Hraničář je jedna ze základních příruček Dračího doupěte plus (2004), popisující povolání hraničáře. Hraničářovy schopnosti jsou pojmenovány zaměření, která se dělí do kategorií a podkategorií „v království živlů“ (poznávání živlů, léčení živly), „v živé přírodě“ (spříznění s přírodou, hraničářův společník, totem, léčivá moc přírody), „tváří v tvář nebezpečí“ (ovládání těla, léčení zranění a rychlá pomoc), „na lovu a při podobných zábavách“ (dominance nad zvířaty, dominance nad lidmi, mystický lov, lukostřelba), „na hranicích možností“ (indukované zranění, extrémní podmínky, co tě nezabije, to tě posílí) a „na toulkách divočinou“ (stopování, moudrost přírody, ukrytí v přírodě, aura). Jednotlivá zaměření mají stupně pokročilosti.
Ve fyzické podobě vyšla příručka Hraničář v jedné knize společně s příručkou Kněz (2004) – kniha je oboustranná, z každé strany začíná jedno povolání. V elektronické podobě vyšel Hraničář odděleně.
Externí recenze a shrnutí
| Drakkar 17 | Ilgir | Dračí Doupě Plus -– rozbor po pěti letech |
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Neuchopitelné
Zde hodnotím příručku, nikoliv hru a pravidla v ní obsažená.
O technické stránce příruček viz komentář u Čaroděje.
-----
Příručka Hraničáře je silně svázaná s příručkou Kněze a platí pro ní vše co jsem uvedl u Kněze (což si přečtete tam, tady na to jen navážu), ale s tím rozdílem, že zatímco Kněz má výhodu intuitivního hráčského chápání toho, co Kněz je, tak Hraničář jí nemá. Druhý problém je, že zatímco u Kněze autoři pracovali s poměrně přímočarými koncepty, tak u Hraničáře jde o podivný mix dílčích dovedností a menších schopností.
Výsledkem je, že pokud nevíte předem, co se autoři snaží říct (...protože znáte DrDo a četli jste DrD+ PPJ atd.), tak z příručky budete mít fakt problém pochopit, co za postavu jste si vlastně vybrali a budete hrát - natož abyste dokázali nějak řídit její další vývoj a růst. Hraničář je pro hráče skutečně black-box, ale ne v tom zamýšleném smyslu.