady druhů, aby je zaskočili. Jeden z nich rozdrápe Valeriánovi pravou paži. Druhý hmátne opět po Leontýnce, ale ta kupodivu znovu uhne.
(iniciativa druzi 4, tumoři 6)
Habakuka jeden tumor drápne tlapou přes obličej a Habakukovi vytryskne proud krve z kůže pod levým okem. Valerián odrazí drápy dotírajícího tumora. Ukumweho však obklopí rychle skupinka zbylých tří tumorů a všichni se jej pokusí zasáhnout. Dvěma se to povede a Ukumwe se zhroutí k zemi rozervaný drápy na kusy. Leontýnka s Farlinem poté selžou ve snaze rozsekat tumory svými meči, ani Školastikus neuspěje. Valerián zasáhne tumora do hlavy a málem jej zabije, ten se ale nakonec vzchopí a udrží se na nohou. Habakuk popadne hůl z ruky mrtvého Felixe Píďalky a odkulí se stranou, aby se mohl zapojit do boje.
(iniciativa druzi 6, tmoři 3)
Leontýnka jednoho tumora bodne do stehna (a Farlin ho vzápětí setne mečem). Školastikus mine, avšak Valerián dobije tumora, kterého předtím trefil do hlavy. Habakuk poté majzne holí jednoho tumora holá přes hrudník a nalomí mu žebra. Zbývající tři tumoři (modul neuvádí morálku a tak jim dávám 11 a teď jim hodím, zda utečou z boje – ale padne 8 takže ne) se rozhodnou shodit druhy k zemi, aby je mohli drásat na zemi a nakazit červy. Jeden skočí an Leontýnku, ale ta jej odkopne stranou. Dva další to zkusí na Valeriána a jeden z nich uspěje. Valerián padne na záda a praští se do hlavy, i přespřilbu mu náraz způsobí silné otřesení.
(iniciativa druzi 2, tumoři 4)
Jeden znovu zaútočí na Leontýnku, ale ta znovu uhne. Druhý zasáhne Farlina do stehna. Třetí tumor prokousne Valeriánovi ruku a ten zbledne, ale stále ještě žije (i když chroptí a sotva dýchá). Leontýnka poté jednoho tumora probodne mečem a zkopne ho k zemi. Farlin sekne mečem přes záda tumora držícího Valeriána. Školastikus druhého tumora trefí kladivem do kolene a ten zakolísá. Vzápětí jej ještě praští holí do stehna Habakuk. Valerián se pokusí tumora ze sebe shodit (dávám hod na záchranu na paralýzu) a tumor dopadne vedle něj na zem. Pak se však pomalu zvedne na nohy a přikrčí se v očekávání další akce. Druhý tumor hmátne drápy po Školastikovi, ale ten ránu odrazí.
(iniciativa druzi 6, tumoři 5)
Farlin s Leontýnkou rozsekají tumora vstávajícího na nohy. Školastikus trefí posledího tumora kladivem do hrudníku a tomu zapraskají žebra. Habakuk se jej pokusí dodělat, ale hůl neškodně sklouzne po tuhé kůži netvora. Valerián se zvedne na nohy a připraví se na další akci (tumorovi zbývá jeden život a je poslední, tka házím znovu an morálku a padne 11, takže pokračuje do hořkého konce). Tumor zasáhne drápy Habakuka do břicha a tomu se vyvalí vnitřnosti ven. Habakuk sklesne k zemi.
(iniciativa druzi 6, tumor 3)
Druzi obstoupí tumora ze všech stran, ale ani jeden jediný úder jej nezasáhne.Poté tumor drápne Školastika drápem pod levým okem.
(iniciativa druzi 4, tumor 6)
Tumor opět skočí kupředu, ale Valerián jeho pokus odrazí štítem. Leontýnka poté bodne mečem tumora do boku a ten se konečně svalí k zemi.

[Virťas]

Vyčerpaní druzi se po boji skácí k zemi a odpočívají. Valerián schytal dva zásahy do paže, Farlin jeden do stehna a Školastikus jeden pod levé oko. Naházím jim záchrany na jed, zda se nakazili (Valerián a Školastikus mají jeden život, takže jakákoli snaha je zachránit by byla marná předem a jen by čekali na vypuknutí nákazy a pak smrt). Valerián uspěl v obou hodech, Školastikus hodil 20 a je venku, Farlinovi padne 19, takže to všichni přečkali ve zdraví. Když se všichni trochu osvěží, začnou prohledávat rozsáhlý podzemní prostor. Vzadu za velkými a hladkými skalními vlnami je modře fosforeskující jezírko. Jeho záře se odráží od stropu i od několika stalagmitů, které prorážejí hladinu. Okolí jezírka je poseté prázdnými, rozlámanými krunýři bledých jeskynních krabů. Valerián si všimn,e že uprostřed jezírka se cosi třpytí. Svlékne si zbroj a vleze do vody. Když se ponoří a hmátne na dno, uchod do ruky ohromnou jasně zářící perlu. Vynoří se a ukáže ji ostatním. Perla mu zabírá celou dlaň. Druzi si ji prohlíejí a počítají, jakou by mohla mít perla cenu. V jejím povrchu vidí několik nepatrných otvorů. Tu zpod ní náhle vyleze hejno malých průsvitných krabátek. Valerián je setřese z ruky, perlu zamotá do kusu plátna a uloží do batohu (druzi netuší, že se jedná o mimořádnou perlu – dle textu modulu čím déle je jeskynní perla z vody, tím je hladší a lesklejší a její otvory se pomalu zvětšují, dejme tomu tak o milimetr týdně? Když se ponoří do vody na víc než 10 minut, vylezou z ní malilinkatá průsvitná krabátka, krabí miminka zrozená z kdoví čeho, která během následujících pár hodin rychle rostou. Plná velikost závisí na tom, jak velké byly otvory. Při nalezení jsou otvory v jeskynní perle velké asi 5 mm a krabí krunýře mají napříč tak 15 cm, což znamená, že krabi dorůstají asi do 30násobné velikosti, než je díra, ze které vylezli. Z toho si odvodíme, že když se díry zvětší na 5 cm, dorostou krabi na 1,5 metru. A díry zvětšené na 10 cm budou rodit 3metrové kraby! Počet krabů, kteří z perly vylezou, je vesměs neomezený. Perla se akorát bude snažit omezovat populaci na nějaký udržitelný počet v závislosti na okolí)...

[Virťas]

Pak pokračují dál. Chodba se stáčí v dlouhém oblouku a klesá asi o pět metrů níž, kde se podlaha vyrovná. O kus dál se chodba zase zvedá a začínají se v ní tísnit balvany. Po levé straně je ve stěně skulina. Z protějšího směru do ní vede krvavá cestička. Podle toho, jak kapičky krve přecházejí v šouravou stopu, lze usoudit, že krev vede do skuliny, nikoli ven z ní. Hned ve skulině leží nafouklá, vředovitá, bledá hromádka masa, která připomíná spodní část lidské nohy jenom proto, že je pořád ještě obutá v sabatonu s růžovým zlacením. Vypadá to, jako by měla každou chvíli puknout. Pahýl u kolene je rozervaný, ale bez krve. Stojatý pach spáleného masa je tu silnější a pod ním je cítit ještě něco jiného. V tu chvíli druzi zaslechnou jakési zvuky. Zastaví se a po chvíli si uvědomí, že se jedná o tichý přerývaný zvuk dechu. Nese se odkudsi shora. Druzi vzhlédnou a spatří skulinu v rozštěpené stěně. Valerián vyleze kus nahoru, aby se do skuliny podíval. V tu chvíli zaslechnou ženský zděšený výkřik a ze skuliny vyletí sekera a dopadne na zem. Valerián se na chvíli stáhne a poté jasně zavolá nahoru.
„Hej, je tam někdo? Nepatříš k partě Felixe Píďalky? Někoho tu hledáme. Ty bys měla být Alžběta Monteskyjé že?“
Ze skuliny se vysype několik kamínků a po chvíli se ozve ženský hlas.
„Felixi? Ty seš tady?“
„No ne tak docela,“ odpoví Valerián.
„Co je s Felixem? A co jste vy zač?“
„Nás poslal Boskel, abysme vás vytáhli z týhle bryndy,“ řekne Farlin. „Felixe jsme potkali venku, ale bohužel před chvílí zařval, když nás přepadli ty červavý mutanti.“
„Felix umřel? Kurva tak to jsem zbyla poslední.“
Ze skuliny se opět vysypou kamínky a pak se objeví nohy. Teda pravá noha normální a ta druhá osekaná a opálená nad kotníkem, pak se objeví zbytek těla. Alžběta se vysouká ven a zamžoutá na druhy.
„Co to máš s haxnou, ty ořezávátko?“ poznamená Leontýnka.
„No co by. Potkali jsme ty tumory nebo co, tři z nás pobili hned, Adalberta s Wilhelmem nakazili těma červama a pak mě chytli a utrhli mi nohu nad kotníkem. Nějak jsem dokulhala dolů pod tuhle schovku, odsekala jsemsekerou a mečem zbytek pahýlu a opálila ho ohněm. Ale pak jsem zjistila, že se mi nepovedlo dostat všechno ven, takže jsem tu čekala, jestli se objeví Felix. Nemůžete mě dostat aspoň odtud ven? Nechci zdechnout v jeskyni. Kdy mám zhebnout, tak bych ráda viděla ještě slunce a stromy, než mě podříznete. Uděláte to, že jo?“
„No snad nebude tak zle, děvče,“ řekne Farlin. Tadyhle náš pánbíčkář Školastikus umí trochu meducínu, tak až tě dostanem ven, třeba s tím něco udělá. Teď ale hlavně potřebujem to sérum na tu prasnici, ať se nevracíme s prázdnou. Máš to doufám ještě u sebe.“
Alžběta sáhne do torny a podá jim tři dávky séra a stříkačku. „Hele nic proti, ale než mě dostanete ven, budu celá prolezlá červama. Cejtim, že mě žerou zevnitř. Buď mě vyveďte ven a zabijte, nebo to udělejte rovnou, ale mně už pomoct nemůžete.“
„A co Boskel? Nemůže pro ni vyrobit nějakou náhradu za nohu?“ pronese Valerián.
„Kdo ví? Ten chlap zvládne leccos, třeba by to šlo, je to jenom kus nohy, chodit by pak asi mohla normálně ne? Zauvažuje Leontýnka.
Školastikus dostane nápad, vezme tyč, podváže ji nahoře kusem plátna a lana a vyrobí z ní provizorní berli, aby se Alžběta udržela na nohou.
„Venku už ji vysadíme na koně a pak by mohla dojet až do Aldrenu. Nejdřív ale musíme zařídit jednu věc. Farline? Mohl bys?“
Alžběta se podívá na Farlinovu sekeru a pochopí. Trpaslík ji vezme do ruky a řekne, ať ji ostatní přidrží. Školastikus předtím otevře batoh a vytáhne lahvičku s lektvarem.
„Máme jenom dva, takže hned teď jeden vypij. Seš polomrtvá už tak, moc to nepomůže, ale měla bys bejt schopná to přežít. Musíme pak nohu znova opálit, abys nevykrvácela. Na to asi praskne ten druhej lektvar. A pak...“
„Pak jsme v řiti, jestli nás zase přepadnou ty mutanti,“ dopoví za něj Leontýnka.
Alžběta lektvar vypije, druzi chvíli počkají, jestli se jí udělá líp. Alžbětiny vybledlé tváře po pár minutách trochu zrůžoví a dívka přikývne, že se cítí líp.
„Tak teď mi to ořezávátko přidržte,“ řekne Farlin.
„Hele no tak! Já jsem Alžběta Montesquieu!“
„To víš že jo, holka,“ řekne Leontýnka a přitiskne ji oběma pažemi k zemi. Potom jí ještě zaklekne hrudník kolenem. Valerián jí do pusy narve chuchvalec látky, přidrží pravou nohu a Školastikus drží levou nad kolenem. Farlin se rozmáchne a švihne sekerou. Alžběta vykřikne bolestí a z rány těsně pod kolenem vytryskne proud krve. Pak Farlin popadne pochodeň a práci dokončí. Školastikus jí nakonec nalije do krku obsah druhého flakónku s lektvarem, než Alžběta omdlí. Školastikusk s Valeriánem ji pohlídají a mezitím Farlin s Leontýnkou projdou okolí, aby se ujistili, že jim tumoři nebo cokoli podobného nevpadne do zad. Pak se vrátí zpátky.

[Virťas]

Nahodím postavu Alžběty:
Síla 18, Inteligence 11, Moudrost 8, Obratnost 14, Odolnost 15, Charisma 10, volím bojovníka, úroveň 3, životy 16 (aktuálně 3), přesvědčení neutralita. Vybavení dle modulu – batoh, křesadlo, tři pochodně, měch na vodu, sekera, meč, dýka, kroužková zbroj, štít (modul píše prošívaná kazajka s kyrysem, tak tohle měním). Logiku věci, kde vzala takovou sílu a obratnost, když jí chybí kus nohy, nechávám stranou.

[Virťas]

Počkají asi tři nebo čtyři hodinky, než se Alžběta probere z bezvědomí. Zdá se být sice vyčerpaná a noha jí škube bolestí, ale zdá se, že nákaza je pryč. Postaví ji na pravou nohu a podají jí berli. Školastikus ji přidržuje kolem ramene.
„Seš si jistá, že to zvládneš?“7
„Jo, myslim že jo. Doděláme tu práci a potáhnem pryč.“
„Ta holka je ranařka, ta se mi bude líbit,“ řekne Farlin.
„Naser si, vousáči. Jdeme.“
„Máte někdo nějakej nápad jak to udělat, abychom taky nechytili ty červy jako ty mutanti?“ zeptá se Valerián. Všichni však krčí rameny, nikdo zatím neví.
Když se dostanou do skalního dómu, kde se prasniceoddává zhimnímu spánku, obešli opatrně její tělo a napočítali celkem 25 cyst naplněných tekutinou s parazitickými červy. Dohodnou se tedy, že jich mohou proříznout nanejvýš 12, ale musí to vše udělat opatrně a tiše, aby prasnici neprobudili. Školastikus vezme sedativum a opatrně ho píchne prasińici do kůže tam, kde nejsou žádné cysty. Pro jistotu pak píchne po pár vteřinách ještě jedno další o kus dál. Dohodnou se, že cysty budou prořezávat a odebírat tekutinu Farlin s Valeriánem (modul říká házet si na úspěch akce na obratnost nebo inteligenci, zda se nakazí nebo ne). Prasnici probere bolest během chvíle, ale budu počítat, že pokud neselžou třikrát za sebou, nebude ji to bolet natolik, aby se probudila. Farlin uspěje v hodech a nemusí nákazu řešit vůbec, Valerián selže dvakrát (jednou selže v hodu na záchranu na jed, takže červi se mu dostanou na kůži a proniknou mu do těla). Jakmile Valerián prořízne cystu a červi mu provrtají kůži, hned si odřízne kus infikované kůže (dávám mu možnost hodit si ještě jednou – a opět selže, tedy nákaza u něj propukne do 2 směn). Vše ostatní se podaří a tak druzi pomalu vyjdou z jeskyně ven. Krátce poté si však Valerián všimne, že se mu pod kůží hemží klubko červů, kůže nabobtná a tak si ji prořízne (má však pouze jeden život, hodím mu na záchranu na jed, ale selže). Utrpěná zranění oslabený organismus nevydrží a Valerián zesláblý zakrátko vykrvácí a zemře před ústím jeskyně. Druzi vynesou z jeskyně těla ostatních členů družiny, naskládají je na hromadu a pro jistotu je všechna spálí kus dál od svého tábořiště. Lahvičky s tekutinami bezpečně zabalí a uloží do vaků na jednoho tažného koně. Na druhého koně vysadí Alžbětu, která vysílená a zraněná jen tak tak dokáže koně vést. Poté skupina zamíří z pahorkatiny směrem do Aldrenu. Zimní krajina je opuštěná a nezdá se, že by se vůbec někdo po okolí pohyboval. Až teprve když se dostanou do blízkosti Aldrenu, potkají pár kupců a putujících řemeslníků a tovaryšů. Druhého dne navečer dorazí do města. Předají Boskellovi tekutiny z ran na těle opeřené prasnice a domluví se s ním, že pro Alžbětu vyrobí protézu z oceli, která jí umožní normální chůzi (běhat a skákat už holka nebude, ale jinak by jiný vážnější problém mít neměla). Poté se druzi uchýlí do hostince a objednají felčara, který se o Alžbětu postará, aby se vyškrábla z nejhoršího, než dostane protézu. Přece jen ztráta krve, vyčerpání a dlouhá cesta zpátky ji málem zabily. Farlin s Leontýnkou mezitím uloží peníze do záložny a prodají perlu do zlatnického krámku, kde ji koupí jakási bohatá měšťanská panička. That's all, folks!

[boubaque]

(Z)propadený trpaslík

Všiml jsem si (až teď po několika týdnech) na databázi, že jsi přidal hodnocení mému dungeonu, navíc velmi příznivé (byl bych za hodnocení rád, i kdyby nebylo pozitivní, o to víc mě to těší). A napadlo mě, žes tu měl tohle téma, které jsem mylně považoval za hraní sólových her místo sólového hraní klasických dobrodružství.

Takže moc díky nejen za hodnocení, ale hlavně za zápis z odehrání, moc jsem si užil čtení o procházení mého výtvoru

[Virťas]

(Z)propadený trpaslík

Všiml jsem si (až teď po několika týdnech) na databázi, že jsi přidal hodnocení mému dungeonu, navíc velmi příznivé (byl bych za hodnocení rád, i kdyby nebylo pozitivní, o to víc mě to těší). A napadlo mě, žes tu měl tohle téma, které jsem mylně považoval za hraní sólových her místo sólového hraní klasických dobrodružství.

Takže moc díky nejen za hodnocení, ale hlavně za zápis z odehrání, moc jsem si užil čtení o procházení mého výtvoru

A já děkuju, že se tu někdo věnuje tvorbě pro ostatní, fakt jsem si to hraní užil. A teď jsi mi připomněl, že jsem pořád nenapsal recenzi na Zimoviště opeřené prasnice, musím to napravit.

[Markus]

Virťasi, díky, že svědomitě zadáváš hodnocení odehraných dobrodružství do databáze, konkrétně teď Zimoviště opeřené prasnice.

A mám jeden návrh na zlepšovák. Číst všechny tvoje zápisy nezvládám, ale docela rád bych si selektivně přečetl zápisy z dobrodružství, která znám nebo mě jinak zajímají. Ale hledat to v tomhle je těžké, kor když to tu člověk nesleduje pravidelně a neví, co jsi hrál (o tomhle jsem se dozvěděl právě díky hodnocení). Nechceš trochu poštelovat úvodní příspěvek, dát do něj odkazy na odehraná dobrodružství (stačí asi odkaz na příspěvek, ve kterém ho začínáš) a pak nechat ten úvodní příspěvek zobrazit na každé stránce? Podobně jako to já dělám tady.

Nemělo by tě to stát moc práce navíc a pomůže to nám selektivním čtenářům.

[Virťas]

Virťasi, díky, že svědomitě zadáváš hodnocení odehraných dobrodružství do databáze, konkrétně teď Zimoviště opeřené prasnice.

A mám jeden návrh na zlepšovák. Číst všechny tvoje zápisy nezvládám, ale docela rád bych si selektivně přečetl zápisy z dobrodružství, která znám nebo mě jinak zajímají. Ale hledat to v tomhle je těžké, kor když to tu člověk nesleduje pravidelně a neví, co jsi hrál (o tomhle jsem se dozvěděl právě díky hodnocení). Nechceš trochu poštelovat úvodní příspěvek, dát do něj odkazy na odehraná dobrodružství (stačí asi odkaz na příspěvek, ve kterém ho začínáš) a pak nechat ten úvodní příspěvek zobrazit na každé stránce? Podobně jako to já dělám tady.

Nemělo by tě to stát moc práce navíc a pomůže to nám selektivním čtenářům.

Jasný, rozumim, máš pravdu, že pro občasnýho čtenáře je to tu naprostej zmatek, hodím odkazy do prvního článku. Já jsem upřímně ani moc nečekal, že by to tu někdo četl, chtěl jsem si tu hlavně odložit zápisky, abych nemusel skladovat v pc hromady textů ve wordu, navíc to píšu zmatlaně tak jak to právě hraju, takže pro mě je to vlastně příjemný překvapení, že to občas někdo čte.

[tochalius]

A ještě jeden nápad: na konec recenze bys taky mohl přidat odkaz na příslušný zápis. Já to to tak dělám, nevím jestli to někdy někdo využil, ale vím že bych to využil já, kdyby to tak dělali i ostatní