[OSE] Jerson a spol. jdou do dungeonu

[Markus]

V nějaké fázi mě napadlo, že než s Jersonem vést sáhodlouhé diskuze o tom, jak vypadá dungeon crawl, ze kterého nevstávají vlasy hrůzou, měl bych ho prostě pozvat na hru. A Jerson souhlasil! Při té příležitosti mě napadlo doplnit družinu dalšími známými tvářemi z Fóra, z nichž někteří taky nemusejí mít s oldschoolovým D&D zkušenosti. A říkal jsem si, že budete chtít být při tom! Takže zatímco s hráči se budu domlouvat a organizovat soukromě přes Discord, tohle téma je jakýsi „veřejný výstup“. Jednak sem hodím předherní materiály pro lepší viditelnost, jednak po hře zápisy.

Pozvání zatím přijali:

Jerson, netitulovaný vůdce družiny, jenž už vyčerpal historky o svých traumatech v Karaku a potřeboval by nabrat traumata nová, což se nám snad podaří splnit!

Smrq, milec World of Darkness a autor výroku, „Markusi, co se to s tebou stalo? Dřív jsi hrál normální hry a teď hraješ D&D.“ (Výrok mohl být lehce zkreslen.)

Vitus, jediný člověk, který s Jersonem dokáže udržet krok v diskuzi o středověkém realismu.

Mizy, který byl schopen zabít si každou svoji postavu, se kterou hrál u mě v Hradě Xyntillan.

Pan Ota, protože skupina přece jen potřebuje někoho, kdo ví, co dělá.


Budeme hrát dvě sezení na přelomu listopadu a prosince a samozřejmě vás budu neprodleně informovat, co se semele. Už teď ovšem můžete uzavírat sázky. Sežere Jersona zelený hlen? Vysaje smrqa lepá upírka (to by si určitě přál)? Dokáže Mizy nepřerušeně pokračovat v sérii? A jaké poklady vytáhne Pan Ota ze Žabí studny? Cílem hry je samozřejmě získat co nejvíc pokladů!


Technikálie:

Hra: Old-School Essentials (OSE) s pár vlastními modifikacemi (dodám vlastní pravidla v PDF, ale bude toho málo a technicky vzato to vlastně ani nemusíte znát; snačí se vyznat se schopnostech a potažmo kouzlech svých postav).

Postavy: Budou předpřipravené, na začátku sezení si je rozeberete a jdeme rovnou hrát.

Úroveň postav: Druhá.

[Markus]

Budeme hrát dobrodružství Do Žabí studny. Dovolte úvodní infodump:

Do Žabí studny.jpg

Ach, kdysi hrdé Cassidum, město měst! Dnes je pouhým stínem minulé slávy – jeho neproniknutelné hradby zchátraly, velká část města se proměnila v suťovisko zarostlé plevelem a břečťanem, z kdysi rušných čtvrtí jsou troskami poseté pastviny a posmutnělé sady. Přesto Cassidum přežívá a jeho ústřední části hýří životem, čímž se návštěvníkům naskýtají přehršle příležitostí i nebezpečí.

V prastarých ulicích staré čtvrti se mezi polorozbořenými šlechtickými sídly tísní nechvalně proslulé náměstíčko Piazza dei Rospi (Náměstí žab). Uprostřed plácku stojí zchátralá mramorová fontána, jejíž rohy zdobí sochy čtyř obrovitánských ropuch. Místní
chovají k náměstíčku i studni pověrčivou hrůzu. Někteří tvrdí, že ropuší strážci příležitostně ožívají a zatahují nic netušící oběti do hlubin, jiní prohlašují, že dole pod vodou číhá cosi nevyslovitelně zlého a jednou za čas to vylézá na lov. Najdou se i tací, byť jich není mnoho, podle nichž jsou to všechno jen pomatené povídačky šířené městským podsvětím, které se tím snaží zamaskovat své zlovolné aktivity. Tak či onak se v okolí studny ztrácejí lidé, povětšinou uličníci, ale ti nikomu nechybí.

žabí studna.jpg

S našimi čerstvě přicestovalými dobrodruhy se potkáme v hostinci U Štěkavého psa. Tam se jim naskytnou jisté příležitosti k výdělku.

Jediný syn urozené vdovy Loretty Danarosy, malý Orlando, se ztratil. Šlechtična nabízí slušnou sumu 2 000 aureů (zl.) těm, kdo dítě přivedou živé a zdravé. Orlando si často hrával venku s uličníky, navzdory matce, která se mu styky s darebnou sebrankou marně snažila zakázat. Chlapec je paličatý, a když se včera v noci vyplížil z domu, vzal si s sebou starý meč po otci. Jeho partička nezbedných kazisvětů by prý měla mít doupě v jedné ze zničených budov okolo Piazzy dei Rospi, jenomže jakmile děti spatřily šlechtické pohůnky, okamžitě se rozprchly. Paní teď hledá někoho, kdo by s nimi promluvil a nebál se rizika. Času není nazbyt – jde o každou hodinu!

Jeden z jejich dávných kumpánů, Collino zvaný Sup, který nejspíš pracuje pro cech holičů, se dobrodruhům připomene s nesplaceným dluhem a žádá je, aby prošetřili, jestli se na Piazze dei Rospi skutečně skrývá tajné podzemní skladiště cechu literátů. Pokud ano, měli by ho vyloupit a způsobit cechu co největší škody. Veškeré nalezené cennosti si pochopitelně můžou ponechat. Mělo by jim ale být jasné, že k tomuhle rozhovoru nikdy nedošlo, a když se dostanou do úzkých, žádné pomoci se od něj nedočkají. Holiči a literáti patří mezi hlavní zločinecké syndikáty a momentálně prý válčí o nadvládu nad okolím náměstíčka.


Skupina se rozhoduje, co podnikne dál. Cíl je jasný: vydělat co nejvíc peněz. Podle toho bude poměřován její úspěch. (Rád bych tohle v budoucnu zahrál i s nějakou jinou partou, v úplně stejném setupu, a podle vydělaných pokladů můžeme poměřit, jestli budou jersonovci úspěšnější než nejersonovci. )

[York]

Pozvi Siriena, ať aspoň o tom, co hejtí, pro změnu i něco ví

[Markus]

Pozvání předběžně potvrdil i Vitus, jediný člověk, který s Jersonem dokáže udržet krok v diskuzi o středověkém realismu. Tím je parta kompletní.

Pozvi Siriena, ať aspoň o tom, co hejtí, pro změnu i něco ví

Na malou chvíli mi to přeletělo přes mysl, ale pak jsem si řekl, že mít v partě Siriena i Jersona by bylo moc dobrého najednou.

Nebránil bych se uspořádání další výpravy, kdy by třeba tým Sirien mohl změřit svoji výkonnost s týmem Jerson, ale nepředbíhejme, nepředbíhejme...

[Antharon]

Pozvání předběžně potvrdil i Vitus, jediný člověk, který s Jersonem dokáže udržet krok v diskuzi o středověkém realismu. Tím je parta kompletní.

Pozvi Siriena, ať aspoň o tom, co hejtí, pro změnu i něco ví

Na malou chvíli mi to přeletělo přes mysl, ale pak jsem si řekl, že mít v partě Siriena i Jersona by bylo moc dobrého najednou.

Nebránil bych se uspořádání další výpravy, kdy by třeba tým Sirien mohl změřit svoji výkonnost s týmem Jerson, ale nepředbíhejme, nepředbíhejme...

Team Jerson a team Sirien mozu byt dve konkurencne skupiny v jednom dungeone.

[smrq]

Už se těším. Jen přemýšlím, jestli se nemám urazit, když se se mnou nepočítá jako s člověkem, který má rád, když dává podzemní smysl.

[Ota]

Pan Ota, protože skupina přece jen potřebuje někoho, kdo ví, co dělá.

Pozor, tohle je buď ironie nebo hodně velká nadsázka.
Pětinu času sezení nám vždycky zabralo hořekování nad tím, že nevíme, jak to nebo ono udělat ...

A většinou to skončilo metodou "hodíme tam oštěpy a pak se na ně vrhneme" ...

[Passingby]

(Já teda nevím, ale co to tak čtu, mám z toho zatím dojem, že to Markus plánuje jako nějakou silvestrovskou estrádu i s kapelou, takže to by do toho konceptu zapadlo )

[Mizy]

Markusi to nespravedlivé. Já nejopatrnější, se vždycky nechal přemluvit k nějaké kravině, která vyústila v mojí smrt.

[Vitus]

Já ksem zvědavý, jaké postavy nám Markus přidělí- a podle toho se uvidí, kdo bude kanonfutr.

[Markus]

Předpřipravené postavy

Posílám sem postavy, protože je pohodlnější mít je tady než na chatu. A taky to může zajímat někoho dalšího.

Především teda vyplněné deníky, včetně inventáře a rozděleného vybavení i magických předmětů, se kterými do toho hráči půjdou. Jsou tam různé Markusoviny (třeba jiný formát inventáře), ale to jsou jen detaily.

Přikládám taky popisy povolání a kouzel z OSE (beze změny).

Pro srandu jsem si ještě od ChatGPT nechal vygenerovat stručné, žánrově vhodné charakteristiky a jména postav a – po překladu do češtiny a drobných úpravách – přikládám je. Je to vážně spíš pro srandu a naladění na správou vlnu, než že by to bylo kdovíjak relevantní pro hru.


Barga zvaný Op (bojovník, 2. úroveň)

Barga je divoch, kterého vychoval klan krvežíznivých opic. Teď se jako žoldák a kořistník toulá světem a hledá obživu. Pro jeho hřmotnou postavu a tvrdé pěsti se ho ostatní stejnou měrou bojí a pohrdají jim. Barga je přesvědčený, že se jednoho dne stane králem nebo aspoň vojevůdcem, a jak si tak prohlíží tržnici Cassisda, brumlá si cosi o svých „budoucích poddaných“.


Tharandil Hřmotný (elf, 1. úroveň)

Tharandil je učenec, který se pyšní svou erudovaností i mystickými znalostmi. Bohužel se u něj nikdy nevyvinuly i vyhlášené elfské hbité prsty a ladné pohyby, takže je – aspoň na elfské poměry –trochu nemehlo, za což se stydí a maskuje to zpupností. Do Cassida ho přivádí vyhlídka na to, že pod městem by se mohly nacházet zapomenuté knihy plné tajných vědomostí, ale jeho tendence narážet do nábytku a převrhávat artefakty ho poněkud brzdí.


Sestra Belandra Palčivé ruky (klerička, 2. úroveň)

Belandra byla vyhnána ze svého kláštera potom, co se kvůli nelítostným hádkám ohledně doktríny často dostávala do sporů s ostatními kleriky. Do Cassida přišla hledat vykoupení, ale ve špinavých uličkách, kde ji sama víra uživit nedokázala, začala strádat. Teď se vypravuje do zapomenutých hrobek, hnaná zoufalým snem o tom, že si vybuduje vlastní svatyni podle svých představ. Tvrdí, že její záměry jsou božské, byť její rostoucí posedlost penězi začíná být podezřelá.


Roderick Podobraz (kouzelník, 2. úroveň)

Roderikovu (pochybnému) kouzelnému nadání se vyrovná jen jeho (nezpochybnitelná) tolerance na víno. Z učení musel „dobrovolně“ odejít potom, co příliš mnohokrát zkazil svému mistrovi experimenty s vařením lektvarům (zpravidla přilitím brandy). Teď se s otrhaným rouchem a neodlučitelnou lahví toulá Cassidem a hledá výdělek, který by mu zajistil vždy plnou číši. Má suchý humor a rád tvrdí, že jeho kouzla fungují nejlíp, když nemá taky sucho v hrdle.


Kortan „Tlemík“ Větvonožka (půlčík, 2. úroveň)

Kortan je bývalý vinař, sympatický darebák s úsměvem, kterým by dokázal vymámit pár mincí i z žebráka. Když byly jeho vinice vypáleny při příhraničním nájezdu, odešel do Cassida hledat nové příležitosti k zisku. Díky svému přirozenému charismatu je mistrným vyjednavačem a dovede se snadno vymluvit z leckteré potíže (nebo si ji sám přivodit). Navzdory své neúprosné stránce má slabost pro městské sirotky a občas jim dává drobné rady v umění přesvědčování a drobných krádeží.


Drog Kamenná žíla (trpaslík, 2. úroveň)

Drog strávil mládí pašováním stříbra pod nosem klanových stařešinů. Když se jedna zakázka zvrtla a on byl označen za zrádce, uprchl do Cassida, kde trpaslíkova minulost nikoho nezajímá zdaleka tolik jako sazba, kterou si účtuje za službu svých zbraní. Drog má hbitý jazýček a talent na zákulisní dohody, takže se mu v hospodách a postranních uličkách daří, ačkoli když se někdo ptá, hned se vydává za „poctivého žoldáka“. Teď zaslechl zvěsti o Piazze dei Rospi a napadlo ho, že tamní poklady by mohly být cestou k moci – nebo aspoň lepšímu ubytování.


Zelandra „Rychlý stín“ Evros (zlodějka, 2. úroveň)

Zelandra je (rádoby) zlodějka, kterou přestal bavit život rybářovy dcery a začalo ji lákat nepoctivé řemeslo. Po nepodařené vloupačce – jedné z prvních – a těsném úniku před stráží prchla do Cassida, kde hledá nové příležitosti. Ráda se holedbá a svoji přezdívku si vymyslel sama, ale realita trochu pokulhává: protáhnout se otevřeným oknem zvládne hravě, ale třeba odemykání zámků si zatím tak úplně neosvojila. K Piazze dei Rospi ji přitáhly zvěsti o skrytém bohatství – Zelandra doufá, že se její štěstí konečně obrátí, byť ve světě profesionální zlodějiny se zatím moc neorientuje.

[sirien]

Pozvi Siriena, ať aspoň o tom, co hejtí, pro změnu i něco ví

Musí hrozně bolet že na mojí kritiku nemáš odpověď, když pořád tak křečovitě podsouváš, že o něčem co kritizuju z bohaté zkušenosti nic nevim

[Markus]

Pozvu Yorka, ať o tom, co hejtí, pro změnu i něco ví.

[Ota]

RIP.png

Odpočívej v pokoji, Tlemíku ...

[Markus]

Tak první výpravu máme za sebou!

Hráči a postavy:

Jerson – Kortan „Tlemík“ Větvonožka (půlčík, 2. úroveň)
Mizy – Roderick Podobraz (kouzelník, 2. úroveň)
Ota – Bratr Belander Palčivé ruky (klerička, 2. úroveň)
Smrq – Drog Kamenná žíla (trpaslík, 2. úroveň)
Vitus – Barga zvaný Op (bojovník, 2. úroveň)

Bez spoilerů:

V ulicích starého města se dobrodruzi v družné komunikaci s uličníky a hampejznicemi pokusili rozplést, jaké území náleží cechu literátů, jaké cechu holičů a kdo spolupracuje s tím. Následně seznali, že do přímého střetu s gangy se pouštět nehodlají, a vypravili se pod ulice Cassida.

Během těch zhruba dvou hodin, co ve starých sklepeních strávili, se seznámili se záhadným Sběratelem, byť jejich návštěva nebyla včele přijata. Vypustili staré zlo, ale nakonec ho s vypětím sil zahnali na útěk, za cenu života náhodného kolemjdoucího. Roderick Podobraz se nechal paralyzovat a musel být svými společníky vytažen na povrch, ne však předtím, než byl Kortan „Tlemík“ Větvonožka současně otráven, utopen, pokousán a spolknut obří žábou.

Po ztraceném Orlandovi zatím ani vidu ani slechu. Družina si potřebuje zahojit rány, doplnit stavy, připravit nová kouzla a vrátit se dalšího dne. Obrátí se při druhé výpravě jejich štěstí?

Ztráty: Kortan „Tlemík“ Větvonožka, otráven, utopen, pokousán a spolknut
Výdělek: – 60 zlatých aureů (z toho –20 reálně utraceno za všelijaké úplatky a dalších –40 slíbeno uličníkům jako podíl na kořišti)


Se spoilery:

Spoiler

Dva úkoly, viz úvod tématu: Najít ztraceného Orlanda; a najít na popud cechu holičů tajné skladiště cechu literátů a vyplenit ho.

Počáteční zhruba hodinu jsme strávili nahoře ve městě sběrem informací. Osvědčil se především hobit Tlemín, vybavený přirozeným šarmem, který z gangu uličníků vymámil všechno, co věděli: ulicemi se potlouká jakási nestvůra zvaná Tříska, která po nocích unáší v pytli děti. Mladý Orlando se nechal slyšet, že ji přemůže, vzal si meč po otci a od té doby ho nikdo neviděl. To bylo včera. Uličníci taky nevědí, kam zmizel.

Roderick a Drog vyrazili „družným rozhovorem“ sbírat další informace do nevěstince, zatímco na ulici se strhla bitka mezi členy cechu literátů a cechu holičů. Prohráli literáti, stáhli se lízat si rány do nevěstince. Dobrodruzi budují teorii, že nevěstinec náleží cechu literátů a může pod ním být vstup do podzemí, ačkoli nevěstky tvrdí, že ve sklepě žije akorát tak Ježibaba.

S literáty je zadobře i hostinský od Štěkavého psa, takže další teorie zní, že by vstup do podzemí mohl mít ve sklepě on. To se později ukáže být pravdou.

Jelikož se dobrodruzi nechtějí pobít s cechy, spustí se do žabí studny.

žabí studna 1.jpg

Hned v první místnosti (1) potkají tři démony zakleté do kostlivců a přikované práchnivějícími okovy ke stěně. Představí se jako Trix, Vlix a Glix a chtějí pustit – každý tvrdí, že on sám zná cestu k pokladu, zatímco zbylí dva jsou nedůvěryhodní démoni. Dobrodruzi pustí prvního z nich, načež kouzlo pomine, osvobodí se všichni tři a s chechotem zaútočí. Roderick málem umírá, situaci zachrání Belander odvrácením nemrtvých.

Tři kostlivci-démoni prchnou hlouběji do sklepů, kde roztrhají starce (2), jehož původ a příběh se tak družina nikdy nedozví – a ani neví, co znamená sedm malovaných krysích lebek, které měl stařec v ranečku.

Hlouběji v podzemí nečekaně našli legionářského veterána Vincia na stráži (3). S rozhovoru vyplynulo, že je strážcem Sběratele – místnost se nachází pod hostincem U Štěkavého psa, Sběratel sídlí za ním za dveřmi, ale momentálně nepřijímá, přijďte jindy. Dobrodruzi tvrdí, že mají pro Sběratele zajímavé věci na prodej, ale na výzvu, ať je ukážou, nemají co ukázat – jen těch sedm malovaných lebek. „Co jste tomu dědovi udělali?“ ptá se legionář a vysvětluje, že pomatený stařík tu byl předevčírem, chtěl by lebky prodat Sběrateli, ale Vincius ho odehnal.

Roderick uspí Vincia kouzlem a spolu s Drogem projde bez pozvání do sídla Sběratele (4) honosného sálu plného drahých gobelínů, soch, uměleckých děl, krásných lidských i nelidských otroků v klecích, služebnictva. Sběratel je krasavice, co si zrovna čte knihu na divánu, ovívána otroky. Vpádem není potěšena. Dobrodruzi něco blábolí a Roderick se pokusí ohromit přítomné břichomluveckým kouzlem. Jakmile začne kouzlit, Sběratel kouzlí též! Roderick sice kouzlo dokončí a způsobí, že jedna ze soch prohlásí hřmotným hlasem: „Padněte na kolena a kajte se hříšníci!“, o chviličku později je ovšem paralyzován kouzlem Sběratele. Trpaslík Drog ho s omluvou vleče ven a zavírá za sebou dveře. Strážný Vincius je probrán služebnictvem, naštěstí si nepamatuje, proč usnul. A nevšiml si ani toho, že zatímco spal, dobrodruzi mu z mošny u pasu ukradli dva lektvary.

Výprava se vrátí do studny, průzkum opět vede hobit Tlemík na svém kouzelném, samovázacím laně. Najde místnost s puchem a zvuky velkých myší (5), kterou mine a spouští se dál.

Hlouběji, kousek nad hladinou, nachází honosné dubové dveře (6) zdobené mosaznými destičkami s reliéfy napůl nahých žen, napůl žab. Mají kliku ve tvaru žabí hlavy. Jsou jako nové – zatímco všude kolem je všechno vlhké a plesnivé, tyhle dveře jsou zubem času zcela nedotknuté. Tlemík suveréně bere za klidu, což má ten následek, že reliéfy žabožen se protočí a vystříknou na něj mračno jedovatého plynu.

Tlemík neuspěje v záchraně proti jedům a podléhá jedu, který vyvolává silné křeče, škubání a záchvat žabího smíchu. Jelikož se na laně jistí sám a trval na tom, aby nad ním nikdo lano nedržel, tímto se v křečích lana pouští a padá do černé vody pod sebou, kde se dál směje a vdechuje vodu. Než kdokoli stihne reagovat, spolkne ho obří žába (schopná spolknout nanejvýš cíl o velikosti hobita ).

Kamarádi sice zareagují, ale trvá to – nejdřív je nutné, aby se Barga, stojící v místnosti 1, natáhnul do studny a drapnul bimbající se lano. V tu chvíli už dobrodruzi cítí, že na konci lana nevisí jen hobit, ale i něco těžšího. Tahají, tahají, tahají a po chvíli vytáhnou překvapenou obří žábu, která se na lano a na hobita chytila jako ryba na háček a žížalu. Žábu sice zabijou, vytáhnou k sobě do místnosti, rozpárají jí břicho a hobita vyndají, ale to už je pozdě – Tlemík je mrtvý.

(Tohle byl overkill a ani jsem na nic neházel – Kortan schytal smrtící jed, pak se chvíli topil, pak ho pokousala obří žába, pak ho spolka a pak byl několik kol tráven, než ho ostatní stihli vysvobodit.)

Roderick se stále paralyzovaný a může na to jen hledět (paralýza trvá 90 minut).

Ústup ven! Zpátky možná jindy.

Poprosím, pokud na tohle chcete někdo reagovat, můžete, ale buďte vágní a moc nespoilujte.