Virťasův sólo old school herní deník

[Virťas]

Delší dobu jsem uvažoval, že začnu hrát sólo. Nakonec jsem se kvůli procedurálním mechanikám tvorby hry rozhodl zahrát si tradiční old school sandbox a zvolil jsem Old-School Essentials (byť do budoucna nevylučuju nějaké podobné old school hry). Rád bych nezůstal jen u odehrávání předpřipravených modulů a postupem času tvořil obsah vlastní. Nemám zatím žádný vymyšlený svět ani nápad, o čem by kampaň měla být, prostě začnu jedním modulem a pak se rozmyslím co dál. Pro začátek jsem zvolil modul Mohyla kostlivých ničemů z Adventure Anthology 2 od Necrotic Gnome, který nedávno přeložil Ota. A to je prozatím všechno.

zápisy z jednotlivých sezení:

kampaň Sedmero svatokupců:
Co a jak s pravidly pro vedení sólo hry: zápis z 0. sezení
Popis poloostrova Iberia a počátku kampaně Sedmera svatokupců
Mohyla kostlivých ničemů: zápis z 1. sezení, zápis ze 2. sezení
Skřetí jeskyně: zápis z 3. sezení
Chrám padlé hvězdy: zápis ze 4. sezení
(Z)propadený trpaslík: zápis z 5. sezení
Za hadí dýkou: zápis z 6. sezení
Zimoviště opeřené prasnice: zápis ze 7. sezení
Pomsta za slunovratu: zápis z 9. sezení, zápis z 10. sezení
Šeptající tůně: zápis z 12. sezení
Ve stínu Božského města: zápis ze 14. sezení, zápis z 15. sezení, zápis z 16. sezení, zápis ze 17. sezení, zápis z 18. sezení, zápis z 19. sezení
cestování po Iberii: zápis z 8. sezení, zápis z 11. sezení, zápis z 13. sezení

51017694873_f131a5e9ad_k.jpg

one shoty a minikampaně:
V pableskujících grottách: zápis z 1. sezení, zápis ze 2. sezení, zápis ze 3. sezení

[Virťas]

Vrata tvrze jsou ztrouchnivělá a vyvrácená, ale v jednom z oken obytných prostor problikává světlo, zdá se, že lapkové si rozdělali oheň, aby se zahřáli. Druzi se opatrně přiblíží. Pokud by vzali pevnost čelním útokem, lapkové by si jich nejspíš všimli včas a stihli by je zasypat z oken a hradby smrští kamenů z praků nebo možá i jiných zbraní schovaných v tvrzi. Jak tedy se dostat dovnitř? Hradba není vysoká, tvrz stojí uprostřed močálu, možná by bylo možné ji obejít a z nějaké strany roklouznoout dovnitř. Lapků moc nebylo, nebude problé mej pobít v přímém boji, ale pokud by se dostali do nějakého nevýhodného postavení nebo pasti, mohli by lupiči někoho z nich zabít zbytečně. Druzi se proto pokusí proplížit v blízkosti tvrze a najít místo, kudy by se mohli dostat na laně nahoru na hradbu a pak si buď zajistit vhodné místo k boji nebo prostě improvizovat podle situace a vzít to čelem. Podaří se jim to? Je lepší hodit jim třeba skupinový hod na obratnost, zda se proplíží, nebo dát šanci X z 6? Nevím, zda lapkové se dívají z okem a hlídají, nebo si rozdělují lup a oslavujou. Dám spíš skupinovej hod a pokud selžou, udělaj nějakou fatální chybu, lapkové hlídaj a všimnou si jich (pětkrát uspějou a třkrát selžou, takže se proplížili nezpozorovaní). Druzi se proplíží lesem a vylhídnou si vhodný prostor. Zdeň není zcela hladká, je vyzděná z hrubých kamenů, ale přesto se Fernandovi nezdaří jen tak snadno ji překonat (hodím mu na šplhání a uspěje). Fernando vyleze na hradbu (bude zpozorován? Dávám šanci 1 z 6 – nebude). Uváže smyčku na laně a pustí ho dolů, aby se nahoru dostali ostatní (přesto si musí hodit na obratnost s bonusem -3, přece jen šplhání není zcela jenoduché a snaží se tam dostat tiše a nezpozorovaně – kdo selže, ten sice vyšplhá, ale přitáhne na sebe pozotnost stráže dvou lapků). Všichni vyleou, až terve předposlední Haleb škobrrtne při lezení a prásken sebou o zeď, což způsobí přivolání dvou stráží. Z věžičky na rohu tvrze vylezou dva lapkové s šavlemi v rukou a jakmile spatří druhy hromadící se na hradbě, jeden z nich zaběhne rychle dovnitř a začne bušit na velký buben, jehož dunění způsobí poplach. Sranduil se druhého strážce pokusí zastřelit lukem a šíp mu skutečně probodne hrudník a strážce se zhroutí k zemi. V tu chvíli se však již ozve dusot mnoha nohou vybíhajících z malého obytného pevnostního paláce. Z věžičky vyběhnou na hradbu kromě „bubnujícího“ strážce dva další lapkové a z druhé strany tři.

[Virťas]

Házím na iniciativu – druzi 1, lapkové 6.
Lupiči jsou zjevně lépe sehraní v domácím prostředí a tak se s šavlemi v rukou vrhnou na druhy. Farlin s Leontýnkou a Školastikem odrazí nápor lapků přicházejících ze strážnice. Z druhé strany se kupodivu i Fernandovi se Sranduilem a Falgorem podaří útok lapků odrazit. Farlin s Leontýnkou poté rozsekají mečem dva lapky, Školastikus ale jen zbůhdarma promáchne kladivem. Fernando svého soupeře mine, ale Sranduil a Falgor lapky pobijí. Zbývající dva lapkové se po sobě podívají (házím jim na morálku – padne 3, takže budou bojovat dál) a odhodlají se pokračovat.
(iniciativa druzi 6, lupiči 1)
Farlin s Keontýnkou lapku na své straně probodají mečem. Fernando posledního lapku škrábne mečem po paži a Sranduil jej mine, ale pak přiskočí Falgor s Hadím kopím a dvěma zásahy jej probodne skrz. Mrtvola lapky se skutálí z hradby dolů na úzké nádvoří.
Protože proběhnul boj, házím znovu Falgorovi na umrznutí a podruhé selže. Je jasné, že brzy bude po něm. Druzi rychle vběhnou do obytného paláce, kde skomírá oheň v krbu. Falgor se sebe strhne mokré oblečení, zabalí se do deky a přiloží pár polen, aby se rychle zahřál (škrtám mu prozatím jeden neúspěch). Druzi zatím prohledají mrtvé lapky a najdou u nich 20 zlatých a papírek s nápisem, Zozrath. Pak prohledají zbytek tvrze. Z jedné kobky vytáhnou polomrtvého promrzlého muže. Ve sklepě však našli 1000 platiňáků.
„Slušnej úlovek,“ pokývá hlavou Farlin, když všechno složí v hlavním obytném paláci. Když přitáhnou i muže z kobky, nechají ho na chvíli ohřát u ohně.
„Kdo ty seš a proč tě strčili do tý díry ve sklepě?“ ptáý se jej trpaslík.
Jsem dřevorubec z Udenveldu, pane“ říká chlapík. „Sebrali mě, když jsem na ně narazil v lese při kácení stromů. Odtáhli mě sem do tý pevnosti a zavřeli mě do sklepa, aby za mě dostlai výkupný. Ale to se spletli, jsme chudá rodina, děcka máme na krku a stará by jim stejně neměla co dát.“
„Dobrý, dobrý, tohle pindání vynech. Cos od nich slyšel dál? Mluvili o něčem? Odkud šli a proč to dělaj? Tak mluv!“
„No něco jsem zaslech, ale nevim, co to znamená. Prej si u nich něco objednal nějakej chlap, jeho jméno bylo Zef nebo Hef nebo tak nějak. A že mu maj dodat nějaký stříbrný nádobí se svícnama a koření.“
„Koření? Jaký? A proč?“
„No to nevim, prej chtěl zázvor a pepř nebo co.“
A co dál? Říká ti něco jméno Zozrath?“
„Zozrath?“ Chlap zmateně kouká z jednoho na druhého. „Jo Zozrath! Tak tohle bylo to divný slovo.Že prej to je heslo, kterým se maj tomu chlapovi prokázat, až mu budou předávat zboží.“
„Zboží? A kde mu ho měli předat?“
„To nevim. Nemáte nějaký jídlo? Vod rána jsem neměl v hubě a vyschlo mi v krku.“
„Co teď?“ radí se druzi kolem ohně.
„Měli bysme se rychle vrátit zpátky, kdyby se tu teba objevili další kumpáni,“ říká Leontýnka.
„Ale ten chlap je zmrzlej na kost a Falgor na tom taky není dobře,“ brzdí ji Školastikus.
„A ještě mi neuschly hadry, v tomhle budu mrznout i cestou zpátky.“
„Hej drvoštěpe, jak je to daleko do Udenveldu?“
„Tak tři hodiny cesty, pane. Ale močál je zrádnej a člověk snadno zabloudí, když není pořádný světlo.
„Má pravdu. A za pár hodin se bude smrákat. Pak neuvidíme ani na krok a s pochodněma v rukou můžem snadno zbloudit nebo zapadnout do močálu jako tadyhle Falgor,“ říká Sranduil.
„Tak tomu chlapovi dejte něco k jídlu a připravte se na odchod, souhlasíte?“ říká Farlin.
Všichni přitakávají, jen Falgor něco chvíli mumlá a ždíme promoklé hadry nad ohněm (škrtám mu druhý neúspěch v hodu na záchranu na smrt, ale cestou si pořád bude házet s bonusem +3 – stejně jako dřevorubec, prostě neměli čas ohřát se natolik, aby jim znovu nehrozilo umrznutí).

[Virťas]

Vyjdou tedy asi ani ne hodinku potom z pevnosti zpátky do močálu. Cesta by měla trvat tři hodiny, proto hodím tříkrát na náhodné setkání a bloudění (cesta je nebezpečná a nepřehledná – a dřevorubec, ač je místní, nezná okolí tvrze). Hned první hod padne náhodné setkání (bloudění ne) – 2 solifugy. Tedy když druzi se brodí močálem, z tajného úkrytu mezi křovisky najednou na ně vyskočí dva ohromí agresivní pavouci, kteří se je snaží uchytit přísavkami na předních nohách, aby je mohli pokousat ostrými kusadly (podle hodu kostkama to budou Školastikus a Fernando). Překvapení nepadne.
(iniciativa druzi 3, solifugy 6)
Solifuga Školastika uchopí předníma nohama a přilepí se na něj. Pak velká žlutě žíhaná hlava vyrazí prudce kupředu a kusadla klerikovi prokousnou hrdlo. Přísavky se odlepí a solifuga odmrští Školastikovo mrtvé tělo stranou. Druhá solifuga zvládla Fernanda uchytit předníma nohama, její výpad kusadly však zloděj odrazil štítem. Druzi se seskupí kolem obřích pavouků a začnou je zasypávat údery. Farlin s Leontýnkou zaútočí na první solifugu, alae ta se jejich ranám sekerou a mečem vyhne. Fernando se pokusí setřást ze sebe přilepené přísavky druhé solifugy, ale je to marné. Sranduil ji trefí šípem do přerostlého zadku. Falgor ji dvakrát bodne kopím do hrudi a solifuga sebou pořádne zaškube, je vidět, že ji zásahy málem zabily. Vzápětí ji dodělá Haleb Izjaslavič. Nakonec pám šelem Majolikus prostřelí hruď první solifugy, jeho obří fretka se ji pokusí kousnout do mohy, ale solifuga ji odstrčí pryč.
(házím na morálku solifugy – padne 2, nic)
(iniciativa druzi 3, solifuga 6)
Solifuga se vrhne na Leontýnku, uchopí ji zase předníma nohama a přilepí se na ni, ale kusadla fatálně minou. Farlin s Leontýnko bodají a sekají, ale není to nic platné. Fernandovi se podaří solifugu zranit a Falgor ji také jednou zasáhne kopím, Sranduilův šíp jen neškodně proletí kolem. Ani Majolikus ji šípem netrefí.
(iniciativa druzi 3, solifuga 3)
Farlin pavouka zasáhne válečnou sekerou do obřího zadku a Leontýnka jej vzápětí probodne mečem. Pavouk ještě z posledních sil ji zkusí pokousat kusadly, ale půlčice je odrazí štítem a pavouk zcepení. Druzi prohledají okolí a odhalí tajné doupě dvou pavouků. Mezi větvěmi nízkého stromu se houpe obří pavučina plná rozkládajících se mrtvol zvířat a ptáků a o kus opodál se válí mrtvola nějakého muže, zřejmě dobrodruha. Vedle něj leží zrezivělý meč, na sobě má ale luxusně zpracovanou koženou zbroj (zbroj +1). Druzi zbroj sbalí. Poté odtáhnou Školastikovu mrtvolu na pevnější kus půdy, kde vyhrabou menší jámu, kde padmého druha uloží a navrší na něj hlínu a pár kamenů.
„Tak teď budeš člen družiny ty,“ ukáže Farlin prstem na Majolika, který jen překvapeně vytřeští oči, ale pak přikývne na souhlas.
Druzi vyrazí dál do močálu (nejprve házím Falgorovi a dřevorubci na promrznutí – Falgor poprví selže, dřevorubec vydrží). Házím na bloudějí a náhodné setkání, ale nic se nestane (opět házím an umrznutí – a tentokrát selžou oba – příště Falgor možná umrzne, i když se dostanou na dohled Udenveldu). Tak tedy poslední úsek cesty do města nepadne ani bloudění ani náhodné setkání, takže to zkrátím a druzi přicházejí do Udenveldu (a teď ten poslední hod na umrznutí – Falgor vydrží, takže on i dřevorubec cestu přežili). Dojdou do města, dřevorubec se s nimi rozloučí, ale slíbí jim odměnu za to, že ho dovedli ve zdraví domů. Druzi se setkají s Broenem, předají mu všechno koření a on jim vyplatí odměnu za doprovod karavany do města. Druzi se ubytují v hostinci U Hladového Tygra. Sežnou místního léčitele, který je různě zafačuje a pomůže jim vyléčit utrpěná zranění.

[Virťas]

Zápis z 10. sezení – Pomsta za slunovratu 2 aneb Kdo najal loupežníky a co nebo kdo je Zozrath?

Druzi pokračují v Udenveldu v odhalování záhady, kdo přepadl karavanu a za jakým účelem. Do družiny stále patří Farlin (trpaslík 3. úroveň), Eleonora „Leontýnka“ Kšandičková (půlčice 4. úroveň), Majolikus (pán šelem 3. úroveň), Alžběta „Ořezávátko“ Montesquieu (bojovnice 3. úroveň), Fernando Gonzales (zloděj 3. úroveň), Sranduil (lesní elf 3. úroveň) a Falgor (chodec 3. úroveň). Doplňují je Farlinovi družiníci Goršak (kouzelník 3. úroveň), Haleb Izjaslavič (klerik 3. úroveň), Višvánatán (mág 3. úroveň) a Jürgen (kouzelník 3. úroveň).


Druzi uspořádají v Udenveldu u Hladového Tygra velkolepou oslavu a žranici. Zpráva o pobití lapků z pevnosti se brzo roznese po městě a leckdo přijde hrdinům potřást rukou a povyprávět pár historek nebo se alespoň přiživit nenápadně na náklady ostatních. Elfí bard Allard složil na počest hrdinů baladu, která jen umocnila atmosféru večera (a zveličila jejich zásluhy), tudíž spotřeba alkoholu vystřelila do výšin a společnost se rozcházela až dlouho po půlnoci. Broen se svým syny Pimem a Timem dorazili také na oslavu a utratili něco peněz na počest druhů. Allard si také v jednu chvíli vyžádal pár vteřin ticha na připomenutí zemřelého Školastika, pro nějž složil zvlášť píseň o jeho boji proti strašidelným monstrům z močálu. Druzi se však vedle oslavování a odpočinku dozvěděli také pár zajímavých drbů a zvěstí o dění ve městě. Podle všeho se ze starostova domu ztratil starožitný drahý stříbrný svícen. Knězi Martinovi někdo ukradl z kaple ceremoniální misku na svěcenou vodu. A konec konců všichni místní se už těší na slavnost slunovratu, an kterou jako obvykle přijel kouzelník Rikkar, který vžd uspořádá zábavné představení plné kouzel a různých triků, kterými všechny skvěle pobaví. Farlin ocení práci družiníků a vyplatí jim ohned každmu znovu 50 zlatých (kromě Majolika, ten se stal členem družiny a patří mu plný podíl, navíc kasu družiny stejně drží stále Farlin).
Druhý den ráno druzi vyrazí obhlédnout Udenveld. Družiníci mezitím obstarávají koně, nakupují nové vybavení (zásoby jídla a podobně). Tim a Pim se nabídnou, že oběhají město a zjistí nějaké další drby. Farlin jim dá na drobné útraty a úplatky 10 zlatých. Mladící se rozěbehnou na náměstí a povykují, že „pomáhají hrdinům“. Nejprve Farlin obejde výčepy, veřejná prostranství a budovy, aby zkusil naverbovat nového družiníka (náhrada za Majolika, který po smrti Školastika přešel do role plnohdnotného člena skupiny). A protože jsem se přesvědčil, že družiníci ve složení dvou kouzelníků, mága a dvou bojovějších členů (klerika a pána šelem, který se ale přesunul do role stabilního člena družiny) není příliš bojeschopná parta pro ochranu nákladu nebo nějakého místa, zkusím naverbovat ještě dva další členy alespoň napůl bojového povolání (všichni jsou Farlinovi družiníci, víc jich mít nemůže, takže větší počet by šel na jinou postavu).

[Virťas]

Jméno: Nuzzurug, Povolání: drakorozený (zelený), Přesvědčení: zákon, Úroveň: 3, Zkušenosti: 7 000, Modifikátor zkušeností podle hlavní vlastnosti: +5%, Životy: 24/24 (Modifikátor: +2), Jazyky: obecná řeč, dračtina, Umí číst?: Ano, Zlaťáky: 50

Vlastnosti – Síla: 14, Obratnost: 15, Odolnost: 17, Inteligence: 9, Moudrost: 9, Charisma: 15, Záchrany – Smrt, jedy: 12 (na jedy +2), Kouzelné hůlky: 13, Paralýza, zkamenění: 14, Dechové útoky: 13, Kouzla, žezla, hole: 16, Modifikátor záchrany proti kouzlům: 0

Zatížení: 820, Rychlost: 30/10/6, Modifikátor iniciativy: +1, Modifikátor reakcí při setkání: +1 (u draků +2), Družiníci počet: -, Věrnost: 9 (Farlin), Naslouchání: 1 z 6, Vyrážení dveří: 3 z 6, Hledání tajných dveří: 1 z 6, Hledání pastí v místnostech: 1 z 6

Boj – Útočný bonus: 0, Boj zblízka modifikátor: +1, Boj na dálku modifikátor: +1, Třída zbroje: 19 (Modifikátor: +2), Zbroje a zbraně: plátová zbroj, štít, meč, kopí, dlouhý luk, 20 šípů, dýka (2x)
Vybavení: batoh, křesadlo, zásoby jídla na týden, měch na vodu, 5 pochodní, lano (50) s kotvičkou, svěcená voda (3 lahvičky), zrcátko
Kouzelné předměty:
Schopnosti: Dechová zbraň (původ zelený drak – jed), magie ovlivňující draky – drakorozené ovlivňuje magie, která cílí na draky (například meč +1, +3 proti drakům).


Jméno: Garlok, Povolání: elf, Přesvědčení: neutralita, Úroveň: 3, Zkušenosti: 8 500, Modifikátor zkušeností podle hlavní vlastnosti: 0%, Životy: 12/12 (Modifikátor: 0), Jazyky: obecná řeč, elfština, gnollština, hobgoblinština, orkština Umí číst?: Ano, Zlaťáky: 50

Vlastnosti – Síla: 13, Obratnost: 17, Odolnost: 12, Inteligence: 9, Moudrost: 9, Charisma: 10, Záchrany – Smrt, jedy: 12, Kouzelné hůlky: 13, Paralýza, zkamenění: 13, Dechové útoky: 15, Kouzla, žezla, hole: 15, Modifikátor záchrany proti kouzlům: 0

Zatížení: 820, Rychlost: 30/10/6, Modifikátor iniciativy: +1, Modifikátor reakcí při setkání: 0, Družiníci počet: -, Věrnost: 9 (Farlin), Naslouchání: 2 z 6, Vyrážení dveří: 3 z 6, Hledání tajných dveří: 2 z 6, Hledání pastí v místnostech: 1 z 6

Boj – Útočný bonus: 0, Boj zblízka modifikátor: +1, Boj na dálku modifikátor: +2, Třída zbroje: 19 (Modifikátor: +2), Zbroje a zbraně: plátová zbroj, štít, meč, kopí, dlouhý luk, 20 šípů, dýka (2x)
Vybavení: batoh, křesadlo, zásoby jídla na týden, měch na vodu, 5 pochodní, kolíky (3) a palice, olej (3 lahvičky), železné hřeby (12), kladívko
Kouzelné předměty:
Schopnosti: magické bádání, používání kouzelných předmětů, imunita vůči ghúlí paralýze, infravidění (60 stop)
Kouzla – 1. úroveň: Čtení magie, Magická střela, 2. úroveň: Čtení myšlenek, 3. úroveň: , 4. úroveň: , 5. úroveň:

[Virťas]

Druzi nejdřív vyrazí ke knězi Martinovi, aby se ho vyptali na okolnosti kolem ukradené ceremoniální misky. Městská kaple stojí stranou kousek od náměstí. Kolem ní je menš zahrádka se záhonkem a několika ovocnými stromy. Mezi nimi pobíhá mladý menší podsaditý chlápek se zahradnickým náčiním v ruce a opečovává pěstované rostlinky a zeleninu. Na krku má stříbrný řetízek se symbolem začerněné osmicípé hvězdy boha řádu a noci Zarastra.
„Pozdrav Pán Bůh!“ řekne Farlin a ostatní druzi to po něm jak stádo volů zopakují.
„Až na věky,“ odpoví kněz. „Čím vám mohu posloužit v tutu požehnanou hodinu?“
„No posloužit snad ani ne, velebnej pane,“ odpoví Leontýnka. „Jen se vás chceme přeptat na pár drobností, který se vám prej staly.“
„O co jde?“ Kněz zahodí hrábě do trávy a otevře jim branku v nízké zdi obepínající zahrádku za kaplí.
„Včera jsme do města přivedli jednu karavanu, kterou přepadli cestou lupiči. Vypátrali jsme jejich úkryt v močálu, je to taková jedna stará nepoužívaná pevnost. Našli jsme tam zajatýho místního dřevorubce, kterejch vyslechnul lapky, jak se bavili, že je někdo na tuhle práci najal.“
„Ah tak to jste ta družina hrdinů, kteří zachránili karavanu s kořením.“
„Jo. Drby se tu šířej rychle, jak vidim.“
„Není jednoduché starat se o duchovní útěchu v zemi, kde lidi uctívají bazilišky a ještěry. Ostatně vidím, že tady pan elf nosí symbol zlaté osmicípé hvězdy Pána Karhula, jsme tedy souvěrci. Člověk se musí mít stále na pozoru, aby se nenechal překvapit.“
„To nám povídejte,“ zasmějte se Alžběta. „Tak teda neslyšel jste někdy o někom, kdo se jmenuje Zef nebo Hef? Měl by to bejt chlap, co najal ty loupežníky.“
„O nikom toho jména jsem nikdy neslyšel.“
„No nevadí, zkusíme to ještě jinde. Tak mě napadá, neříká vám něco slovo Zozrath?“
Kněz Martin se zamyslí a po chvíli přikývne. „Tohle jméno jsem už slyšel, ale je to dávno, předl ety v semináři o něm mluvil jeden mnich. Mělo by to být jméno jednoho démona, služebníka bohů chaosu. Proč se ptáte?“
Druzi se po sobě chvíli dívají, pak Leontýnka pokrčí rameny. „No jde nám o to, že jsme slyšeli všera večer nějakou povídačku, že se vám ztratila ceremoniální miska na svěcenou vodu. Ty lupiči ukradli vzácný koření a ten dřevorubec mlel něc o vo tom, že měli tomu Zefovi nebo komu dodat ještě nějaký stříbrný nádobí. Nezní vám to divně? Ceremoniální miska, nádobí, ten svícen ukradenej u starosty, jak jsme slyšeli. A teď jméno démona jako heslo, který měli loupežníci použít při setkání s tím svým kontaktem. Tak jen uvažujeme, co to všechno může znamenat dohromady. Nevypadá to jako nějaký sereptičky pro uctívání démona nebo tak?“
„Aha, to nevím přesně, ale chápu, kam tím míříte,“ řekne kněz. „Ale jak by ho chtěl uctívat? Jméno toho démona jsem od studia v semináři neslyšel a to už je pár let. Nikdy se tady nic podobného nevyskytlo.“
„Leda že by...“ naznačí Sranduil. „Že by ten démon tu ještě nebyl.“
„Jak to myslíte? Nějaký rituál nebo co?“
„No je tu přece za městem za přehrada, kde podle historky se měl nacházet ten temnej chrám, ne? Co když se tam má něco odehrát?“
„To jsou jen babské povídačky,“ mávne rukou kněz. „Nikdy se tam nic vážného neodehrálo. Jen si o tom místě lidé vyprávějí strašidelné příběhy, aby si zpestřili dlouhé zimní večery a zahnali děcka do postele.“
„Možná. Děkujeme za pokec, třeba se ještě uvidíme.“
„Ať vám Zarastrus požehná.“

[Virťas]

Když se druzi vracejí z kaple a procházejí kolem náměstí, všimnou si, že se tam srocuje dav lidí kolem velkých svátečních trhů. Lidé si kupují sladkosti, luxusní cizokrajná jídla pečená a vařená ve stáncích postavených uprostřed náměstí, popíjejí drahé svařené víno nebo různé ovocné pálenky. Podél podloubí stánkaři prodávají luxusní zboží z dalekých krajů. Před radnicí stojí dva povozy, kolem kterých běhá několik mužů a trpaslíků, kteří stavějí velké dřevěné pódium. Kolem nich obcházejí dva městští strážní v kroužkových zbrojích, s kopími v rukou a mečem za pasem. Když druzi obcházejí obchůdky a stánky, přiženou se udýchaní bratři Pim a Tim a začnou hulákat jeden přes druhého.
„Neuvěříte, co jsem právě slyšel!“ volá Tim.
„A co jsem teprve slyšel já!“ kontruje Pim.
„Drž hubu, já jsem to slyšel první!“
„Co to kecáš, ty kedlubno!“
„Dyť ani nevíš, o kom to mluvila!“
„Jak nevim? Co nevim, ty mamlase! Normálně jsem to vyřešil!“
„Vyřešil leda prd!“
„Tak ticho!“ okřikne je Farlin.
„Co to vyvádíte, kluci?“ řekne Leontýnka. „Mohli byste mluvit nějak souvisle a od začátku?“
„Já jsem s ní mluvil, už víme, kdo to je!“ řekne Pim.
„Co to víte, tak do prdele neplácejte a mluvte!“ houkne na ně znovu Farlin.
„Koupil si u nich flašku vína!“
„A taky koupil spoustu koření! Zázvor, skořici a pepř!“
„Kdo to koupil? A u koho? Co to do prdele melete, pitomci?“ křikne Alžběta.
„No Rikkar přece!“
„Cože?“
„To je ten kouzelník, ořezávátko,“ odpoví Alžbětě místo kluků Leontýnka.
„Máte ještě něco, kluci?“
„No toho elfa!“ huláká Tim
„Půlelfa, vole!“
„Kterýho půlelfa? Co je s ním?“
„No toho vysokýho černovlasýho co stojí támhle u kouzelníkova vozejku a kouří tu dýmku. Stavoval se prej u babky kořenářky a chtěl koupit taky nějaký koření.“
Farlin jim podstrčí pár zlatých navíc. „Díky, kluci, tohle nám bude stačit. Nikde tohle nevykecejte, jo? My se už o to postaráme sami.“
„Zaběhněte ale ještě pro zbytek naší party, ať dohlídnou na Rikkara a omrknou ten jeho stánek. Hlavně ať Jürgen s Goršakem dávaj pozor na jakýkoli kouzelnický vybavení, který by nám mohlo něco naznačit, co je ten chlápek zač, jasný? A nedělejte žádný vylomeniny!“ říká Alžběta.
„Jasný, zařídíme, nejsme přece paka!“ hulákají oba a utíkají ulicí k hostinci U Hladového Tygra.
„Takže co teď?“ nadhodí Fernando.
„Zůstaň tady se zbytkem družiny,“ řekne Farlin. „Potřebujem se dostat do toho Rikkarova vozu a propátrat to tam a pak se rychle zdejchnout pryč, než si vás někdo všimne. To bude tvoje práce. Jürgen s Goršakem prohledaj ten stánek, co tam prodává, prohoděj pár slov, prostě jistěj, co se dá. A Nuzzurug s Garlokem a Višvánatánem budou korzovat okolo a dávat pozor, kdyby se něco semlelo, tak budou dělat rozruch a krejt ústup ostatních. Ale jestli to poserete a vyplašíte je, tak nám může někudy ptáček uniknout nebo udělat nějakou hovadinu ihned na místě a to nepotřebujem, rozumíš? My se mezitím vypravíme na ten ostrůvek uprostřed přehrady a prohledáme to tam. Až budete hotoví, počkejte na nás u Tygra.“
„Jasný, šéfe, spolehni se,“ mrkne zloděj očkem a vmísí se do davu čumilů.

[Virťas]

Tak a teď začíná trochu chaotická část dobrodružství. Podle textu postavy mohou/nemusí narazit na kouzelníkova poskoka (půlelfa Steffena), pokud však pobili lapky a zvěsto o tom se rozkřikla (což ano), bude ten o jejich vybití vědět a na schůzku u přehrady nedorazí. Kouzelník má poskoky, takže budu předpokládat, že někteří budou hlídkovat kolem ostrůvku na břehu přehrady nebo někde cestou mezi městem a přehradou a druzi je tedy mohou potkat. Pak budu předpokládat, že dám nějakou šanci, že tam Steffena potkají a ten na ostrůvek přivede rituální oběť (unesenou dívku) – na to si dám odpočet, zda ho tam postavy zastihnou včas, nebo se minou (před jeho příchodem nebo po něm a podle toho tam dívka bude či ne – přičemž druzi o této Steffenově akci samozřejmě nevědí, proto ten odpočet). A mezitím se družiníci pod vedením zloděje Fernanda pokusí propátrat kouzelníkův krámek a vůz plný kouzelnického vybavení, aby našli nějaké další stopy, které je zavedou dál.
Udenveldská přehrada má být rozlehlá, je to pradávné místo spojené s chrámem temných bohů, předpokládám proto, že její poloha bude řekněme alespoň hodinu cesty od města. Rozdělím to na šest směn, během kterých si budu házet na náhodná setkání (přece jenom se tam má v okolí občas dít něco nebezpečného, zjevujou se duchové a netvoři a podobně), kozelníkovi pohůnci by měli mít okolí přehrady prozkoumané a vědí co a jak a dokážou se ve terénu pohybovat bez většíc problémů. Pokud padne náhodné setkání, bude to 3 z 6 šance, že druzi narazí na pohůnky, zbytke bude klasické náhodné setkání. Pokud se druzi dvakrát zdrží (boj, bloudění, vyjednávání...), půlelf Steffen je předběhne a na ostrůvku uprostřed přehrady někde skryje oběť. Pokud se druzi zdrží jednou, azstihnou ho přímo na místě. A pokud se nezdrží vůbec, dojdou tam před ním (a pak na sebe nejspíš vůbec nenarazí). Kouzelníkovi pohůnci budou bojovníci a klerici na 3. úrovni (a bude jich při setkání 1k4+1). Cesta povede skrz lea kopce, šance na setkání bude 2 z 6 (poslední 2 úseky 3 z 6).

[Virťas]

Druzi tedy vyrazí na cestu z Udenveldu. Zprvu se cesta zdá být bezproblémová, pak se ale druzi dostanou do nepřehledného terénu, lesní cesta se jim ztratí ve změti stromů a druzi uhnou ostře vlevo, aby obešli neprostupný úsek, když se ale vrátí zpátky na trasu, zjistí, že stezka jim opět zmizela. Sejdo z vršku do údolí, které přehrazuje rozbouřená říčka. Vod anení příliš hluboká, mělo by být možní ji přebrodit, ale přesto hrozí postavám, že jim někde dno řeky zmizí pod nohama a budou muset chvíli plavat (každý člen družiny si hodí na šanci 2 z 6 a pak se případně bude házet na utonutí – všichni mají těžké zbroje a jsou zatížení vybavením). A padlo to Akžbětě. Protože má kromě zbroje, několika zbraní a těkého bybavení taky ocelovou protézu místo levé nohy, hrozí jí utonutí zcela zásadně (byť je voda celkem mělká a dno bude nejsíš jen kousek pod jejíma nohama, přesto an něj nedosáhne). Take dávám šanci 90%, že se Alžběta začne topit a pokud se z toho nedostane včas (dám jí jeden pokus na záchranu proti smrti a pak ji případně může zkusit ještě někdo vytáhnout, než se udusí pod vodou). Alžbětě na kluzkém říčním dně plném oblázků podkluzne noha, Alžběta sebou plácne do vody a začne kolem sebe máchat rukama (házím záchranu proti smrti a padne jí 20...), Alžběta však snadno vyplave zpátky na hladinu a několika rychlými tempy se dostane blíž k protějšímu břehu, kde snadno dosáhne na dno a znovu se postaví na nohy. Je však právě uprostřed zimy (25. prosinec), takže jí bude každou další směnu hrozit umrznutí tak jako v případě Falgora při pochodu močálem a opět jí dávám limit 3 neúspěšné hody na záchranu proti smrti). Druzi se tedy přebrodí na druhou stranu říčky. (druhá směna pochodu, první zdržení, pokud se zdrží ještě jednou, Steffena na místě nezastihnou). Družina se za chvilku vrátí zpátky na cestu. Dostanou se zhruba do půky cesty (třetí směna pryč, Alžbětě padne první neúspěch, začíná mrznout). Dostanou se skoro na dohled přehrady (Alžběta se zatím drží), když jim padne náhodné setkání (klasické a ne Rikkarovi pohůnci – a padne mi tarantule). Tarantule se skrývá v podmáčeném houští, ale druzi ji zahlédnou asi 20 sáhů daleko. Druzi se zarazí. Tenhle pavouk je „lovící“ a dá se předpokládat, že bude spíš agresivní, přesto hodím na reakci (postih -3, protoe je to kouzelný agresivní pavouk, co obvykle útočí) – a padne mi nevraživá). Obě strany sledují tu druhou, ale nakonec se pavouk vyhoupne z houští na pařez a několka skoky vyrazí vpřed, aby na druhy zaútočil. Sranduil stihne jednou vystřelit z luku, ale šíp neškodně proletí kolem pavouka.
(házím na iniciativu – druzi 1, pavouk 3).
Tarantule se postaví an zadní nohy a její obří tělo se sesune dolů, aby svou vahou podrtilo Farlina. Kusadla párkrát zacvakají, ale trpaslík je odrazí štítem. Farlin poté kontruje a pokusí se bodnout pavouka, ale ten se hbitě vyhne jeho úderu i ranám od Leontýnky a Majolika. Pak ale přiskočí Alžběta a i přes ztuhlé promrzlé svaly a unavené tělo dokáže překonat pavoukovy úskočné manévry a bodne jej mečem do nadulého břicha. Tarantule se zazmítá a šlehne nohama kolem sebe. Alžběta ustoupí, ale Sranduil ani Falgor si ve změti čtyř postav obklopujících ohromné pavoučí tělo netroufnou střílet přes své druhy.
(iniciativa druzi 1, pavouk 5)
Tarantule skočí vpřed na Leontýnka, ale i ta stejně jako Farlin uhne cvakajícím jedovatým kusadlům. Farlin s Leontýnkou opět sekají po pavoukovi, ten jim opět uhýbá, pak ale Alžběta prudce vyrazí vpřed a probodne pavoukovi hruď, ze které vytryskne žlutozelená tekutina. Tarantule vyrazí ostrý pištivý skřek a stáhne se zpátky. Majolikus odstrčí Alžbětu z cesty a usekne pavoukovi dvě nohy jednou ranou. Ohromné tělo se sesune k zemi a znehybní. Druzi opatrně propátrají okolí, aby případně nepřilákali dalšího pavouka. V houští propleteném vlákny pavučiny najdou velkýu kožený váček se 180 zlatými. Poberou peníze (Alžběta tentokrát selže a má dva neúspěchy). Dojdou an břeh přehrady a po několika minutách hledání objeví skrytý člun s vesly. Farlin s Leontýnkou, Sranduilem a Majolikem nasednou a vyplují na ostrůvek. Falgor rychle rozdělá oheň, stáhne z promrzlé Alžběty mokré šaty a zabalí ji do dvou vlněných dek, aby se rychle zahřála. Oblečení jí rozvěsí na několika osekaných větvích poskládaných kolem ohniště, aby šaty uschly. Zároveň to však pro druhy znamená, že se soubojem s tarantulí zdrželi podruhé a Steffen už na ostrově nebude (bude tam někde skrytá rituální oběť, ale to neznamená, že ji druzi automaticky najdou).

[Virťas]

Vane jen mírný vítr, druzi snadno doplujou na ostrov. Na břehu vyskočí ze člunu. Propátrají okolí a po chvíli najdou nízký kamenný podstavec, na kterém leží v plátně zabalená stříbrná dýka položená uprostřed magického obrazce načtvrtnutého fialovou a oranžovou křídou. Pro jistotu omrknou okolí podstavce (někde mezi keři tam leží svázaná s roubíkem v puse jedna unesená jedna místní dívka zabalená do deky – šanci na nalezení dávám 2 z 6). Sranduil po delší době nakonec zavolá na ostatní, že něco našel. Podařilo se mu však najít jenom vyhaslé ohniště, které podle řeřavějících uhlíků někdo před chvlí opustil. Druzi se dovtípí, že rituál se připravuje možná skutečně na dnešní večer, ale definitivní jistotu a důkazy proti Rikkarovi zatím nemají. Vrátí se tedy loďkou zpátky na břeh. Alžběta se mezitím ohřála u ohně a šaty jí částečně uschly, škrtám jí tedy dva neúspěšné hody peoti umrznutí (přesto opět jí budu házet záchrany proti smrti a opět s bonusem +3 jako u Falgora v močálu – prostě promoklé šaty a boty na mrazivém vzduchu jen tak u otevřeného ohniště snadno neuschnou a zůstanou navlhlé). Druzi posbírají Alžbětino vybavení a skupina se znovu vydá na cestu zpátky zpátky do města.

[Virťas]

Mezitím v Udenveldu
Zloděj Fernando Gonzales s družiníky se sejdou na náměstí, aby v tichosti nenápadně propátrali kouzelníkův krámek a povoz s vybavením. Kolem vznikajícího pódia pro vystoupení kmitá několik kouzelníkových pomocníků a 2 jeho kouzelničtí učedníci (2. úroveň). U stánku postávají další dva učedníci a prodávají různé drobnosti (masti, lektvary, magické hračky a legrácky, rachejtle s pestrobarevnými efekty). Jürgen s Goršakem u stánku dělají křoví a klábosí se dvěma prodavajícími učedníky, před kterými předstírají zájem koupit jeden z lektvarů. Mezitím se Fernando snaží proklouznout pod plachtu vozu, což se mu nakonec podaří. Prošacuje různé magické předměty (nebo možná cetky, nemá tušení). Pak najde truhlu. Vezme paklíče a bez problému se mu zakrátko podaří zámek vypáčit (padne mu 03). V truhle leží svitek, který Fernando rozbalí. Protože mu čtení moc nejde, kostrbatě ze svitku pochopí, že se jedná o nějaký dopis z magické univerzity, kde se píše o nějakém pochybeníí studenta Rikkara a jeho vyloučení ze studia. Fernando svitek strčí pod košili a prohmátne zbytek truhly. Pod haloud oblečení objeví dalších několik svitků popsaných neznámými znaky, proto je sbalí taky. Nenápadně poodhrne zadní plachtu u povozu (dávám šanci 3 z 6, že je „čistý vzduch“ - a padne 6, takže Fernando seskočí z vozu a vypaří se rychle pryč od vozu, než si ho někdo všimne). Stáhne se na kraj náměstí do podloubí, dke si ho všimnou Nuzzurug s Halebem a Garlokem, kteří ho okamžitě odvedou pryč. Višvánatán na druhém konci náměstí přejde ke stánku a začne se porhrabovat v bezcenném harampádí. Goršak s Jürgenem pochopí signál, omluví se, že si koupi lektvaru rozmysleli a odejdou pryč. Krátce po nich odejde i Višvánatán a všichni se společně sejdou v hostinci U Hladového Tygra. Fernando kouzelníkům předá svitky. Z dopisu od univerzity pochopí, že Rikkar byl vyloučen za „nevhodný přístup“ k magický naukám. Prozkoumají ostatní svitky a s pomocí kouzla Čtení magie zjistí, že se jedná o jakési formule k vyvolávání nějakých magických sil (snad démonů?).

[Virťas]

Druzi odcházející mezitím od přehrady přemítají, co asi Rikkar chystá. Během půlhodiny však druzi potkávají Rikkarovy družiníky (2 bojovníci a jeden klerik na 3. úrovni, kroužkové košile, štíty, bojovníci meče a luky, klerik válečné kladivo a prak). Na překvapen padne druhům 1, Rikkarovým lidem 3 – budou tedy čekat v úkrytu. A padne mi nevraživá reakce tedy boj (vzhledem k tomu, co se ví o jejich akci proti lapkům, nemohli druzi čekat nic jiného).
Během pochodu lesem tedy náhle z houští vyletí dva šípy a jeden veliký káme vržený z praku, které zasáhnou Farlina, Majolika a Alžbětu. Druzi se semknou a pátrají v podrostu po soupeři (dávám šanci na zahlédnutí 3 z 6 – padne 4, zatím nic nevidí)
Znovu vyletí z lesa tři projektily a všechny zasáhnou (Majolika, Albětu a Falgora). Tentokrát si však druzi všimnou pohybu nepřítele a postoupí kupředu, aby na něj zaútočili. Mezitím však nepřítel stačí ješgtě jednou vystřelit, než se druzi dostanou do kontaktu. Jejich rány vška padnou vedle.
(iniciativa druzi 5, útočníci 1)
Soupeři jsou však dobře připravení a snadno odrazí většinu ran. Jenn Sranduil lehce škrábne mečem jednoho z bojovníků, zato Falgor dvakrát bodne kopím druhého a málem ho zabije. Protiútok Rikkarovců však nikoho nezasáhne.
(iniciativa druzi 3, Rikkarovci 4)
Druhý útok Rikkarovců skončí sečnou ranou na Farlinově stehně, jinak se ostatní ubrání. Poté však Farlin těžce zasáhne jednoho z bojovníků a toho polomrtvého témět dobije Leontýnka. Alžběta bodne klerika do boku, ten se zapotácí, ale ránu přežije. Vzápětí ho však probodne Falgor kopím.
(házím Rikkarovcům na morálku – dávám jim věrnost 8 a padne 9, takže se dají na ústup)
Oba bojovníci an pokraji sil se otočí a začnou prchat lesem prč. Druzi však stihnou ještě naposled zaútočit a to je jim osudně. Jednomu Farlin zarazí válečnou sekeru do hlavy a druhého dodělá Leontýnka. Druzi nechají mrtvé Rikkarovce leet na místě a spěšně se vrací do Udenveldu. Během cesty se již nic zásadního nestane, jen Alžběta jednou selže v hodu na záchranu a lehce znovu promrzne, ale to se stane až na dohled města. Druzi se vrátí do hostince a setkají se s družiníky, kteří je poinformují o nálezu v Rikkarově voze. Podle dostupných informací jej ihned začnou podezřívat, že to on skutečně chystá rituál k přivolání démona Zozratha. Rozhodnou se navštívit kouzelnické představení na náměstí, které se má za chvíli odehrát, aby mohli Rikkara zajmout a předhodit ko městské stráži spolu s důkazy o jeho úmyslu.

[Virťas]

Spolu s družiníky se přesunou na náměstí. Na pódiu v tu cvhíli prozpěvuje elfí bard Allard baladu o historii přehrady a řádění uctívačů temných bohů, kteří tam kdysi přinášeli lidské oběti. Pak přidá několik dalších příběhů z okolí a uzavře to písní o hrdinství Farlinových druhů v boji s lapky. Řada návštěvníků na představení se za nimi otáčí a s nadšením tleská. Pak Allard oznámí příchod „nejlepšího a největšího kouzelníka, na kterého všichni čekáme!“. Lidi se začnou srocovat kolem pódia. Druzi se vmísí do davu, aby Rikkara ve vohdný okamžik mohli chytit a zajmout, než se stihne začít bránit. Rikkar předvede pár efekních magických triků (sprška barevných světel kolem hlavy jedné krásné místní dívky, pramínek kouře vycházející z vyhaslé dýmky jednoho přihlížejícího a podobné zábavní kousky). Potom si Rikkar vyžádá pokývnutím ruky ticho a ukáe na jednu dívku v davu, zda by mohla přijít na pódium a dělat mu asistentku. Holka po krátkém pobízení od ostatních vystoupí s hihňáním nahoru. Rikkar ji vezme za ruku, pronese slova zaklínadla a dívka se vznese kousek nad zem. Rikkar jí pokyne, aby se zkusila proletět. Dívka zakmitá nohama a skutečně se začne vznášet nad hlavama lidí v davu, kteří nadšeně začnou tleskat a skandovat. Potom však Rikkar znovu přiláká pozornost všech na sebe několika magickými slovy. Oči všech se upřou zpátky na pódium. Rikkar pozvedne ruku a pronese „Dnes o půlnici skončí tento svět a všichni hříšníci, kteří se proti mně provinili, budou ztrestáni!“. Pak náhlekouzelník zmizí. Lidi začnou vykřikovat, někteří strnule čumí před sebe s hubou otevřenou, jiní se začnou postrkovat a utíkat pryč nebo šmejdit okolo,c o se to děje. Jürgen se ihned dovtípí, o co se jedná a začne sesílat kouzlo Odhal magii. Než se mu to podaří, dav lidí se kolem druhů semkne. Pak si druzi všimnou na okraji náměstí prchajícího Rikkara, který utíká do jedno boční uličky. Okamžitě se za ním rozběhnou, ale než se dostanou na kraj náměstí mimo dav udivených čumilů, Rikkar se jim ztratí z dohledu. Falgor se ujme vedení skupiny a udává směr, kudy by mohl klouzelník prchat pryč z města, aby se dostal na cestu k přehradě. Než se však dostanou k městké bráně, kouzelník jim unikne do divočiny. Druzi se tedy dají do pronásledování (protože jim opravdu zdrhnul, budu házet každou směnu, jestli jeho náskok stahují nebo ztrácejí, pokud získají za 6 směn pochodu víc zisků než ztrát, kouzelníka dostihnou včas před dosažením přehrady, jinak jim unikne). Zároveň ho budou pronásledovat pouze zloděj Fernando a kouzelníci s mágem, protože ostatní jsou pomalější – ti prostě dorazí až později).

[Virťas]

Čtveřice za ním chvátá a chvílemi dokonce nacházejí stopy, že před nimi někdo spěšně utíká, ale nakonec se jim kouzelník skutečně ztratí v lese a než se dostanou na břeh přehrady, kouzeník už bude pryč. Když je ostatní dostihnou, sledují už z dálky, že na ostrově se něco děje – nad vršky stromů a skal se objevují všemožná světla a druzi mají pocit, že vzduch kolem nich „houstne“ - špatně se jim dýchá a rezonuje kolem nich podivné perušované hučení. Nasednou rychle do loďky a pádlují, co jim síly stačí. Jakmile se na ostrůvek dostanou, slyší už z dálky zvuky boje – cinkání čepele a hukot blesků a magických střel sesílaných zřejmě Rikkarem. Než doběhnou do magického kruhu uprostřed ostrůvku, zvuky utichnou a pak to uvidí – na kamenném podstavci leží podříznutá místní dívka, vedle podstavce leží Rikkarova mrtvola rozervaná na kusy a vedle ní klečí zraněný Steffen. Nad ním se tyčí ohromná postava démona Zozratha, chlupatého černého tvora s dlouhýma svalnatýma rukama a třemi zatočenými rohy na hlavě. Jakmile se druzi v kruhu objeví, démon si jich všimne a postoupí kupředu, aby je zabil také.
Sranduil s elfem Garlokem se postaví dozadu s luky a vedle nich stojí oba kouzelníci. Farlin s Leontýnkou, Alžbětou, Majolikem a Falgorem obestoupí démona, aby jej mohli osekávat ze všech stran.
(iniciativa druzi 4, démon 3)
Druzi se na démona vrhnou, ale jejich údery se jen odrážejí od jeho tlusté kůže. Přesto alespoň Sranduilův šíp nakonec zasáhne.Démon švihne prackama po Leontýnce a Majolikovi, ale i ti uskočí včas z dosahu.
(iniciativa druzi 5, Zozrath 3)
Farlin a Majolikus démona posekají meči a z ran vytryskne černohnědá krev, taky Falgor ho jednou lehce škrábne Hadím kopím. Potom však zahučí zvuk a do démona narazí dvě bílé koule energie vyslané z ruko Jürgena a Goršaka. Démon poté popadne Farlina a Alžbětu a mrskne s nimi o zem, až zapraští kosti. Oba se skutálí stranou a těžce se zvedají ze země. Na jejich místo rychle přiběhnou Nuzzurug a Haleb Izjaslavič, aby je zastoupili.
(iniciativa druzi 1, démon 6)
Démon vezme Falgora a také s ním mrskne o podstavec, kde omráčený a polámaný chodec zůstane ležet. Zozrath sáhne také po Nuzzurugovi, ale ten uskočí včas. Sranduil poté démona zasáhne šípem. Démon se ubrání všem raním až na Nuzzurugův zásah mečem, které jej bodne do ohromného svalnatého stehna.
(iniciativa druzi 5, démon 5)
Démon popadne Majolika a jednou rukou jím mrskne o strom nedaleko, kde pán šelem zůstane omráčený ležet. Zozrath sáhne znovu po Nuzzurugovi, ale ten jeho tlapu odrazí štítem. Nuzzurug využije, že všichni bojující druzi leží omámení různě kolem, roztáhne velkou ještěří tlamu a vychrlí z ní oblak jedovaté látky, která zasáhne démon a ten se zcela bezmocný sesune k zemi a zhebne. Jeho tělo se sesune z vršku magického kruhu a skutálí se z vršku ostrůvku dolů. Druzi se semknou okamžitě kolem vyděšeného těžce zraněného Steffena a donutí ho se vzdát. Potom ho svážou lanem a odvedou do člunu. Rikkarovu mrtvolku nechají na místě vedle té Zozrathovycoby důkaz o rituálu. Pomlácení druzi se po chvíli probudí a zjistí, že démon je mrtvý a všichni kupodivu přežili (byť čtyři z nich málem zemřeli). Když se druzi vrátí do Udenveldu, předají Steffena městské stráži a řeknou jim o rituálu na ostrůvku. Jakmile se druhý den ráno zpráva o Rikkarově rituálu potvrdí, zajistí jim starosta péči léčitelky. Místní apatykářka získá svolení starosty a z kousků démonova těla druhům připraví pár léčivých letvarů jako odměnu za zničení hrozby. A pak je druhům uspořádána velká oslava. No a dál to znáte.

[Virťas]

Zápis z 11. sezení – Druzi vyrážejí na cestu do města Mur a nacházejí Šeptající tůně

Když se druzi zotavili ze souboje s démonem Zozrathem, požádala je městská stráž, aby předali půlelfa Steffena spravedlnosti ve městě Mur. Steffen se sice podílel na vyvolání démona, ale ve městě nění nikdo, kdo by se chtěl podílet na popravě zločince. Místní stráž řeší jen drobné delikty a ve vězenní nemají kapacitu ani personál, který by obstaral vězně, který navíc vyniká řadou mimořádných schopností. Zato ve městě Mur se spravedlnost řeší jednoznačně. Druzi dostanou nabídku odvést Steffena do Muru za odměnu 500 zlatých. Druzi návrh přijmou a připraví se k odchodu do Muru, který leží jen kousek od jejich vytýčené trasy. Cesta z Udenveldu do Muru bude trvat zhruba osm dní podobně jako z Aldrenu do Udenveldu (16 šestimílových hexů – 2 na den). Povede přes louky, lesy a osídlené oblasti, žádné hory ani pustiny, proto by měla být celkem bezpečná. Družina se skládá ze sedmi členů družiny „Sedmera svatokupců“ – trpaslík Farlin (4. úroveň), půlčice Leontýnka (4. úroveň), pán šelem Majolikus (3. úroveň) a jeho ochočená obří fretka, bojovnice Alžběta Montesquieu (3. úroveň), zloděj Fernando Gonzales (3. úroveň), lesní elf Sranduil (3. úroveň) a chodec Falgor (3. úroveň). Družinu provází šestice družiníků, kteří zajišťují hlídání tří tažných koní naložených zásobami a občasnou výpomoc s konkrétními úkoly – kouzelníci Jürgen a Goršak, elf Garlok, mág Višvánatán, drakorozený Nuzzurug a klerik Haleb Izjaslavič (všichni 3. úroveň).

Plán cesty (z Udenveldu do Muru)

Cesta přes Udenveld do Muru.png