Mausritter

Hrála jsem Mausritter jednou jako hráč a jednou jako Průvodce pro skupinu úplných nováčků. Myší tématika se mi líbí a vzhledem k tomu, že hrajete myši, tak mi omezení inventáře přijde adekvátní. A kartičky vybavení jsou fajn, pokud si je před hrou nezapomenete roztřídit. :D 

Pravidla mají tu výhodu, že jsou opravdu jednoduchá na vysvětlení a když nastane situace "máme teď dvě hodiny čas, co budem dělat?", bez problémů s tím zabavíte i lidi, co v životě RPG nehráli.

Jako nevýhodu považuji to, že pravidla jsou jednoduchá až moc a jako Průvodce musím hodně improvizovat a rozhodovat i situace, pro které by jinde stačil hod kostkou. Osobně mi hodně chybí nějaká mechanika pro průzkum.

Mausritter jsem si nejprve zahrál na One-shotu jako hráč, a byl jsem z něj poměrně nadšený. Naprosto jednoduchoučký systémek, jehož četbou strávím čtvrt hodiny, a vysvětlit se dá ještě rychleji, i s tvorbou postav.  Náhodnost sice nebyla tak úplně můj sáček čaje, ale vlastně nevadila, protože hra byla ve skutečnosti dost freeformová.  Tak jsem si hru pořídil a posadil se na druhou stranu stolu.

A zklamání.

Pro férovost je třeba říci, že Mausritter dodává to, co slibuje. Extrémně minimalistický systém s jednoduchým vyhodnocováním, a nějakými materiály (náhodné tabulky, bestiář) kolem. To jsem od něj čekal, a to jsem i dostal. Takže spokojenost a pět hvězdiček? Ne. Protože Mausritter to sice dělá, ale ne moc dobře. 

Jedna hvězdička dolů za to, že je systém tak extrémně minimalistický, že efektivně nepomáhá s hraním. Nedává to žádné návody a archetypy pro hráče, no, dobře. GM, ty bys chtěl vyhodnotit něco jiného než past nebo souboj? No, tak si s tím musíš poradit sám, systém ti s tím nepomůže. Na to on je moc minmalistický. A to myslím doslova, nepomůže s ničím jiným, a to je prostě otravně málo. 

Druhá hvězdička dolů za to, že sice většinu obsahu tvoří ta omáčka kolem, ale ta porce je tak malá, že je málo všeho. Bestiář je zoufale neúplný, spousta zvířat a magických tvorů tu není, pár dobrodružných nápadů až zoufale vyžadovalo vytváření nestvůr od nuly, což tu není nijak rozvedeno, vysvětleno. Konvertovat nebo vymýšlet vlastní dobrodružství, která překračují rámec základního bestiáře je opruz. Podbně magické předměty. Jednak jsou to jenom meče, jednak deste je málo v situaci, kdy má každý dva řádky vřetně názvu. Kouzla? 36 jednořádkových. Chjo. Inspirační tabuilky jsou super, ale návod, jak jejich výstupy ve funkční dobrodružná místa chybí. Vzorový hexcravl je brutálně nebvyvážený co do propracovanosti jednotlivých míst, takže drhne i jako ukázka tohoto.

A třetí hvězdička jde dolů za to, že na to, jak směšně málo pravidel tu je, tak jsou některá dost nevysvětlená. Hechmeni, bitvy, skupiny, to všechno má tak jeden odstavec, a sneslo by to rozhodně rozvést, vysvětlit, protože já si pořád nejsem moc jistý, jak by to mělo fungovat.

A aby bylo jasno, tak tyhle výhrady by tu hru nafoukly, to určitě, ale i kdyby se zdvojnásobila, což zasre podle mě nehrozí, tak by to byl pořád minimalistický systém. Takže žádnou schovívavost v tomhle.

Hráli jsme tuto hru s dcerou a bavila nás mnohem víc než starší Myší hlídka, ze které byla dcera kdysi zklamaná, i když samotný komiks jinak miluje.

Mausritter si ale určitě pořiďte jako krabicovku se vším všudy. Ty doplňky tu hru definují stejným dílem jako peavidla. Bez nich by to nebylo ono.

Mausritter jsem četl, a s hodnocením jsem počkal, dokud si ho nezahraju, protože ve mě vyvolával rozporné dojmy. Bohužel odehrání tyto dojmy jen potvrdilo.

Setting je kombinací fantasy světa myší a současného světa lidí. Tedy měl by být, ale není - myší část je prakticky výhradně fantasy v mnoha detailech, ať jde o tituly, běžnou výbavu, názvy a náplň bývalých myších profesí. To že myší žijí v lidském světě se projevuje velmi málo, jako by to byly jen vzdálené kulisy. Máme dráteníky a letce na holubech, ale už ne elektrikáře a řidiče autíček na vysílačku. Ve zbraních je prak, ale ne třeba pružinová puška. Poklady jsou prsteny a náhrdelníkyi, ale ne třeba počítačové čipy a plošné spoje.

Velikost světa je také podivná. Jistě, myši jsou malé v porovnání s lidmi, a Průvodce je na několika místech pobízen, aby popisoval obrovský svět okolo. K tomu mám dvě výhrady - zaprvé, cítíte se malí vedle koní, slonů a výškových budov, nebo máte "normální" velikost a naopak některé věci jsou velké? A zadruhé - v mnoha případech jsou malé věci jen zmenšeninou věcí běžné velikosti bez ohledu na to, že fyzika malých věcí funguje jinak. Malé kladivo, obušek, krumpáč - nic z toho nefunguje jako velké předlohy. Naopak nikde není zmíněno, že myš může bez potíží skočit ze dvou metrů a nic se jí nestane, ačkoliv je to obrovská výška, jako pro člověka padesát metrů - ale vlastně není, protože myš do ní vyšplhá za několik sekund i na kolmém povrchu. Cestovní rychlosti jsou pak velmi nízké, a spíše odpovídají rychlosti, jakou by se plahočili běžnou krajinou lidé zmenšení na 10 cm. Bojové rychlosti jsou vyloženě směšné.

Což vede k třetímu bodu - rozpolcenost pravidel. Jsou jednoduchá - ale tak moc, že vlastně vůbec nepomáhají. Na začátku si hráč nahodí vlastnosti i vzhled, do ničeho nezasahuje, a ve hře se vlastně snaží svou hrou vyhnout situaci, kdy si musí hodit, protože nemá žádný prostor pro ovlivnění hodu a každý špatný výsledek má následky. Soubojový systém je tak jednoduchý, že začít v boji a útočit nejtěžší zbraní je naprosto ultimátní výhoda ve srovnání s pokusem uhnout nebo utéct, nebo dokonce se bránit. Systém naložení vypadá, že se elegantně řeší kartičkami - dokud si dobře nepřečtu pravidla a nezjistím, že sloty na předměty nejsou maximální náklad, ale náklad, který unesu bez postihů. A i tak jedna šestina takového nákladu jsou třeba Silné nůžky, které by reálná myš jen těžko unesla.

Vzorové dobrodružství a mapa už jen podtrhují dojem, že jde o klasické fantasy dobrodružství zasazené do myších kulis, a že nehrajete myš, ale cosplayovaného člověka ve světě, který je v některých směrech příliš velký. Z čeho myši vyrábí sýr, když široko daleko není žádná farma, to jsem nezjistil. A jak se NPC myš dostane do skladu sýra, který je za zamčenou mříží a hlídacím hadem, když už sebe nemá ani klíč, ani žádné uspávadlo na hady, to také autor ani nezkoušel domyslet.

Kredit můžu připsat řadě inspirativních tabulek, i když při použití ve hře občas dávají zvláštní výsledky. ("Ty najdeš ... [hod kostkou] ... prstýnek, ty najdeš [hod kostkou] ... zdobený trůn".)

Ve výsledku dvě hvězdy, a když bych chtěl hrát nějakou myš v lidském světě - nejlépe ve stylu Rychlé Roty - tak se rozhodně podívám po jiném systému.

TLDR: i když z jiných důvodů, stejně jako u originálního Mouse Guardu, i u téhle levnější ideové kopie platí, že pokud si chcete zahrát za roztomilé myšky, uděláte líp, pokud vezmete Mouse Guard komiksy a půjdete si myšky zahrát podle Zrychleného Fate.

_________________________________________

Pravidlově to je středně zajímavý odlehčený fantásko, co ve skutečnosti nijak nesouvisí s myšma, ale vypadá spíš jako něco pro hraní sword and sorcery, prolézání kobek a lootění. Je tu pár dobrých konceptů (byť jsou odjinud nebo byly jinde zpracované líp) - insta-zasahující útoky, práce s frakcemi na pozadí, dobíjení kouzel tlačící k zajímavým akcím. Bohužel, žádná z nich nijak nesouvisí s tím, že hrajete myši, natož aby to nějak podporovala. Na druhou stranu tam taky hromada mechanik co "OSR" nadšence a hipstery nejspíš přivedou k orgazmu, ale ostatní znechutí - brutální nahazování postav (bez jakékoliv alternativy), pár šťouchnutí k postavám jako spotřebnímu zboží, expení za zlato...

Prostředím tu je hroznej mišmaš - hra o myších, co obsahuje elektrickou lampu a baterky, ale taky kouzla typu Fireball, Magic missile, Zaklep, Sádlo a samozřejmě Neviditelnost (srsly), kde se mluví o lidech, nicméně všude jsou inteligentní zvířátka - celé to očividně parazituje na předchozím úspěchu Mouse Guard, přihazuje to generické věci navíc, které ale víc kazí celistvý dojem MG prostředí, než že by ho nějak obohacovaly.

Celkově - je to prostě Mouse Guard napasovanej na moderní variaci starýho DnD. Což nedává smysl. Pokud chcete hrát výbavu a zdroje řešící smrtelné dobrodruhy co hledají poklady a počítají, za kolik směn jim zhasne pochodeň... tak proč hrát hru o myších. Pokud chcete hrát myši, tak proč mít pravidla pro DnDčko. 

Ty nadšené 5* recenze tady jsou z půlky lidi které chytnul nápad (aniž by ho dřív potkaly u Mouse Guardu) a vlastně jim je jedno co za systém to je, protože "hej, cool, myši!", z druhé půlky OSR hipsteři co podpoří cokoliv, co je "jako starý DnDčko", bez ohledu na to, jak moc to dává smysl.

_________________________________________

Markusův překlad je klasicky velmi dobrý, byť některá terminologie je divná (už v originálu, holt OSR...). Na druhou stranu - kdo se dobrovolně přizná k té trapné ostudě, že PDF nemá proklikávací obsah, zato má původní anglické bookmarks (které, naštěstí, fungují, ale...) - Markusi? Skavene? :D 

Teď už nemůžu tvrdit, že nemám rád OSR. Ačkoli nejsem jeho skalní fanda v mnoha oblastech, začínám mít pocit, že jsem OSR hráčem. Mausritter je naprostá pecka. Poslední dobou mám rád dobrodružství z jiných perspektiv - zejména zvířecích a tahle hra doručuje vše co si od ní žádám. Náhodně generované postavy jsou jasně a snadno definované a práce s inventářem vnáší do hry tak akorát hry se zdroji, kolik ji náleží. To, že hra obsahuje rozsáhlý návod na tvorbu hexcrawlu i dungeonů a hromadu náhodných generátorů je bonus navíc.

Skvělá hra!

Moc zábavný minimalistický systém, který nezpomaluje hru a dává obrovské možnosti hráčským nápadům a improvizaci.

Skvělý je hlavně deník složený z kartiček a postava tvořená ne deníkem a staty, ale tím co má u sebe.
Tvorba postavy je rychlá a zábavná, tabulky tak ak akorát nakopnou co potřebujete pro vytvoření rychlého backgroundu postavy.

Obě přiložená dobrodružství jsou super. Nápaditá, s kouzelnou atmosférou a halvně v takové přerostlé "pamfletové" velikosti, takže si ho přečtete za pět minut a schopní jste jej hrát za 15. 

Moc mě baví to, jak je hra pro myšky nebezpečná, automatické zásahy v souboji a přiložené tabulky. Sotva ty pravidla otevřete a začnete číst (část pro vypravěče), tak hned budete mít chuť něco vytvořit!

Mausritter je značně "Meh". Mechanicky hra trpí určitou krizí identity, kdy se nedokáže rozhodnout, zda-li má být jednoduchá a minimalistická (velice jednoduchý engine, relativně rychlá tvorba postavy) nebo komplikovaná s širokým záběrem (mechaniky pro stavbu, které se jeví značně zbytečné ve hře o za dobrodružstvím se vydávajících myšek; celé spektrum kostek potřebné pro hraní; naložení, údržba,...).

Ty mechaniky, u kterých lze očekávat, že se do hry dostanou často (boj, magie) jsou značně nezajímavé a nudné a pokud z nich má vzniknout alespoň trochu zábavná hra, tak si to GM musí celé odpracovat. Hratelné to ale je, podle všeho i funkční, jen tam vlastně není nic, co by člověka příliš bavilo hrát. Takže ano, hrát to jde, ale proč? Skoro se chce říct, že kdyby hra nebyla o roztomilých myškách, tak by vlastně byla zcela nezajímavá. Což je ostatně i tak, jen má alespoň pěkný a lákavý kabátek.   

Také by bylo vhodné, kdyby nebyla hra až tak moc o náhodě ze strany hráčů (například tvorba myší by určitě ocenila variantu, kdy si hráči součásti své postavy spíše volí, než aby si většinu naházeli).

U hry, která v podstatě z principu cílí spíše na mladé publikum, je až škoda, že hra nijak nepodporuje kreativitu, hravost, ostatně ani hraní myšek, a celá je prakticky hlavně o tom hnát se za co největším ziskem, vzít si co největší zbraň a mít štěstí v kostkách. Nic víc, nic míň. Pro mladší či méně zkušené hráče bych tuto hru doporučil jen se z mnohem zkušenějším GMem, který do ní dá dostatek svého přidaného obsahu, aby byla pro ostatní hráče zajímavá. Jinak ne. Hra mu s tím vyjma podkladů a náhodných tabulek každopádně příliš nepomůže.

Nejsilnější stránkou hry jsou tak právě ony náhodné tabulky a podklady, kterých je dost a jsou hodně pěkné a určitě mohou být v podobné hře hodně užitečné. Docela si to říká o to, aby si je případní hráči vzali a s jejich pomocí šli hrát totéž téma, ale v jiném kompetentnějším systému. Třeba Fate nebo FAE. Další silnou stránkou je Pay what you want Digitální verze.

Závěrem: Jednoduchá ale nudná a nezajímavá hra s pár nadbytečnými součástmi navíc, vyžadující velkou práci od GMa a ostatních hráčů, kterým s tím ale moc kromě přípravy nepomůže, lákající hráče zejména na roztomilé téma (snad hlavně ty zklamané z Mouseguard RPG, které má zas trochu jiné problémy). Hrát sice jde, ale není k tomu příliš důvod. Vhodné pro hráče, kterým nevadí strohý nudný systém a jsou ochotní si zábavu pořádně odpracovat, výhodou pokud jsou fandové OSR. K tomu docela pěkné tabulky, které lze naštěstí používat samostatně. Dvě hvězdičky za to, že to fakticky vzato jde hrát, za cenu a za cool tabulky.

Dodatečné doplnění: Pro lepší obrázek o téhle hře je docela vhodné přečíst si i diskuzi na fóru k ní. Byť to není zábavné čtení, tak docela dobře ukazuje pro nezúčastněného čtenáře, že celá řada recenzentů se bohužel nedovede odprostit od pohledu "Chci aby se mi hra líbila, takže jí budu chválit až do nebe i za věci, ani by si to zasloužila".

Mausritter vychází z pravidel hry Into The Odd od Chrise McDowalla, jehož tvorbu takřka zbožňuju. Mám rád jeho přístup k hraní i k designu pravidel, fascinuje mě funkční minimalismus...

Ve hře Mausritter se navíc projevují vlivy z dalších zajímavých RPG počinů, např. na přístup, kdy je postava definována předměty, které má u sebe, jsem poprvé narazil u Knave. Mausritter tuto mechaniku o myší fous zdokonaluje a přidává navrch parádní kartičky, jimiž vybavení a tedy i myší povolání symbolizuje.

Mausritter jsem hrál primárně s dětma ve věku od 4 do 10 let. Za mě je to naprosto ideální konstelace – samotná pravidla neobsahují mnoho začátečnických návodů, takže je dobré, když má vypravěč už něco málo nahráno, ale díky tomu má zase pro hráče postav raketový start – tvorba myší je rychlá a zábavná.

Tahle hra se zkrátka téměř ve všech směrech protnula s mými hráčskými preferencemi, takže ji bez skrupulí můžu dát 5 hvězd.

Mausritter je minimalistické OSR RPG kde hrajete za malé, ale odvážné myši. Na konci tohoto shrnutí vám řeknu pro koho hra je a není. 

Mausritter v bodech

• Knížka je formátu A5 a má 44 stran. PDF verze je i zdarma.
• Krabicová verze obsahuje navíc bonusové dobrodružství, blok s deníky postav, kartičky předmětů, zástěnu pro vypravěče, shrnutí pravidel. Část věci si můžete stáhnout ze stránek mytago/imago a vytisknout sami. 
• Používá se zde standardní RPG sada kostek (d4-d20).
• Rychlá a jednoduchá tvorba postav.
• Smrtelnost postav je vyšší.
• Postava je definována třemi vlastnosti (Síla, mrštnost a vůle) a body ochrany (BO). BO je takzvaný nárazníkový pás kdy po jejím ztraceni se ještě nic neděje. Pokud ztratíte veškeré BO, zranění jde do vašich vlastnosti podle typu zranění. Fyzické do síly, jedové a paralyzující do mrštností a cokoliv s myslí do vůle.  Zranění vaší vlastnosti vám může způsobit kritické zranění a vyřazení. Pokud dosáhnete nuly jednoduše umiráte. 
• Deník postavy je na A5 a využívá kartičkový inventář. Myš unese 10 předmětů. 6 v batohu, 2 na těle a 2 v rukou. Některé větší předměty můžou zabírat i více políček.
• Myš je definována převážně předměty a jak ten předmět použijete je na vás. Pokud máte kyblík můžete do něho nabírat vodu. Můžete ho použít i jinak ale musí to dávat smysl.
• Každý předmět se po použití může poškodit. Rozhodne hod kostkou.
• Jsou zde artefakty, které mohou mít zvláštní schopnosti. Například neviditelnost za určitých podmínek. V knize jich je pár vyjmenovaných.
• Pokud hledáte různé komba, schopnosti, talenty atd ty tady nenaleznete. 
• Hra využívá jednoduchou magii, kdy její sílu určuje množství použitých kostek. 
• Tím že hra neobsahuje dovednostní systém a jen pouze hod proti vlastnosti (podhazuje se vaše číslo), můžete se dostat do fáze že nebudete vědět jakou vlastnost zvolit. 
• Je zde kladen velký důraz na vlastní tvorbu. Určité věci jsou jen nastíněny a máte si je dopracovat. 
• Hry se odehrávají nejčastěji v různých dungeonech. S tím souvisí, že získané zkušenosti jsou za nalezené poklady. 1zl=1xp
• Hra může být více nefér (hraje zde větší náhoda) a nesnaží se hrát na vyváženost 
• Útoky vždy zasáhnou a rovnou udělují zranění kostkou podle zbraně. Kdo začíná má značnou výhodu.
• Část pro vypravěče vysvětluje jak hrát a vést hru - stručně, obsahuje tabulky na generování hexcrawlu, dobrodružných míst, pokladů, jmen, háčků atd. a obsahuje i krátký bestiář 
• Každé dobrodružství může přinášet nový obsah a mechaniky, které můžete zapracovat do svých her.
• Relativně velká fanouškovská tvorba. Je podporována samotnými tvůrci přes různé komunitní akce/soutěže. 

Hra se mi osvědčila jako skvělá hra pro oneshoty a nebo takovou tu hru narychlo. Rychle vytvoříte postavy, něco naházíte a hrajete. Vhodný pro ty co nechtějí být příliš svázání pravidly a nějakými možnostmi. A nevhodné pro ty co vyžadují větší mechanickou oporu, více pravidel, větší růst postav alias lepší levlování, a výběr nějakých schopností.

Nejsem si jist, jestli to je úplně vhodné pro nějakou dlouhodobou kampaň. Ano hrajeme na Skoro Hrdinech sérii z Mausritteru, ale vzhledem k tomu že postavy můžou často umírat a jediné co postavu nějak více definuje jsou předměty, ne každému tento styl může dlouhodobě sedět. 

Jestli je hra vhodná pro děti? No ptalo se mě na to dost lidí. Dle mého se to dá, ale je potřeba počítat s tím, že jedna postava může být o dost lepší než druhá, protože zde hraje velká náhoda a druhá věc myši mohou snadno umřít. Dá se řešit několika způsoby, zvětšením BO, nebo že postavy nemohou umřít a jen dostanou například vyřazení. 

Dávám 4  hvězdičky za to, že to nemá tak dobrou vyhodnocovací mechaniku a některé příliš vágní mechaniky. Pokud vám to nevadí připočte si půl až celou hvězdičku.

Mausritter je fascinující počin.
Asi mechanicky nejlepší minimalistický pravidla co jsem zatím četl nebo hrál. Silný vliv OSR scény, návody na výrobu vlastního hexcrawlu, bestiář, pravidla pro pomocníky, pro boj ve skupinách, rychlý a akční boje..
Stejně tak jako Mork Borg, ani tady pořádně nejsou mechaniky pro žánrové hraní (v tomto případě za myši). Tady to však jaksi..nevadí ? Asi je to tím, že to že jste myš prostupuje celými pravidly, tím co potkáváte za NPC (žáby, pavouci, další myši...), omezenou nosností a prostředím ve kterým se dobrodružství odehrává.
Mám hroznou chuť Mausritter upravit a udělat z něj generickej fantasy systém se skvělýma mechanikama, ale bojím se že tím by ztratil kouzlo těch malých roztomilých stvoření co se do krve bijou o svoje místo na světě, ve kterém zdaleka nejsou na vrcholu potravního řetězce.  

Tuhle hru jsem poprvé rychle projel očima a ignoroval. Teď jsem se do ní začetl a musím říct, že je boží! Jednoduchoučká hra pro hraní myších hrdinů s vychytanými minimalistickými pravidly... dobře, minimalistická pravidla bych čekal, to umí každá druhá hra. Ale Mausritter má narozdíl od jiných minimalistických titulů i leccos navíc.

Tím "navíc" jsou tady především generátory a užitečné pokyny pro tvorbu minihexcrawlu, dobrodružných míst, práci s frakcemi (a sledování jejich cílů...), poklady, zápletky... k tomu ukázku toho, jak může hexcrawl a dobrodružství vypadat. To všechno na velice úsporném rozsahu zhruba 50 stran. Extrémně přehledné a užitečné.

Tohle je v tuhle chvíli asi nejlepší úvod do RPG, jaký znám, a zároveň i funkční úvod do oldschoolového sandboxování. Na něco, co na první pohled vypadá jako hříčka pro ději, je to velký úspěch.