Talislanta

Talislanta

Vložil(a) Passingby dne
0
Bez hodnocení
1987
Fantastický svět ve stylu Dying Earth

Talislanta je svérázný fantasy svět se spoustou roztodivných ras a velmi běžnou magií. Klade silný důraz na hratelnost a vizuální stránku a dala by se asi popsat nějak jako směsice maleb z obalů prog rockových alb, Mos Eisley a Tatooine bez blasterů a high techu a Planescape. V dobových reklamách se prezentovala jako fantasy, "kde určitě nenajdete žádné elfy." 1. edici napsal Stephen Michael Sechi a i přes peripetie s krachujícími vydavateli si nad svým dílem udržel plnou kontrolu.

Prostředí vychází hlavně z románů Dying Earth od Jacka Vance, ale původní autoři uvádí i hodně dalších zdrojů inspirace - některé povídky H.P. Lovecrafta, cestopisy Marca Pola, Pohádky Tisíce a jedné noci... Svět je popsaný spíš zeširoka jako pestrá sbírka různých a často hodně odlišných oblastí (hlavních regionů je 7). Oblasti nejsou vnitřně moc provázané, aby bylo možné začít hrát v libovolné z nich bez nutnosti napřed studovat všechno ostatní.

Už od první edice (1987) se vymezuje proti tehdejším složitým simulacionistickým systémům a používá vlastní jednoduchá univerzální pravidla, založená na kombinaci archetypů, vlastností, dovednostní a úrovní. Pravidla samostatně nikdy nevyšla, protože tvorba postav (archetypy, dovednosti, magie, alchymie) je záměrně přímo spojená s popisem světa. Popis světa a jeho jednotlivých regionů a zabírá většinu základní příručky.

Archetypů je v základní příručce první edice cca 80 a později se počet zvýšil až na 120. Každý archetyp je kombinací rasy, kulturního původu a povolání a (vedle pravidlových údajů) má jen stručný několikařádkový popis a obrázek. V 5e byly archetypy nahrazeny systémem životních cest, které lze narozdíl od archetypů kombinovat.

Vše se vyhodnocuje hodem 1k20, ke kterému se jako bonus nebo postih přičte rozdíl vlastnosti/dovednosti postavy a obtížnosti činnosti a výsledná hodnota se porovná s "tabulkou." Míň než 0 je fatální neúspěch, 1-5 neúspěch, 6-10 částečný úspěch (v 1e a 2e se týká jenom útoku, pro ostatní činnosti je to normální úspěch; ostatních činností se týká až od 3e), 11-20 úspěch a 21 a víc je totální úspěch. Hráč před hodem vyhlašuje záměr, kterého chce dosáhnout a GM podle výsledku hodu určuje, jak dobře se mu záměr podařilo naplnit (ve starších edicích se to týkalo pouze boje).

Herní systém je v jednotlivých edicích v zásadě stejný, ale dílčí rozdíly mezi nimi jsou (např. 4e mění pravidla pro magii, růst dovedností při přestupu na další úroveň nahrazuje plynulým zlepšováním, nebo ruší přibývání životů). Kromě toho vyšla i samostatná konverze do D20.

4. edici Talislanty připravil a vydal John Harper (Blades in the Dark), podle kterého styl hraní Talislanty výrazně ovlivnil Vincenta Bakera a jeho Apocalypse World. Základní příručka byla rozšířená o materiály z původně samostatně vydaných příruček, takže nabobtnala na cca 500 stran (samotná pravidla bez magie jsou na cca 30s, včetně magie a seznamu dovedností 100s). K dispozici je i samostatně hratelný 58-stránkový sampler.

Původní autor, Stephen Michael Sechi, se v roce 2010 rozhodl všechny edice i s rozšiřujícímí příručkami uvolnit pro osobní použití pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike. PDF lze zdarma stáhnout na www.talislanta.com.

Jednotlivé edice (rok vydání základní příručky, vydavatel):

  • 1e (1987, Bard Games)
  • 2e (1989, Bard Games)
  • 3e (1992, Wizards of the Coast, Jonathan Tweet)
  • 10th Anniversary (1997, Pharos Press, vydáno jen částečně)
  • 4e (2001, Shooting Iron/John Harper, Morrigan Press)
  • d20 (2005, Morrigan Press)
  • 5e (2006, Morrigan Press)