Kassadijská kampaň v Markusově AD&OSE – hrajeme hru jako hru

[Markus]

Diskuze věnovaná mojí aktuální kampani v Markusově AD&OSE.

Úvodní představení:
Zpátky do dungeonu jde zpátky do dungeonu – hrát hry jako hry

V poslední době mě začala fascinovat představa hraní RPGčka jako hry v původním slova smyslu – kde je cílem hráčů vyhrát, přičemž reálně hrozí prohra (rozuměj: smrt postavy) a existuje dokonce objektivní ukazatel skóre (množství získaných pokladů, čili zkušeností, čili rychlost postupu postavy). Hraní, při němž dobrý pocit nepramení ani tak ze společně prožívaného příběhu, ani z atmosféry fiktivního světa, jako spíš z myšlenkové výzvy, nutnosti překonávat obtížné problémy, vědomí toho, že jste si jako hráč úspěch museli zasloužit chytrým hraním, místo abyste k němu byli od začátku odsouzeni...

Odehraná dobrodružství (s odkazy na příslušné sezení):
Do Žabí studny: 1. a 2. sezení, 3. sezení, 24. sezení
obecné cestování okolo Cassida: 4. sezení, půlka 5. sezení, část 26. sezení
The Halls of Tizun Thane: půlka 6. sezení, 7. sezení, 8. sezení, 9. sezení
Morkendaine: půlka 5. sezení, půlka 6. sezení, 10. sezení, 11. sezení, 12. sezení, 14. sezení, 15. sezení, 18. sezení, 19. sezení, 20. sezení, 21. sezení, 23. sezení (B), 26. sezení, 27. sezení
Intermezzo: ukázka downtimu
Viaskar (Melanův podpultový modul): 13. sezení, 16. sezení, 17. sezení, pohřební intermezzo, 22. sezení, 23. sezení (A), 25. sezení, 31. sezení
The Sealed Villa (další věc jen v maďarštině): 28. sezení, 29. sezení, 30. sezení, 32. sezení
Divočina Jižní Kassadie: 33. sezení
Údolí lebky: 34. sezení, 35. sezení, 36. sezení, 37. sezení
Divočina Jižní Kassadie: 38. sezení A
Zlodějské intermezzo (The House of Rogat Demazien)
The Sealed Villa podruhé (extrapolace z maďarského modulu) 38. sezení B, 39. sezení, 40. sezení (A), soudní líčení ve 40. sezení (B)
Intermezzo: Jak funguje identifikace
The Thieves of Fortress Badabaskor: 41. sezení
The Caverns of Thracia: 41. sezení, 42. sezení

[Markus]

Tak pojďme na to!

kassadi.jpg

1. sezení Markusovo AD&OSE – Kassadia

Zprávy z Cassida, města měst (č. 1)!

Utvořila se skupina hrdinů hledajících ztraceného šlechtického synka Orlanda, který byl buď unesen zakuklenou postavou, nebo sežrán obřími žabami žijícími pod Žabí studnou (je to nejasné). Po vyslechnutí špinavých uličníků přilákala skupina hněv jistého Nera Černého, vysloužilého mořského kapitána, jemuž se nelíbilo jejich okounění o studny, a tak pohrozil přivoláním městské hlídky. I tak dobrodruzi ustoupili do nedaleké kaple Cloaciny, bohyně stok, a tamním kanalizačním odtokem se spustili dolů do sklepení pod městem. Druid Darranos vyjednal bezpečný průchod přes smečku obřích krys výměnou za zásoby. Družina pronikla zespodu do Žabí studny, kde byla přepadena dvěma obřími žabami, a hobit Cassarius se vyznamenal zabitím jedné skokově ztečující žáby tím, že nastavil kopí a probodl ji skrz naskrz. Potom spustil past na dveřích, nadýchal se smíchového jedu, hodil na záchranu proti smrti a jedu se vysmál. Při následném potulování podzemím našla družina muže se ztrátou paměti, jenž mával hůlkou kouzelných střel. Potom co ho bardka Allecto uchlácholila hudbou, ostatní na něj naskákali a hůlku mu uzmuli („Zjevně trpí bludy, mohl by si ublížit,“ ospravedlnila to Concodria, paladinka Lacuny Victrix, bohyně mateřství a rodinného krbu. Zatímco se jejich kamarádi bavili se starci a kouzelnými hůlkami, hobit spolu s půlorkem Galaktem strávili 30 minut plazením se dlouhým tunýlkem, načež se vynořili v rozlehlé síni, kde 100 kostlivých legionářů leželo v plné výzbroji v pohřebních výklencích, a uprostřed toho všeho se vyjímaly tři masivní truhlice a zdobený roh na slonovinovém podstavci. „Poklad!“ pomysleli si. To už však byl čas vrátit se zpět do města, poněvadž docházely zásoby svítidel. V poslední chvíli družina zjistila, že lano, po němž se do podzemí spustila, bylo mezitím objeveno a zabaveno městskou hlídkou, kterou přivedl právě Nero Černý. Co teď?

===

I při hraní online máme ručně kreslenou mapu!

Studna mapa.jpg

Svědky mé minulé výpravy do studny potěší, že i tentokrát hráči spustili plynovou past na dveřích, která posledně zabila Jersona. A i tentokrát to spustil hobit. Nicméně tentokrát hráči byli podezíraví, předem našli dírky, ze kterých stříká plyn... ale jen špatně vydedukovali, že z toho bude něco vystřelovat, a tudíž že je bezpečné dveře otevřít, stačí jen nestát přímo před dírkami. Inu, nebylo to bezpečné, plyn jednoho sejmul. Ale tenhle druhý hobit se oklepal. (Save or die? Save!).

EDIT:

Máme i druhou! (Ukazuju hráčům mapu ve VTT s fog of war, takže za nimi zase mizejí prošlé místnosti.)

mapa 2.jpg

[Jerson]

Nicméně tentokrát hráči byli podezíraví, předem našli dírky, ze kterých stříká plyn... ale jen špatně vydedukovali, že z toho bude něco vystřelovat, a tudíž že je bezpečné dveře otevřít, stačí jen nestát přímo před dírkami. Inu, nebylo to bezpečné, plyn jednoho sejmul.

Z téhle situace mám přesně ten... Jak se to říká, vibe?... prostě jako bych zase hrál Dračák před třiceti lety.
Nakonec to dojde k tomu, že zloděj / hobit otvírá dveře třímetrovou holí s mechanicky ovládaným klepetem, když sám stojí bokem, ve fantasy ekvivalentu plynové masky, za štítem, s plavacím kruhem, dvěma tyčemi vzepřenými mezi stěnami, je kterým je připoutaný lanem, a zbytek skupiny ho drží na dalším lanu.
Pak s dveře otevře a za nimi není nic, protože to byla past jen kvůli pasti.

[Vitus]

Všechno dobrý až po ten konec, tam mělo být "... a zbytek skupiny mu drží palce."

[Jerson]

Ono to ve výsledku vyjde nastejno

[Markus]

2. sezení Markusovo AD&OSE – Kassadia

Zpětně jsem přeložil zápis z prvního sezení, ať to máme česky:

Zprávy z Cassida, města měst (č. 1)!

Utvořila se skupina hrdinů hledajících ztraceného šlechtického synka Orlanda, který byl buď unesen zakuklenou postavou, nebo sežrán obřími žabami žijícími pod Žabí studnou (je to nejasné). Po vyslechnutí špinavých uličníků přilákala skupina hněv jistého Nera Černého, vysloužilého mořského kapitána, jemuž se nelíbilo jejich okounění o studny, a tak pohrozil přivoláním městské hlídky. I tak dobrodruzi ustoupili do nedaleké kaple Cloaciny, bohyně stok, a tamním kanalizačním odtokem se spustili dolů do sklepení pod městem. Druid Darranos vyjednal bezpečný průchod přes smečku obřích krys výměnou za zásoby. Družina pronikla zespodu do Žabí studny, kde byla přepadena dvěma obřími žabami, a hobit Cassarius se vyznamenal zabitím jedné skokově ztečující žáby tím, že nastavil kopí a probodl ji skrz naskrz. Potom spustil past na dveřích, nadýchal se smíchového jedu, hodil na záchranu proti smrti a jedu se vysmál. Při následném potulování podzemím našla družina muže se ztrátou paměti, jenž mával hůlkou kouzelných střel. Potom co ho bardka Allecto uchlácholila hudbou, ostatní na něj naskákali a hůlku mu uzmuli („Zjevně trpí bludy, mohl by si ublížit,“ ospravedlnila to Concodria, paladinka Lacuny Victrix, bohyně mateřství a rodinného krbu. Zatímco se jejich kamarádi bavili se starci a kouzelnými hůlkami, hobit spolu s půlorkem Galaktem strávili 30 minut plazením se dlouhým tunýlkem, načež se vynořili v rozlehlé síni, kde 100 kostlivých legionářů leželo v plné výzbroji v pohřebních výklencích, a uprostřed toho všeho se vyjímaly tři masivní truhlice a zdobený roh na slonovinovém podstavci. „Poklad!“ pomysleli si. To už však byl čas vrátit se zpět do města, poněvadž docházely zásoby svítidel. V poslední chvíli družina zjistila, že lano, po němž se do podzemí spustila, bylo mezitím objeveno a zabaveno městskou hlídkou, kterou přivedl právě Nero Černý. Co teď?

A teď druhé!

Zprávy z Cassida, města měst! (č. 2)

Potom co se družina zanořila pod Žabí studnu a lapila nebezpečného amnéziaka ozbrojeného hůlkou kouzelných střel, bylo rozhodnuto vyslat zpátky na povrch běžce, aby přinesl zásoby svítitel. Zbylí dobrodruzi, trpělivě čekající v podzemí, byli přepadeni čtyřmi stíny a zázračně se jim podařilo uniknout po laně zpátky nahoru. Žel amnéziak byl později nalezen bez známek života. Skupina se přeskupila v hospodě a ještě téhož večera se do podzemí vrátila, rychle zabila čtyři želv... žáby nindža, za pomoci jediné stříbrné dýky a metody zalehávání (vedené trpaslíkem Fissisem) zajala jejich vůdce krysodlaka Třísku a vysvobodila sedm unesených dětí, včetně šlechtického synka Orlanda, kvůli němuž celé tohle počínání vzniklo! Po pohrůžkou mučení přinutili zbabělého Třísku prozradit, kam ukryl poklady, a ukázat jim bezpečnou cestu z podzemí. Obtěžkáni pytly plnými zlatých mincí doprovodili hrdinové Orlanda domů. Když se jeho matka ukázala být sjetá lotosovým uhlím, proměnil se Orlando (okouzlený bardkou Allecto) v překvapivě dobrého hostitele i pijanského kumpána, přikázal služebníkům, aby hosty pohostili a vyprali jim stokami zaneřáděné šaty. Ráno se dokonce připojila i sama paní domu, celá vděčná, a zahrnula je dalšími poklady. Odteď pro ně budou v domě Danarosových dveře vždy otevřené! A s tím si dobrodruzi najali šlechtická nosítka, aby nenápadně odnesli zlato do Říšské směnné a diskontní banky, kde bude bezpečně uschováno v pokladnici. Nastal čas najít si vhodnější ubytování v přístavním hostinci... a zamyslet se nad tím, co dělat s paladinkou Concordií a kouzelníkem Didymem, neboť ti byli v souboji nakaženi lykantropií. „Stanete se jedněmi z nás,“ sykl Tříska, když ho odváděli v řetězech k soudu, který se bude konat za 3k6 dní – vždyť Cassidum je civilizované město, a dokonce i netvoři si zaslouží spravedlivý soud (a nebudou-li si moct sami dovolit justičního šejdíře, bude jim jeden přidělen). Úplněk bude za dva dny.

Tak to bylo druhé sezení! Dítě zachráněno, poklady nalezeny, všichni čtyři účastníci dostali +2633 zk., což je všechny hodí na druhou úroveň (po výcviku).

Aktuální mapa podzemí:

02-mapa.jpg

Snímek ze souboje se žabami nindža a krysodlakem:

souboj.jpg

Na konci sezení jsme vyrazili do města a začali objevovat širší Cassidum, byť s tím jsme sotva začali:

pic2_cassidum.jpg

[Jezus]

Díky za zápis, je fajn moci porovnat, jak tu samou lokaci jde jiná družina. Plus myslím, že zrovna na tomhle je i krásně vidět, co na OSR lidi láká - zábavná (ve smyslu "nevážná") braková (v tom nejlepším slova smyslu!) dobrodružství - člověk u toho může hezky vypnout a fakt si "jen" hrát.

Jen jednomu nerozumím - po jakém laně to vylezli ven, když to jejich jim na konci dobrodružství zabavila městská hlídka vedená aktivně-uvědomělým důchodcem?

[MaMaHaJ]

Přišla kněžka bohyně Kloakiny, půjčila si lano z bordelu od vedle a přivázala nám ho. (Bordel nám pak lano prodal za dvojnásobnou cenu.)

[Markus]

Některé věci jsem přeskakoval, máš dobrej postřeh. Do svatyně Cloaciny se mezitím vrátila kněžka, koukala dolů dírou do stok, co se tam děje. Přemluvili jí, ať dojde do bordelu pro lano... long story.

EDIT: Ninja'd!

[Winnie]

Přišla kněžka bohyně Kloakiny, půjčila si lano z bordelu od vedle a přivázala nám ho. (Bordel nám pak lano prodal za dvojnásobnou cenu.)

Počkat, tak to úplně nebylo! Přišla kněžka. Pak si z bordelu půjčila vyhazovače a lano....a pak už to sedí

[Jerson]

Btw. Markusi, jak jsi určil, že za dva dny bude úplněk?

[Markus]

Začnu kampaň ve stejný den, který je v tu chvíli v reálu + mám kalendář.

IMG_6491.jpg

[Markus]

Trochu opožděně jsem sepsal nějaký úvodní post k téhle kampani, její obecné cíle a ladění.


Zpátky do dungeonu jde zpátky do dungeonu – hrát hry jako hry

V poslední době mě začala fascinovat představa hraní RPGčka jako hry v původním slova smyslu – kde je cílem hráčů vyhrát, přičemž reálně hrozí prohra (rozuměj: smrt postavy) a existuje dokonce objektivní ukazatel skóre (množství získaných pokladů, čili zkušeností, čili rychlost postupu postavy). Hraní, při němž dobrý pocit nepramení ani tak ze společně prožívaného příběhu, ani z atmosféry fiktivního světa, jako spíš z myšlenkové výzvy, nutnosti překonávat obtížné problémy, vědomí toho, že jste si jako hráč úspěch museli zasloužit chytrým hraním, místo abyste k němu byli od začátku odsouzeni...

[Jerson]

Markusi, chceš k tomu nějaké dotazy nebo komentáře (a pokud ano, tak do jakého tématu?), a nebo je to určeno jen jako výstup?

[Markus]

Klidně komentuj, jinak bych to sem neposílal. Jen teda nevim, jestli zrovna my dva se dokážeme shodnout.