Monty Python’s Cocurricular Mediaeval Reenactment Programme

Monty Python’s Cocurricular Mediaeval Reenactment Programme je komediální RPG hra napodobující skeče a filmy legendární komediální skupiny Monty Python, především film Monty Python a Svatý Grál (1975), byť obsahuje i četné odkazy na jiná její díla. Celá je koncipovaná jako „hra ve hře“ – přestože většinu času hráči ztvárňují skupinu středověkých dobrodruhů, ve skutečnosti jsou jen herci v historickém vzdělávacím televizním pořadu, jemuž šéfuje panovačný režisér a primárním cílem je pobavit diváky a uspokojit režisérovy vrtochy. V jednotlivých epizodických sezeních sice jde o plnění různých úkolů, přemáhání nestvůr, hledání svatých grálů, řešení rodových sporů apod., děj je ale hojně přerušován všelijakými vsuvkami, režisérskými zásahy a absurdními střihy na „něco úplně jiného“.

Každá z postav má konkrétní povolání, které jí dává přístup ke speciální schopnosti – například bard může hudbou ohromit svou múzu, zatímco král dokáže přivolat armádu. Různí pomocníci a družiníci jim nosí výbavu a poskytují další výhody. Pro potřeby vyhodnocování mají škálu širokých vlastností na škále od „švihlá“ po „seriózní“, přičemž každému z deseti stupňů je přisouzena kostka jiné velikosti, od nejnižší k4 přes netradiční k14 nebo k18 až po nejvyšší k20. Při provádění akcí hodí hráč kostkou příslušné vlastnosti proti obtížnosti určené vypravěčem. Když hodí maximální hodnotu, vlastnost se postavě okamžitě vylepší na kostku vyšší velikosti (čemuž se říká „strewthing“), hráč hodí novou kostkou a výsledky přičte. Naopak když padne 1, vlastnost se okamžitě zhorší na kostku nižší velikosti („spamming“) a nastanou komplikace.

Hráči v průběhu hry získávají za dobré hraní pozitivní bodíky („merits“), zatímco za špatné hraní negativní bodíky („demerits“). Za ty dobré si můžou pořizovat například výhody k hodům, naopak ty špatné se hromadí a časem spouštějí negativní následky – jaké přesně, to závisí na osobnosti režiséra. Vypravěč totiž v téhle hře představuje vlastní postavu, tzv. „vedoucího lehké zábavy“, který dohlíží na průběh televizního pořadu. Na výběr je z 18 osobností režisérů, přičemž každý z nich má jiné podmínky, za které rozdává kladné a záporné bodíky. Jeden režisér například dává kladné bodíky za atletické výkony a záporné bodíky za pomlouvání sportovců nebo příliš dlouhé hraní bez atletických výkonů, další rozdává kladné bodíky za zmínky o rybách apod… Nahromaděné špatné bodíky spouštějí „nepříjemné následky“, přičemž každý vedoucí pro ně má vlastní náhodnou tabulku s unikátními výsledky. Právě skrze nepříjemné následky se do hry dostávají nečekané střihy na nesouvisející skeče (například o sportovcích), reklamy nebo třeba zašlápnutí montypythonovským chodidlem. Mezi nepříjemné následky patří i dopisy od rozezlených diváků (hra doporučuje, aby znění dopisu formulovali sami hráči a řádně si v něm postěžovali na mizernou práci vedoucícho), které můžou vyústit až ve výměnu vedoucího lehké zábavy za jinou personu.

Volitelně je možné využít bizarní pomůcky jako katapulty na kostky, kokosy na napodobování zvuku koňských kopyt a další. V humorném duchu je psaná dokonce i herní příručka, která se tváří jako manuál pro přípravu vzdělávacího televizního pořadu a obsahuje různé škrty, komentáře nebo čmáranice. Nabízí taky 10 připravených scénářů, ve kterých to hráči můžou nemilosrdně nandat Francouzům a zažívat jiné veselé eskapády.