Dogs in the Vineyard

Podepisuji Erricovo hodnocení.

O dogsoch som počul kopec dobrého a roky som nevedel nájsť skupinu, ktorá by si to chcela zahrať. Teraz sme v polke kampane a s každým sedením sa mibtáto hra páči viac a viac.

Začnem od tých ľahko uchopiteľných konceptov a tými sú konflikty. V iných rpg sa hodia kocky a aritmeticky sa vyhodnotí úspech. Spočítajú sa úspechy alebo sa porovná súčet a ideme ďalej. Tu je konflikt minihra plná zvratov. Hráči majú svoj dice pool s ktorým podnikajú výpady a obrany, zdá sa že to ide vypočítať, ale potom príde do hry nejaký trait a ďalšie kocky, čo celú situáciu zmenia. Zdá sa to stále príliš ploché? Konflikt je možné eskalovat. Z verbalneho na fyzický, z neho na pästný súboj a možno sa bude aj strieľať.

A potom tu máme prostredie. Postavy sú akýsi strážcovia viery v nedokonalej mormonskej utópií na divokom západe. Svet je krásna idylka a postavy cestujú do zapadajúceho slnka od mesta k mestu.

Hra hráčovi podkladá dilemy. Znova a znova skúša jeho morálku a trpezlivosť. Hráč sa znova a znova a znova pýta "my sme tí dobrí?" A nevie odpovedať raz nechá takmer vraha chodiť po svete, inokedy zastrelí človeka lebo sa modlil za smrť starého človeka.

Ak je toto to po čom túžiš, choď do toho. Ale pozor! Hra nie je pre každého a aj ja som mal po prvom sedení slabú chvilku a veril som že už to nikdy hrať nebudem...

DoV je za mě velmi silný a zajímavý systém pro hraní jakéhokoliv vyšetřování, vyjednávání či čehokoliv, kde je ideální, aby hráči nakonec úspěli, ale současně by si měli samotný proces užít a případně je úspěch něco stál. I konflikty samotné dle mého docela zajímavě fungují a hezky řeší eskalaci, byť zde ten systém asi tak nezáří. Setting je tak trochu Meh, ale není se hrou zas tak pevně svázán, takže se dá poměrně hezky upravit k obrazu skupinky. Jednou jsem v tomto systému zahrál v podstatě Zaklínače a vyšetřování prokletí v jedné vesnici a byl jsem s výsledkem hodně spokojený. Škoda, že Vincent DoV stáhl a moc se zatím netváří na to, že by s ním něco dělal (ale naštěstí je na netu pořád k nalezení). Určitě je to jedna z her, kterou bych doporučil každému GMovi pro inspiraci přečíst, i kdyby ji neměl v plánu hrát.

Pokud jste doposud neuvěřili v existenci pravidel, která mohou hráčům pomáhat, usnadňovat jim hraní a podporovat vznik zajímavých scén, zahrajte si Dogs in the Vineyard a uvěříte. Ne nadarmo se stali nejprodávanější indie hrou (tedy snad až po Spirit of the Century). Tahle útlá knížečka má všechno - zajímavé herní prostředí (divoký západ!), neodolatelný motiv slibující oduševnělé příběhy (nezkušení strážci zákona, kteří se zodpovídají jen svému svědomí) a úchvatný systém. Nejdřív vás vyděsí tím, že budete potřebovat desítky kostek, ale potom vám ukáže, že je propůjčila do žoldu příběhu. Vypravěč jen nastíní konfliktní situaci a pak už se vše jen veze, zcela bez námahy, přirozeně a vstříc gradujícímu konci. Jedna z mála her, které vyžadují minimální přípravu předem, a které se hrají svižně, uvolněně, napínavě a skoro samy. Neuvěřitelně hluboké drama o povaze postav. I kdyby vás děsila náboženská tématika, tuhle hru si prostě musíte zahrát.

Hodnocení píši jen na zakladě přečtení pravidel, hru jsem ještě nehrál. Podobně jako Cold City má DitV nepochybně velmi dobře uchopitelný koncept, velmi dobře vymyšlené mechaniky (ať příběhotvorné konflikty, nebo dynamiku vývoje postav) a i poměrně slušně zvládnutou část pro vypravěče, jak pracovat s "narativní" hrou. K tomu si přidejte morální tématiku na pozadi a každý kdo mě zná, bude přesvědčen, že tohle je hra přesně pro mě. Ale abych řekl pravdu, po přečtení mi to tak úžasné nepřislo. Hra je to bezesporu kvalitní, ale něco mi u ni jakoby chybí. A nebo je to tím, pro mě ne přiliž lakavým, pseudowesternovským prostředí. Možná jsem jen podle ohlasu čekal nějakou bombu a ona je to jen hodně dobrá hra. Ale možná že si ji jen musím zahrát...

Pro mě je tahle hra srdcovka. Nejdřív jsem ji po přečtení hodnotil kladně když jsem si představil jak všechno může fungovat a po odehrání musím konstatovat, že vše funguje nesmírně přirozeně a člověk si ani nevšimne, že by házel kostkama, protože ty kostky a mechaniky mu tak nějak pomáhají k hraní a podporujou ho od lenosti něco říkat nebo něco dělat. Trochu jsem měl otazníky nad prostředím psů, kdy se mi mormonská společnost moc nezdála, ale nakonec mi i tohle sedlo na míru a hrát týpky, kteří jsou jakoby víc než zákon, ale přitom veškeré jejich činy vycházejí ze srdce je moc fajn. Hezký setting, jeden z nejlepších systémů pro RPG.

Z DitV mám pocit, že je to promyšlená hra, jejíž systém opravdu dělá to, co autor zamýšlel. Hra v ní neskutečně ubíhá, konflikty samy rozvíjejí příběh i zábavu. Setting je skvěle postavený a má výrazný potenciál vytvářet morální dilemata, která jsou jádrem celé hry. Vyhodnocovací mechanika je přímo skvělá, ale přijde mi nedotažená. Při hraní se nám stávalo, že bylo na stole kostek příliš a konflikt už se neměl kam ubírat. Také mám starost, jak se bude systém chovat při delších hraních (na několik sezení). Každopádně jsou Dogs jedna z mála narativních her u které mám pocit, že opravdu funguje.