RPG nebo LARP

Napsal uživatel Zayl dne 08.10.2007, 07:00

Myslím, že pojmy hra na hrdiny a LARP tady vysvětlovat nemusím; všichni víme o co jde. Oba dva typy her mají své fanoušky, oba mají určité výhody a nevýhody. Výhody klasických PnP (Pencil and Paper) her na hrdiny (jako jsou např.: DrD, DrD+, Dungeons and Dragons a mnoho dalších) jsou zřejmé – jediné, co ke hře potřebujete, je parta nadšených spoluhráčů, čas na pravidelné herní seance a obvykle ještě pravidla a kostky. S výpravou na LARP je to o poznání složitější – obvykle vás čeká dlouhé (a v horkých letních měsících celkem úmorné) cestování, vcelku vysoká finanční zátěž (především fantasy kostýmy se dost prodraží) a navíc ani nemáte jistotu, že akce, na kterou jste se vydali, bude stát za to.

Na druhou stranu, pokud je LARP dobře připravený a máte chuť si opravdu zahrát, naskýtá se vám možnost vžít se do své postavy lépe, než se vám to obvykle podaří doma při hraní Dračího doupěte či jiné hry na hrdiny.

Jak jsem psal na začátku, tak LARP i RPG má své fanoušky, ale mnoha lidem vyhovuje jak hra naživo, tak hra při které uplatní dobrou znalost pravidel a štěstí při hodech kostkou. Právě pro ty je určen tento článek, ve kterém bych chtěl nastínit možnost částečného propojení obou typů hraní či spíše přesněji vysvětlit, jak naroubovat některé prvky hry naživo do klasických RPG her.

Skloubení obou systémů nemusí být tak složité, jak to na první pohled vypadá. Pravděpodobně nejjednodušší cestou je odehrát většinu dobrodružství jako obvykle – tzn. doma s pravidly a kostkami – ale ve vhodný okamžik hraní přerušit a vybranou část dobrodružství odehrát naživo ve stylu LARPu.

Při vybírání vhodné scény, kterou odehrajete mimo domov a při které nebudete používat obvykle pomůcky pro RPG, je dobré postupovat pečlivě a opravdu zvolit úsek dobrodružství, který převedením do živého hraní získá nový rozměr. Mělo by se jednat o scénu, která je alespoň trochu důležitá (nakupování vybavení či hádku s hostinským lze bez problémů odehrát doma, aniž by bylo nutné se někam přesouvat), ale na druhou stranu by to neměl být „final fight“ či jiný důležitý souboj, u kterého jsou důležité hody kostkou. Nejlepší pro hraní naživo je vybrat scény roleplayingové, jakými je například vyjednávání nebo hlídání nějakého předmětu či osoby.

Určitě lze doporučit, aby vybrané scény byly co nejvíce atmosférické a hráči si z nich mohli odnést co nejsilnější pocity. K zlepšení atmosféry vám pomůže výběr vhodné lokality, ve které vybranou část dobrodružství odehrajete. Jistě znáte ve svém okolí mnoho míst, která se pro hru hodí. Jen namátkou uvedu pár příkladů: scénu ze starého opuštěného kláštera lze odehrát v nějaké zřícenině hradu. Pokud postavy putují temným lesem, není nic jednoduššího, než se rovněž v noci vypravit na nějakou lesní mýtinu. Při procházení podzemní jeskyně postačí jako vhodná lokalita nějaký prostornější sklep atd. Osobně jsem jako PJ například odehrál noční scénu z opuštěného kláštera, která se vyskytuje ve vzorovém dobrodružství pro DrD+ „Po stopách démona“, u zatopeném kamenolomu v budově, kde se dříve skladovalo nářadí. Mohou říct, že ta scéna dostala úplně nový rozměr a měla opravdu výbornou atmosféru, které bychom doma, obklopeni vymoženostmi techniky, dosáhli jen ztěží. Samozřejmě je nutné myslet při výběru lokality také na bezpečnost.

Důležité je, aby hra byla co nejplynulejší a nebyla pokud možno přerušována hodem kostkou či neherními poznámkami. Právě proto jsem výše doporučoval vybrat spíše scény roleplayingové, jelikož akční část dobrodružství není dobré odehrát bez kostek. Přesto pro zpestření bych doporučoval alespoň nějaký malý souboj zařadit – mělo by jít o souboj pro postavy lehký, ve kterém neutrpí žádné větší ztráty a jehož výsledek nebude příliš důležitý pro další směřování dobrodružství (např. souboj s pár kostlivci, přepadení postav několika lupiči atd.).

Skloubení prvků RPG a LARPu asi nebude vyhovovat všem hráčům – nejvhodnější je tato hra pro hráče, kteří svou hru zakládají především na roleplayingu (munchkiny asi moc nepotěší, že své schopnosti budou moci použít jen v omezené míře a akční hráče zase nenadchne vyhlídka na malý počet vcelku nevýznamných soubojů). Obecně lze říci, že by Gamemaster i hráči měli být spíše zkušenější, protože se budou muset obejít bez pravidel a jejich úspěch se bude odvíjet od jejich schopnosti dobrého roleplayingu. Gamemaster by měl také mít co největší autoritu, jelikož vzhledem k absenci hodů kostkou bude zcela odbouráno hledisko náhody a GM bude takřka všemocný (všechny situace bude víceméně vyhodnocovat na základě své domněnky), takže je nanejvýš důležité, aby jeho rozhodnutí byla spravedlivá a hráči je respektovali.

Vítaným zpestřením může být i spolupráce GM s další osobou, která mu vypomůže s hraním CP a organizací hry. Doporučit určitě lze i kostýmy, ale určitě není nutné utrácet horentní sumy kvůli jednomu úseku dobrodružství.

Na závěr bych chtěl upozornit, že podle mého názoru je důležité scény odehrané naživo pečlivě vybírat a hraním vybraných scén dobrodružství pouze zpestřit. Tady je třeba se s hráči domluvit na četnosti naživo hraných scén, tak aby vám to co nejvíce vyhovovalo. Osobně bych doporučoval vybrat nějakou scénu tak jednou za 3–4 dobrodružství, jelikož pokud by v každém dobrodružství byly tři scény, které byste odehrály mimo domov, tak by se postupně vytrácel efekt něčeho výjimečného a GM by musel používat výraznou invenci, aby postupně neuvadala atmosféra těchto scén.

Tento článek ovšem určitě neberte jako přesný návod na kvalitní hraní. Je to pouze několik rad a zkušeností pro zájemce tuto variantu hraní RPG. Nezbývá mi než vám doporučit, abyste to zkusili sami, a třeba budete stejně spokojení, jako byla naše družina.