Svět se utápí ve válce. / Závoj se protrhl. / Šepot ti nabízí nevídanou moc. / Možná přežiješ dost dlouho na to, abys přišel i o zbytky své lidskosti.
Never Going Home je hra za vojáky na bojištích Velké války. Herní prostředí je mixem Cthulhu a body horroru o krvavých bojích v zákopech, děsivé magii a postupné ztrátě lidskosti mezi hvízdajícími kulkami a dělostřeleckou palbou.
Hra staví na systému +One, který je zaměřený na úkol jednotlivce v rámci celku. Je dělaná především na hraní jednorázových dobrodružství („cest“), která jsou na sebe navzájem volně napojená, jako díly seriálu. Důležitý je úspěch celé jednotky a přežití jednotlivce často není nejvyšší prioritou. Postavy tak poměrně často a bolestivě umírají a hráči vzápětí získávají kontrolu nad některým spolubojovníkem z jednotky, který byl doposud nehráčskou postavou.
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit
Škoda potenciálu
Musím říct, že na přečtení se mi moc systém hry nelíbil, ale u stolu byl naopak zábavný, pokud máte rádi minigame s manipulací kostek. Zatímco jsem se těšil hlavně na setting, nakonec jsem si užíval víc systém. A tady se dostáváme do problému:
Ze settingu by šlo vymáčknout mnohem více. Hlavní problém je v tom, jak přímočaře jsou dělané scénáře bez toho aby počítaly s invencí hráčů, vytvářet vlastní mi tady přijde poměrně náročné vzhledem k nakládání se zdroji (kartami) tak, aby se hra nesesypala.
Připravené scénáře dost formují pohledy postavy bez invence hráče, což mi není dvakrát sympatické a nešel jsem do toho se správným mindsettem.
Předem jsem byl upozorněn, že Whispers nejsou zas tak cool a je prostě lepší vzít do ruky pušku a musím těm upozorněním dát za pravdu. Whispers jsou cool co do lore, ale ve hře to zas takové terno není.
Ohlasy hráčů byly taky smíšené. Zahrál bych si to určitě znova, ale šel bych do toho s jiným mindsettem a nechal se hrou více vést.
Za mě průměrná hra, s promarněným potenciálem.