DitV je jednou z těch her, které jsou nerozlučně spjaty s určitým typem prostředí, ve kterém se hra odehrává. V tomto případě to jsou hory Utahu před americkou občanskou válkou. Sem, daleko na západ, se před hříchem, bezprávím a zmatkem východu uchýlili následovníci Víry. V odlehlých koutech borovými lesy zarostlé, chladné vysočiny se choulí jednotlivá městečka komunity. Ale i v takto nehostinném a izolovaném prostředí se do měst Víry vkrádá hřích.
Ve zkratce
158 černobílých stran, soft-cover. Autorem je D. Vincent Baker. Dogs in the Vineyard (dále jen DitV) je hrou, ve které hráči přijímají role Ohařů, ochránců víry a poslů putujích mezi městečky amerického západu.
Dále
DitV je jednou z těch her, které jsou nerozlučně spjaty s určitým typem prostředí, ve kterém se hra odehrává. V tomto případě to jsou hory Utahu před americkou občanskou válkou. Sem, daleko na západ, se před hříchem, bezprávím a zmatkem východu uchýlili následovníci Víry. V odlehlých koutech borovými lesy zarostlé, chladné vysočiny se choulí jednotlivá městečka komunity. Ale i v takto nehostinném a izolovaném prostředí se do měst Víry vkrádá hřích. I zde věrné následovníky Krále života pronásledují démoni. Vše začíná nenápadně, pýchou a jejím dítětem, bezprávím. Bezpráví plodí hřích a prodlévání ve hříchu vede k falešné doktríně, která směřuje k čarodějnictví. Vše končí nenávistí a vraždou... Naštěstí tu však jsou Ohaři, mladí (18+) lidé, kteří cestují mezi městy, oděni v dlouhých, pestrobarevných kabátech, které pro ně ušili jejich blízcí. Ohaři rozvážejí poštu a věroučné instrukce pro Správce měst, léčí, pomáhají a jsou oprávněni vykonávat rituály Víry (křest, oddávání, poslední pomazání...). Jejich hlavním úkolem je ale chránit věřící před démony, kteří jsou přitahováni hříchem a pýchou nebo dokonce přivoláváni čarodějnictvím. Pro tento úkol Ohaři stojí nad světským zákonem a mohou použít jakéhokoli prostředku aby zabránili zkáze a neštěstí celé komunity. Někdy je třeba utnout větev, aby byl zachráněn strom.
Tvorba postavy
Zajímavým (i když ne zcela ojedinělým) prvkem DitV je společná tvorba postavy. V pravidlech je vysloveně řečeno, že žádný z hráčů nesmí přijít s už vytvořenou postavou, postavy musí být vytvořeny společně. Prvním krokem je výběr mezi pěti základními typy postavy, které se liší počtem kostek v různých typech statistik.
Každá statistika je vyjádřená určitým počtem kostek stejného druhu (například rys „Vím vše o koních 1k8“). Ve hře se hází kostkami k4, k6, k8 a k10. Vlastnosti (Stats) jsou čtyři: Tělo (Body), Mysl (Acuity), Srdce (Heart) a Vůle (Will). Rysy jsou volně formulovanými prohlášeními o postavě (například „Skvělý střelec 1k8“ nebo „Moc ráda vaří 2k6“). Vztahy představují... (překvapení) důležité vztahy hráčovy postavy a jiných postav. Je možné a dokonce doporučené zvolit si na začátku jen jeden dva vztahy a zbytek kostek si ponechat pro přidělování samotné hry (a vytvořit si tak během hry řekněme vztah s hlavním hříšníkem, nebo se Správcem města...). V další fázi tvorby postavy hráč rozhodne, čeho jeho postava chce dosáhnout během dvouměsíčního výcviku v Bridal Falls City („Chci být nejlepší z celé skupiny.“ „Doufám, že se naučím číst.“ ). Následně je odehrána jediná scéna, ve které se rozhodne, zda se záměr postavy podařilo naplnit, nebo ne, a postava dostane odpovídající rys (například „Byl jsem nejlepším v celé skupině 1k6“ ale třeba i „Nepodařil se mi exorcismus 1k6“ nebo „Nenaučil jsem se číst 1k6“). Tato fáze slouží k prohloubení postavy a také k úvodu hráčů do systému řešení konfliktů (viz dále). Důležité je zvolit cíl tak, aby selhání postavě neznemožnilo pokračovat ve hře ("Chci přežít výcvik"). Následuje už jen vymyšlení pozadí postavy a voilá, Ohař je připraven vyrazit na svou první misi.
Řešení konfliktů
Řešení konfliktů v DitV funguje jednoduchým, byť na počet použitých kostek trochu náročným způsobem.Zaprvé se určí, co je cílem každé ze zúčastněných stran. Každý potom hodí kostky odpovídající typu konfliktu (hádka: Mysl + Srdce, přestřelka: Mysl + Vůle atd + kostky vztahu, je-li nějak zapleten). Kostky zůstávají ležet před hráčem. Útočník začíná. Zvedne sázku tím, že ze svých kostek vezme dvě a položí je mezi sebe a svého soupeře. Součet kostek, kterými zvednul, musí jeho protivník dorovnat. Buďto jednou kostkou (to je velmi dobré a znamená to výhodu pro další kolo), dvěma (stačí k tomu, aby se vyhnul „zranění“) nebo více (v tom případě dostane „zranění“). V dalším kole se role vymění a zvedá druhý hráč, zatímco „útočík“ musí dorovnat. Pokud nemůže dorovnat nebo nechce (tři a více kostek), může „položit karty“. Sice tak prohraje, ale vyhne se zranění. Takto v kostce vypadá základní systém řešení konfliktů. Nechci jej rozebírat příliš do hloubky, abych tu nepřepsal celá pravidla, ale dodám ještě dvě věci: Do konfliktu je možné uvést kdykoli libovolný rys či předmět, v tom případě se okamžitě hodí kostky předmětu či rysu a hráč je může přidat ke svým už vrženým kostkám (tak trochu divoká karta). Druhou věcí je možnost konflik vyhrotit a přenést jej tak do jiné roviny. Prohráváte debatu? Vražte mu pěstí!
Vypravěč
Pro vypravěče se v DitV nachází celkem velké množství rad, postup k tvoření měst a jakási anatomie hříchu (sympatické zjednodušení postupu vlivu démonů na obyvatele města). Dále tu je také jednoduchý, ale podstatné informace obsahující popis zvyků a života věřících založený na mormonech.
Mé dvě pence...
Na DitV mě zaujala především atmosféra (barva, chcete-li), která tvoří velkou část hry. Velmi mladé postavy, které jsou s minimálním výcvikem a vírou v neochvějná dogmata Víry vrženy do světa, který není ani zdaleka černobílý. Víra je sice v této hře skutečně zástupcem sil dobra, ale boj proti zlu to nedělá o nic jednodušším. Mezi dalšími prvky, které vás vyloženě vtáhnou do hry a do čtení pravidel, jsou kabáty Ohařů, horská údolí s řekami, kde led netaje ani v létě, izolované komunity věřících, ale často chybujících lidí... To vše se mi na DitV moc líbí. Co mě ale vyloženě dostalo, je způsob, jakým Baker podstatné atmosférické prvky zakomponoval do systému hry. Poslední fáze tvorby postavy, vztahy, dorovnávací systém řešení konfliktů a perfektně opodstatněná „anatomie hříchu“ (posloupnost pýcha > bezpráví > hřích > falešná doktrína > čarodějnictví > vražda a nenávist z úvodu)... Téma hry je takto dost jasně dané – ve městě, mezi jeho obyvateli, je něco špatně a je na Ohařích, aby to dali do pořádku. Je to vlastně variace na samurajské historky či spaghetti western... mňamky. Podobně jako v několika dalších indie RPG i zde se sem tam nachází pohozené opravdové perly o RP vůbec (Například rada „Say yes or roll dice.“). Hra je poněkud náročnější na počet používaných kostek, zvláště dojde li ke konfliktu více stran. Co dodat? No, určitě je ještě co dodat, ale to si DitV musím nejdřív zahrát. DitV je velmi dobře zpracovaná kompletní hra s velmi specifickým prostředím a tématem. Pokud máte rádi klasický western o cizinci (v tomto případě Ohařích) přicházejícím do města, napište si bod. Máte-li rádi kvalitní indie RPG, bod. Máte-li rádi jednotný systém řešení konfliktů roubovatelný na jakoukoli situaci, bod. Jste-li zaujatí proti víře takovým způsobem, že nejste schopni ani hrát věřícího, dva body dolů. Cheers.
