Vampire: The Masquerade (3e Revised)

Vložil(a) Markus dne
5
Průměr: 4.1 (14 hlasů)
1998
První výraznější revize legendární hry za upíry v temné alternativě 90. let

Vampire: The Masquerade je urban fantasy hra stylizovaná do „gotického punku“, odehrávající se ve Světě temnoty, dekadentnější a násilnější alternativě pozemských devadesátých let. Hráči představují upíry, kteří lační po krvi, skrývají svoji existenci před smrtelníky a snaží se uchytit v upírské společnosti ovládané striktní hierarchií, rodovými klany, pokrevními válkami a pletichařením. Do toho zápasí se svojí novou podstatou, s potřebou pít lidskou krev a snaží se uchovat si lidskost navzdory „zvířeti“ v sobě.

Tato třetí neboli revidovaná edice je první výraznější revizí po první a druhé edici Vampire: The Masquerade (1991, 1992). Přímo do základu pravidel implementuje část obsahu z dřívějších rozšíření a zároveň posouvá kanonický děj o několik let dopředu. Hlavní frakce upírů Camarilla, která v rámci „maškarády“ vynucuje tajení existence upírů před lidmi, ztrácí půdu v Severní Americe, kde na její města útočí upíři sdružení v násilné sektě Sabbat. Ta věří proroctví o apokalypse zvané Gehenna, během které mají povstat prastaří zakladatelé upírských rodů a pozřít všechny mladší upíry. V Kalifornii mezitím Anarchové, volné uskupení odpůrců upírských starších, ztrácejí území ve střetu s upíry z východní Asie.

Většina postav patří k některému z upírských klanů, lišících se svým charakterem i speciálními schopnostmi. Revidovaná edice rozšiřuje počet klanů dostupných v základních pravidlech ze sedmi na třináct, včetně dvou klanů Sabbatu a čtyř nezávislých klanů. Ke starým známým, jako jsou třeba samotářští a zvířecí Gangrelové, vyšinutí Malkaviani nebo znetvoření Nosferatu, teď přibyli například Lasombrové schopní ovládat stíny, Tzimisce, kteří umějí přetvářet vlastní i cizí těla, a nezávislý klan nájemných vrahů Assamité. Kvůli posunu kanonického děje se proměnily reálie některých klanů – přeskupila se mocenská rovnováha, některé klany změnily stranu, některým se dokonce obměnily jejich speciální schopnosti.

Pravidla stále používají herní engine Storyteller v podobě blízké originálu. Hráči si rozdělí body mezi devět základních vlastností a širší sadu dovedností, k většině vyhodnocování se používají pooly desetistěnných kostek. Upíři mají v závislosti na svém klanu určitou sadu speciálních schopností zvaných „disciplíny“, za jejichž používání často musejí utrácet „body krve“. Ty pak získávají pitím krve smrtelníků. Zůstává i metaherní měna „bodů vůle“, kterými hráči můžou vylepšovat výsledky hodů nebo aktivovat různé drobné výhody. Nová edice především proměňuje přiřazení a fungování jednotlivých speciálních schopností, provádí taky dílčí úpravy bojového systému. Zároveň ke tvorbě postavy přidává možnost pořídit si volitelné „přednosti“ (merits), které stojí určitý počet bodů, a „vady“ (flaws), které naopak určitý počet bodů přidávají.

Velice podobná zůstávají pravidla pro „běsnění“ a klesající „lidskosti“, což může vést až k tomu, že upíra se zmocní jeho vnitřní „zvíře“ a hráč nad ním ztratí kontrolu. Novinkou (převzatou z rozšíření původní hry) jsou etické kodexy zvané „cesty osvícení“, které představují alternativní etické kodexy, pro některé klany nahrazují lidskost a mají jiné podmínky toho, co je považováno za správné a špatné.

Pravidla vyšla v jedné základní příručce (1998), ta byla tradičně rozvíjena dalšími rozšířeními. Pozdější knihy posouvají kanonický děj vstříc apokalypse, což vyvrcholilo rozšířením Gehenna (2004), které nabídlo čtyři možné scénáře apokalypsy a oficiálně „ukončila“ celý herní svět i tuto hru. Nakladatelství White Wolf ji pak nahradilo novou upírskou hrou v odlišném prostředí nazvanou Vampire: The Requiem (2004).

K původnímu hernímu světu se později vrátila hra Vampire: The Masquerade 20th Anniversary Edition (2011) returned to the original setting and let groups decide which events had happened a na stejnou tradici navázala i pátá edice Vampire: The Masquerade (2018).

Systém

Externí recenze a shrnutí

Produkty pro tuto hru

Průměrné hodnocení Název Vydáno Kategorie Jazyk
0
Bez hodnocení
Giovanni Chronicles IV: Nuova Malattia 1999 Dobrodružství Závěrečný, gangsterský díl historické kampaně o spletité konspiraci upírů
0
Bez hodnocení
Revelations of the Dark Mother 1998 Četba Sbírka alternativní mytologie upírů prezentovaná jako „skutečný“ dokument
0
Bez hodnocení
Vampire: The Masquerade (základní příručka, Revised) 1998 Základní pravidla Třetí edice základní příručky Vampire: The Masquerade
0
Bez hodnocení
The Book of Nod 1993 Četba Sbírka mytologických textů u upírech prezentovaná jako „skutečný“ dokument

3

Nevím zda to jednou nebude sexistické prohlášení, ale tahle hra měla (alespoň v mém okolí) značný podíl na tom, že RPG začaly hrát i holky, které do té doby tahle zábava nebrala kvůli primárně fantasy orientaci komunity.

Systém byl na můj vkus poněkud komplikovaný, ale ne natolik, aby mi to vadilo, a i v poměrně krátké hře dokázal vytvořit zajímavou atmosféru, do které bych se klidně ponořil víc (bohužel tehdy nebyla příležitost).

4

U této hry jsem strávil mnoho desítek hodin a většinou šlo o super zábavu. Prostředí bylo poutavé a zábavné. Jediné výtky co mám: 1) Nelogicky popsaný Sabbat. Kdyby jejich upíři opravdu chtěli, Maškarádu by rozcupovali za pár dní. 2) jednotlivé hry systému neměly 100% kompatibilní pravidla a nebyly vyvážené.

3

V kocke ide o veľmi podarený temný setting ale čo sa týka pravidiel nie len, že z nich je cítiť ich vek a kostrbatosť, ale aj dohľadať čokoľvek je peklo, keďže autori spojili príbehy a pravidlá v jedno.



Pre fix je tu V20.

Pre pokračovanie V5.

4

Skvela hra ale pokud to dnes budete hrat rovnou sahnete po revidovane 20th anniv edici.

Je to plne kompatibilni a ma to opravene nektere chyby a pravidla jsou celkove vic sjednocena.

4

Tohle muselo byt v devadesatkach opravdu zjeveni. Urban moderni fantasy, cool upirske klany, blizici se apokalypsa a metaplot, ktery vas vtahne do deje.

Z dnesniho pohledu to samozrejme zadny extra zazrak neni - system je tezkopadny a zbytecne slozity, spousta textu v prirucek, ktere se lip ctou nez hraji, az presprilis svazujici archetypy klanu, tuny a tuny splatbooku. Je treba ovsem hodnotit i v dobovem kontextu, navic samotny setting je skvely a i ty splatbooky se vyborne ctou.

Dneska bych uz asi puvodni verzi nehral, ale ta hra doopravdy stoji za precteni a inspiraci.

4

Vampire the Masquarade byly přelom. Otevřely nový přístup k RPG (s důrazem na atmosféru a prožitek), nový designový styl (3. generaci RPG) a novou estetiku, ohromně rozvinuly a posunuly dice-pool rodinu her, přivedly nové skupiny hráčů, byly první hrou s rozsáhlým zastoupením hráček a na dlouhou dobu vytvořily skutečně silný protipól k DnD. Přinesly koncept hry kdy nehrajete hrdinu, ale monstrum. Přinesly úžasný urbanfantasy svět upírů a jiných monster žijících na pozadí a ve stínech současného světa a rozvinuly upíří společnost a mytologii do hloubky a detailu, která dodnes nemá pořádně obdoby.

Bohužel, legendy zastarávají a kdysi úžasné věci s časem postupně odhalují své chyby. Svět Maškarády byl úchvatný, ale byl ohromně svázaný metaplotem, který určoval dění, ale byl mimo dosah hráčů, a všudypřítomnými staršími, kteří postavy omezovaly na každém jejich kroku. Hra byla o příbězích víc svými doprovodnými texty, než systémem - ten byl naopak těžkopádně gamistický a z dnešního pohledu dost složitý a místy zbytečně komplikovaný.

...a tak vzniká otázka, jak vůbec takovou hru hodnotit? Ve své době by měla 5*. Její historický význam pro RPG jako celek jí dává 5*. Ale pokud byste jí dnes chtěli hrát... 3? Možná jen 2? ...a tak dávám kompromisní 4*.

Naštěstí - doslova všechny chyby dávné edice napravila 5. edice. Pokud chcete moderní Vampire, stačí po nich sáhnout.

5

Na tuhle hru i svět mě přivedl manžel, když sme se poznali a naprosto mě to uchvátilo. Od té doby pro mě již neexistují jiní upíři než ti z Masquerade. Naprosto dobrovolně se ztrácím ve všech knižních přílohách :) Pokud by se mě někdo zeptal, jaký svět bych si vybrala byl by to bez okolků tento, pro mě nejlepší RPG všech dob.

4

Prostředí VtM je skutečně velice chytlavé. Upírská společnost poskytuje výtečnou herní platformu, protože upíři mohou ovlivňovat politiku a svět lidí na vysoké úrovni, ale zároveň může takovému intrikánskému Ventruovi udělat čáru přes rozpočet namakaný Brujah, který jinak jenom kalí v baru - a i ten Ventrue s ním musí jednat. Motivů k inspiraci je zde skutečně mnoho. Co se mi navíc líbí je, že hra je pevně zakotvena v pravidlech a není nutně jen o storytellingu, i když se tak tváří. (A přitom storytelleři mohou pravidla BÚNO vypustit.) Uspokojeni tak mohou být i hráči zaměrení na taktiku, nejen na příběh. Pravidla nejsou sice zase až tak kompaktní, ale to možná napraví nové WOD.

4

Varování Rona Edwardse. Tahle hra způsobuje trvalé mozkové poškození. K dokonalosti má daleko a svým přístupem k vyprávění a systému mě neskutečně irituje. Ale pokud někoho nejvíc ovlivnilo DrD a jiného DnD nebo GURPS, u mě to byli Upíři. Trvalo mi dlouho, než jsem se tuhle hru naučil hrát, protože v knize si to opravdu nepřečtete, za to si tam přečtete spoustu zbytečných věcí, jako například že jeden útok se může skládat i třeba ze čtyř hodů plnou hrstí desetistěnek. Ale co, je to prostě Vampire a tahle hra vznikala v určité době za určitých okolností. A pořád dýchala DnD na paty, i když hodně z dálky. Stal se z ní kult a svým způsobem po právu. Ne pro systém, ale pro své chytlavé prostředí a skvělou atmosféru. Tahle hra je jako pihovatá holka. Někdo považuje pihy za vadu, ale podle mě jsou stejně pihovaté holky nejhezčí. A potenciál tahle hra opravdu má. I když se k němu musíte dostat zbíječkou přes šestimetrovou zeď. A navíc tam jsou malkaviáni a jám mám pořád ke goth kultuře blízko ;-)