Advanced Dungeons & Dragons (2e)

ADnD jsem hrál jednou jako hráč, a nehodlám to opakovat, protože systém je strašný. Nebylo to mé první RPG, nebylo ani první po Dračáku, takže k němu nemám žádné nostalgické vzpomínky, a nejsilnější je vzpomínka na THAC0.

Hrajeme od roku 1998. Pro mě není nic jiného. 

Klasika z minulého století, překomplikovaná pravidla plná tabulek a nesmyslných omezení (protože "balanc"). V počítačových hrách se nějak přetrpět dala, ale v reálu to bylo o dost horší. Spousta líbivých světů s hromadou příruček, o kterých jsme ale většinou jenom slyšeli nebo četli, ale nikdy v nich (až na rozpixelované počítačové hry) nehráli - Birthright, Dark Sun, Planescape, Al-Quadim, Forgotten Realms...

Víceméně platí co jsem řekl u prvního ADnD. Počet stran pravidel znovu narostl, na něco kolem 600 stran. ADnD má sice jistý  tahák v množství zajímavých settingů, ale nemyslím si že to stačí na další hvězdičku.

Hned po DrD moje dalsi zkusenost s RPG hrama. Silena pravidla s THAC0 a AC a Saving Throws :-) Zacatky..

Na tuto hru jsem přešel z Dračího Doupěte jako na druhou RPG. Podle mého názoru je celkově druhá edice ADnD zhruba srovnatelná s Dračím Doupětem. Pomineme-li fakt, že oba systémy se dost podobají pak lze druhé edici vyčíst hlavně dost podivná pravidla a začasto i nepříliš dobře podaná; na druhé straně má ADnD výhodu v oblasti fluffu, celkové prezentaci, atmosféře, herním prostředí a různých doplňků k pravidlům. Bohužel řada doplňků k pravidlům je špatně vyvážená. Platí to částečně i o hlavních pravidlech, ale tam stačí vědět na co si dávat pozor (multiclass, elfové). Atmosféru ADnD mám opravdu rád. Pokud vás má tato hra z nějakého důvodu zajímat, pak jedině z tohoto - řekl bych že Monstrous Manual je stále nejlepší mezi všemi edicemi DnD a kity povolání mě také dokážou inspirovat jak ke hře postavy tak k tvorbě NPC, což nemůžu říct o většině Prestige class a podobně z dalších edic DnD.

AD&D nemôžem hodnotiť ako samostatnú hru z dvoch dôvodov: prvým je nostalgia, ktorá potiera mnoho či zabúda na mnoho nedostatkov a druhým neodbytné porovnávanie s ďalšími edíciami. AD&D bola u mňa druhá rolová hra (hneď po Dračím doupěti), ktorá sa šírila v predinternetových časoch na kópiach kópií. Je spätá s časmi, keď powergaming a munchkinizmus neexistovali jednoducho preto, že systém nebol natoľko flexibilný ani otvorený (multipovolania si brali len exotickí hráči). Matne sa rozpomínam na chvíle, keď nebol potrebný battlegrid, ani miniatury. Spája sa mi s časmi, keď hrdinovia ani ilustrácie neboli übercool. A spája sa mi z počítačovými podobami typu Baldur's Gate.

Žiaľ, práve porovnanie s ďalšími edíciami ukazuje kostrbatosť a vyvetranosť pravidiel. Keď pozorujem nekonzistentnosť typu ,,raz podhadzujeme, inokedy nadhadzujeme", keď sledujem pätoro záchranných hodov, ktoré sú nelogické, keď platí zásada, že trieda obrany (AC) mínus 10 je naozaj úžasná, keď zbrane majú sedem štatistík, prestávam chápať, ako sme to mohli hrávať.

Hra má všetky črty klasických predstaviteľov - silného rozprávača, využívanie hotových dobrodružstiev, absolútne žiadne právomoci hráčov, postavy, ktoré musia postupovať, inak zomrú. Filozofia, ktorá ašpiruje na realistickosť tým, že čím viac aspektov sveta sa opravidluje a otabuľkuje, tým je to lepšie, hoci je to na úkor plynulosti. V súčasnosti je jasné, že tadiaľ cesta nepovedie.

Na AD&D si možno teraz ceniť len jej dedičstvo -- množstvo herných svetov, popisné texty súvisiace s históriou, počítačové hry -- a spomienky na chvíle začiatkov rolového hrania.

Dôvod na jeho hranie však už dnes naozaj nie je. Dve hviezdičky dávam len vďaka zmieneným veciam. Nováčikovia si spokojne vystačia s jedinou.

Je to uz davno, co jsem ADaD hral. Tehda nas ta hra celkem bavila, ale zpetne si uvedomuji, ze jsme meli problem chytit se toho o cem hra tak nejak je. Dost pomohly potom PC hry Baldursgate Torment apod. Kde uz jsme pak vedeli kudy se ubirat. Cely ten system na me pusobi dost nejiste a z dnesniho pohledu vidim ze ta hra jaksi neumela vyjadrit, co vlastne chtela.

Dragonlanca: Tales of the Lance a ADnD spolu k sobě prostě patří. Hra která mě přivedla k RPG je ynní žalostně zastaralá po pravidlové stránce, ale je to hra na kterou nidky nezapomenua kterou si kdykoliv rád zahraju.

V porovnaní s prvou edíciou D&D je AD&D krok do prázdna. Zbytočne nekoherentná hra, trpiaca snahou priživiť sa na rastúcej popularite fantasy, ktorá zahodila jednoduchú a funkčnú estetiku "old-school" hrania spolu s pulpovými literárnymi koreňmi a zastala na pomedzí nefunkčného railroadingu a vágneho výpravného fantasy.

Podľa môjho názoru najhoršia edícia D&D, ktorej životný cyklus a tisícky príručiek odrážajú smutnú premenu TSR z firmy počúvajúcej komunitu svojich fanúšikov na stroj na výrobu peňazí.

ADnD je moje druhe RPG co som hral. Po tom co uz som mal plne zuby Draciho Doupete sme sa s priatelmi vrhli nan nazhaveni hlavne jeho mutaciami z pocitacovych hier. Nevydrzali sme pri nom ale dlho. Tiez tam bolo kopa mechanickych veci co nas otravovali a na DnD 3e sme presli bez vahania a uz sa neobzreli spat.

Systémově je AD&D tragédie, ale stejně si zaslouží 4 hvězdičky. Proč? Protože to vlastně vůbec nevadí. AD&D není hra o systému, nikdy nebyla a nikdy nebude. Je to hra pro kterou je svět na prvním místě a v tomto ohledu vždycky odváděla velký kus práce. Nejde přitom zdaleka jen o settingové příručky, v podstatě každá příručka vám dává spoustu námětů co se týče prostředí v němž postava existuje. A to je hlavní deviza AD&D.

Je to klasika a ma sve kouzlo. System není dokonalý a v mnoha ohledech dnes již překonaný. Na druhou stranu ADnD reprezentuje jeden starý proud, ktery v RPG existoval a získal si mnoho fanoušků. Ano ten proud znamenal mnoho tabulek, tězkopadnost a mnoho zbytečných detailů. Ale to je možná právě to, co mnoho hračů v RPG hledá. Stejně tak, jako nevyčítám starým filmům jejich naivitu, nebudu vyčítat ADnD že je na svou dobu takové jaké je. Pozdější edice mají možná lepší systém, hezčí ilustrace a profesionálnější game design, ale nemají ten feeling, který "dvojka" a proto si tentokrát dovolím být velmi subjektivní a řeknu, že pro mě druhá edice bude vždy nejlepší Dungeons and Dragons. A to jsem ji hrál později než trojku a tedy to není jen věc nostalgie. A navíc má dokonalé světy jako Darksun, Planescape nebo Ravenloft.