In the Shadow of the City-God / Ve stínu Božského města

Vložil(a) Markus dne
5
Průměr: 5 (2 hlasů)
2020
Renesanční městský modul plný intrik a znesvářených rodů + výprava do ztraceného údolí

Bohatství Muru vyrostlo na slzné soli. Dnes sem kvůli tomuto léčivému elixíru cestují kupci i ze vzdálených koutů světa. Ve městě se nacházejí dvě zřídla slzné soli, přičemž každé je v držení jiného ze dvou znesvářených rodů Falconiů a Capullů. Neuplyne měsíc, kdy by intrikám a dýkám ve stínech nepodlehla nová oběť, a když nedávno zmizela mladá manželka Ercola Falconiho, přerostl rozkol mezi mezi oběma rodinami v bezmála otevřenou válku. Čas se nachyluje a jedině skupina odvážných cizinců dokáže spory vyřešit a odhalit skutečného pachatele… pod bedlivým dohledem Božského města.

In the Shadow of the City-God (česky vyšlo jako Ve stínu božského města) je 32stránkový modul pro postavy na 3. až 4. úrovni. Originál je určený pro první edici AD&D, český překlad vyšel zkonvertovaný pro použití s Old-School Essentials.

Jde o dobrodružství plné městských intrik, záludné akce i prolézání dungeonů. Odehrává se ve městě laděném do shakespearovské renesance, které je svými obyvateli uctíváno jako bůh. Modul obsahuje popis města (12 lokací, frakce, náhodná setkání) a tří menších dungeonů ve sklepeních pod městem (každý necelých 20 lokací). Dobrodruzi se zapletou do intrik mezi městskými rody – musejí odhalit, kdo unesl dceru důležitého měšťana a kdo vypálil městskou knihovnu, než věci naberou směr ke katastrofě.

Sešit obsahuje i druhé, menší dobrodružství The Valley of the Skull, odehrávající se ve ztraceném údolí, které šílenému císařovi sloužilo jako aréna. Jde o pointcrawl s 10 popsanými lokacemi a jedním minidungeonem.

Kategorie produktu
Vydavatel

Překlad

Přeložený název Přeloženo Seřadit vzestupně Překladatel Vydavatel Jazyk překladu
Ve stínu Božského města 2024 Jiří „Markus“ Petrů Mytago Čeština Odkaz

Externí recenze a shrnutí

5

Nejlepší městské dobrodružství jaké jsem kdy četl! Většinu důležitých informací již shrnul Markus ve své recenzi (s níž plně souhlasím) tak jen krátce. Ve městě působí čtyři frakce popsané celkem na dvou stránkách. Frakce jsou nápadité a zajímavé, bohužel jsou občas popsané až moc minimalisticky, ale to příliš nevadí. Náhodná setkání sice nejsou nic mimořádného, ale už při čtení budí dojem že budou plnit svůj účel. Samotný Mur je popsán jedenácti důležitými lokacemi ve městě. U každé lokace jsou popsané postavy ne které tam hráči narazí a stopy a questy, které tam hráči mohou najít. Jádro dobrodružství tvoří trojice dungeonů: doupě zlodějů, Síně zesnulých a Síně šílenství. Jak už psal Markus najdete v nich především různé nemrtvé a spiklence. Setkání však nejsou ani přinejmenším nudná! Všichni něco dělají a nehlídají jen truhly s poklady. Mnozí nemrtví jsou inteligentní a mají svou osobnost a cíle. 

V sešitu je kromě hlavního obsahu i minidobrodružství Údolí lebky. Nic co by vám vyrazilo dech, ale pohodové spotřební minidobrodružství. Mur je atmosférický a nápaditý, ale nejen to! Je i vtipný! Autor má nejspíš rád Hobbita a Pána Prstenů, protože v jednom  dungeonů můžete narazit na kdysi člověka, dnes požírače mrtvol Glupa, který při lovu svých obětí využívá prsten neviditelnosti. V dalším dungeonu musí dobrodruzi uhodnout hádanku, aby mohli projít a jedna z ukázkových hádanek zní: ,,Bez víka a klíče schránka pokladní a přece je zlatý poklad v ní.'' (Srdíčko nostalgicky zaplesalo, bohužel jako milovník Tolkiena tuto hádanku používám tak často, že ji můj hráč zná nazpaměť) V Údolí lebky je pak síň osobností se sochami gladiátorů. Každá socha má jméno a poznámku v závorce. Příklad: Trpaslík Číslo Sedm (bezesporu trpaslík). Autor je rovněž obdivovatel Monty Pythonů, protože v síni osobností můžeme narazit i na Pyja Čůra (Ve vší své nádheře). V tuto chvíli přestávám číst a smíchy se popadám za břicho.

Mur je skvělé dobrodružství už na papíře. A pokud byl Gornatův hvozd skvělý, Mur je excelentní.

Edit: Mám pocit, že každé dobrodružství z K. O. S. je lepší než předchozí a jsem zvědav, jestli v tom bude pokračovat i budoucí členové K. O. S. 

5

Pro města mám slabost, protože městská dobrodružství – myšleno ne jako „město jako settingová kniha“, ale fakt „město jako dobrodružství“ – jsou celkem vzácná. O to víc mě těší, když najdu nějaké dobré a zároveň modulární, které můžu fláknout do svojí mapy. Mur je právě takový: zůstává dost relativně generický na to, aby se dal převzít, a zároveň má osobitou atmosféru. A hlavně je to prostě hotové, připravené dobrodružství.

Obyvatelé sotva dvoutisícového Muru uctívají svoje městečko jako boha. Budovy jsou jeho tělem, takže se v Muru nikdy nic neboří, ale staví se výš a výš. Když někdo zemře (nebo spáchá hrůzný zločin), je zazděn jako potrava pro boha. Městu vládnou šlechtické rody se soukromými bojůvkami. Dvě nejdůležitější rodiny ovládají hlavní zdroj bohatství Muru – podzemní zřídla „slzné soli“, jakéhosi slabšího léčivého lektvaru, který vyvěrá v podzemí z neznámého zdroje (sudímu bude zdroj prozrazen – stojí to za to) a je hlavním zdejším obchodním artiklem. Přes den pochodují po ulicích družiníci v barvách jednotlivých rodů, po nocích se ale stahují do opevněných komplexů, protože do ulic z podzemí vystupují nemrtví.

Městečko je malé jak počtem obyvatel (asi dva tisíce), tak na počet stránek a herní rozsah – je tu toho tak akorát na to, aby Mur působil jako svébytné místo. Jsou tu tři zápletky a několik městských lokací a zvěstí, které s nimi pracují. Každá zápletka obnáší trochu jednoduchého chození a sbírání informací po městě, ale rychle vede do dungeonů v městském podzemí. Potřebné informace jsou „umístěné do mapy“, takže to prostě stačí vzít a hrát a hráči se na některou zápletku určitě chytnou. Jinak je nadzemní část města vlastně dost jednoduchá – pár zajímavých lokací, osob a frakcí, ale celkově spíš v minimalistickém duchu (takhle by to mohlo vypadat, kdyby Quentin někdy napsal víc než dvě stránky :p). Jádro dobrodružství jsou ty tři dungeony.

A ty jsou prostě dobré. Krátké, ale nelineární, pestré, dobrá směs soubojů, mluvení, haptického problem-solvingu i divných hejblátek. Zajímavé je, že přestože velkou část obyvatel tvoří nemrtví, tak bývají inteligentní, mají charakter, něco dělají a často jsou i ochotní mluvit – takže to není tupá vyvražďovačka zombíků. Atmosféra je lehce divadelní, groteskní: nemrtví šaškové, dudáci, tanečnice, šílený sochař, mluvící sloupy pošklíbající se dobrodruhům. Je to fajn.

V závěru sešitu možná překvapí, že obsahuje ještě druhé minidobrodružství! Je to jen čtyřstránkový poincrawl v horském údolí, které vypadá trochu jako kráter sopky. Jakýsi dávný císař si tam vybudoval loviště a arénu, takže do něj nastěhoval divné tvory, ale po stovkách let to leží ladem, zbývají jen opuštěné tribuny, pasti, fauna jako ze ztraceného světa a kmen divochů. Údolí lebky žádné ceny sbírat nebude, ale je to prostě dobře udělaná lokace do zasazení třeba do hexcrawlu, opět s unikátní atmosférou a příjemnými nápady.

To je asi tak hlavní, co si z tohohle modulu odnáším – je to běžná, standardní, vanilková fantasy, ale dokáže být divná a fantastická! Překvapuje, vzbuzuje údiv a radost z objevování, míchá dobrodružství s akcí a humorem. Takhle vypadá lehká braková fantastika a vůbec skvělá ukázka toho, jak mají vypadat materiály určené pro styl hry, ve kterém jde hlavně o radost z objevování a zažívání fantastických míst.

Je to taková nenápadná kvalita. Na první pohled nic světaborného, ale řemeslně dobře udělané. Přestože ho neřadím mezi úplnou špičku, pořád k ní má hodně blízko. K dokonalosti mu chybí vyšší komplexita vzájemných vazeb, trochu složitější, dynamičtější prostředí. Ale v jednoduchém systému pěti hvězdiček mi to pořád, byť s odřenýma ušima, vychází na maximum.

Víc v recenzi na mém blogu.