[série článků] Historie RPG

[Markus]

Rozhodl jsem se pustit do série článků, která představí celou historii RPG. Bláhový cíl? To nepochybně! Tak pojďme na to. Historie RPG her, od jejich počátků až do dneška. Vyprávěná článek po článku, nakladatelství po nakladatelství, hru po hře, příručku po příručce. Bude to na dlouho. Uvidíme, jak daleko se dostaneme.

Historie RPG 001: TSR a D&D aneb od hrstky wargamerů v garáži po multimilionový byznys (prehistorie–1979)
Historie RPG 002: Fanouškovská scéna D&D a vynález roleplayingu (1974–~1979)
Historie RPG 003: Flying Buffalo a Tunnels & Trolls: Proč tak vážně, vážení? (1975–1985 a dodnes)
Historie RPG 004: Judges Guild aneb jak RPG hry vylezly z dungeonu (1976–1983 a dodnes)
Historie RPG 005: Kalifornští šermíři, mišmašový sranda bizár a Arduin (1977–1988 a dodnes)
Historie RPG 006: Game Designer’s Workshop aneb jak Traveller udělal díru do vesmíru (1975–1981)
Historie RPG 007: Fantasy Games Unlimited – slepé uličky a zrození historického realismu (1976–1980 a dodnes)
Historie RPG 008: Metagaming Concepts a The Fantasy Trip aneb o nejasné linii mezi wargamingem a RPG průmyslem (1976–1982)
Historie RPG 009: Chaosium a jeho RuneQuest – o hledání příběhovosti ve wargames a později RPG hrách (1975–1981)


Jiné zajímavé odkazy:
Stará diskuze o historii RPG a významných hrách

[Markus]

Jedna osmdesátková kuriozita, někdy mylně uváděná jako první britské RPG. (Je druhé.) Za pozornost stojí hlavně magneťáková kazeta v krabici, obsahující sólové dobrodružství.




Dragonroar (1985)

Dragonroar je jedna z prvních britských RPG her, které byly dostupné v široké distribuci (na pozici úplně první britské RPG ji předběhli nízkonákladoví Golden Heroes, 1982, a jejich druhá edice, 1984). Jde o klasická fantasy dobrodružství, byť v lehce absurdním světě nazvaném „Home“, který je kromě tradičních trop obýván i takovými tvory, jako jsou inteligentní váleční ježci s obouručními sekerami nebo zabijáčtí tučňáci se zbraněmi připevněnými na zobácích. Hra se soustředí na začínající hráče, přibližuje jim médium her na hrdiny a zaměřuje se především na souboje.

Pravidla jsou jednoduchá. Hráči si vybírají jen mezi dvěma povoláními – válečníkem a čarodějem – a postavy jsou definované pěti charakteristikami (síla, rychlost, vůle, znalosti a výdrž). V průběhu hry získávají hráči „body cti“, za které si zlepšují číselné hodnoty postavy, její počet životů apod. Hra nemá pravidla pro nic jiného než pro souboje, hrané s figurkami na bitevním plánu – cokoli jiného je doménou volného popisování.

Pravidla hry vyšla jako krabicová sada obsahující knihu se samotnými pravidly, různé vložené listy s pomůckami (karty postav a nestvůr, bojové plánky), kostky a magnetofonovou kazetu – jedna její strana seznamuje hráče s pravidly, druhá funguje jako jednoduchý scénář pro jednoho hráče. Žádná další rozšíření pro hru nevznikla. Hra nezískala širší uznání a zůstala spíše zajímavostí na okraji historie RPG.

[Rillae]

Jedna osmdesátková kuriozita, někdy mylně uváděná jako první britské RPG. (Je druhé.)

Ty si slyšel o Maelstrom?

[Markus]

Ne, myslel jsem Golden Heroes, ale pak jsem si vzpomněl ještě na Wargammer (1983) a teď zmiňuješ Maelstrom, takže všemožné zdroje, co zmiňují Dragonroar jako druhou nebo dokonce první britskou RPG hru se evidentně pletou.

[Rillae]

No a pak je tu Bifrost, Heroes, možná i Dragon Warriors,...

[Markus]

Mám tu pár naprostých obskurností od Yaquinto Publications, které nestojí za víc než stručnou noticku, tak jen repost z databáze pro viditelnost:




Pirates and Plunder (1982)

Pirates and Plunder je RPG hra na piráty zasazená do španělských kolonií v pevninské Americe 17. století. Jejím cílem je seznámit s formátem RPG her začínající hráče, a proto je nezvykle koncipovaná jako v zásadě jeden velký tutoriál, při kterém si hráči osvojují jednotlivá pravidla a postupy krok za krokem, zatímco hrají sérii připravených scénářů.

Vyšla v krabicové sadě tvořené třemi sešity o 40 – 50 stranách: základní pravidla Basic Game, složitější pravidla Advanced Game a ukázkové scénáře The Adventures. První scénář učí tvorbu postavy na situaci, v němž hráči představují piráty zajaté španělskými úřady. V dalším scénáři bojují zajatí piráti s ostatními vězni o jídlo a hráči si osvojí základní soubojová pravidla. V dalších kapitolách postupně utečou, najdou loď atd. a osvojí si i pokročilá soubojová pravidla včetně palných zbraní, rozvoj postavy atd.

Pravidla samotná ani ve své době nijak nevyčnívala. Jde o jednoduchý systém základních vlastností, dovedností a vyhodnocování hodem k10, ve kterém je tvorba postav rychlá a vysoce náhodná. Boj probíhá na čtverečkové mapě. Poněkud překvapivě nemá hra žádná pravidla pro mořeplavbu.

Pro hru nevyšel žádný další doplněk.

[Markus]

Další historická kuriozitka.



Man, Myth & Magic (1982)

Man, Myth & Magic je hra zaměřená na hraní v různých historických obdobích Země, od dávného starověku zhruba do roku 400 našeho letopočtu, a to z pohledu tehdejších lidí věřících v magii, báje nebo znovuzrození. Svět je tak plný magie, čar, démonů a nestvůr. Hráči se můžou stat egyptskými zaklínači, britskými druidy, řeckými kupci, vizigótskými barbary, dokonce i hiberijskými leprikóny a v jejich roli čelit záhadám světa.

Jádrem hry je relativně jednoduchý tradiční systém postavený na procentuálních hodech, byť jeho reálná implementace byla už tehdy označována za těžkopádnou. Tvorba postav je velice náhodná: hráči si náhodně určí národnost (Egypťan, Gal, Hebrejec…), povolání (gladiátor, kupec, čaroděj…), pohlaví a především sadu základních atributů, které jsou vyjádřené procentuální hodnotou a slouží jako základ veškerého vyhodnocování. Kromě toho mají postavy i ukazatel Moci, vyjadřující zásobu bodů, které se dají utrácet na zlepšování hodů nebo aktivování kouzel. Získáváním pokladů a úspěchů na dobrodružstvích se Moc postupem hry zlepšuje. Hra pracuje s představou reinkarnace – pokud hráči zemře postava, reinkarnuje se do postavy nové (opět náhodně určené), ale část její předchozí moci se přenese do nového života.

Hra vyšla v podobě krabicové sady tvořené třemi příručkami. Book I – Basic Rules (24 stran) představuje základní pravidla na příkladu scénáře s římskými gladiátory, Book II – Advanced Rules (40 stran) je rozvádí do plnohodnotných pravidel a Book III – The Adventure Book (64 stran) nabízí další připravené scénáře.

Jedná se o jediný titul, který nakladatelství Yaquinto Publications podporovalo vydáváním dalších doplňků. Vyšla pro něj série připravených dobrodružství, která na sebe postupně navazují – první tři scénáře vyšly v základní krabici, dalších šest vyšlo na pokračování samostatně. Poměrně inovativní na svou dobu byla skutečnost, že jsou všechny úzce spjaté do jednoho příběhu, včetně toho, že jednotlivé epizody mají tendenci končit cliffhangerem.

[Markus]

Třetí a poslední hra nakladatelství Yaquinto Publishing. A tohle je skutečně trefa do bizáru.




Timeship (1983)

Timeship je jednoduchá hra, ve které hráči představují sami sebe vydávající se do různých historických epoch Země. Jde o jednu z prvních her zabývajících se cestováním časem a zároveň jedno z prvních minimalistických RPG.

Hra má dva vzájemně nekonzistentní (nebo přinejmenším špatně vysvětlené) systémy tvorby postav a vyhodnocování. Jeden je tradiční, kdy jsou postavy definované sadou osmi procentuálně vyjádřených základních vlastností, které si nakoupí za body, a veškeré vyhodnocování pak probíhá jejich podhazováním. V druhém systému nemají postavy žádné statistiky, hráči akorát používají čtyři metaherní měny, částečně určené náhodně před každým scénářem, jejichž utrácením vykonávají během hry různé akce. Jak přesně spolu tyto přístupy interagují, není jasné, protože vysvětlení různých pravidel je nejasné nebo úplně chybí. Nepomáhá ani text psaný mlhavým, pseudomystickým stylem.

Hra vyšla v krabicové sadě obsahující 48stránkovou příručku, zástěnu, kostky a karty postav. Pravidla jsou popsaná jen na prvních 10 stranách příručky, zbytek zabírají tři připravené scénáře:

Murder at the End of Time: Hráči se setkají s alternativními verzemi Drákuly a Červené karkulky.
Destruction of Gomorrah: Hráči se přenesou do biblické Gomory, kde osvobodí otroky a plánované oběti a deaktivují zařízení, které má zničit město.
Assassinate the Fuhrer: V Berlíně roku 1945 musejí hráči najít Hitlerův bunkr a Führera zabít.

[Markus]

Z ranku historických kuriozit. Na tomhle je zajímavé v zásadě jen to, že to vydal gigant wargamingového průmyslu Avalon Hill, je to špatné... a navzdory tomu to má fanouškovskou komunitu, která to resurektuje. Tak už to bývá.




Powers & Perils (1984)

Powers & Perils je generická dobrodružná fantasy hra, ve které hráči prozkoumávají bájný svět později pojmenovaný „Perilous Lands“. Vydalo ji wargamingové nakladatelství Avalon Hill jako svou teprve druhou RPG hru po úspěšném James Bond 007 (1983) a šlo o propadák.

Hra už ve své době působila zastarale, přejímá herní předpoklady Dungeons and Dragons s minimem jiných vzorů a inovací, nad to ale vrství komplexní, technicistní pravidla plná zkratek, výpočtů a tabulek, které je nutné průběžně konzultovat. Postavy můžou být lidmi, elfy, trpaslíky nebo vílami. Mají deset základních vlastností a celou řadu odvozených statistik, plus desítky dovedností, ovšem ty nemají jednotný způsob fungování a každá používá jiná pravidla. Souboj je překvapivě jednoduchý, magie založená na utrácení bodů many za sesílání konkrétních kouzel rozdělených do škol (Zákon, Chaos, šamanství…).

Pravidla vyšla v podobě základní krabice (1984) tvořené pěti knížečkami a drobnými doplňky. V následujících měsících vyšly ještě referenční tabulky Book of Tables (1984), dobrodružství Tower of the Dead (1984) a popis herního světa Perilous Lands (1985). Další drobné doplňky vyšly v časopise Hero. Hra se však neujala a rychle zanikla.

Původní autor Richard Snider měl rozpracovanou revizi pravidel, kterou nikdy nevydal. Ujala se jí fanouškovská komunita, doplnila ji o nové materiály, změny pravidel a rozšíření a konečně ji vydala elektronicky jako neoficiální, druhou edici Powers & Perils (2021).

[Markus]

Třetí pokus Avalon Hillu prorazit na RPG trh, a opět neúspěšný. Byť to je trochu nepřesná formulace, protože jejich úplně první hra James Bond 007 (1993) byla úspěšná dost. Naopak tahle a Powers & Perils výše zapadly v análech dějin.




Lords of Creation (1983)

Lords of Creation je nevážná multižánrová hra o postavách, které začínají jako běžní lidé, ale v průběhu dobrodružných výprav do různých prostředí (fantasy, sci-fi, moderní špionáž, postapokalypsa apod.) získávají mimořádné schopnosti. Dlouhodobým cílem hry je stát se polobohy a nakonec „pány stvoření“, kteří dokážou vytvářet své vlastní kapesní dimenze a vládnout jim (a v tu chvíli je hráčům doporučeno, aby začali vést vlastní kampaně ve vesmírech stvořených jejich postavami).

Hru pro nakladatelství Avalon Hill vytvořil Tom Moldvay, známý svojí prací na Basic Dungeons & Dragons (1981). Vytvořil pro ni vlastní pravidla, která kombinují klasický postup po úrovních (celkem je jich ve hře 10, přičemž ta poslední reprezentuje polobohy) s procentuálním dovednostním systémem. V souladu s dobovými zvyklostmi nemají dovednosti jednotné vyhodnocování a každá je de facto vlastním subsystémem. Kromě nich postavy získávají i speciální schopnosti rozdělené do tří kategorií na magické, fyzické a futuristické, přičemž vypravěč může jednotlivé kategorie „zapínat“ a „vypínat“ podle toho, které v aktuálním žánrovém prostředí fungují. Postup v dovednostech a schopnostech je odstupňovaný a postavy, které se na danou skupinu rozhodnou zaměřit, si je odemykají vždy v pevně daném pořadí, což limituje variabilitu postav.

Pravidla vyšla v podobě základní krabice (1983) obsahující 64stránkovou příručku, 64stránkový bestiář a kostky. Jedinými doplňky je trojice publikovaných dobrodružství, celkově se totiž hra neujala a byla brzy opuštěna.

Jako další hru Avalon Hill koupil licenci na RuneQuest (protože pochopil, že vývoj mu moc nejde) a vydal jeho třetí edici (1984), což už byl docela big deal, ale o tom jinde.

[Markus]

Bizarní hra, speciálně pro Jersona.

A zároveň důkaz, že když se chce (a máte bohaté rodiče), všechno jde!




World Action and Adventure (1985)

World Action and Adventure je univerzální hra, která se snaží simulovat reálný život a dobrodružství na Zemi v kterékoli její éře – pokud to někdy na Zemi existovalo, hra se tomu (údajně) věnuje. Hráče označuje jako „herce“, vypravěči říká „průvodce akcí“. Jako titul je spíš historickou kuriozitou, amatérským projektem – autor Gregory L. Kinney byl toho času vysokoškolský student a práci na knize si nechal uznat jako kredity hned do několika předmětů. Na playtestování se podíleli mimo jiné jeho prarodiče. A hru – v podobě luxusních tří svazků v pevné vazbě – vydalo rodinné nakladatelství, které právě za tím účelem založila jeho matka.

V jádru jde o univerzální dovednostní systém používající kostky různých tvarů od k4 po k20, kdy většina vyhodnocování probíhá porovnáním hodu s konkrétní tabulkou šitou na míru dané situaci. Především se hra ale pokouší o „reálnou“ simulaci ohromného množství aspektů lidského života za pomoci unikátních, vzájemně nepříliš propojených pravidel, subsystémů a stovek vyhodnocovacích tabulek pro každou myslitelnou situaci. Zároveň má tendenci tvořit obsáhlé katalogy různých věcí a jevů. Věnuje se namátkově například těmto tématům: průměrný věk dožití podle historické éry, seznam zvířat, seznam druhů firem, minimální počet hodin spánku, subsystém pro vyhodnocení výsledků soudního řízení, „kompletní“ seznam víceméně všech pozemských chorob (obsahuje 64 položek), sada tabulek pro vyhodnocení významných událostí v průběhu jednoho roku života, se speciální podtabulkou pro okamžiky, kdy se postava ztrapní (následky závisí na prostředí: jestli je na večírku, u kamaráda, ve společnosti mnoha lidí, nebo rovnou stovek…). A mnoho, mnoho dalšího.

Hra vyšla jako série tří knížek v pevné vazbě. Základní příručka se jmenuje World Action and Adventure Official Guide (1985), dostupná byla jednak samostatně, jednak v krabicové sadě World Action and Adventure Official Game Set (1985). Spolu s ní vyšly dva doplňky: kniha Actor's Book of Characters (1985) přináší na bezmála sto stranách soupis více než tisíce lidských profesí napříč historií a pravidla pro tvorbu takových postav, zatímco kniha Book of Animals & Geography (1985) je „bestiář“ pozemských tvorů a zároveň geografický průvodce planetou Zemí.

[Jerson]

Máš pravdu, pro mě je skutečně bizardní. Proto seznamům existujících věcí nic nemám, ale systém zní jako GURPS².

[smrq]

Ach bože, tři svazky, 64 nemocí, encyklopedie všeho.
Ale jako zbraň by to určitě šlo použít.

[Markus]

Tohle je spíš pro historickou úplnost. Probírání se ranými hrami.




The Complete Warlock (1978)

The Complete Warlock je klasická dobrodružná hra v roli fantasy hrdinů, kteří prozkoumávají dungeony a jiná dobrodružná místa plná nestvůr a pokladů. Jde o variantu původních Dungeons & Dragons (1974), která se vyvinula v komunitě hráčů na Kalifornském technologickém institutu už někdy v roce 1975, ale veřejně byla publikována až po dalších třech letech hraní a dolaďování v roce 1978. Hra není zcela samostatná – přestože popisuje vlastní sadu pravidel, zároveň vyžaduje mít po ruce i původní D&D, být obeznámen s jejich základními principy (například jak se prozkoumává dungeon) a přebírat z nich některé materiály, především popisy nestvůr a magických předmětů. V tomto ohledu jde spíš o publikovanou sadu domácích úprav.

Postavy jsou klasicky definované základními vlastnostmi (k obvyklým šesti základním přibyly dvě nové: mrštnost a velikost) a povolání (bojovník, klerik, kouzelník, iluzionista, trpaslík, elf, půlčík, zloděj, hraničář, paladin), přičemž povolání je možné kombinovat. Výrazně přepracované je především povolání zloděje – postavě se teprve postupem po úrovních odemykají „sloty“ na speciální schopnosti, které si hráč vybírá z početného seznamu (např. bodnutí do zad, odemykání zámků, skrývání ve stínech atd.) v podobném duchu, jako když kouzelník získává nová kouzla.

Většina pozornosti je věnována přepracování soubojového a magického systému. Souboj je vysoce komplikovaný, založený na tabulce, která na základě procentuálního hodu porovnává útočníkovu zbraň s obráncovou zbrojí, to vše upraveno o úroveň postavy a případné bonusy nebo postihy za magii a speciální schopnosti. Hra používá kritické neúspěchy a kritické zásahy, zohledňující typ zbraně a přesné místo zásahu. Magie je založená na utrácení „bodů kouzel“, přičemž hra do tohoto systému konvertuje tradiční kouzla a přidává spoustu nových.

[Markus]

Tohle vydalo TSR a designovali to Zeb Cook a Warren Spector.




Bullwinkle and Rocky Role Playing Party Game (1988)

Bullwinkle and Rocky Role Playing Party Game je humorná vyprávěcí party hra od nakladatelství TSR na motivy dětského kresleného seriálu The Adventures of Rocky and Bullwinkle and Friends, vzniklého v letech 1959 až 1964. Úkolem hráčů je kolektivně vyprávět krátké příběhy o jednotlivých postavách z předlohového seriálu, který byl koncipovaný jako kabaret – každou epizodu tvořilo několik samostatných příběhů, vždy s těmi stejnými postavami a stejnými motivy. A tak nikdy nechybí příběh o losu Bullwinklovi a létající veverce Rockym, kteří hatí plány špionům Borisovi a Nataše; jiný příběh o kanadském jízdním policistovi Dudleym Do-Rightovi, který vždy dopadá padoucha Snidelyho Whiplashe, a tak dále.

Hra vyšla v krabici plné všelijakých doplňků a serepetiček, od vyhodnocovací točicí káči přes stojací karty s portréty a charakteristikami postav až po igelitové maňásky nebo diplomy za výhru. Navzdory bizarní předloze (seriál byl v době vydání hry notně zastaralý a znali ho spíš starci než mládežníci) představuje některé inovativní mechaniky, které předznamenaly budoucí vývoj alternativních RPG a připomínají mechaniky používané v mnohem pozdějších „indie“ hrách.

Je možné hrát v jednom ze tří režimů hry. Nejjednodušším je společenská vyprávěcí hra strukturovaná pomocí karet. Hráči si vyberou příběh z přiložené brožury, přečtou si úvod a závěr a jejich úkolem je odvyprávět, co se stalo mezi tím. Střídají se ve vyprávění, přičemž musejí použít slovo na některé ze svých karet. Další pravidla určují, kdo může kdy převzít slovo. Prakticky stejný princip používá pozdější společenská hra Once Upon a Time (1994) (česky známá jako Bylo nebylo).

V druhém režimu už hráči musejí vyprávět o konkrétním segmentu z předlohového seriálu (např. o losovi, veverce a ruských špionech). Navíc k principům z předchozího režimu si hráči vyberou konkrétní seriálové postavy a rozdělí se na hrdiny a padouchy, přičemž každá postava má nějakou speciální schopnost a vlastní cíl. Stále platí, že když je hráč na řadě, může vyprávět prakticky neomezeně. Ale nastalé konflikty se vyhodnocují pomocí točicí káči, která nadržuje padouchům – důsledkem je dramatičtější děj, protože akce hrdinů mají tendenci způsobovat další a další komplikace. Kdo splní svůj cíl, vyhrává.

Třetí režim je velice podobný druhému, ale umožňuje hrát s vlastními postavami, které si hráči vymyslí sami. Zajímavé je, že postavy nejsou definované čísly, ale libovolnými popisnými slovy a frázemi – jde v zásadě o „aspekty“, předznamenávající hry jako Over the Edge (1992) nebo Hero Wars (2000).

[Markus]

Tohle už tady bylo, ale dočetl jsem se o En Gardu! podrobnější informace, tak jsem anotaci rozepsal a chci se o ni podělit:




En Garde! (GDW)

En Garde! od nakladatelství Game Designers' Workshop (GDW) je raná hra na pomezí wargames a RPG, inspirovaná Třemi mušketýry a podobnými díly. Je zasazená do Paříže 17. století a hráči se ujímají role gentlemanů duelistů, jejichž cílem je dosáhnout vyššího společenského postavení.

Hra nemá vypravěče, takže úplně každý hráč zastává roli jednoho šlechtice. Pravidla přebírají některé zvyklosti původních Dungeons & Dragons (1974), postavy například mají základní vlastnosti (byť jen dvě: sílu a odolnost) generované hodem 3k6 a taky ukazatel „životů“ (zde zvaných „výdrž“). Kromě jména postavy je potřeba určit taky jejího otce, způsob živobytí, milenku, vojenskou kariéru, míru přízně u dvora, tituly apod. Strukturálně se však hra od D&D diametrálně lidí a připomíná spíš tradiční vyjednávací wargame Diplomacie (1959). Jádrem je netradiční simulace dobového života. Hraje se vždy po měsíčních tazích, v jejichž rámci každý hráč potají zapíše svoje aktivity pro nadcházející měsíc (například navštěvování gentlemanských klubů, dvoření se dámám nebo sledování kariéry v armádě), pak je všichni hráči současně odkryjí a aktivity se vyhodnotí. Jednotlivé fáze zapisování aktivit jsou prokládané fázemi vyjednávání, při kterých se hráči můžou koordinovat (třeba se domluvit na souboji… a pak se na něj nedostavit). Vyhodnocování spočívá v házení kostkami na tabulky konkrétních aktivit, postavy za ně získávají věhlas, peníze, zlepšují se nebo naopak chudnou, chřadnou, jsou zneuctěny nebo zabity. Právě v tomto je hra limitovaná – k jediné přímé interakci mezi hráči dochází ve fázích vyjednávání, pak už se vše jen řeší hody kostkou bez přímého vstupu hráčů a bez možnosti, aby hru řídil (zde neexistující) vypravěč. Příležitostně dojde k šermířským duelům, které se vyhodnocují komplexním subsystémem, kdy oba protivníci „programují“ své tahy a pak je porovnávají.

Potřeba komplexního vyhodnocování s konzultováním tabulek, omezená přímá interakce mezi hráči a neexistence role vypravěče způsobují, že hra se spíš než k běžného hraní ve skupině hodí k hraní sólovému nebo korespondenčnímu. Přestože pro ni nevyšlo žádné rozšíření, zejména v 80. letech kolem ní vznikla aktivní komunita korespondenčních hráčů.

Hra postupně vyšla v několika iteracích z let 1975, 1977 (obě od GDW), 1988 (od Small Furry Creatures Press), 2005 (od Margam Evans Limited), ty novější mají barevnou obálku. Přestože jsou nazvané „edice“, jde v zásadě o jen dotisky.

Neplést se švédskou hrou En Garde! (1987) od nakladatelství Ragnarök, která navzdory stejnému názvu i historickému zasazení nemá s touto hrou nic společného.