Fedora Noir je hra „o detektivovi a jeho klobouku“, určená pro čtyři hráče bez vypravěče a krátká, zhruba dvouhodinová uzavřená sezení. Hráči si v ní rozdělí role připomínající tradiční noirové detektivky o vášni, zradě a zkaženosti. Jeden hráč ztvárňuje detektiva a popisuje jeho akce, nesmí však vysvětlovat jeho vnitřní pochody. To má na starost hráč jeho klobouku, který po celou hru slouží jako detektivův vnitřní hlas, přibližuje jeho uvažování a komentuje jeho rozhodnutí. Zbylí dva hráči se ujmou rolí detektivova parťáka a jeho lásky.

Hra vyšla ve formátu krabice s pravidly a speciálními kartami – a právě karty ji celou strukturují. Návodné otázky a prompty na kartách hráče postupně provedou výběrem případu (např. ztracená osoba, ukradený předmět, tradiční vražda), určením herního prostředí nebo představením vedlejších postav. Děj pak pokračuje sedmi kapitolami, z nichž každá se odehraje v jedné obsáhlejší scéně. Karty určují celkové motivy scén (např. „důvěra“, „společné chyby“), určují, který z hráčů má scénu zarámovat, a taky předepisují, jaké prompty do nich hráči musejí zakomponovat (např. „Tohle je příležitost se očistit“). Scény končí podle dohody skupiny a jsou prokládané menšími intermezzy, ve kterých můžou jednotliví hráči odvyprávět volitelné viněty, flashbacky, soukromé reakce a jiné dokreslující scénky.

Přestože výchozím prostředím je tradiční noir ve čtyřicátých letech dvacátého století, hra nabízí i alternativní prostředí: současné město, odlehlý ostrov v devatenáctém století, fantastické podvodní město, nekromantskou školu pro podivnou mládež a další.

An Exquisite Crime je společenská vyprávěcí a kreslicí hra (sama se označuje za „surreální vyprávěcí zážitek“), ve které se hráči stanou paranormálními detektivy, jejichž úkolem je za pomoci psychických technik odhalit pachatele trestného činu. Je určená pro 2 až 4 hráče bez vypravěče, trvá vždy jen jedno dvou- až tříhodinové sezení a na jejím konci zbyde hráčům na památku společně vytvořený obrázek.

Vyšla v krabici s různými komponenty, především kartami a šesti sešity s hrubými scénáři. Na začátku hráči za pomoci otázek z některé sešitu zadefinují, v jakém prostředí se děj bude odehrávat. Potom si každý vymyslí postavu vyšetřovatele a pokusem o uhodnutí symbolu na zakryté Zenerově kartě určí, jakou bude mít psychickou schopnost. Většinu herního času pak hráči stráví kolektivním vymýšlením, popisováním a kreslením místa činu, oběti a jiných stránek zločinu. Hráč, který je právě na tahu, si z balíčku vytáhne jednu „kartu vidiny“ – na každé takové kartě je jiný, mnohoznačný obrázek. S přihlédnutím ke psychické schopnosti své postavy vysvětlí, co na kartě „vidí“, zatímco jiný hráč začne výjev na základě jeho vyprávění kreslit na papír. Svou část kresby přeloží, aby ji ostatní neviděli, a pošle papír dalším hráčům, kteří ji podobným způsobem doplní. V dalším kole vytáhne další hráč novou „kartu vidiny“ a celý proces pokračuje. Po několika takových kolech, mezi nimiž si hráči čtou otázky a prompty ze sešitu scénáře, se tímhle způsobem společně ustanoví motiv zločinu, jeho motiv, provedení, místo činu, podoba mrtvoly a nakonec i odhalí pachatel. Výstupem ze hry je „znamenitá mrtvola“, jak se označuje kolektivní surrealistická kresba („cadavre exquis“).