Talislanta (1e, 2e)

Talislanta je hra zasazená do stejnojmenného psychedelického světa Talislanta plného magie a roztodivných ras a zvířat. Prostředí vychází hlavně z románů Dying Earth od Jacka Vance, ale původní autor uvádí i hodně dalších zdrojů inspirace – některé povídky H. P. Lovecrafta, komiksy Heavy Metal, cestopisy Marca Pola, Pohádky tisíce a jedné noci, staré časopisy National Geographic… Svět je charakteristický vysokou mírou magie, technologickými prvky, jako jsou vzducholodě, a absencí běžných fantasy ras, což podtrhuje i slogan „No Elves!“. Je popsaný spíš zeširoka jako pestrá sbírka různých a často hodně odlišných oblastí. Ty nejsou vnitřně moc provázané, aby bylo možné začít hrát v libovolné z nich bez nutnosti napřed studovat všechno ostatní.

Hra se vymezuje proti tehdejším složitým simulačním systémům a používá vlastní jednoduchá univerzální pravidla. Tvorba postavy je zjednodušená na výběr archetypu (kterých je ale víc než 80), který určuje výchozí vlastnosti, dovednosti, vybavení, majetek a zvláštní schopnosti postavy. Každý archetyp je kombinací rasy, kulturního původu a povolání a (vedle pravidlových údajů) má jen stručný několikařádkový popis a obrázek. Archetyp je možné doplnit zázemím (měšťan, vesničan, kočovník, vyhnanec). Veškeré vyhodnocování probíhá hodem 1k20, ke kterému se jako bonus nebo postih přičte rozdíl vlastnosti/dovednosti postavy a obtížnosti činnosti, načež se výsledná hodnota porovná s jednoduchou „tabulkou“, která učuje míru úspěchu. Pro rozvoj postavy se používá jednoduchý systém úrovní, přičemž postavy získávají body zkušeností za účast na dobrodružstvích, dobrý roleplaying nebo trénink.

Jako první vyšla bezpravidlová příručka světa The Chronicles of Talislanta (1987), ale ještě ten samý rok vyšla i základní příručka s pravidly The Talislantan Handbook (1987). Pomyslnou trojici základních příruček uzavírá bestiář A Naturalist's Guide to Talislanta (1987). Později byl materiál z různých dalších doplňků zapracován do základní příručky a ta byla učesána, rozšířena a vydána v revidované podobě jako Talislanta Handbook and Campaign Guide (1989). Toto druhé vydání se taky označuje za „druhou edici“, byť rozdíly oproti původní verzi jsou minimální a jde především o zapracování materiálů z rozšíření. Právě tato edice dosáhla slušného úspěchu, prodala na svou dobu obstojných 12000 výtisků a zapsala se do paměti mnoha hráčů.

Autorovo nakladatelství v roce 1990 zkrachovalo. Práva hry mu ale zůstala, a tak je v licenci poskytoval jiným vydavatelstvím a hra vycházela v dalších edicích. Nejbližším následníkem je krátkověká třetí edice Talislanty (1992) od Wizards of the Coast. Žádný nástupce se ale už moc neujal. Autor potom s pomocí komunity zajistil skeny příruček a téměř všechny knihy zpřístupnil zdarma pod licencí Creative Commons (až na geografické průvodce řady Cyclopaedia Talislanta, které psali externí autoři). Talistanta je tak jednou z mála významnějších her, které jsou dnes volně dostupné.