Dobrodružství v Bílém hradě

Vložil(a) Markus dne 14.11.2020, 10:57
2
Průměr: 2 (4 hlasy)
1990
Historicky první jeskyně pro Dračí doupě

Večer v hostinci U supího pařátu utíkal rychle. Mnoha pohárům vína jste se podívali na dno, mnoho písní o dávných bitvách a hrdinských činech jste přezpívali. Už dřív jste na svých cestách zaslechli pověsti o nesmírných pokladech, které se v podzemí Bílého hradu skrývají, a každý z vás v hloubi duše zatoužil se tam podívat. Teď najednou se vám to připomnělo. Zřícenina Bílého hradu je pouhých několik mil od tohoto města.

Legendární dobrodružství, „kterým to všechno začalo“. Bílý hrad je historicky první dobrodružství pro Dračí doupě a dlouhá léta taky jediný příklad dobrodružství v jeho pravidlech. Pro mnohé hráče tedy představoval první setkání se světem RPG. Postavy se v něm ze zvědavosti vydávají prozkoumat podzemí nedaleké zříceniny. Ve spletitých chodbách naleznou mnohá nebezpečenství a podivné tvory.

Dobrodružství bylo součástí pravidel Dračího doupěte pro začátečníky od samého počátku až do verze 1.5. U příležitosti vydání Dračího doupěte 2 bylo zveřejněno zdarma ve formátu PDF.

Určeno po hru
Kategorie produktu
Vydavatel

Externí recenze a shrnutí

Dinosaurium obskurních světů Vandalicus a Markus Podcast: Bílý hrad a Dračí doupě

Je obsaženo v těchto produktech

Průměrné hodnocení Název Vydáno Kategorie Jazyk
3
Hodnota
56.00
Dračí doupě – Pravidla pro začátečníky 1990 Základní pravidla Základ Dračího doupěte pro postavy na 1. až 5. úrovni; zabývá se především dobrodružstvími v jeskyních Čeština

1

Tohle si přečtěte a myslím to naprosto neironicky. Je to zdarma ke stažení, je to skvělý výlet do historie RPG u nás a je to fakt sranda.

To dobré a zajímavé na Bílém hradě je, že obsahově to míří k nevážným rozverným šprýmovým jeskyním, ve kterých se pohybují škodolibí skřítkové, úslužní kostlivci nebo mluvící ústa na stěně. Není to realistické ani z rychlíku, ale nápady jsou to dobré a mohla by to být zábava hrát... kdyby to autoři udělali pořádně, místo aby se snažili jeskyni směřovat k PŘÍBĚHU!!! Ach jo... ten je totiž naprosto otřesnou ukázkou toho nejhoršího v RPG, kdy je naprosto nalajnováno, co hráči mají udělat a v jakém pořadí. PJ je vybízen k tomu, aby švindloval všechno, co se dá, vedl hráče za ručičku a zabil jakýkoli náznak svobodného rozhodování. A finále je totální neinteraktivní cutscéna, kdy se hráči dívají na to, jak mocné cizí postavy řeší problém za ně. *smajlík vystřelování si mozku z hlavy*

Naprosto nejotřesnější je pak pošklebování se „hloupým“ hráčům za to, že dělají něco jiného, než po nich PJ chce, a vybízení PJe, aby je za takovéhle prohřešky všelijak trestal. Bohužel pokud Bílý hrad v něčem inspiroval další českou tvorbu a herní komunitu, tak přesně v tomhle. Ach jo.

Ale fakt si to přečtěte, je to zábavné a poučné.

Víc v 7. epizodě našeho podcastu.

1

Žádná logika, stupidní příběh který si každý užil maximálně tak na papíře (s přehnaně mocnými NPCčky), nesmyslné nestvůry, nesmyslné pasti... jedna z těch věcí, co je celá špatně a která není celá špatně dneska, ale která byla celá špatně už tehdy a už tehdy jsme to věděli (byť možná nedokázali všechny chyby - a že jich je doslova nespočetně - dokonale pojmenovat).

1

Dobrodružství mi přišlo už  ve 13 tak mimo, že jsem ho jako začínající PJ zavrhl a když teď listuji rozpadající se příručkou pána jeskyně (1.5) vím proč.

Jsem sice fanouškem dungeon crawlů, ale... 
-Layout, a jeho ekologie (soužití jeho obyvatel) působí absolutně dadaisticky
-Postrádá zábavné prvky dungeonu - kreativní překážky nebo kreativní prostředí evokující život místa nebo podněcující příběh (všimněte si kolikrát se v dobrodružství opakuje popis významově totožný s "obyčejná místnost" nebo copy-paste kamenné stěny a hliněná podlaha)
-nekonzistentní s wtf prvky-  někde je popsán strop místnosti, jinde se čeká že postavy musí říct, že se podívají na strop, jinak jim spadne příšera na hlavu.

Traduje se, že jde otočit 90 stupňů a hrát stále dokola. Zná ho snad každý. 
Není to dobrodružství, je to meme.

5

Klaiscké, dnes již snad až legendární dobrodružství, které spoluformovalo českou RPG scénu. Samozřejmě má své mouchy, dané ať už věkem či potřebami jej vtěsnat do přílohy prvních pravidel. Ale i dnes, více než třicet let po vydání, se hraje, ať již v ryzí podobě nebo v nejrůznějších remacích. Není proto divu, že se s důvěrně známými chodbami lůze setkat pod Berlínem za Studené války, ve feudálním Japonsku nebo třeba ve vesmíru. Přesto, nebo možná právě proto, je spíš otázkou, kdy to družinka pozná, než zda to pozná:)