[Hraní NPC] Okolí Mořenu
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19011
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
[Hraní NPC] Okolí Mořenu
Herní datum poslední aktualizace: ráno, úterý 9. čtvrtence 
, léto, 218 let do příchodu Amiase, 2. věk
Aktuální NPC a jejich hráči:
Zanarook – opičí král, Chceme být jako vy - Iwas Passingby
Sanbalet – iluzionista a pašerák, Nikomu nepodléhat - Bifi
Vívear Tririon – elfí Strážce smrti, Mrtví patří na hřbitov - Cor
Exphyltica Dæfilor – naga, vůdkyně plazího kultu, Ovládnout je všechny - Ota
Elendir Kortnariel – staří elfí zakladatelé města,Staré zvyky musí být obnoveny - Jezus
Tur Haudhion – tajuplná postava Mořenského podsvětí, Ovládnout a vytěžit - York -> Sarsaparillos
Statečný Boskel – chudinský landlord, člen městské rady, Být uznáván i smetánkou - Nordoslav
Koncil Kapitánů – Vyplout zpět na moře - Kin
Hadik Hurzol – králův pobočník a jeho zástupce v městské radě, Užívat si života - Tochalius
Kapitán Arnberg – velitel městské stráže, Není spravedlnosti bez práva a práva bez spravedlnosti - Pieta
, léto, 218 let do příchodu Amiase, 2. věkAktuální NPC a jejich hráči:
Zanarook – opičí král, Chceme být jako vy - Iwas Passingby
Sanbalet – iluzionista a pašerák, Nikomu nepodléhat - Bifi
Vívear Tririon – elfí Strážce smrti, Mrtví patří na hřbitov - Cor
Exphyltica Dæfilor – naga, vůdkyně plazího kultu, Ovládnout je všechny - Ota
Elendir Kortnariel – staří elfí zakladatelé města,Staré zvyky musí být obnoveny - Jezus
Tur Haudhion – tajuplná postava Mořenského podsvětí, Ovládnout a vytěžit - York -> Sarsaparillos
Statečný Boskel – chudinský landlord, člen městské rady, Být uznáván i smetánkou - Nordoslav
Koncil Kapitánů – Vyplout zpět na moře - Kin
Hadik Hurzol – králův pobočník a jeho zástupce v městské radě, Užívat si života - Tochalius
Kapitán Arnberg – velitel městské stráže, Není spravedlnosti bez práva a práva bez spravedlnosti - Pieta
Naposledy upravil(a) MarkyParky dne 9. 7. 2025, 18:45, celkem upraveno 13 x.
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19011
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
Neděle odpoledne
I proměněný v koberec vnímáš, kudy tě dobrodruzi od Gritty vlečou, takže tě překvapí, když zjistíš, že zamíříte zpět do podzemí, do velké haly jen kousek od tvého sídla.
Jsou tam kamenné dveře, ke kterým tebe ani tvé muže nikdy nepustila dvojice velkých magických ohnišť, která před nimi plápolají.
Družina s projitím nemá žádný problém, ohně je ani tebe nepopálí, i když projdete v podstatě přímo skrz. Jak to mají zařízené netušíš.
Procházíte podzemními chodbami prorostlými kořeny, kolem jsou nějaké staré elfí hrobky, nakonec vlezete přímo do chodeb a schodišť uvnitř jednoho z velkých stromů a uvědomíš si, źe to je královský strom.
Stoupáte vzhůru, dobrodruzi cestou zdraví strážné a služebné. Občas zaslechneš poznámku jako "Co si to ten Xaramax zase vymýšlí, že tahá do své pracovny takovýhle koberec," ale většinou ji obratem někdo umlčí se slovy, že do věcí čarodějů se nezasahuje.
Když tě v Xaramaxově malé pracovné rozbalí zpátky, pustí se znovu do výslechu, tentokrát beze svědků a s použitím mnoha kouzel a triků. Odoláváš, co se dá, ale nakonec z tebe kombinací Xaramaxových sugestivních a hypnotických zaklínadel a Augustinovy paladinské schopnosti vycítit lež, vydolují pravdu o tom, že žádný rituál před nočními plavbami není potřeba, že tví pašeráci prostě plují za úplně temných nocí, kdy mořská příšera siluetu lodi proti obloze nevidí.
Tohle zjištění je vyloženě rozčaruje, přestože to z tebe nakonec vymámili, je vidět, že to z nich udělalo blbce. Ale nakonec možnost ještě z tebe vytěžit nějaké plusové body před králem a Grittou zvítězí nad horkými hlavami a okamžitý nápad, tady a teď tě zabít, kdyź tě už nepotřebují, nakonec zavrhnou.
Poté se začnou chystat na nějakou výpravu. Dají ti najíst, dobře tě zajistí a spoutají a nechají tě ležet v pracovně. Znaven náročným magickým výslechem nakonec usneš, navzdory nepohodlné poloze v poutech.
Pondělí, brzy ráno
Probudil tě návrat družiny. Venku je ještě tma, všichni jsou unavení, zmačení, jsou cítit po moři. Zkontrolují, že jsi neunikl a zbytek noci a ráno stráví snahou alespoň něco dospat, byť se střídají v tom, kdo je na hlídce.
Nad ránem nechá Xaramax přinést všem (i tobě) snídaní. A mezi dveřmi zaslechneš, jak Xaramaxovi říká: "Mistře čaroději, slyšel jste tu novinu? Bohové se prý smilovali nad Hadikem a nechali ho přežít příliv. Král dal vyhlásit, že boží soud je boží soud a dle svého předchozího rozhodnutí snižuje Hadikovi trest na vyhnanství."
Xaramax chvíli vyzvídá, co všechno se ještě o Hadikově popravě povídá, takže zaslechneš také něco o tom, že Vívear mu tam přivedl (ne)mrtvou manželku a že ta v noci zmizela. Dobrodruzi vše vyslechnou v klidu, poté tě opět transformačním kouzlem zamaskují ... a donesou podzemím zpět ke Gritě.
Pondělí, odpoledne
Jednání u Gritty je jednoduché a rychlé. Družina tě předá a prozradí Grittě, jakým způsobem překonávají pašeráci mořskou příšeru.
Gritta je zprvu uvítá se zlou náladou, zjevně se jich chce doptat na noční události s Hadikem. Oni jí ovšem předběhnou s informací, že z tebe vypáčili, jak se vyhnout mořské pŕíšeře, a že to znamená minimálně možnost částečné zrušit blokádu mořeplavby a vypravit první lodě, které by dokázaly Mořen zásobovat po moři. Nejhorší nebezpečí hrozící městu je zažehnáno.
Gritta z té noviny tak nadšená není - upozorní je, že když se znovu otevře moře, Harpunáři se budou chtít vrátit ke svému námořnickému řemeslu a to by mohlo zasadit ránu bezpečnosti ve městě. Chvíli to řeší a pak se dohodnou, že tuhle informaci podrží ještě chvíli pod pokličkou a dozví se o ní jen významní lidé ve městě, a dobrodruzi se mezitím pokusí v nejbližších dnech či týdnech nestvůru vyřešit. Xaramax prý už ví jak na to, musí se jen rozhodnout, které z magických zřídel kolem města k tomu využijí.
Gritta je upozorní, že včera odpoledne prý král tomu nevyzpytatelnému a nespolehlivému Víveru Tririonovi udělil výjimku a ten se chystá vypravit Loď mrtvých během několika dní - a protože nový měsíc byl včera, je velká šance, že to nebude za temné noci. Dobrodruzi souhlasí, že by nebylo dobře, kdyby v předvečer své porážky příšera zamořila zátoku spoustou mrtvých. Chtějí tedy co nejdříve za Víveraem, kdyby snad byl příliš zbrklý a chtěl vypravit loď už dnes. Zbývá tedy poslední věc, rozhodnout co s tebou.
Dobrodruzi prohlásí, že to nechají zcela na Gritě, ať ona rozhodne, jestli je lepší tě potajmu zabít nebo předat spravedlnosti.
A pak, možná protože zasáhlo přání, které jsi před pár dny vyslovil, když tě dobrodruzi přepadli, Gritta pronese: "Předat ho králi, to není úplně vhodné. Ne po tom, jak dopadla poprava Hadika. Město nepotřebuje další podobné pozdvižení. A okamžitě ho zabít? Mrtvolu bychom museli předat Vívearovi a ten elf je naprostý mimoň, nedokažu si představit, že by to udržel v tajnosti. Do pár dnů by si město prospěvovalo nějakou jeho veršovánku a z Tur Haudhiona by byl mučedník a má pověst strážkyně zákona by byla pošramocena. Ne, vím co s ním udělám.
Počkám na nejbližší temnou noc, posadím ho na loď a nechám ho odvézt někam hodně, hodně daleko. Ať si ty svoje temné pikle a pašerácké triky zkouší třeba někde v Azurovém moři. V Mořenu ho už nechci ani vidět."
Družina s tím zjevně nemá problém a rychle se klidí navštívit Víveara, než si Gritta vzpomene, co s nimi vlastně chtěla řešit na začátku, kolem Hadikovy popravy.
Tur Haudhionův příběh v Mořenu jeho vyhnanstím končí, stejně tak se chýlí ke konci naše Mořenská kampaň, protože hráči se pomalu chystají na posledním sezením, na kterém zkusí zlikvidovat Mořskou příšeru.
Děkuju ti, že ses Tur Haudhiona ujal, byť to bylo jen na jednu bitvu a její následky a víc ti nebylo umožněno, i těch pár vzkazů, cos poslal a přáni, které jsi vyslovil, vytvořilo ve hře zajímavé sitace. A umožnilo mi to to NPC dohrát do konce kampaně.
Teď nechávám na tobě, jestli už Tura odložíš bez dalšího nebo odehraješ nějakou poslední akci vůči Gritě, se kterou máš možnost si promluvit, než tě za pár dnů posadí na noční loď mířící do Azurového moře. Případně jestli třeba nechceš, jako poslední zpestření, říct, co by tví nejvěrnější asi udělali, když jsi zmizel.
Jak to vidíš?
I proměněný v koberec vnímáš, kudy tě dobrodruzi od Gritty vlečou, takže tě překvapí, když zjistíš, že zamíříte zpět do podzemí, do velké haly jen kousek od tvého sídla.
Jsou tam kamenné dveře, ke kterým tebe ani tvé muže nikdy nepustila dvojice velkých magických ohnišť, která před nimi plápolají.
Družina s projitím nemá žádný problém, ohně je ani tebe nepopálí, i když projdete v podstatě přímo skrz. Jak to mají zařízené netušíš.
Procházíte podzemními chodbami prorostlými kořeny, kolem jsou nějaké staré elfí hrobky, nakonec vlezete přímo do chodeb a schodišť uvnitř jednoho z velkých stromů a uvědomíš si, źe to je královský strom.
Stoupáte vzhůru, dobrodruzi cestou zdraví strážné a služebné. Občas zaslechneš poznámku jako "Co si to ten Xaramax zase vymýšlí, že tahá do své pracovny takovýhle koberec," ale většinou ji obratem někdo umlčí se slovy, že do věcí čarodějů se nezasahuje.
Když tě v Xaramaxově malé pracovné rozbalí zpátky, pustí se znovu do výslechu, tentokrát beze svědků a s použitím mnoha kouzel a triků. Odoláváš, co se dá, ale nakonec z tebe kombinací Xaramaxových sugestivních a hypnotických zaklínadel a Augustinovy paladinské schopnosti vycítit lež, vydolují pravdu o tom, že žádný rituál před nočními plavbami není potřeba, že tví pašeráci prostě plují za úplně temných nocí, kdy mořská příšera siluetu lodi proti obloze nevidí.
Tohle zjištění je vyloženě rozčaruje, přestože to z tebe nakonec vymámili, je vidět, že to z nich udělalo blbce. Ale nakonec možnost ještě z tebe vytěžit nějaké plusové body před králem a Grittou zvítězí nad horkými hlavami a okamžitý nápad, tady a teď tě zabít, kdyź tě už nepotřebují, nakonec zavrhnou.
Poté se začnou chystat na nějakou výpravu. Dají ti najíst, dobře tě zajistí a spoutají a nechají tě ležet v pracovně. Znaven náročným magickým výslechem nakonec usneš, navzdory nepohodlné poloze v poutech.
Pondělí, brzy ráno
Probudil tě návrat družiny. Venku je ještě tma, všichni jsou unavení, zmačení, jsou cítit po moři. Zkontrolují, že jsi neunikl a zbytek noci a ráno stráví snahou alespoň něco dospat, byť se střídají v tom, kdo je na hlídce.
Nad ránem nechá Xaramax přinést všem (i tobě) snídaní. A mezi dveřmi zaslechneš, jak Xaramaxovi říká: "Mistře čaroději, slyšel jste tu novinu? Bohové se prý smilovali nad Hadikem a nechali ho přežít příliv. Král dal vyhlásit, že boží soud je boží soud a dle svého předchozího rozhodnutí snižuje Hadikovi trest na vyhnanství."
Xaramax chvíli vyzvídá, co všechno se ještě o Hadikově popravě povídá, takže zaslechneš také něco o tom, že Vívear mu tam přivedl (ne)mrtvou manželku a že ta v noci zmizela. Dobrodruzi vše vyslechnou v klidu, poté tě opět transformačním kouzlem zamaskují ... a donesou podzemím zpět ke Gritě.
Pondělí, odpoledne
Jednání u Gritty je jednoduché a rychlé. Družina tě předá a prozradí Grittě, jakým způsobem překonávají pašeráci mořskou příšeru.
Gritta je zprvu uvítá se zlou náladou, zjevně se jich chce doptat na noční události s Hadikem. Oni jí ovšem předběhnou s informací, že z tebe vypáčili, jak se vyhnout mořské pŕíšeře, a že to znamená minimálně možnost částečné zrušit blokádu mořeplavby a vypravit první lodě, které by dokázaly Mořen zásobovat po moři. Nejhorší nebezpečí hrozící městu je zažehnáno.
Gritta z té noviny tak nadšená není - upozorní je, že když se znovu otevře moře, Harpunáři se budou chtít vrátit ke svému námořnickému řemeslu a to by mohlo zasadit ránu bezpečnosti ve městě. Chvíli to řeší a pak se dohodnou, že tuhle informaci podrží ještě chvíli pod pokličkou a dozví se o ní jen významní lidé ve městě, a dobrodruzi se mezitím pokusí v nejbližších dnech či týdnech nestvůru vyřešit. Xaramax prý už ví jak na to, musí se jen rozhodnout, které z magických zřídel kolem města k tomu využijí.
Gritta je upozorní, že včera odpoledne prý král tomu nevyzpytatelnému a nespolehlivému Víveru Tririonovi udělil výjimku a ten se chystá vypravit Loď mrtvých během několika dní - a protože nový měsíc byl včera, je velká šance, že to nebude za temné noci. Dobrodruzi souhlasí, že by nebylo dobře, kdyby v předvečer své porážky příšera zamořila zátoku spoustou mrtvých. Chtějí tedy co nejdříve za Víveraem, kdyby snad byl příliš zbrklý a chtěl vypravit loď už dnes. Zbývá tedy poslední věc, rozhodnout co s tebou.
Dobrodruzi prohlásí, že to nechají zcela na Gritě, ať ona rozhodne, jestli je lepší tě potajmu zabít nebo předat spravedlnosti.
A pak, možná protože zasáhlo přání, které jsi před pár dny vyslovil, když tě dobrodruzi přepadli, Gritta pronese: "Předat ho králi, to není úplně vhodné. Ne po tom, jak dopadla poprava Hadika. Město nepotřebuje další podobné pozdvižení. A okamžitě ho zabít? Mrtvolu bychom museli předat Vívearovi a ten elf je naprostý mimoň, nedokažu si představit, že by to udržel v tajnosti. Do pár dnů by si město prospěvovalo nějakou jeho veršovánku a z Tur Haudhiona by byl mučedník a má pověst strážkyně zákona by byla pošramocena. Ne, vím co s ním udělám.
Počkám na nejbližší temnou noc, posadím ho na loď a nechám ho odvézt někam hodně, hodně daleko. Ať si ty svoje temné pikle a pašerácké triky zkouší třeba někde v Azurovém moři. V Mořenu ho už nechci ani vidět."
Družina s tím zjevně nemá problém a rychle se klidí navštívit Víveara, než si Gritta vzpomene, co s nimi vlastně chtěla řešit na začátku, kolem Hadikovy popravy.
Tur Haudhionův příběh v Mořenu jeho vyhnanstím končí, stejně tak se chýlí ke konci naše Mořenská kampaň, protože hráči se pomalu chystají na posledním sezením, na kterém zkusí zlikvidovat Mořskou příšeru.
Děkuju ti, že ses Tur Haudhiona ujal, byť to bylo jen na jednu bitvu a její následky a víc ti nebylo umožněno, i těch pár vzkazů, cos poslal a přáni, které jsi vyslovil, vytvořilo ve hře zajímavé sitace. A umožnilo mi to to NPC dohrát do konce kampaně.
Teď nechávám na tobě, jestli už Tura odložíš bez dalšího nebo odehraješ nějakou poslední akci vůči Gritě, se kterou máš možnost si promluvit, než tě za pár dnů posadí na noční loď mířící do Azurového moře. Případně jestli třeba nechceš, jako poslední zpestření, říct, co by tví nejvěrnější asi udělali, když jsi zmizel.
Jak to vidíš?
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19011
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
K dopisu Arnbergovi o začlenění šátků:
Zaznamenal jsem ho, do hry ho ještě na krátko dostanu, ale teď k popravě ...
neděle 14. pátence
Hadikova poprava
Potuluješ se kolem už od odpoledne. Gritta nic nepodceňuje, takže okolí popraviště hlídají Harpunáři a zaregistruješ dokonce, že pošle ke kameni Felixe, zloděje z družiny dobrodruhů, aby všechno obhlédl.
Chvíli před setměním kordon harpunářů přivee Hadika. Ten vypadá sebevědomě, hlavu má vstyčenou, ve tváři má ten samý výraz, který míval na radě, když se jednalo o něčem, co už měl svými initrikami dávno vyřešené nebo zajištěné.
Král není přítomen, popravu svěřil Grittě a Harpunářům. Ti přikovají Hadika ke kameni a opustí ho. Začne se pomalu stmívat a voda začne stoupat a postupně zhášet svíce, které byly kolem kamene a na schodišti k němu vedoucímu rozmístěné.
Zatímco voda omývá Hadikovi kolena a kámen noří do šera, na přísavní terase to začne šumět. Blíží se totiž průvod Hrobařů, v čele s Vívearem Tririonem a černá nosítka, jeden z hrobařů u toho teskně hraje na flétnu.
Lidé z ulic se neodvažují je zastavit, dokonce ani řadový Harpunáři, ale když zamíří přímo ke kamennému schodišti, postaví se jim do cesty Gritta s párem seržantů.
Jejich rozhovor neslyšíš, ale z mimiky a výrazu vidíš, ze Gritta je nejdřív naštvaná, pak rezignovaně rozhodí rukama. Na to se Vívear otočí, odhrne zástěnu nosítek a z nich vystoupí žena ve svatebním. Nikdo z čumilů nepochybuje o tom, že je nemrtvá.
Gritta se zmůže ještě na několik protestů, ale nakonec to vzdá. Podaří se ti prodrat trochu blíž a tak uslyšíš její poslední větu. "Jestli se ale něco posere, Víveare, tak o tom král uslyší, na to si vem jed." S tím pustí elfa a mrtvou ženu dolů.
Vívera dovede Hadikovu ženu na kamenné schodiště a ona začne pomalu sestupovat k odsouzenci. Všichni Mořenští, co přišli Hadikovu smrt očumovat, jsou namačkaní na přístavních zábradlích a terasách a upínají oči do tmy, aby viděli, co se tam dole bude dít. Ale moc toho vidět není, přeci jen noc je temná (je nový měsíc) a černé svíce, které kolem Hadika byly rozmístěny, už dávno vzala voda, jen několik posledních osvětluje chabým světlem schodiště v místech, kam voda ještě nedosáhla žádnou občasných vln.
Zato slyšet je dobře. Nejprve Vívear Tririon malebným, byť hlasitým elfským hlasem:
"Na konci cest životů, chuďas nebo král, spánku Smrti podlehnou.", pronese slavnostně, "Leč pro tebe Hadiku, božstva vrtkavá, mají zvláštní sudbu svou."
"Na tvé cestě poslední, průvodkyni máš, strachu ty mít nemusíš. Ač chladná a bez dechu, dobře ty ji znáš, ženu svou nechť popatříš."
"JSEM TU S TEBOU, MÁ LÁSKO!" zaskřípá pak ženský hlas, nepřirozeně strašlivý, ale přitom plný touhy, a nemrtvá - Hadikova žena vstoupí do vody a prodírá se vlnami k přikovanému. Dalším jejím slovům už není rozumět, neboť zaniknou v Hadikově řevu plnem hrůzy a zděšení.
Vydrží křičet docela dlouho, skoro dvacet minut, než ho únava utiší, a potom mu studená voda na pupku připomene, že příliv stále přichází a stoupá. A i potom tiše blekotá, přes šumění moře není slyšet, jestli to jsou motlitby, kletby nebo co vlastně. Z obou postav vidíš jen občas slabé siluty, Hadikova žena stojí u odsouzence, hlavu jen několik centimetrů od jeho ucha, nejspíš mu neustále svým skřípavým hlasem něco šeptá.
Zatímco ostatní čumilové se pomalu vytratí, ty zůstáváš. Chceš mít jistotu, že uvidíš Hadika umřít.
Jenže v době, kdy má být příliv nejvyšší, se najednou začne něco dít. Slyšíš znovu ten skřípavý ženský hlas. Není mu přes vlny rozumět, jediné slovo, kterému rozumíš, je skřehotavé "NEEEEE!". Kolem kamene to začne šplouchat a cákat. Napínáš zrak, vidíš, že se tam něco děje, není jasné co. Silueta ženy se ale ponoří do vln a plave směrem ke královskému stromu, něco tam plave před ní.
Několik harpunářů to také zaregistrovalo, a tak jeden seběhl na schody s pochodní a posvítil na kámen. Hadik je na místě stále připoutaný, tvář už má celou pod vodou, nehýbe se, z vln občas vykoukne jeho temeno. Jeho nemrtvá manželka je ale pryč.
Harpunáři, znervóznění událostmi, obrátí svou pozornost k těm několika málo čumilům, které dlouhý nástup přílivu neomrzel, a protože jsi nechtěl, aby tě tu někdo našel, tak ses vypařil. Poslední věc, kterou jsi zahlédl koutkem oka v odlesku oné pochodně, byl nějaký pŕedmět, který se houpal na hladině a vítr ho odnášel směrem k přístavu. Přísahal bys, že to byl modrý špičatý kouzelnický klobouk.
pondělí 15. pátence
Ráno se raději k přístavu nepřibližuješ, nechceš, aby si tě kdokoliv jakkoliv s čímkoliv ve městě spojoval. Takže teprve když se Karmína vrátí z trhu, přinese ti nelibou novinu.
Hadik přežil svou popravu. "Bohové" se nad ním slitovali. A král dodržel své slovo a zmírnil trest smrti na vyhnanství. Před hodinou prý na koni s pár pytli zásob opustil město.
Mořenská kampaň se pomalu blíží ke konci. Hráči se rozhodli, že mají vyřešeno téměř vše, co potřebují kolem Mořenské politiky a zároveň že sebírali dost informací na svůj hlavní quest - likvidaci Mořské příšery - a na příštím sezení tak vyráží na poslední výpravu. Zároveň se už uzavřely příbéhové linky většiny těch městských NPC (včetně tvojí, kterou jsme myslím víceméně uzavřeli tím stažením se do ústraní už před časem).
Hrozně moc ti děkuju, že ses téhle legrace zúčastnil a že jsi Boskela hrál - bylo to naprosto famózní a vneslo to do hry hrozně moc zajímavých momentů.
Je mi jasné, že v té uzavřené hře, kde nemáš jak si ověřit, zda co ti říkají ostatní je pravda, to musel být neskutečný chaos, ale i tak mám pocit, že Boskel nakonec dopadl celkem dobře ... minimálně líp než jeho úhlavní sok Hadik, který i když nakonec jen tak tak unikl smrti, tak si zažil na tom kameni pár opravdu odporných chvilek a nakonec to odskákal vyhnanstvím.
Mám na tebe poslední otázku, než se s Boskelem rozloučíme. To co jsi viděl na Hadikově popravé - bude to Boskel nějak řešit? Řekne někde někomu něco? Využije to nějak? Nebo zůstane v ústraní a schová si to na nějaké později?
Zaznamenal jsem ho, do hry ho ještě na krátko dostanu, ale teď k popravě ...
neděle 14. pátence
Hadikova poprava
Potuluješ se kolem už od odpoledne. Gritta nic nepodceňuje, takže okolí popraviště hlídají Harpunáři a zaregistruješ dokonce, že pošle ke kameni Felixe, zloděje z družiny dobrodruhů, aby všechno obhlédl.
Chvíli před setměním kordon harpunářů přivee Hadika. Ten vypadá sebevědomě, hlavu má vstyčenou, ve tváři má ten samý výraz, který míval na radě, když se jednalo o něčem, co už měl svými initrikami dávno vyřešené nebo zajištěné.
Král není přítomen, popravu svěřil Grittě a Harpunářům. Ti přikovají Hadika ke kameni a opustí ho. Začne se pomalu stmívat a voda začne stoupat a postupně zhášet svíce, které byly kolem kamene a na schodišti k němu vedoucímu rozmístěné.
Zatímco voda omývá Hadikovi kolena a kámen noří do šera, na přísavní terase to začne šumět. Blíží se totiž průvod Hrobařů, v čele s Vívearem Tririonem a černá nosítka, jeden z hrobařů u toho teskně hraje na flétnu.
Lidé z ulic se neodvažují je zastavit, dokonce ani řadový Harpunáři, ale když zamíří přímo ke kamennému schodišti, postaví se jim do cesty Gritta s párem seržantů.
Jejich rozhovor neslyšíš, ale z mimiky a výrazu vidíš, ze Gritta je nejdřív naštvaná, pak rezignovaně rozhodí rukama. Na to se Vívear otočí, odhrne zástěnu nosítek a z nich vystoupí žena ve svatebním. Nikdo z čumilů nepochybuje o tom, že je nemrtvá.
Gritta se zmůže ještě na několik protestů, ale nakonec to vzdá. Podaří se ti prodrat trochu blíž a tak uslyšíš její poslední větu. "Jestli se ale něco posere, Víveare, tak o tom král uslyší, na to si vem jed." S tím pustí elfa a mrtvou ženu dolů.
Vívera dovede Hadikovu ženu na kamenné schodiště a ona začne pomalu sestupovat k odsouzenci. Všichni Mořenští, co přišli Hadikovu smrt očumovat, jsou namačkaní na přístavních zábradlích a terasách a upínají oči do tmy, aby viděli, co se tam dole bude dít. Ale moc toho vidět není, přeci jen noc je temná (je nový měsíc) a černé svíce, které kolem Hadika byly rozmístěny, už dávno vzala voda, jen několik posledních osvětluje chabým světlem schodiště v místech, kam voda ještě nedosáhla žádnou občasných vln.
Zato slyšet je dobře. Nejprve Vívear Tririon malebným, byť hlasitým elfským hlasem:
"Na konci cest životů, chuďas nebo král, spánku Smrti podlehnou.", pronese slavnostně, "Leč pro tebe Hadiku, božstva vrtkavá, mají zvláštní sudbu svou."
"Na tvé cestě poslední, průvodkyni máš, strachu ty mít nemusíš. Ač chladná a bez dechu, dobře ty ji znáš, ženu svou nechť popatříš."
"JSEM TU S TEBOU, MÁ LÁSKO!" zaskřípá pak ženský hlas, nepřirozeně strašlivý, ale přitom plný touhy, a nemrtvá - Hadikova žena vstoupí do vody a prodírá se vlnami k přikovanému. Dalším jejím slovům už není rozumět, neboť zaniknou v Hadikově řevu plnem hrůzy a zděšení.
Vydrží křičet docela dlouho, skoro dvacet minut, než ho únava utiší, a potom mu studená voda na pupku připomene, že příliv stále přichází a stoupá. A i potom tiše blekotá, přes šumění moře není slyšet, jestli to jsou motlitby, kletby nebo co vlastně. Z obou postav vidíš jen občas slabé siluty, Hadikova žena stojí u odsouzence, hlavu jen několik centimetrů od jeho ucha, nejspíš mu neustále svým skřípavým hlasem něco šeptá.
Zatímco ostatní čumilové se pomalu vytratí, ty zůstáváš. Chceš mít jistotu, že uvidíš Hadika umřít.
Jenže v době, kdy má být příliv nejvyšší, se najednou začne něco dít. Slyšíš znovu ten skřípavý ženský hlas. Není mu přes vlny rozumět, jediné slovo, kterému rozumíš, je skřehotavé "NEEEEE!". Kolem kamene to začne šplouchat a cákat. Napínáš zrak, vidíš, že se tam něco děje, není jasné co. Silueta ženy se ale ponoří do vln a plave směrem ke královskému stromu, něco tam plave před ní.
Několik harpunářů to také zaregistrovalo, a tak jeden seběhl na schody s pochodní a posvítil na kámen. Hadik je na místě stále připoutaný, tvář už má celou pod vodou, nehýbe se, z vln občas vykoukne jeho temeno. Jeho nemrtvá manželka je ale pryč.
Harpunáři, znervóznění událostmi, obrátí svou pozornost k těm několika málo čumilům, které dlouhý nástup přílivu neomrzel, a protože jsi nechtěl, aby tě tu někdo našel, tak ses vypařil. Poslední věc, kterou jsi zahlédl koutkem oka v odlesku oné pochodně, byl nějaký pŕedmět, který se houpal na hladině a vítr ho odnášel směrem k přístavu. Přísahal bys, že to byl modrý špičatý kouzelnický klobouk.
pondělí 15. pátence
Ráno se raději k přístavu nepřibližuješ, nechceš, aby si tě kdokoliv jakkoliv s čímkoliv ve městě spojoval. Takže teprve když se Karmína vrátí z trhu, přinese ti nelibou novinu.
Hadik přežil svou popravu. "Bohové" se nad ním slitovali. A král dodržel své slovo a zmírnil trest smrti na vyhnanství. Před hodinou prý na koni s pár pytli zásob opustil město.
Mořenská kampaň se pomalu blíží ke konci. Hráči se rozhodli, že mají vyřešeno téměř vše, co potřebují kolem Mořenské politiky a zároveň že sebírali dost informací na svůj hlavní quest - likvidaci Mořské příšery - a na příštím sezení tak vyráží na poslední výpravu. Zároveň se už uzavřely příbéhové linky většiny těch městských NPC (včetně tvojí, kterou jsme myslím víceméně uzavřeli tím stažením se do ústraní už před časem).
Hrozně moc ti děkuju, že ses téhle legrace zúčastnil a že jsi Boskela hrál - bylo to naprosto famózní a vneslo to do hry hrozně moc zajímavých momentů.
Je mi jasné, že v té uzavřené hře, kde nemáš jak si ověřit, zda co ti říkají ostatní je pravda, to musel být neskutečný chaos, ale i tak mám pocit, že Boskel nakonec dopadl celkem dobře ... minimálně líp než jeho úhlavní sok Hadik, který i když nakonec jen tak tak unikl smrti, tak si zažil na tom kameni pár opravdu odporných chvilek a nakonec to odskákal vyhnanstvím.
Mám na tebe poslední otázku, než se s Boskelem rozloučíme. To co jsi viděl na Hadikově popravé - bude to Boskel nějak řešit? Řekne někde někomu něco? Využije to nějak? Nebo zůstane v ústraní a schová si to na nějaké později?
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19011
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
pátek před popravou
Předchozí dny tě hlídali jak Harpunáři, tak královśtí Gardisté. Hlídali se i navzájem, je vidět, že král s Grittou si vzájemně úplně stoprocentně nevěří.
Dneska odpoledne se na dvoře strážnici začalo něco dít, zaznamenal jsi nezvyklý ruch. Zeptal ses svých strážných, co se děje a vysvětlili ti, že Gritta nahoře pořádá rozlučku s Arnbergem odcházejícím do důchodu. A že harpunáři si mohli pozvat svoje rodiny a na cvičátku že se podává občerstvení, jsou tam atrakce pro děti a tak. Gritta byla ke svým mužům dokonce tak vstřícná, že uprostŕed oslavy nechala vystřídat i hlídku u tvé cely, aby si jídlo a pití užili úplně všichni.
Ke konci oslavy se najednou u tvé cely objevili dobrodruzi. Grita jim dovolila si s tebou promuvit. Vyzvídali na tobě různé věci, zejména se vyptávali na Tur Haudhiona a jeho základnu, jestli jsi tam někdy byl, jaké cesty do ní vedou, kde jsou na nich pasti.
A v tu chvíli ti svitla jistkřička naděje a rozhodl ses hrát vabank o svůj život. Svolil jsi, že jim prozradíš všechno, co Tur Haudhionově části podzemí víš, výměnou za to, že udělají všechno, co je v jejich silách, aby ti bohové byli nakloněni a tys noc přežil.
Myslel jsi to celkem přímočaře, jako žádost o záchranu od nich, ale ukázalo se, že dobrodruzi jsou mimořádně natvrdlí. Musel jsi jim skoro explicitně říct: "Bohové nemusí vždy konat přímo, někdy se člověk stane božím nástrojem jen tím, že se sám rozhodne něco udělat," a výrazně u toho mrknout, než pochopili, o co je žádáš a přikývli.
A pak jsi jim popsal, kterak se neztratit v bludišti, které sousedí jak s tvojí arénou, tak s Tur Haudhionovým územím, a že tudy mohou tvého bývalého spoluspiklence zaskočit. Čert ho vem, tady jde o tvůj kejhák a vzhlede k tomu, že už tu trčíš pár dnů, zjevně se ho zrovna on nijak zachránit nesnaží.
neděle večer
Hrdinové zmizeli, a už jsi o nich až do popravy neslyšel.
Gritta bezpečnostní opatření nepodcenila. Chvíli před setměním tě na místo popravy přivedl kordon harpunářů. Hlavu máš vstyčenou, jsi klidný. Karty jsou rozdané, buďo tě dnes v noci dobrodruzi napálí, nebo jsi udělal chybu, když jsi jim věřil, ale už nebude čas téhle chyby litovat.
Král není přítomen, popravu svěřil Grittě a Harpunářům. Ti tě přikovají ke kameni a opustí tě, hlídají jediný přístup nahoře na schodech. Začne se pomalu stmívat a voda začne stoupat a postupně zhášet svíce, které byly kolem kamene a na schodišti k němu vedoucímu rozmístěné.
Zatímco ti voda omývá kolena (je nepříjemně studená) a kámen noří do šera, na přísavní terase to začne šumět. Nevidíš, co se tam děje, slyšíš jen, jak se blíží teskná melodie hraná na flétnu,
Zaslechneš Grittin naštvaný hlas a melodický hlas Víveara Tririona - i když slovům přes šumící moře nerozumíš, poznáš ho podle rytmiky, určitě zase mluví ve verších a hádankách.
Grittin hlas postupně zní čím dál víc rezignovaně, až utichne. Pak to v davu zašumí tak, že to slyšíš až k vodě.
Gritta znovu mluví, tón je stále napruzený, ale smířený. Poryv větru k tobě donese pár slov "Jestli se ale něco posere, Víveare, tak o tom král uslyší, na to si vem jed." Jsi plný naděje - je to boží slitování? Začátek akce dobrodruhů? Hlavně aby něco nepodělali - třeba se tě nepokusili osvbodit. Ty musíš popravu přežít, ne před ní utéct, abys dostal milost.
Natáčíš hlavu, abys viděl, co se děje na schodišti. Vívear tam přivedl nějakou ženu, má na sobě bílé šaty a závoj, jsou ti velmi povědomé.
Pak uslyšíš Vívearův malebným, ale hlasitým elfský hlas:
"Na konci cest životů, chuďas nebo král, spánku Smrti podlehnou.", pronese slavnostně, "Leč pro tebe Hadiku, božstva vrtkavá, mají zvláštní sudbu svou."
"Na tvé cestě poslední, průvodkyni máš, strachu ty mít nemusíš. Ač chladná a bez dechu, dobře ty ji znáš, ženu svou nechť popatříš."
"JSEM TU S TEBOU, MÁ LÁSKO!" zaskřípá pak ženský hlas, nepřirozeně strašlivý, ale přitom plný touhy, a nemrtvá - a ty si uvědomíš, komu patří. Tvá mrtvá žena! Tedy .. nemrtvá žena! Vstoupí do vody a prodírá se vlnami. "Jsem tu, abych dohlédla, že už nás nikdy nic nerozdělí, že už budeme navždy spolu, ve smrti," skřípe dál. Začínáš panikařit. Tohle nevypadá jako akce dobrodruhů. Tohle je něco, co nejspíš spáchal ten šílenec Tririon sám o sobě. Počítají vůbec dobrodruzi s něčím takovým?
Tvá žena dojde vodou až k tobě, vlny si pohrávají s její svatební sukní. Je tu temno, přesto vidíš skrz závoj její mrvolnou odpornou rozloženou tvář, přepatlanou tlustou vrstvou bílého mejkapu a prádzné oční důlky, které tě pobodávají. Zastaví se jen několik centrimetrů od tebe: "Odvedu si tě, jen co tě voda pohltí, a budeme spolu navždy! Už se nebudeš muset kupovat útěchu, lásku a pohlazení od laciných děvek, už nebudeš muset po mě tesknit a hledat chabou náhradu v elfských náručích. Budeš můj, navždy, a já budu tvoje!" šeptá ti ze vzdálenosti jen několika centimetrů do ucha. Snažíš se vythnout, uniknout tomu, ale kovová pouta tě drží pevně.
Nevíš, jak dlouho trvá záchvat paniky a děsu, ale nidko z přítomných, ani harpunáři, ani čumilové, se neodváží zasáhnout, takže nakonec tě uklidní až ledová voda, která v té době už začíná svírat tvůj hrudník. Tvá žena ti stále šeptá do ucha ty samé skřípavě věty o lásce až na věčnost a ty se nezmůžeš na víc, než ...
Na co vlastně? Motlitby? Kletby? Vzívání hrdinů, ať se konečně objeví?
Trvá to snad věčnost, voda stoupá výš a výš. Už musíš občas zavírat ústa a zadržet dech, když ti nějaká vlna zaplaví tvář.
Náhle uvidíš, že od královského strmou k tobě něco plave. Zamžouráš do tmy. Jako první se z ní vynoří špičatý klobouk kouzelníka Xaramaxe, který směrem k tobě dělá úhledná tempa a drží hlavu nad vodou. Po jeho boku se pak ráznějším stylem prodírá vodou paladin Augustin.
"NEEEEE!" zařve najednou tvoje žena. "Ten je můj, musí za mnou. Nesmíte mi ho vzít!". Nehty na jejích rukou se promění v drápy, ústa se promění v odpornou mordu a vrhne se kupředu, na kouzelníka.
Augustin se vhrne mezi ně a začne s ní zápasit. Je ale vidět, že je zvyklý na to bojovat ve zbroji, jenže tu si kvůli plavání sundal. Přesto se zdá, že ho chrání nějaká vyšší moc, možná prsten na jeho ruce.
Kouzelník toho využije, doplave k tobě a přiloží ti ruce na krk. Zamumlá nějaké zaklínadlo. To už máš nos pod vodou, jen tu a tam mezi vlnami se stíháš nadechnout. Najednou ucítíš podivné šimrání na krku, mravenčení, jako by ti tam něco narůstalo. Přijde větší vlna a zalije ti celou hlavu. Snažíš se udržet dech, ale krátká nadechnutí už nestačí a nedokážeš to. Nadechneš se pod vodou ... a ono to jde. Cítíš, jak ti voda proudí skrze nově narostlé žábry a jak se z nich do tvé krve dostává kyslík a na plicích tě přestává pálit.
Rozhlédneš se. Pod hladinou je ještě hůř vidět co se děje, než nad ní. Xaramax se snaží odplavat pryč, tvá žena se vrhá za ním, rozběsněná tím, že si tě nebude moci odvést. Jeho úhledná tempa jsou příliš pomalá, nemrtvá ho snadno dohání. Augustin kopne nohou, aby jí zastavil, ale jen zbrzdí její úder, který Xaramaxe zasáhne. Jeho tělo se bezvládně položí na hladinu. Pak něco přiletí ze tmy, co mu srazí klobouk. Bevládne tělo s sebou škubne, a vysokou rychlostí zmizí do tmy. Laso, napadne tě. Augustin přidá do tempa a kralem mizí za ním, těsně následovaný tvou rozběsněnou nemrtvou manželkou.
Jen okamžik poté, co mumraj utichne, osvítí hladinu nad tebou plápolající světlo. Nějaký harpunář konečně vzal pochodeň, sešel po schodech a snaží se dohlédnout, co se to u kamene děje. Nehýbeš se, z vody trčí jen temeno tvé hlavy, které tu a tam zalijí vlny.
Těch několik hodin, než voda opadne, strávíš v očekávání toho, zda se tvá žena vrátí a rozsápe tě. Ale nestane se tak. Chvíli poté, co příliv opadne do výše tvého hrudníku, ti žábry opět zmizí. A za další dvě hodiny konečné přijde šero úsvitu.
pondělí ráno
Gritta už je na místě, a když zjistí, že jsi na živu, zuří. Nadává na Víveara Tririona a jeho pošahané elfské zvyky a nechává harpunáře poslat pro krále.
Král nepřijde, pošle jen zapečetený vzkaz, že jednou vyslovený rozsudek není možné změnit, bohové vyjevili svou vůli a tvůj trest smrti je zmírněn na vyhnanství. Grita ti rozsudek předčítá s absolutní nechutí, zatímco dva Harpunáři uvolňují tvé okovy.
Pak ti oznámí, že na králův rozkaz dostaneš koně, zásoby jídla a pití na týden a máš jednu hodinu na opuštění města. A po tu hodinu tě budou doprovázet harpunáři a v Úředním paláci ohlídají, že si nanejvýš dojdeš vyzvednout své osobní věci.
Tvůj život je zachráněn, ale žít ho budeš muset už nékde jinde, než v Mořenu.
Naše kampaň v Mořenu pomalu končí. Mí hráči (s vaší skvělou pomocí) už vyřešili v podstatě všechny politické zápletky ve městě a zároveń nashromáždili dost informací o tom, jak se vypořádat s Mořskou příšerou, takže na příštím sezení se jdou na ní vypravit a tím naši kampaň završí. Zároveň většina příběhů jednotivých NPC dospěla do nějakého momentu, kdy dává smysl říct, že jejich role v Mořenské zátoce je naplněná.
Chci ti hrozně poděkovat za účast na tomhle experimentu, věci, které Hadik dělal, byly super a vnášely do hry spoustu (i pro mne) nečekaného.
Závěrem se chci zeptat na dvě věci:
1) zda v té poslední hodině, kterou ve městě máš, než odjedeš, chceš ještě něco udělat, někomu něco vzkázat a pod ... nebo zda si sebereš saky paky a mizíš co nejrychleji
2) kterým směrem se vydáš ... podle toho, bych ti případně odehrál ještě jeden další post, ve kterém by ses dozvěděl, co přesně Hadika za hranicemi města čekalo. Nabízí se tři směry - na západ, na východ nebo na sever.
Předchozí dny tě hlídali jak Harpunáři, tak královśtí Gardisté. Hlídali se i navzájem, je vidět, že král s Grittou si vzájemně úplně stoprocentně nevěří.
Dneska odpoledne se na dvoře strážnici začalo něco dít, zaznamenal jsi nezvyklý ruch. Zeptal ses svých strážných, co se děje a vysvětlili ti, že Gritta nahoře pořádá rozlučku s Arnbergem odcházejícím do důchodu. A že harpunáři si mohli pozvat svoje rodiny a na cvičátku že se podává občerstvení, jsou tam atrakce pro děti a tak. Gritta byla ke svým mužům dokonce tak vstřícná, že uprostŕed oslavy nechala vystřídat i hlídku u tvé cely, aby si jídlo a pití užili úplně všichni.
Ke konci oslavy se najednou u tvé cely objevili dobrodruzi. Grita jim dovolila si s tebou promuvit. Vyzvídali na tobě různé věci, zejména se vyptávali na Tur Haudhiona a jeho základnu, jestli jsi tam někdy byl, jaké cesty do ní vedou, kde jsou na nich pasti.
A v tu chvíli ti svitla jistkřička naděje a rozhodl ses hrát vabank o svůj život. Svolil jsi, že jim prozradíš všechno, co Tur Haudhionově části podzemí víš, výměnou za to, že udělají všechno, co je v jejich silách, aby ti bohové byli nakloněni a tys noc přežil.
Myslel jsi to celkem přímočaře, jako žádost o záchranu od nich, ale ukázalo se, že dobrodruzi jsou mimořádně natvrdlí. Musel jsi jim skoro explicitně říct: "Bohové nemusí vždy konat přímo, někdy se člověk stane božím nástrojem jen tím, že se sám rozhodne něco udělat," a výrazně u toho mrknout, než pochopili, o co je žádáš a přikývli.
A pak jsi jim popsal, kterak se neztratit v bludišti, které sousedí jak s tvojí arénou, tak s Tur Haudhionovým územím, a že tudy mohou tvého bývalého spoluspiklence zaskočit. Čert ho vem, tady jde o tvůj kejhák a vzhlede k tomu, že už tu trčíš pár dnů, zjevně se ho zrovna on nijak zachránit nesnaží.
neděle večer
Hrdinové zmizeli, a už jsi o nich až do popravy neslyšel.
Gritta bezpečnostní opatření nepodcenila. Chvíli před setměním tě na místo popravy přivedl kordon harpunářů. Hlavu máš vstyčenou, jsi klidný. Karty jsou rozdané, buďo tě dnes v noci dobrodruzi napálí, nebo jsi udělal chybu, když jsi jim věřil, ale už nebude čas téhle chyby litovat.
Král není přítomen, popravu svěřil Grittě a Harpunářům. Ti tě přikovají ke kameni a opustí tě, hlídají jediný přístup nahoře na schodech. Začne se pomalu stmívat a voda začne stoupat a postupně zhášet svíce, které byly kolem kamene a na schodišti k němu vedoucímu rozmístěné.
Zatímco ti voda omývá kolena (je nepříjemně studená) a kámen noří do šera, na přísavní terase to začne šumět. Nevidíš, co se tam děje, slyšíš jen, jak se blíží teskná melodie hraná na flétnu,
Zaslechneš Grittin naštvaný hlas a melodický hlas Víveara Tririona - i když slovům přes šumící moře nerozumíš, poznáš ho podle rytmiky, určitě zase mluví ve verších a hádankách.
Grittin hlas postupně zní čím dál víc rezignovaně, až utichne. Pak to v davu zašumí tak, že to slyšíš až k vodě.
Gritta znovu mluví, tón je stále napruzený, ale smířený. Poryv větru k tobě donese pár slov "Jestli se ale něco posere, Víveare, tak o tom král uslyší, na to si vem jed." Jsi plný naděje - je to boží slitování? Začátek akce dobrodruhů? Hlavně aby něco nepodělali - třeba se tě nepokusili osvbodit. Ty musíš popravu přežít, ne před ní utéct, abys dostal milost.
Natáčíš hlavu, abys viděl, co se děje na schodišti. Vívear tam přivedl nějakou ženu, má na sobě bílé šaty a závoj, jsou ti velmi povědomé.
Pak uslyšíš Vívearův malebným, ale hlasitým elfský hlas:
"Na konci cest životů, chuďas nebo král, spánku Smrti podlehnou.", pronese slavnostně, "Leč pro tebe Hadiku, božstva vrtkavá, mají zvláštní sudbu svou."
"Na tvé cestě poslední, průvodkyni máš, strachu ty mít nemusíš. Ač chladná a bez dechu, dobře ty ji znáš, ženu svou nechť popatříš."
"JSEM TU S TEBOU, MÁ LÁSKO!" zaskřípá pak ženský hlas, nepřirozeně strašlivý, ale přitom plný touhy, a nemrtvá - a ty si uvědomíš, komu patří. Tvá mrtvá žena! Tedy .. nemrtvá žena! Vstoupí do vody a prodírá se vlnami. "Jsem tu, abych dohlédla, že už nás nikdy nic nerozdělí, že už budeme navždy spolu, ve smrti," skřípe dál. Začínáš panikařit. Tohle nevypadá jako akce dobrodruhů. Tohle je něco, co nejspíš spáchal ten šílenec Tririon sám o sobě. Počítají vůbec dobrodruzi s něčím takovým?
Tvá žena dojde vodou až k tobě, vlny si pohrávají s její svatební sukní. Je tu temno, přesto vidíš skrz závoj její mrvolnou odpornou rozloženou tvář, přepatlanou tlustou vrstvou bílého mejkapu a prádzné oční důlky, které tě pobodávají. Zastaví se jen několik centrimetrů od tebe: "Odvedu si tě, jen co tě voda pohltí, a budeme spolu navždy! Už se nebudeš muset kupovat útěchu, lásku a pohlazení od laciných děvek, už nebudeš muset po mě tesknit a hledat chabou náhradu v elfských náručích. Budeš můj, navždy, a já budu tvoje!" šeptá ti ze vzdálenosti jen několika centimetrů do ucha. Snažíš se vythnout, uniknout tomu, ale kovová pouta tě drží pevně.
Nevíš, jak dlouho trvá záchvat paniky a děsu, ale nidko z přítomných, ani harpunáři, ani čumilové, se neodváží zasáhnout, takže nakonec tě uklidní až ledová voda, která v té době už začíná svírat tvůj hrudník. Tvá žena ti stále šeptá do ucha ty samé skřípavě věty o lásce až na věčnost a ty se nezmůžeš na víc, než ...
Na co vlastně? Motlitby? Kletby? Vzívání hrdinů, ať se konečně objeví?
Trvá to snad věčnost, voda stoupá výš a výš. Už musíš občas zavírat ústa a zadržet dech, když ti nějaká vlna zaplaví tvář.
Náhle uvidíš, že od královského strmou k tobě něco plave. Zamžouráš do tmy. Jako první se z ní vynoří špičatý klobouk kouzelníka Xaramaxe, který směrem k tobě dělá úhledná tempa a drží hlavu nad vodou. Po jeho boku se pak ráznějším stylem prodírá vodou paladin Augustin.
"NEEEEE!" zařve najednou tvoje žena. "Ten je můj, musí za mnou. Nesmíte mi ho vzít!". Nehty na jejích rukou se promění v drápy, ústa se promění v odpornou mordu a vrhne se kupředu, na kouzelníka.
Augustin se vhrne mezi ně a začne s ní zápasit. Je ale vidět, že je zvyklý na to bojovat ve zbroji, jenže tu si kvůli plavání sundal. Přesto se zdá, že ho chrání nějaká vyšší moc, možná prsten na jeho ruce.
Kouzelník toho využije, doplave k tobě a přiloží ti ruce na krk. Zamumlá nějaké zaklínadlo. To už máš nos pod vodou, jen tu a tam mezi vlnami se stíháš nadechnout. Najednou ucítíš podivné šimrání na krku, mravenčení, jako by ti tam něco narůstalo. Přijde větší vlna a zalije ti celou hlavu. Snažíš se udržet dech, ale krátká nadechnutí už nestačí a nedokážeš to. Nadechneš se pod vodou ... a ono to jde. Cítíš, jak ti voda proudí skrze nově narostlé žábry a jak se z nich do tvé krve dostává kyslík a na plicích tě přestává pálit.
Rozhlédneš se. Pod hladinou je ještě hůř vidět co se děje, než nad ní. Xaramax se snaží odplavat pryč, tvá žena se vrhá za ním, rozběsněná tím, že si tě nebude moci odvést. Jeho úhledná tempa jsou příliš pomalá, nemrtvá ho snadno dohání. Augustin kopne nohou, aby jí zastavil, ale jen zbrzdí její úder, který Xaramaxe zasáhne. Jeho tělo se bezvládně položí na hladinu. Pak něco přiletí ze tmy, co mu srazí klobouk. Bevládne tělo s sebou škubne, a vysokou rychlostí zmizí do tmy. Laso, napadne tě. Augustin přidá do tempa a kralem mizí za ním, těsně následovaný tvou rozběsněnou nemrtvou manželkou.
Jen okamžik poté, co mumraj utichne, osvítí hladinu nad tebou plápolající světlo. Nějaký harpunář konečně vzal pochodeň, sešel po schodech a snaží se dohlédnout, co se to u kamene děje. Nehýbeš se, z vody trčí jen temeno tvé hlavy, které tu a tam zalijí vlny.
Těch několik hodin, než voda opadne, strávíš v očekávání toho, zda se tvá žena vrátí a rozsápe tě. Ale nestane se tak. Chvíli poté, co příliv opadne do výše tvého hrudníku, ti žábry opět zmizí. A za další dvě hodiny konečné přijde šero úsvitu.
pondělí ráno
Gritta už je na místě, a když zjistí, že jsi na živu, zuří. Nadává na Víveara Tririona a jeho pošahané elfské zvyky a nechává harpunáře poslat pro krále.
Král nepřijde, pošle jen zapečetený vzkaz, že jednou vyslovený rozsudek není možné změnit, bohové vyjevili svou vůli a tvůj trest smrti je zmírněn na vyhnanství. Grita ti rozsudek předčítá s absolutní nechutí, zatímco dva Harpunáři uvolňují tvé okovy.
Pak ti oznámí, že na králův rozkaz dostaneš koně, zásoby jídla a pití na týden a máš jednu hodinu na opuštění města. A po tu hodinu tě budou doprovázet harpunáři a v Úředním paláci ohlídají, že si nanejvýš dojdeš vyzvednout své osobní věci.
Tvůj život je zachráněn, ale žít ho budeš muset už nékde jinde, než v Mořenu.
Naše kampaň v Mořenu pomalu končí. Mí hráči (s vaší skvělou pomocí) už vyřešili v podstatě všechny politické zápletky ve městě a zároveń nashromáždili dost informací o tom, jak se vypořádat s Mořskou příšerou, takže na příštím sezení se jdou na ní vypravit a tím naši kampaň završí. Zároveň většina příběhů jednotivých NPC dospěla do nějakého momentu, kdy dává smysl říct, že jejich role v Mořenské zátoce je naplněná.
Chci ti hrozně poděkovat za účast na tomhle experimentu, věci, které Hadik dělal, byly super a vnášely do hry spoustu (i pro mne) nečekaného.
Závěrem se chci zeptat na dvě věci:
1) zda v té poslední hodině, kterou ve městě máš, než odjedeš, chceš ještě něco udělat, někomu něco vzkázat a pod ... nebo zda si sebereš saky paky a mizíš co nejrychleji
2) kterým směrem se vydáš ... podle toho, bych ti případně odehrál ještě jeden další post, ve kterém by ses dozvěděl, co přesně Hadika za hranicemi města čekalo. Nabízí se tři směry - na západ, na východ nebo na sever.
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19011
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
pokračování tohoto
Hrál jsem hodně za tebe, protoźe to bylo na živém sezení.
Nechceš nic podcenit, takže okolí popraviště hlídají Harpunáři. Dobrodruzi taky asi nechtějí nic podcenit, protože když přijdeš vše zkontrolovat, hlídka ti zahlásí, že kámen byl obhlédnout i hobit Felix, nic podezřelého tam nenašel. Nechceš podcenit ani dobrodruhy, takže po Felixově návštěvě prohledáš kámen ještě sama ty osobně. Ale nic podezřelého nenajdeš.
Chvíli před setměním osobně vedeš kordon harpunářů, který přivede Hadika. Ten vypadá sebevědomě, hlavu má vstyčenou, ve tváři má ten samý výraz, o kterém ti manžel říkal, že míval na radě, když si byl něčím jistý.
Král není přítomen, popravu svěřil tobě Grittě. Tví harpunáři přikovají Hadika ke kameni a opustí ho. Začne se pomalu stmívat a voda začne stoupat a postupně zhášet svíce, které byly kolem kamene a na schodišti k němu vedoucímu rozmístěné, aby osvítily přípravné práce.
Zatímco voda omývá Hadikovi kolena a kámen noří do šera, na přísavní terase to začne šumět. Blíží se totiž průvod Hrobařů, v čele s Vívearem Tririonem a černá nosítka, jeden z hrobařů u toho teskně hraje na flétnu.
Lidé z ulic se neodvažují je zastavit, dokonce ani řadový Harpunáři, ale když zamíří přímo ke kamennému schodišti, postavíš se jim do s párem seržantů. S těmi, co mají výcvik proti nemrtvým. Výcvik od Víveara.
Zeptáš se Víveara, co to má znamenat, a on k tobě přijde a tichým, ale klidným hlasem ti vysvětlí, že přivedl Hadikovo (ne)mrtvou manželku, aby mu byla společníkem v jeho posledních chvílích a pomohla mu zemřít. Že ho za života milovala láskou až za hrob, a že právě tahle láska nedá její duši spočinout. Že po něm touží a že je trýzněna kdykoliv Hadik hledá útěchu v náručí jiné ženy. A že protože v jejích žilá koluje elfí krev, on se cítí být povinnen pomoct jí nalézt klidu tím, že ho bude po boku svého muže v jeho posledních chvílích. Že tak praví staré elfí zvyky.
Celé to navíc vysvětluje ve verších a jinotájích, odbíhá, je mimořádně nároćné s ním hovořit .. a je podivně neústupný a jeho hlas má v sobě jistou autoritu, takže se zmůžeš ještě na několik protestů, ale nakonec to vzdáš a nezmůžeš se na víc, než: "Jestli se ale něco posere, Víveare, tak o tom král uslyší, na to si vem jed." S tím pustíš elfa a mrtvou ženu dolů.
Vívear dovede Hadikovu ženu na kamenné schodiště a ona začne pomalu sestupovat k odsouzenci. Všichni Mořenští, co přišli Hadikovu smrt očumovat, jsou namačkaní na přístavních zábradlích a terasách a upínají oči do tmy, aby viděli, co se tam dole bude dít. Harpunáři ti udělají místo, abys to taky viděla. Ale moc toho vidět není, přeci jen noc je temná (je nový měsíc) a černé svíce, které kolem Hadika byly rozmístěny, už dávno vzala voda, jen několik posledních osvětluje chabým světlem schodiště v místech, kam voda ještě nedosáhla žádnou občasných vln.
Zato slyšet je dobře. Nejprve Vívear Tririon malebným, byť hlasitým elfským hlasem:
"Na konci cest životů, chuďas nebo král, spánku Smrti podlehnou.", pronese slavnostně, "Leč pro tebe Hadiku, božstva vrtkavá, mají zvláštní sudbu svou."
"Na tvé cestě poslední, průvodkyni máš, strachu ty mít nemusíš. Ač chladná a bez dechu, dobře ty ji znáš, ženu svou nechť popatříš."
"JSEM TU S TEBOU, MÁ LÁSKO!" zaskřípá pak ženský hlas, nepřirozeně strašlivý, ale přitom plný touhy, a nemrtvá - Hadikova žena vstoupí do vody a prodírá se vlnami k přikovanému. Dalším jejím slovům už není rozumět, neboť zaniknou v Hadikově řevu plnem hrůzy a zděšení.
Vydrží křičet docela dlouho, skoro dvacet minut, než ho únava utiší, a potom mu studená voda na pupku připomene, že příliv stále přichází a stoupá. A i potom tiše blekotá, přes šumění moře není slyšet, jestli to jsou motlitby, kletby nebo co vlastně. Z obou postav vidíš jen občas slabé siluety, Hadikova žena stojí u odsouzence, hlavu jen několik centimetrů od jeho ucha, nejspíš mu neustále svým skřípavým hlasem něco šeptá.
Ostatní čumilové se pomalu vytratí, na situaci se nic nemění. Ty svéříš hlídku svým nejspohlehlivějším, a jdeš se vyspat. Ráno chceš vstávat brzo, být u výsledku.
pondělí ráno
Netrpělivě čekáš, až usvít rozmělní tmu a ty uvidíš mrtvého Hadika v řetězech, v náručí jeho ženy.
Takže když konečné dohlédneš ke kameni a tam je jediná silutea v poutech, je to Hadik, po jeho manželce není ani památky a on je navíc živý a gestikulací se domáhá odpoutání, zuříš.
Nadáváš na na Víveara Tririona a jeho pošahané elfské zvyky. Necháváš si předvolat noční hlídku a jednoho harpunáře poslat pro krále.
Noční hlídka vypoví, že celá noc byla v klidu. Jen v jednu chvíli slyšeli od kamene nějaké cákání a výkřik nemrtvé, která řvala "NEEEEE!" Chvíli se báli dolu sejít, pak nejodvážnější vzal pochodeň a sešel, kam mu voda dovolila.
Zkontroloval že Hadik je stále na místě. Hlavu už měl podvodou a nehýbal se, tak usoudili, že je mrtvý. Nemrtvá zmizela - a tak si řekli, že asi našla klid, když konečné zemřel, nebo tak něco, a vrátili se nahoru. Zbytek noci už byl klid.
Král nepřišel, poslal jen zapečetený vzkaz, že jednou vyslovený rozsudek není možné změnit, bohové vyjevili svou vůli a tvůj trest smrti je zmírněn na vyhnanství. Sestoupíś k Hadikovi a a rozhodnutí mu přečteš s absolutní nechutí, zatímco dva Harpunáři uvolňí jeho okovy.
Pak ti mu sdělíš, že na králův rozkaz dostane koně, zásoby jídla a pití na týden a má jednu hodinu na opuštění města. A po tu hodinu ho budou doprovázet harpunáři a v Úředním paláci ohlídají, že si nanejvýš dojde vyzvednout své osobní věci.
Naštvaná se vracíš na harpunářskou strážnici.
Tam tě čeká druhé úřední oznámení od krále, vydané už včera večer. Vívear Tririon prý dostal výjimku a může vypravit loď mrtvých na moře, i když příšera ještě není vyŕešená. Král mu dovolil to risknout. Harpunáři mají poskytnout součinnost.
Dopoledne se za tebou znovu staví hrdinové s kobercovým Tur Haudhionem. Je ti jasné, že teď už si o jejich kobercové turistice šeptá celé město, zatím ale snad nidko netuší, co koberec skrývá.
Chceš jejich navštěvy využít k tomu, abys vyšetřila, jaktože Hadik přežil a jestli v tom náhodou nemají prsty, ale nedostaneš se k tomu, protože výmluvný Augustin a Xaramax té zavalí novinkami.
Pomocí kouzel prý vypáčili z Hadika, že žádný rituál, který by se musel vyčítat z hvězd, aby uklidnil mořskou příšeru, neexistuje. Bohatě stačí plout za temné noci - tedy o novoluní nebo když je zataženo hustými mraky. Jdou s touhle informací jako první za tebou, než to sdělí králi a dalším lidem, ale mělo by se toho začít využívat co nejdřív - je možné obnovit, alespoň částečně, námořní obchod a zamezit tak v Mořenu nejhoršímu strádání. Trochu je zarazíš - na jednu stranu mají pravdu, na druhou stranu si uvědomuješ, že ve chvíli, kdy se objeví příležitost mořeplavby, spousta harpunářů se bude chtít vrátit ke starému řemeslu a ty přijdeš o část svých mužů nebo to v nedávno stmeleném mužstvu vyvolá rozkol, když odejdou jen někteří. A to jsi věnovala tolik úsilí do jejich přetavení ve schopnou bojovou sílu. Jeden člověk by se ale měl o téhle okolnosti dozvědět neprodleně - Vívear Tririon - aby ten pitomý elf zase nevyvedl nějakou hloupost, nevyplul třeba zítra ráno a nezamořil zátoku hromadou nemrtvých. Rozhodně bude lepší, když se to dozví od dobrodruhů než od tebe, když teď máte spolu konflikt kvůli událostem u popravy.
Xaramax souhlasí, že vzkaz vyřídí. K situaci s harpunáři dodá, že jeho družina už stejně ví, jak na mořskou příšeru a na králův rozkaz se jí teď pokusí během pár dnů, maximálně jednoho či dvou týdnů vyřešit, takže harpunáře bys musela řešit tak jako tak - a takhle máš alespoň čas se na to připravit.
Dobrodruzi se chystají k odchodu, ale předtím chtějí ještě probrat osud Tura Haudhiona. Dozvěděli se od něj vše co potřebovali a nechávají rozhodnutí o tom, co s ním zcela ve tvých rukou. Na zásluze na jeho chycení netrvají, klidně si ji můžeš připsat. Nebo ho klidně zabijí, jestli budeš chtít. Je to ve tvých rukou.
Chvíli o tom přemýšlíš, a pak ti vytane na myslí velmi konkrétní myšlenka, co s ním provést a jsi o tom pevně rozhodnuta. Tady ve skutečnosti zaúřadoval prsten přání, který Tur Haudhion použil, když zjistil, že ho dobrodruzi zajali.
"Předat ho králi, to není úplně vhodné. Ne po tom, jak dopadla poprava Hadika. Město nepotřebuje další podobné pozdvižení. A okamžitě ho zabít? Mrtvolu bychom museli předat Vívearovi a ten elf je naprostý mimoň, nedokažu si představit, že by to udržel v tajnosti. Do pár dnů by si město prospěvovalo nějakou jeho veršovánku a z Tur Haudhiona by byl mučedník a má pověst strážkyně zákona by byla pošramocena. Ne, vím co s ním udělám.
Počkám na nejbližší temnou noc, posadím ho na loď a nechám ho odvézt někam hodně, hodně daleko. Ať si ty svoje temné pikle a pašerácké triky zkouší třeba někde v Azurovém moři. V Mořenu ho už nechci ani vidět."
Družina moc nenamítá a zmizí.
Místo toho je tu harpunář se vzkazem od Boskela. Nabízí, že zkusí promluvit se zbytky zelených šátků, aby nezkoušeli nějaké braní práva do vlastních rukou, a místo toho aby vstoupili do řad Harpunářů. Vida, alespoň nějaké řešení případného problému s odhcázejícími Harpunáři. Pokud to teda Boskel myslí vážně - od té doby, co král pozastavil fungování rady, se veřejně vůbec neprojevoval.
Když máš všechny záležitosti vyřízené a krátce si oddechneš, rozvážeš roubík Turu Haudhionovi. "Varuju tě! Ani nevím proč, ale dávám ti druhou šanci, abys začal znovu někde jinde." Ta slova která říkáš, jako by ani nebyla tvoje, přesto jsou vetknuta pevně do tvé mysli. "Takže na mě nic nezkoušej. Pár dnů tě tu budu drźet zavřeného, dostaneš jídlo, pití, abys nestrádal ... a pak tě posadím a loď a zmizíš mi z očí. Ale jestli se o něco, byť jen malého pokusíš, nemilosrdně tě zabiju a tu druhou šanci si budeš hledat jako mrtvola."
Tur Haudhion na tebe hledí, usmívá se, jako by se mu právě splnilo jedno velké přání. "Nebudu dělat problémy, nemusíš mít strach. A z vděčnosti, že jsi takhle shovívavá, ti dokonce něco prozradím. Něco, na co ses chtěla dobrodruhů zeptat, ale kvůli těm záležitostem s příšerou a mořeplavbou jste se k tomu nakonec nedostali.
Víš, myslel jsem, že mě budou hlídat celou noc. Ale ne, odvlekli mě do Xaramaxovy pracovny, podrobili magickému výslechu, důkladně svázali ... a pak mě tam nechali svázaného téměř celou noc. Vrátili se až v časných ranních hodinách, úplně mokří, smrděli mořem a Xaramax byl vypadal naprosto vyčerpaně. A na jeho zádech jsem zahlédl velký šrám, jako od nějaké nemrtvé spáry, byť byl čerstvě magicky zahojený."
Téhož dne večer
Po pár dnech absolutního vypětí mluvíš se svým manželem. Přistihneš se, že tentokrát ty jemu říkáš, co všechno se událo a ty se s ním radíš, jak postupovat dál - jako by se vaše role vyměnili, tys najednou byla ten, kdo se událostí přímo účastní ... a on byl tím, kdo všechno sleduje z klidu, z povzdálí a tu a tam pronese pár slov, které ti pomohou si uspořádat myšlenky.
Z této krátké chvíle rodinné pohody vás ovšem vytrhne urgentí vzkaz od jednoho z harpunářů.
"Kapitánko Gritto. Naléhavá zpráva. Opičí národ se blíží k Mořenu. Jejich jednotky byly viděny, jak obsazují opuštěnou královskou vilu!"
Mořenská kampaň míří do finále. Moji hráči už vyřešili většinu politických zápletek ve městě, většina NPC uzavřela néjaký svůj příběhový oblouk (ty dokonce několik) a družina už ví, jak vyzrát na mořskou příšeru a na příštím sezení se o to pokusí.
Moc ti děkuju za účast na tomhle experimentu, Grita dělala při hře spoustu různých rozhodnutí, které ovlivnily spoustu věcí a myslím, že hodně spestřila hru jak hráčům, tak ostatním NPC.
Průběh další událostí nechávám na tobě - chceš-li ještě v posledniḿ postup popsat své reakce, co Gritta udělá s odhalením kolem noční výpravy dobrodruhů, zda přijme nabídku od Boskela či jak zareaguje na opičí cliffhanger ... nebo zda to necháš už otevřené?
Tak jako tak to jsou už spíš rozhodnutí do epilogu, jak jsem psal, družina opouští město a vydává se na mořskou příšeru a kampaň nám pomalu končí.
Ještě jednou díky.
Hrál jsem hodně za tebe, protoźe to bylo na živém sezení.
Nechceš nic podcenit, takže okolí popraviště hlídají Harpunáři. Dobrodruzi taky asi nechtějí nic podcenit, protože když přijdeš vše zkontrolovat, hlídka ti zahlásí, že kámen byl obhlédnout i hobit Felix, nic podezřelého tam nenašel. Nechceš podcenit ani dobrodruhy, takže po Felixově návštěvě prohledáš kámen ještě sama ty osobně. Ale nic podezřelého nenajdeš.
Chvíli před setměním osobně vedeš kordon harpunářů, který přivede Hadika. Ten vypadá sebevědomě, hlavu má vstyčenou, ve tváři má ten samý výraz, o kterém ti manžel říkal, že míval na radě, když si byl něčím jistý.
Král není přítomen, popravu svěřil tobě Grittě. Tví harpunáři přikovají Hadika ke kameni a opustí ho. Začne se pomalu stmívat a voda začne stoupat a postupně zhášet svíce, které byly kolem kamene a na schodišti k němu vedoucímu rozmístěné, aby osvítily přípravné práce.
Zatímco voda omývá Hadikovi kolena a kámen noří do šera, na přísavní terase to začne šumět. Blíží se totiž průvod Hrobařů, v čele s Vívearem Tririonem a černá nosítka, jeden z hrobařů u toho teskně hraje na flétnu.
Lidé z ulic se neodvažují je zastavit, dokonce ani řadový Harpunáři, ale když zamíří přímo ke kamennému schodišti, postavíš se jim do s párem seržantů. S těmi, co mají výcvik proti nemrtvým. Výcvik od Víveara.
Zeptáš se Víveara, co to má znamenat, a on k tobě přijde a tichým, ale klidným hlasem ti vysvětlí, že přivedl Hadikovo (ne)mrtvou manželku, aby mu byla společníkem v jeho posledních chvílích a pomohla mu zemřít. Že ho za života milovala láskou až za hrob, a že právě tahle láska nedá její duši spočinout. Že po něm touží a že je trýzněna kdykoliv Hadik hledá útěchu v náručí jiné ženy. A že protože v jejích žilá koluje elfí krev, on se cítí být povinnen pomoct jí nalézt klidu tím, že ho bude po boku svého muže v jeho posledních chvílích. Že tak praví staré elfí zvyky.
Celé to navíc vysvětluje ve verších a jinotájích, odbíhá, je mimořádně nároćné s ním hovořit .. a je podivně neústupný a jeho hlas má v sobě jistou autoritu, takže se zmůžeš ještě na několik protestů, ale nakonec to vzdáš a nezmůžeš se na víc, než: "Jestli se ale něco posere, Víveare, tak o tom král uslyší, na to si vem jed." S tím pustíš elfa a mrtvou ženu dolů.
Vívear dovede Hadikovu ženu na kamenné schodiště a ona začne pomalu sestupovat k odsouzenci. Všichni Mořenští, co přišli Hadikovu smrt očumovat, jsou namačkaní na přístavních zábradlích a terasách a upínají oči do tmy, aby viděli, co se tam dole bude dít. Harpunáři ti udělají místo, abys to taky viděla. Ale moc toho vidět není, přeci jen noc je temná (je nový měsíc) a černé svíce, které kolem Hadika byly rozmístěny, už dávno vzala voda, jen několik posledních osvětluje chabým světlem schodiště v místech, kam voda ještě nedosáhla žádnou občasných vln.
Zato slyšet je dobře. Nejprve Vívear Tririon malebným, byť hlasitým elfským hlasem:
"Na konci cest životů, chuďas nebo král, spánku Smrti podlehnou.", pronese slavnostně, "Leč pro tebe Hadiku, božstva vrtkavá, mají zvláštní sudbu svou."
"Na tvé cestě poslední, průvodkyni máš, strachu ty mít nemusíš. Ač chladná a bez dechu, dobře ty ji znáš, ženu svou nechť popatříš."
"JSEM TU S TEBOU, MÁ LÁSKO!" zaskřípá pak ženský hlas, nepřirozeně strašlivý, ale přitom plný touhy, a nemrtvá - Hadikova žena vstoupí do vody a prodírá se vlnami k přikovanému. Dalším jejím slovům už není rozumět, neboť zaniknou v Hadikově řevu plnem hrůzy a zděšení.
Vydrží křičet docela dlouho, skoro dvacet minut, než ho únava utiší, a potom mu studená voda na pupku připomene, že příliv stále přichází a stoupá. A i potom tiše blekotá, přes šumění moře není slyšet, jestli to jsou motlitby, kletby nebo co vlastně. Z obou postav vidíš jen občas slabé siluety, Hadikova žena stojí u odsouzence, hlavu jen několik centimetrů od jeho ucha, nejspíš mu neustále svým skřípavým hlasem něco šeptá.
Ostatní čumilové se pomalu vytratí, na situaci se nic nemění. Ty svéříš hlídku svým nejspohlehlivějším, a jdeš se vyspat. Ráno chceš vstávat brzo, být u výsledku.
pondělí ráno
Netrpělivě čekáš, až usvít rozmělní tmu a ty uvidíš mrtvého Hadika v řetězech, v náručí jeho ženy.
Takže když konečné dohlédneš ke kameni a tam je jediná silutea v poutech, je to Hadik, po jeho manželce není ani památky a on je navíc živý a gestikulací se domáhá odpoutání, zuříš.
Nadáváš na na Víveara Tririona a jeho pošahané elfské zvyky. Necháváš si předvolat noční hlídku a jednoho harpunáře poslat pro krále.
Noční hlídka vypoví, že celá noc byla v klidu. Jen v jednu chvíli slyšeli od kamene nějaké cákání a výkřik nemrtvé, která řvala "NEEEEE!" Chvíli se báli dolu sejít, pak nejodvážnější vzal pochodeň a sešel, kam mu voda dovolila.
Zkontroloval že Hadik je stále na místě. Hlavu už měl podvodou a nehýbal se, tak usoudili, že je mrtvý. Nemrtvá zmizela - a tak si řekli, že asi našla klid, když konečné zemřel, nebo tak něco, a vrátili se nahoru. Zbytek noci už byl klid.
Král nepřišel, poslal jen zapečetený vzkaz, že jednou vyslovený rozsudek není možné změnit, bohové vyjevili svou vůli a tvůj trest smrti je zmírněn na vyhnanství. Sestoupíś k Hadikovi a a rozhodnutí mu přečteš s absolutní nechutí, zatímco dva Harpunáři uvolňí jeho okovy.
Pak ti mu sdělíš, že na králův rozkaz dostane koně, zásoby jídla a pití na týden a má jednu hodinu na opuštění města. A po tu hodinu ho budou doprovázet harpunáři a v Úředním paláci ohlídají, že si nanejvýš dojde vyzvednout své osobní věci.
Naštvaná se vracíš na harpunářskou strážnici.
Tam tě čeká druhé úřední oznámení od krále, vydané už včera večer. Vívear Tririon prý dostal výjimku a může vypravit loď mrtvých na moře, i když příšera ještě není vyŕešená. Král mu dovolil to risknout. Harpunáři mají poskytnout součinnost.
Dopoledne se za tebou znovu staví hrdinové s kobercovým Tur Haudhionem. Je ti jasné, že teď už si o jejich kobercové turistice šeptá celé město, zatím ale snad nidko netuší, co koberec skrývá.
Chceš jejich navštěvy využít k tomu, abys vyšetřila, jaktože Hadik přežil a jestli v tom náhodou nemají prsty, ale nedostaneš se k tomu, protože výmluvný Augustin a Xaramax té zavalí novinkami.
Pomocí kouzel prý vypáčili z Hadika, že žádný rituál, který by se musel vyčítat z hvězd, aby uklidnil mořskou příšeru, neexistuje. Bohatě stačí plout za temné noci - tedy o novoluní nebo když je zataženo hustými mraky. Jdou s touhle informací jako první za tebou, než to sdělí králi a dalším lidem, ale mělo by se toho začít využívat co nejdřív - je možné obnovit, alespoň částečně, námořní obchod a zamezit tak v Mořenu nejhoršímu strádání. Trochu je zarazíš - na jednu stranu mají pravdu, na druhou stranu si uvědomuješ, že ve chvíli, kdy se objeví příležitost mořeplavby, spousta harpunářů se bude chtít vrátit ke starému řemeslu a ty přijdeš o část svých mužů nebo to v nedávno stmeleném mužstvu vyvolá rozkol, když odejdou jen někteří. A to jsi věnovala tolik úsilí do jejich přetavení ve schopnou bojovou sílu. Jeden člověk by se ale měl o téhle okolnosti dozvědět neprodleně - Vívear Tririon - aby ten pitomý elf zase nevyvedl nějakou hloupost, nevyplul třeba zítra ráno a nezamořil zátoku hromadou nemrtvých. Rozhodně bude lepší, když se to dozví od dobrodruhů než od tebe, když teď máte spolu konflikt kvůli událostem u popravy.
Xaramax souhlasí, že vzkaz vyřídí. K situaci s harpunáři dodá, že jeho družina už stejně ví, jak na mořskou příšeru a na králův rozkaz se jí teď pokusí během pár dnů, maximálně jednoho či dvou týdnů vyřešit, takže harpunáře bys musela řešit tak jako tak - a takhle máš alespoň čas se na to připravit.
Dobrodruzi se chystají k odchodu, ale předtím chtějí ještě probrat osud Tura Haudhiona. Dozvěděli se od něj vše co potřebovali a nechávají rozhodnutí o tom, co s ním zcela ve tvých rukou. Na zásluze na jeho chycení netrvají, klidně si ji můžeš připsat. Nebo ho klidně zabijí, jestli budeš chtít. Je to ve tvých rukou.
Chvíli o tom přemýšlíš, a pak ti vytane na myslí velmi konkrétní myšlenka, co s ním provést a jsi o tom pevně rozhodnuta. Tady ve skutečnosti zaúřadoval prsten přání, který Tur Haudhion použil, když zjistil, že ho dobrodruzi zajali.
"Předat ho králi, to není úplně vhodné. Ne po tom, jak dopadla poprava Hadika. Město nepotřebuje další podobné pozdvižení. A okamžitě ho zabít? Mrtvolu bychom museli předat Vívearovi a ten elf je naprostý mimoň, nedokažu si představit, že by to udržel v tajnosti. Do pár dnů by si město prospěvovalo nějakou jeho veršovánku a z Tur Haudhiona by byl mučedník a má pověst strážkyně zákona by byla pošramocena. Ne, vím co s ním udělám.
Počkám na nejbližší temnou noc, posadím ho na loď a nechám ho odvézt někam hodně, hodně daleko. Ať si ty svoje temné pikle a pašerácké triky zkouší třeba někde v Azurovém moři. V Mořenu ho už nechci ani vidět."
Družina moc nenamítá a zmizí.
Místo toho je tu harpunář se vzkazem od Boskela. Nabízí, že zkusí promluvit se zbytky zelených šátků, aby nezkoušeli nějaké braní práva do vlastních rukou, a místo toho aby vstoupili do řad Harpunářů. Vida, alespoň nějaké řešení případného problému s odhcázejícími Harpunáři. Pokud to teda Boskel myslí vážně - od té doby, co král pozastavil fungování rady, se veřejně vůbec neprojevoval.
Když máš všechny záležitosti vyřízené a krátce si oddechneš, rozvážeš roubík Turu Haudhionovi. "Varuju tě! Ani nevím proč, ale dávám ti druhou šanci, abys začal znovu někde jinde." Ta slova která říkáš, jako by ani nebyla tvoje, přesto jsou vetknuta pevně do tvé mysli. "Takže na mě nic nezkoušej. Pár dnů tě tu budu drźet zavřeného, dostaneš jídlo, pití, abys nestrádal ... a pak tě posadím a loď a zmizíš mi z očí. Ale jestli se o něco, byť jen malého pokusíš, nemilosrdně tě zabiju a tu druhou šanci si budeš hledat jako mrtvola."
Tur Haudhion na tebe hledí, usmívá se, jako by se mu právě splnilo jedno velké přání. "Nebudu dělat problémy, nemusíš mít strach. A z vděčnosti, že jsi takhle shovívavá, ti dokonce něco prozradím. Něco, na co ses chtěla dobrodruhů zeptat, ale kvůli těm záležitostem s příšerou a mořeplavbou jste se k tomu nakonec nedostali.
Víš, myslel jsem, že mě budou hlídat celou noc. Ale ne, odvlekli mě do Xaramaxovy pracovny, podrobili magickému výslechu, důkladně svázali ... a pak mě tam nechali svázaného téměř celou noc. Vrátili se až v časných ranních hodinách, úplně mokří, smrděli mořem a Xaramax byl vypadal naprosto vyčerpaně. A na jeho zádech jsem zahlédl velký šrám, jako od nějaké nemrtvé spáry, byť byl čerstvě magicky zahojený."
Téhož dne večer
Po pár dnech absolutního vypětí mluvíš se svým manželem. Přistihneš se, že tentokrát ty jemu říkáš, co všechno se událo a ty se s ním radíš, jak postupovat dál - jako by se vaše role vyměnili, tys najednou byla ten, kdo se událostí přímo účastní ... a on byl tím, kdo všechno sleduje z klidu, z povzdálí a tu a tam pronese pár slov, které ti pomohou si uspořádat myšlenky.
Z této krátké chvíle rodinné pohody vás ovšem vytrhne urgentí vzkaz od jednoho z harpunářů.
"Kapitánko Gritto. Naléhavá zpráva. Opičí národ se blíží k Mořenu. Jejich jednotky byly viděny, jak obsazují opuštěnou královskou vilu!"
Mořenská kampaň míří do finále. Moji hráči už vyřešili většinu politických zápletek ve městě, většina NPC uzavřela néjaký svůj příběhový oblouk (ty dokonce několik) a družina už ví, jak vyzrát na mořskou příšeru a na příštím sezení se o to pokusí.
Moc ti děkuju za účast na tomhle experimentu, Grita dělala při hře spoustu různých rozhodnutí, které ovlivnily spoustu věcí a myslím, že hodně spestřila hru jak hráčům, tak ostatním NPC.
Průběh další událostí nechávám na tobě - chceš-li ještě v posledniḿ postup popsat své reakce, co Gritta udělá s odhalením kolem noční výpravy dobrodruhů, zda přijme nabídku od Boskela či jak zareaguje na opičí cliffhanger ... nebo zda to necháš už otevřené?
Tak jako tak to jsou už spíš rozhodnutí do epilogu, jak jsem psal, družina opouští město a vydává se na mořskou příšeru a kampaň nám pomalu končí.
Ještě jednou díky.
-
Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15653
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
Čert vem jeho i celou královskou spravedlnost, ale hlavně ať ho vezme někam hodně daleko. Tady ve městě už se mu určitě podruhé nepoštěstí.Král nepřišel, poslal jen zapečetený vzkaz, že jednou vyslovený rozsudek není možné změnit, bohové vyjevili svou vůli a tvůj trest smrti je zmírněn na vyhnanství. Sestoupíś k Hadikovi a a rozhodnutí mu přečteš s absolutní nechutí, zatímco dva Harpunáři uvolňí jeho okovy.
Pak ti mu sdělíš, že na králův rozkaz dostane koně, zásoby jídla a pití na týden a má jednu hodinu na opuštění města. A po tu hodinu ho budou doprovázet harpunáři a v Úředním paláci ohlídají, že si nanejvýš dojde vyzvednout své osobní věci.
No, co se dá dělat. Stejně bylo celou dobu jasné, že situace tak, jak je, vydržet nemůže, a tohle je jeden z těch lepších konců. Příšera nebude, nemrtví nás nesežerou, a tenhle šílený přístav bez moře si snad konečně trochu oddechne.Pomocí kouzel prý vypáčili z Hadika, že žádný rituál, který by se musel vyčítat z hvězd, aby uklidnil mořskou příšeru, neexistuje. Bohatě stačí plout za temné noci - tedy o novoluní nebo když je zataženo hustými mraky. Jdou s touhle informací jako první za tebou, než to sdělí králi a dalším lidem, ale mělo by se toho začít využívat co nejdřív - je možné obnovit, alespoň částečně, námořní obchod a zamezit tak v Mořenu nejhoršímu strádání. Trochu je zarazíš - na jednu stranu mají pravdu, na druhou stranu si uvědomuješ, že ve chvíli, kdy se objeví příležitost mořeplavby, spousta harpunářů se bude chtít vrátit ke starému řemeslu a ty přijdeš o část svých mužů nebo to v nedávno stmeleném mužstvu vyvolá rozkol, když odejdou jen někteří. A to jsi věnovala tolik úsilí do jejich přetavení ve schopnou bojovou sílu. Jeden člověk by se ale měl o téhle okolnosti dozvědět neprodleně - Vívear Tririon - aby ten pitomý elf zase nevyvedl nějakou hloupost, nevyplul třeba zítra ráno a nezamořil zátoku hromadou nemrtvých. Rozhodně bude lepší, když se to dozví od dobrodruhů než od tebe, když teď máte spolu konflikt kvůli událostem u popravy.
Xaramax souhlasí, že vzkaz vyřídí. K situaci s harpunáři dodá, že jeho družina už stejně ví, jak na mořskou příšeru a na králův rozkaz se jí teď pokusí během pár dnů, maximálně jednoho či dvou týdnů vyřešit, takže harpunáře bys musela řešit tak jako tak - a takhle máš alespoň čas se na to připravit.
Zprávu bych stejně radši nešířila - kdoví, jak spolehlivé to je, kolik té tmy opravdu musí být, a taky kolik námořníků by se v té tmě někde rozbilo o skálu. Pokud je zahnání příšery opravdu otázkou dnů, počkejme si na ně. A pokud by se snad dobrodruzi z poslední výpravy nevrátili, oznámím městu sama, jak na příšeru vyzrát.
S tím časem na přípravu mají taky pravdu. Samotnou mě moře neláká, jsem ráda za pevnou půdu pod nohama, a muž už myslím taky bude spokojenější jako legendární kapitán, než jako úřadující kapitán. Část hlídkařů snad dá přednost životu, na který si zvykli, a lodě přivezou nové lidi, novou krev, a třeba se někomu u nás i zalíbí a rozhodne se zůstat. Nějak si poradíme.
A proč ne? Hlídka užije kdekoho, i ti mladší můžou být třeba poslíčci. A jestli nám přibylo tolik sirotků, na kolik to vypadá, bude lepší, když budou brát třebas malý plat od města, než aby museli krást a problémy nám jenom přidělávali.Místo toho je tu harpunář se vzkazem od Boskela. Nabízí, že zkusí promluvit se zbytky zelených šátků, aby nezkoušeli nějaké braní práva do vlastních rukou, a místo toho aby vstoupili do řad Harpunářů. Vida, alespoň nějaké řešení případného problému s odhcázejícími Harpunáři. Pokud to teda Boskel myslí vážně - od té doby, co král pozastavil fungování rady, se veřejně vůbec neprojevoval.
Pošlu Boskelovi zpátky odpověď, že se mi jeho návrh líbí, a že se brzy stavím, abychom to probrali osobně.
Myslím, že ještě po hodně letech si na tuhle chvíli někdy vzpomenu a budu si lámat hlavu tím, proč jsem se rozhodla, jak jsem se rozhodla. Možná, že když přežil Hadik, ať si přežije i Tur, který byl taky pěkně povedené kvítko, ale nikdy jsem k němu necítila takový odpor a nenávist, jako k Hadikovi? Nebo že to bylo další rozhodnutí, co mi padlo na hlavu už tak plnou problémů, a tak jsem se prostě rozhodla... se nerozhodnout?Když máš všechny záležitosti vyřízené a krátce si oddechneš, rozvážeš roubík Turu Haudhionovi. "Varuju tě! Ani nevím proč, ale dávám ti druhou šanci, abys začal znovu někde jinde." Ta slova která říkáš, jako by ani nebyla tvoje, přesto jsou vetknuta pevně do tvé mysli. "Takže na mě nic nezkoušej. Pár dnů tě tu budu drźet zavřeného, dostaneš jídlo, pití, abys nestrádal ... a pak tě posadím a loď a zmizíš mi z očí. Ale jestli se o něco, byť jen malého pokusíš, nemilosrdně tě zabiju a tu druhou šanci si budeš hledat jako mrtvola."
Kdo ví.
Takže dobrodruzi vážně dodrželi slovo, co Hadikovi ve vězení dali? To nemohli zrovna v tomhle být trochu víc křiváci?Víš, myslel jsem, že mě budou hlídat celou noc. Ale ne, odvlekli mě do Xaramaxovy pracovny, podrobili magickému výslechu, důkladně svázali ... a pak mě tam nechali svázaného téměř celou noc. Vrátili se až v časných ranních hodinách, úplně mokří, smrděli mořem a Xaramax byl vypadal naprosto vyčerpaně. A na jeho zádech jsem zahlédl velký šrám, jako od nějaké nemrtvé spáry, byť byl čerstvě magicky zahojený."
Doufám, že jim paní Hurzolová naložila, co se do nich vešlo. A dobře jim tak, nemají se plést do věcí, co mezi sebou mají manželé.
Ale sakra! To nemůže v tomhle městě být aspoň jeden den, kdy nám nebe nepadá na hlavu?"Kapitánko Gritto. Naléhavá zpráva. Opičí národ se blíží k Mořenu. Jejich jednotky byly viděny, jak obsazují opuštěnou královskou vilu!"
Já děkuju, strašně moc. Tohle byl velmi unikátní, nečekaný a moc příjemný zážitek.Mořenská kampaň míří do finále. Moji hráči už vyřešili většinu politických zápletek ve městě, většina NPC uzavřela néjaký svůj příběhový oblouk (ty dokonce několik) a družina už ví, jak vyzrát na mořskou příšeru a na příštím sezení se o to pokusí.
Moc ti děkuju za účast na tomhle experimentu, Grita dělala při hře spoustu různých rozhodnutí, které ovlivnily spoustu věcí a myslím, že hodně spestřila hru jak hráčům, tak ostatním NPC.
Průběh další událostí nechávám na tobě - chceš-li ještě v posledniḿ postup popsat své reakce, co Gritta udělá s odhalením kolem noční výpravy dobrodruhů, zda přijme nabídku od Boskela či jak zareaguje na opičí cliffhanger ... nebo zda to necháš už otevřené?
Tak jako tak to jsou už spíš rozhodnutí do epilogu, jak jsem psal, družina opouští město a vydává se na mořskou příšeru a kampaň nám pomalu končí.
Ještě jednou díky.
Obdivuju tvou energii, s jakou ses do toho pustil a celé to vedl - mám pocit, že není moc lidí, jako jsi ty, co by si ke své hře ke vší přípravě ještě dobrovolně přidali celou PbP kampaň s takovým množstvím hráčů. :)
A moc mě těší, pokud jsem k tomu celému mohl taky nějak přispět.
Mám jen jednu prosbu na závěr - až bude všechno uzavřené, nesepsal bys aspoň nahrubo i postavy hráčů a jejich historii nebo cíle? Já se docela těším, až si to tu celé otevřu od začátku včetně prvního rozdělování NPC a konečně se dozvím, co se to tu vlastně celou dobu dělo, a myslím, že znát dobrodruhy jako jednu z dalších frakcí tomu celému jen přispěje.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
-
Cor
- Příspěvky: 1681
- Registrován: 26. 3. 2013, 10:10
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
Děkuji, děkuji, bylo mi ctí, národním svátkem a vepřovými hody.MarkyParky píše: ↑15. 10. 2025, 17:23 Mořenská kampaň se pomalu blíží ke konci. Hráči se chystají na poslední výpravu na Mořskou příšeru a hodně NPC nějakým způsobem uzavřelo svůj příběh.
Vím, že u tebe nebyla nějaká konkrétní storyline, působil jsi spíš jako atmosférický prvek, ale i za to ti moc děkuji, bylo to super ... a přivést Hadikovu ženu na popravu byl nádherný moment a super zvrat do jeho příběhové linky.
Co se další organizace hry týká, rád bych ještě uzavřel některé otevřené věci (plus samozřejmě jestli ty něco máš, sem s tím), ale odehrávání už začneme pomalu odzoomovávat a bude to už spíš epilogová dohrávka, než generování dalšího obsahu pro kampaň.
Body, které bych rád dořešil já:
- Chceš něco s Xaramaxem řešit?
- Budeš s vypravením lodi čekat na ten příští nový měsíc? Nebo to riskeš dřív, pokud ano, za jak dlouho?
- Podnikneš nějaká opatření kolem uprchlé nemrtvé?
- A co se zajatým upírem, na kterého jsi připravený. Nechceš si s Jezusem třeba zahrát ten rozhovor na živo, ať víme, jak to s vámi dopadne? Nebo můžem samořejmě to dotáhnout tady přes PbP...
- A máš něco dalšího otevřeného?
Ad Xaramax: nevím, jestli přímo řešit, ale myslím, že by ho Vívear měl varovat, že meč Osudu má dvě ostří (jedním jsi ty a druhým je smrt) a zahrávat si s ním není radno, neb se jeden může snadno pořezat a pak nemůže vědět dne ani hodiny. Bohové bývají vrtkaví a mají rádi divadlo, a jen ti teď vědí, co dál bude s tou ubohou ženou, které bylo odepřeno najít po smrti klid. Jen oni vědí, kolik smrtelníků kvůli tomu zaplatí svými životy. Činy mají následky a ty nakonec doženou každého, možná ne na tomto světě, ale na tom příštím zcela jistě. Zřejmě bude mít Vívear ještě spoustu práce...z vůle Bohů, samozřejmě.
Ad loď: Bude tedy vypravena za měsíc, dříve pokud dobrodruzi vyřeší Příšeru. Konečné rozhodnutí je na králi, Vívear si nad tím umyje ruce.
Ad Hadikova žena: Předpokládám, že je to Bánší nebo nějaký jiný typ nebezpečného nemrtvého? Každopádně ano, budeme po ní pátrat. Samozřejmě, požádám o pomoc i dobrodruhy, ale nenabízím jim jinou odměnu, než možnost vykonat nezištně dobrý skutek - pro její dobro i záchranu potenciálních obětí. Pokud se bude král, Grita nebo kdokoliv jiný zlobot, Vívear k tomu přistoupí stoicky - z vůle Bohů zasáhla Vyšší moc a narušila to, co mělo dopadnout jinak, není to jeho vina. Ale všichni máme i své úkoly, přísahy a poslání, takže se nic nemění na tom, že jako Strážce Mrtvých jí musí dopřát klid tak či onak. Harpunáři by zase měli strážit živé...aby se neměnili v mrtvé.
A to znamená jí najít. Pokud to znamená, že Hrobaři a Harpunáři (ti vycvičení pro boj s nemrtvými) budou muset obrátit město naruby, dokud ji nenajdou, pak se tak stane. A pokud nepomohou ani dobrodruzi, ani vlastní síly, možná nezbyde, než hledat...neortodoxní řešení.
Což nás přivádí k upírovi.
Asi zkusím Jezuse kontaktovat zítra na Discordu a mohli bychom si rozhovor odehrát tam...a pak se uvidí, jestli to ještě stihne vnést do hry nějaký zvrat.
-
tochalius
- Příspěvky: 993
- Registrován: 29. 11. 2022, 15:55
- Bydliště: Praha
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
Nemluvím s nikým a o ničem, sbalím si jen to nejnutnější a odjedu z města. Zvrat v událostech mi vlil novou krev do žil, vpřed mě žene jediná touha: pomsta. Tohle město mě zavrhlo, já na něj ale nehodlám zapomenout. Král, Boskel, Arberg s tou svou seveřankou, všichni do jednoho poznají, co to znamená zavrhnout Hadika Hurzola. Mířím přímo na sever, do hor, a i kdyby to mělo trvat měsíce, nepolevím, dokud nevypátrám barbarské nájezdníky, kterých jsem se ještě nedávno tak obával. Vetřu se do přízně jejich náčelníků, vychválím bohatství mořenských paláců, zdůrazním, že jako dlouholetý králův pobočník znám každou slabinu městských hradeb a každou tajnou chodbu, přeháním. Chci je vyburcovat k tažení na město. Jestli Mořen vyplení a obyvatele prodají do otroctví, nebo z města udělají základ nové, tisícileté říše, to už je na nich. V každém případě jim v tom budu všemi svými schopnostmi pomáhat. Mořenští si ještě vzpomenou, kdo je to Hadik Hurzol!1) zda v té poslední hodině, kterou ve městě máš, než odjedeš, chceš ještě něco udělat, někomu něco vzkázat a pod ... nebo zda si sebereš saky paky a mizíš co nejrychleji
2) kterým směrem se vydáš ... podle toho, bych ti případně odehrál ještě jeden další post, ve kterém by ses dozvěděl, co přesně Hadika za hranicemi města čekalo. Nabízí se tři směry - na západ, na východ nebo na sever.
A já děkuju tobě za vedení, bylo to super, moc jsem se tím bavil.Chci ti hrozně poděkovat za účast na tomhle experimentu, věci, které Hadik dělal, byly super a vnášely do hry spoustu (i pro mne) nečekaného.
-
Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15653
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
Ještě musím vypíchnout tohle epilogové prohození obvyklých rolí, to mně udělalo strašnou radost. :)Téhož dne večer
Po pár dnech absolutního vypětí mluvíš se svým manželem. Přistihneš se, že tentokrát ty jemu říkáš, co všechno se událo a ty se s ním radíš, jak postupovat dál - jako by se vaše role vyměnili, tys najednou byla ten, kdo se událostí přímo účastní ... a on byl tím, kdo všechno sleduje z klidu, z povzdálí a tu a tam pronese pár slov, které ti pomohou si uspořádat myšlenky.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19011
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
pondělí, 15. pátence, večer
Přesunul ses co nejbliž, aby ti tvůj systém rychlých poslů předal zprávu.
Vila byla dobyta za cenu relativně malých ztrát. Strigy neměly śanci a mravenci sice kladli chvíli odpor, ale podařilo se je vyštípat, padlo asi deset opičáků.
K večeru se opičáci stáhnou a podají plný report.
Co se mravenců týká, jejích kolonie a hnízdo jej nejspíš někde na sever od villy, mají tam spousty vyvrtaných chodbiček, které vytváří spletitou síť tunelů. Jeden z nich ústil až do vily, opičákům se podařilo ho zavalit. Vila je tedy pod kontrolou tvého národa - prozatím.
Ve ville stále nebyli žádní dvojnožci, natož pak náčelník, který nenáčelníkuje. Do jejich velké kamenno stromové osady je to pro opičáky jen jeden den cesty ... a bylo viděno několik obchodníků, kteří vyráželi na stezku na východ, viděli tvé opičáky a vrátili se do města. Dvojnožci tedy nepochybně o tomto tvém tahu už ví.
úterý, 16. pátence,
Tvé předsunuté jednotky se vrátily do villy. Lidé z kamenného města zatím na tvůj útok nezareagovali a mravencům se nepodařilo prohrabat zavalený tunel. Vila je bezpečně ve tvých rukou.
Mořenská kampaň se chýlí ke konci. Zda a jak zareaguje město Mořen na tento tvůj smělý tah, to už bude součástí jiného příběhu. Naše družina dobrodruhů se ovšem vydá brzy na svou poslední výpravu a pokusí se zničit Mořskou příšeru k zátoce.
Jako jednomu z mála ti ještě neuzavírám hru, většina ostatních NPC má už své příbě uzavřené a družina se vdává na své poslední dobrodružství. Jedna z variant, kterou zvažují, je povede právě kolem vily a tvých předsunutých jednotek, proto bych tě požádal o poslední odehrávku, ve které nastíníš své kroky na nejbližší týden či dva.
Ať uź se tví opičáci s družinou potkají nebo ne, hrozně ti děkuji za účast na tomhle experimentu. Vím, že Zanarook to měl těžké, protože byl trochu stanou, přesto musím říct, že některá tvá rozhodnutí, zejména kolem kupecké stezky, snad zamotala hlavu ostatním hráčům i dobrodruhům a mě naše konverzace kolem Zanarooka hodně bavily.
Díky tedy za hru a těším se na nástřel poslední odehrávky.
Přesunul ses co nejbliž, aby ti tvůj systém rychlých poslů předal zprávu.
Vila byla dobyta za cenu relativně malých ztrát. Strigy neměly śanci a mravenci sice kladli chvíli odpor, ale podařilo se je vyštípat, padlo asi deset opičáků.
K večeru se opičáci stáhnou a podají plný report.
Co se mravenců týká, jejích kolonie a hnízdo jej nejspíš někde na sever od villy, mají tam spousty vyvrtaných chodbiček, které vytváří spletitou síť tunelů. Jeden z nich ústil až do vily, opičákům se podařilo ho zavalit. Vila je tedy pod kontrolou tvého národa - prozatím.
Ve ville stále nebyli žádní dvojnožci, natož pak náčelník, který nenáčelníkuje. Do jejich velké kamenno stromové osady je to pro opičáky jen jeden den cesty ... a bylo viděno několik obchodníků, kteří vyráželi na stezku na východ, viděli tvé opičáky a vrátili se do města. Dvojnožci tedy nepochybně o tomto tvém tahu už ví.
úterý, 16. pátence,
Tvé předsunuté jednotky se vrátily do villy. Lidé z kamenného města zatím na tvůj útok nezareagovali a mravencům se nepodařilo prohrabat zavalený tunel. Vila je bezpečně ve tvých rukou.
Mořenská kampaň se chýlí ke konci. Zda a jak zareaguje město Mořen na tento tvůj smělý tah, to už bude součástí jiného příběhu. Naše družina dobrodruhů se ovšem vydá brzy na svou poslední výpravu a pokusí se zničit Mořskou příšeru k zátoce.
Jako jednomu z mála ti ještě neuzavírám hru, většina ostatních NPC má už své příbě uzavřené a družina se vdává na své poslední dobrodružství. Jedna z variant, kterou zvažují, je povede právě kolem vily a tvých předsunutých jednotek, proto bych tě požádal o poslední odehrávku, ve které nastíníš své kroky na nejbližší týden či dva.
Ať uź se tví opičáci s družinou potkají nebo ne, hrozně ti děkuji za účast na tomhle experimentu. Vím, že Zanarook to měl těžké, protože byl trochu stanou, přesto musím říct, že některá tvá rozhodnutí, zejména kolem kupecké stezky, snad zamotala hlavu ostatním hráčům i dobrodruhům a mě naše konverzace kolem Zanarooka hodně bavily.
Díky tedy za hru a těším se na nástřel poslední odehrávky.
-
Passingby
- Příspěvky: 2444
- Registrován: 13. 10. 2021, 16:41
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
Některé ty akce asi už nebudou mít vzhledem k ukončení hry smysl, ale radši je píšu, ať máš nějaký manévrovací prostor, kdybys potřeboval. Snad to není na závěr moc dlouhý 
Uplyne dost času na to, aby ostatní opičáci v táboře začali být nervózní a pokukovat do větví, jestli je Náčelník v pořádku. Když konečně sleze dolů, dá si zavolat všechny opičáky v tábořišti a v dlouhé a zamyšlené promluvě jim popíše svoje plány.
jsem stejně neměl moc náladu, takže mi to tak plus mínus vyhovovalo. A jestli tyhle vzdálené a okrajové události pomohly ten svět trochu podkreslit a družina se při výpravách do našeho lesa bavila, tak je to ideální výsledek. Mě to vymýšlení taky bavilo 
A co jsem tak zběžně nakouknul na konce ostatních, určitě bych byl jako Pieta taky rád, kdyby se ti podařilo sepsat něco stručného k družině a ideálně i nějaké hrubé shrnutí celé kampaně, ať se v tom můžeme líp zorientovat, až to budeme číst (klidně i se spoilery, asi nebudu mít trpělivost číst to úplně všechno). Nebo aspoň nějaký stručný index pro celé vlákno (nevím, podle IRL sezení nebo událostí?). Jsem zvědavý, jak to vypadalo z druhé strany, a jak se to v tom Mořenu mlelo všechno dohromady.
Když si velký náčelník Zanarook vyslechne hlášení a dozví se, že villa byla prázdná, zadumaně propustí opičáky i šamanku a vyleze si do koruny nejvyššího stromu u tábořiště, rozloží se ve větvích, hledí na vrcholky stromů kolem a na širé pláně táhnoucí se k obzoru, za kterými spíš tuší než vidí ten podivný strom lysých dvounožců, co se obalují propletenými vlákny a nezničitelným železem, a který zná jenom z vyprávění svých zvědů. To mu Tichá Prozřetelnost musí ukazovat cestu – dává mu znamení, jak se jeho kmen může naučit vedle Dvojnožců žít. Stárne, a i když síly má pořád ještě dost, události posledních týdnů mu ukázaly, že by bylo jen otázkou času, kdy se jim jeho kmen už nebude schopný bránit. Vyslanci mu řekli, že jeho jediný syn je mrtvý, jeho dětmi se tak stal celý jeho kmen. Jeho opičáci teď mají možnost usídlit se na místě, kde náčelníkoval náčelník Dvounožců, který nenáčelníkoval a snad tak budou mít k Dvojnožcům blíž a podaří se jim konečně se s nimi domluvit. A třeba Dvojnožce i přesvědčí, aby jim vydali zlotřilého muže, který náčelníkova syna nechal pro svoje potěšení zabít. A nebo si ho mezi nimi najdou sami.MarkyParky píše: ↑16. 10. 2025, 19:35 Ve ville stále nebyli žádní dvojnožci, natož pak náčelník, který nenáčelníkuje. Do jejich velké kamenno stromové osady je to pro opičáky jen jeden den cesty ... a bylo viděno několik obchodníků, kteří vyráželi na stezku na východ, viděli tvé opičáky a vrátili se do města. Dvojnožci tedy nepochybně o tomto tvém tahu už ví.
Tvé předsunuté jednotky se vrátily do villy. Lidé z kamenného města zatím na tvůj útok nezareagovali a mravencům se nepodařilo prohrabat zavalený tunel. Vila je bezpečně ve tvých rukou.
Uplyne dost času na to, aby ostatní opičáci v táboře začali být nervózní a pokukovat do větví, jestli je Náčelník v pořádku. Když konečně sleze dolů, dá si zavolat všechny opičáky v tábořišti a v dlouhé a zamyšlené promluvě jim popíše svoje plány.
- villa od tohoto okamžiku patří nám jako kompenzace za mrtvého synátora-vyslance
- villu obsadíme, zajistíme ji proti mravencům (už hotovo) a zřídíme si z ní únikové cesty (nějaké liány apod., co můžeme shodit z útesu, aby se nám snáz šplhalo dolů apod.)
- v její blízkosti zřídíme místo (někde dole u cesty), kde se budeme moct setkávat a jednat s lidmi – přímo do villy je nepustíme
- i když náčelník věří, že s lidmi bude možné se domluvit, villa je od našeho lesa daleko a na pro nás ne moc výhodném místě, takže se ji sice v případě nebezpečí budeme nějakou dobu snažit udržet, ale když by to nemělo perspektivu a hrozily by velké ztráty, raději ji opustíme a vrátíme se do lesa
- aby byla pro družinu případně příležitost pro nějaké zajímavé setkání, následující týden až dva strávím ve ville (když nebudou problémy, stáhl bych se potom zase zpátky do lesa k baobabu); mj. i proto, abych popřemýšlel o budoucnosti, podíval se, jak zde lidé žili, radil se mezitím s šamankou atd.
- primárně se teď budeme věnovat opevňování a opravám villy a souběžně s tím pomalu i stavbě prostoru pro setkávání s lidmi dole pod villou
- běžně vypadající karavany asi budeme ignorovat, ale příp. menším skupinkám, které by se k nám přiblížily, by vyrazila vstříc malá družina s šamankou (pokud by to vypadalo na nějakou armádu nebo něco podobného, tak bychom asi nechali villu villou a zdrhli bychom; program pro komunikaci kdyžtak upřesním, kdybys chtěl)
- při zběžném kouknutí na ostatní konce jsem zahlídl, že někdo si zachránil krk odchodem do vyhnanství – kdyby to náhodou byl onen "zlotřilý muž," nabízí se možnost, že by se nám dostal do pracek a že by šamanka byla schopná z něj vydolovat, že to on může za smrt synátora
, ale tohle nechávám na tobě (přece jenom, to by musel mít fakt velkou smůlu nebo hodně blbou intuici, aby se vydal zrovna naším směrem) - obecně je teď z náčelníka (aspoň na nějakou dobu) "opatrný romantický optimista," ale je otázka, jak to odpovídá realitě kolem
- pro správu villy jako kontaktního místa náčelník ustanoví podnáčelníka a i když se po nějaké době i s částí družiny stáhne k Baobabu, šamanku zde zatím nechá, než se opičáci aspoň trochu nenaučí lidskou řeč
Jo, přišlo mi, že jsem odříznutý až moc. Ale zase na druhou stranu, na odehrávání nějakých PvP propletenců se třemi nebo kolika posty za denMarkyParky píše: ↑16. 10. 2025, 19:35 Ať uź se tví opičáci s družinou potkají nebo ne, hrozně ti děkuji za účast na tomhle experimentu. Vím, že Zanarook to měl těžké, protože byl trochu stanou, přesto musím říct, že některá tvá rozhodnutí, zejména kolem kupecké stezky, snad zamotala hlavu ostatním hráčům i dobrodruhům a mě naše konverzace kolem Zanarooka hodně bavily.
Díky tedy za hru a těším se na nástřel poslední odehrávky.
jsem stejně neměl moc náladu, takže mi to tak plus mínus vyhovovalo. A jestli tyhle vzdálené a okrajové události pomohly ten svět trochu podkreslit a družina se při výpravách do našeho lesa bavila, tak je to ideální výsledek. Mě to vymýšlení taky bavilo A co jsem tak zběžně nakouknul na konce ostatních, určitě bych byl jako Pieta taky rád, kdyby se ti podařilo sepsat něco stručného k družině a ideálně i nějaké hrubé shrnutí celé kampaně, ať se v tom můžeme líp zorientovat, až to budeme číst (klidně i se spoilery, asi nebudu mít trpělivost číst to úplně všechno). Nebo aspoň nějaký stručný index pro celé vlákno (nevím, podle IRL sezení nebo událostí?). Jsem zvědavý, jak to vypadalo z druhé strany, a jak se to v tom Mořenu mlelo všechno dohromady.
Verify you are a human.
It's just an overreaction. In a few months, nobody will remember the drama.
It's just an overreaction. In a few months, nobody will remember the drama.
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19011
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Spoiler
čtvrtek, 18. pátence
V Orlenu máš vše pod kontrolou.
Starostu a jeho rodinu se podařilo zlomit, prozradil ti dokonce, ve které chatrči se skrývá skupina dobrodruhů, které si najal. Jsou to jiní dobrodruzi než ti, kteří ti vtrhli do dungeonu. Jsou podle všeho vyděšení stavem ve vesnici, skoro nevylézají a podle všeho řeší, jestli vůbec má smysl se tu o něco snažit nebo budou mít dost problémů se z Orlenu dostat živí.
V poledne před otevřením chrámu se pak stane jedna překvapivá věc. Do Orlenu dorazila zvláštní skupina.
Asasín a šest drsňáků s rybím tetováním ti přivedli asi 10 zajatců. Nabízí je na prodej, jako otroky, se kterými si můžeš udělat, co chceš (= zkultistovat). Mluví s tebou jménem pána Mořenského podsvětí, Tura Haudhiona. Vzhledem k tomu, že jde o první navázání spolupráce, cena je obstojná.
Chlapi vypadají, že to jsou bývalí námořníci, ale museli relativně nedávno projít nějakou drsnou bitvou, mají spoustu čestvých jizev, některé ne úplně dobře zhojené po náročné cestě džunglí.
Máš příležitost se jich pozeptat (pod hypnózou), jestli něco neví o Boskelovi. Nesou špatné zprávy - to právě oni bojovali po boku lidí Statečného Boskela proti Tur Haudhionovi v Mořenském podsvětí, bitvu prohráli, a byl to strašný masakr. Boskelovi "Zelené šátky" (tak říká jejich jednotce) prý byli naprosto neschopní v boji a Haudhionovi asasíni a drsňáci je roznesli. Svobodné pašeráky, jako jsou oni, si Tur Haudhion buďto podmanil, nebo je - poté co nabrali trochu sil - poslal tobě, jako první ochod, který s tebou chce uzavřít.
Ať se ohledně nich rozhodneš jak chceš, tvůj nový chrám je dokončený. Máš tak nový domov, nové obětiště - a možná i lepší, než staré zatuchlé podzemní jeskyně, ze kterého jsi musela vodu nechávat čerpat zombiemi. I tvůj kult je silnější, než byl dřív. Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré, možná jsi potřebovala právě takové dobrodruhy, aby tě rozhýbali a přiměli tě udělat radikální kroky, které přináší tolik ovoce.
Naše Mořenská kampaň ve skutečnosti končí. Na příštím sezením se dobrodruzi vydávají finálně vyřešit Mořskou příšeru. Může a nemusí se stát, že jejich cesta povede přes Orlen, ale spíš si myslím, že ne. Nechávám tedy na tobě, zda si chceš napsat několik posledních slov a rozhodnutí nebo dostavěním chrámu příběh Exhpyhticy završíme.
Moc děkuju za účast na tomhle experimentu. Vím, že Exphyltica to měla trochu těžší tím, že byla stranou + že do kontaktu s dobrodruhy přišla jen jednou, ale to, jak se podařilo, že jsi mohl dynamicky zareagovat na jejich postup a upravit taktiku byl pro mě naprosto skvělý moment. A i když ty sám jsi to vnímat nemohl, tvoje rekrutování v Mořenských ulicích myslím zamotalo hlavu nejednomu jinému NPC i dobrodruhům.
V Orlenu máš vše pod kontrolou.
Starostu a jeho rodinu se podařilo zlomit, prozradil ti dokonce, ve které chatrči se skrývá skupina dobrodruhů, které si najal. Jsou to jiní dobrodruzi než ti, kteří ti vtrhli do dungeonu. Jsou podle všeho vyděšení stavem ve vesnici, skoro nevylézají a podle všeho řeší, jestli vůbec má smysl se tu o něco snažit nebo budou mít dost problémů se z Orlenu dostat živí.
V poledne před otevřením chrámu se pak stane jedna překvapivá věc. Do Orlenu dorazila zvláštní skupina.
Asasín a šest drsňáků s rybím tetováním ti přivedli asi 10 zajatců. Nabízí je na prodej, jako otroky, se kterými si můžeš udělat, co chceš (= zkultistovat). Mluví s tebou jménem pána Mořenského podsvětí, Tura Haudhiona. Vzhledem k tomu, že jde o první navázání spolupráce, cena je obstojná.
Chlapi vypadají, že to jsou bývalí námořníci, ale museli relativně nedávno projít nějakou drsnou bitvou, mají spoustu čestvých jizev, některé ne úplně dobře zhojené po náročné cestě džunglí.
Máš příležitost se jich pozeptat (pod hypnózou), jestli něco neví o Boskelovi. Nesou špatné zprávy - to právě oni bojovali po boku lidí Statečného Boskela proti Tur Haudhionovi v Mořenském podsvětí, bitvu prohráli, a byl to strašný masakr. Boskelovi "Zelené šátky" (tak říká jejich jednotce) prý byli naprosto neschopní v boji a Haudhionovi asasíni a drsňáci je roznesli. Svobodné pašeráky, jako jsou oni, si Tur Haudhion buďto podmanil, nebo je - poté co nabrali trochu sil - poslal tobě, jako první ochod, který s tebou chce uzavřít.
Ať se ohledně nich rozhodneš jak chceš, tvůj nový chrám je dokončený. Máš tak nový domov, nové obětiště - a možná i lepší, než staré zatuchlé podzemní jeskyně, ze kterého jsi musela vodu nechávat čerpat zombiemi. I tvůj kult je silnější, než byl dřív. Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré, možná jsi potřebovala právě takové dobrodruhy, aby tě rozhýbali a přiměli tě udělat radikální kroky, které přináší tolik ovoce.
Naše Mořenská kampaň ve skutečnosti končí. Na příštím sezením se dobrodruzi vydávají finálně vyřešit Mořskou příšeru. Může a nemusí se stát, že jejich cesta povede přes Orlen, ale spíš si myslím, že ne. Nechávám tedy na tobě, zda si chceš napsat několik posledních slov a rozhodnutí nebo dostavěním chrámu příběh Exhpyhticy završíme.
Moc děkuju za účast na tomhle experimentu. Vím, že Exphyltica to měla trochu těžší tím, že byla stranou + že do kontaktu s dobrodruhy přišla jen jednou, ale to, jak se podařilo, že jsi mohl dynamicky zareagovat na jejich postup a upravit taktiku byl pro mě naprosto skvělý moment. A i když ty sám jsi to vnímat nemohl, tvoje rekrutování v Mořenských ulicích myslím zamotalo hlavu nejednomu jinému NPC i dobrodruhům.
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19011
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Pro všechny hráče NPC!
Vážení spoluhráči, už jsem vám to všem postupně individuálně napsal, ale teď mají už úplně všichni z řad NPC dohráno a můžu to napsat i veřejně.
Mořenská kampaň končí
Dobrodruzi půjdou na svou poslední výpravu, ve které se pokusí dokončit svůj hlavní quest - zlikvidovat příšeru z Mořenské zátoky.
Moc vám všem ještě jednou děkuji za účast, ta rovina NPCček, která mají svou vlastní agendu a hrají za ně živí hráči opravdu vnesla do hry život a nepředvídatelnost, jakou bych sám jako GM nikdy nedokázal.
Je mi jasné, že mnoho z vás dělalo svá rozhodnutí na základě neúplných, zkreslených či někdy i záměrně lživých informací od ostatních hráčů i hrdinů ... A chcete se tedy konečně dozvědět, jak to bylo do opravdy a co na vás ostatní přichystali + jak moc se mě dařilo či nedařilo vám vzájemně informace zprostředkovat. Zejména u toho posledního buďte prosím shovívaví - občas to byl neskutečný chaos, dost jsem se v průběhu teprve učil, jak vůbec takovou aktivitu vést, jak si udržovat poznámky, tempo hry se měnilo od dlouhých týdnů nečinosti, po hektické dny, kdy jsem si s někým psal skoro nonstop. A občas jsem taky některé informace s některými hráči řešil po jiných kanálech - přímé PMky, discord nebo někde na živo - a ty samozřejmě už zalogované nemám a budou chybět.
Každopádně od této chvíle si můžete pročítat spoilerová vlákna ostatních hráčů + zápisy dobrodruhů, které najdete tady.
Kdyby vám náhodou ta stránka se zápisy blbnula a vracela "Opravdu stáhnout index.php?", tak chvíli vyčkejte a zkuste to znovu. Nějak mi začal blbnout hosting a nevím, proč tohle dělá, ale je to vždy jen pár minut.
Zároveň taky děkuju za jakoukoliv zpětnou vazbu, sdílení zážitků, vzájemné debaty, hodnocení a pod ... (byť něco už jsem dostal PMkami od hráčů, co skončili dřív) a hlavně ještě jednou děkuju za to, že jste do toho šli a ten rok a půl to vydrželi.
Vážení spoluhráči, už jsem vám to všem postupně individuálně napsal, ale teď mají už úplně všichni z řad NPC dohráno a můžu to napsat i veřejně.
Mořenská kampaň končí
Dobrodruzi půjdou na svou poslední výpravu, ve které se pokusí dokončit svůj hlavní quest - zlikvidovat příšeru z Mořenské zátoky.
Moc vám všem ještě jednou děkuji za účast, ta rovina NPCček, která mají svou vlastní agendu a hrají za ně živí hráči opravdu vnesla do hry život a nepředvídatelnost, jakou bych sám jako GM nikdy nedokázal.
Je mi jasné, že mnoho z vás dělalo svá rozhodnutí na základě neúplných, zkreslených či někdy i záměrně lživých informací od ostatních hráčů i hrdinů ... A chcete se tedy konečně dozvědět, jak to bylo do opravdy a co na vás ostatní přichystali + jak moc se mě dařilo či nedařilo vám vzájemně informace zprostředkovat. Zejména u toho posledního buďte prosím shovívaví - občas to byl neskutečný chaos, dost jsem se v průběhu teprve učil, jak vůbec takovou aktivitu vést, jak si udržovat poznámky, tempo hry se měnilo od dlouhých týdnů nečinosti, po hektické dny, kdy jsem si s někým psal skoro nonstop. A občas jsem taky některé informace s některými hráči řešil po jiných kanálech - přímé PMky, discord nebo někde na živo - a ty samozřejmě už zalogované nemám a budou chybět.
Každopádně od této chvíle si můžete pročítat spoilerová vlákna ostatních hráčů + zápisy dobrodruhů, které najdete tady.
Kdyby vám náhodou ta stránka se zápisy blbnula a vracela "Opravdu stáhnout index.php?", tak chvíli vyčkejte a zkuste to znovu. Nějak mi začal blbnout hosting a nevím, proč tohle dělá, ale je to vždy jen pár minut.
Zároveň taky děkuju za jakoukoliv zpětnou vazbu, sdílení zážitků, vzájemné debaty, hodnocení a pod ... (byť něco už jsem dostal PMkami od hráčů, co skončili dřív) a hlavně ještě jednou děkuju za to, že jste do toho šli a ten rok a půl to vydrželi.
Naposledy upravil(a) MarkyParky dne 18. 10. 2025, 22:32, celkem upraveno 3 x.
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19011
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19011
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Když moje Mořenská skupina zjistila, kde se ukrývá třetí Hadikova mantikora, prohásili, že tyhle questy už jsou pod jejich vysokou úroveň a že je přenechají k vyřešení nějaké jiné skupině.
Na Slezině se jedna taková skupina připlula do Mořenu na jedné z prvních lodí vypravených v noci, a jak to dopadlo si můžete přečíst díky Vitusově zápisu.
Na Slezině se jedna taková skupina připlula do Mořenu na jedné z prvních lodí vypravených v noci, a jak to dopadlo si můžete přečíst díky Vitusově zápisu.
-
Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15653
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Re: [Hraní NPC] Okolí Mořenu
Bezva, kdo hrál?
(Pokaždé, když se zmíní Harpunáři nebo Grita, tak si přijdu slavnej. :D )
(Pokaždé, když se zmíní Harpunáři nebo Grita, tak si přijdu slavnej. :D )
Hehehe.A nakonec zpět ve městě Grita radostně souhlasila s nabídkou ohledně mantichory, coby spojence a bez jediného mrknutí nám vyplatila slíbených 500 šekelů.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.