Opuštěné a pobořené sídlo zlého alchymisty stojí osaměle na útesu, odkud shlíží na moře. Záhadná světla a přízračná zjevení drží obyvatele vesnice Slanisko v uctivé vzdálenosti navzdory zvěstem o ohromných zapomenutých pokladech. Co je zdejším zlověstným tajemstvím?
U1: The Sinister Secret of Saltmarsh je první ze série tří dobrodružství, která jako svá první připravila britská pobočka nakladatelství TSR. Je určené pro postavy na 1. až 3. úrovni v první edici Advanced Dungeons & Dragons (1978). V první části hráči vyšetřují záhadu opuštěného alchymistova domu, kde údajně straší – jde o jednoduchý dungeon o zhruba 40 popsaných lokacích. Ve druhé části se děj přesouvá na moře na palubu pašerácké lodi. Pokračuje dobrodružstvím U2: Danger at Dunwater (1982).
Remake tohoto dobrodružství pro pátou edici D&D (2014) je součástí antologie Ghosts of Saltmarsh (2019).
Externí recenze a shrnutí
| Zpátky do dungeonu | Markus | Recenze: The Sinister Secret of Saltmarsh – aneb o měnícím se žánru starého D&D |
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Když občas kritizuji A Quick…
Když občas kritizuji A Quick Primer For Old School Gaming, dvě z mých výtek typicky jsou:
U1 vyvrací první z mých námitek (obsahuje detailní fikční popisy všech nástrah i skrýší), ale potvrzuje tu druhou (jakkoliv jsou nápadité, jakmile hráči pochopí, jak je modul stavěný, vede to pomalému, repetitivnímu průzkumu).
Historicky má tenhle modul i nějakou hodnotu - učil lidi, jak vystavět startovní město nebo že dobrodružství se může odehrávat i jinde než v dungeonu (ve strašidelné vile nebo na lodi), ale pro dnešního hráče je tohle už zoufale málo.
Haptický skanzen
První anglické dobrodružství pro (A)D&D. A citelně jiné než dobrodružství americká – Evropani se zjevně víc zajímají o historický realismus, a tak The Sinister Secret of Saltmarsh je tak historizující a uzemnělé, až to skoro není fantasy. Prezentuje se jako modul „pro přemýšlivé hráče“ a připravuje jim záhadu strašidelného domu, která se nakonec ukáže být mnohem prozaičtější, než byste mohli čekat.
První půlka dobrodružství je haptickým průzkumem opuštěného domu. Interaktivita se soustředí na haptické osahávání mobiliáře a hledání cenností a indicií o skutečné podstatě zdejšího strašení. Budete šacovat regály, převracet rozlámaný nábytek, hrabat se v hromadách starých hadrů. Opozici představuje drobná havěť, všelijací obří pavouci, obří krysy, obří mravenci, obří mnohonožky Pak zjistíte, co se to tu děje, a čeká vás závěrečné střetnutí. Hodně přízemní, hodně haptické, zpestřené pár zajímavými setkáními.
Druhá, ta zajímavější půlka, je přepadením lodi, na kterou se hráči potřebují dostat ideálně nepozorovaně jako nějaký fantasy SWAT tým a pak posádku vyřadit dřív, než se stačí vzpamatovat. Je to plně v režii hráčů, modul vlastně jen předkládá (hodně podrobný!) popis lodi, rozmisťuje posádku, říká, kde jednotliví námořníci jsou a co dělají, a pomáhá řešit nějaké nejpravděpodobnější nápady („Co když tu loď podpálíme?“). Dál je na hráčích, aby zformovali plán a pokusili se ho realizovat. Nevyhnutelně se něco pokazí a začne zajímavá bitka na lodi. Pěkná část dobrodružství – asi bych měl tendenci ji vykrást a použít samostatně, i kdybych nehrál tu část ve strašidelném domě.
Háček! Všechno je to psané extrémně realistickými detaily, kdy autoři popisují každou rozlomenou židličku, každou vypáranou matraci, každý smotek lana nebo ohmatané karty v námořnických truhlách. Ze 30stránkového textu je možná polovina věnovaná detailům tak triviálním, že by se za ně nestyděla ani Danghanská kletba. (Ale u té lodi se to dá aspoň ocenit, protože kolik máte podrobných popisů historických plachetnic?)
Celkově je to příjemné dobrodružství, které má svůj retro šarm, nostalgickou hodnotu, slabší i silné stránky. Je plně hratelné, byť místy tak stařičce naivní.
Podrobná recenze na mém blogu.