Nicotine Girls je hra o náctiletých dívčiných z nižších vrstev a jejich hledání štěstí. Jejím autorem je Paul Czege, který má na triku mimo jiné na fóru často zmiňované My Life with Master.
Nicotine Girls jsou zadarmo (pravidla jsou na jejich stránkách) a jsou ještě jednodušší než MLWM, které ovšem v mnohém připomínají (a kterým také takřka ve všem nedostačují).
Postavy jsou bez výjimky ženského pohlaví, ve věku od 16 do 19 let. Jsou určovány dvěma druhy číselných rysů (2 motivace (naděje a strach), 4 metody (sex, peníze, pláč a cigarety)) a Snem - životní situácí, které by postava ráda dosáhla.
Hra je podobně (stejně) jako v MLWM rozdělena do scén, jejichž hlavním tématem je vždy nějaký konflikt (holčina se snaží dosáhnout povýšení a vyššího platu, sbalit přestárlého milonáře...). Konflikt je řešen jediným hodem (řídícím se jednou motivací a použitou metodou), výsledek je posléze odehrán hráčem a vypravěčem.
Dosáhnout úspěchu v konfliktu je celkem obtížné. Hází se totiž X desetistěnnými kostkami, kde X je hodnota užité motivace. Za úspěch se počítají pouze kostky na kterých padlo 1 (resp. 2, pokud je postava v dané metodě obzvláště zběhlá). Naděje protagonistek je navíc dost křehká a jediný neúspěch v konfliktu řešeném touto motivací znamená, že už ji během hry nemůže nikdy použít.
K vylepšení šancí postav slouží kuřácká scéna, ve které se postava v oblaku cigaretového kouře může poradit s jinou hráčskou či nehráčskou postavou. Pokud se bude řídit její radou, může si pro daný konflikt k použité motivaci přidat hodnocení svého rysu "cigarety". Pokud se však rozhodne radu nepřijmout, hodnota se odečítá. Hra také směřuje k určitému finále - "endgame" známému z... (tramtadadá) MLWM.
Kde je ovšem Czegeho komerční počin pečlivě vypilovaný byť jednoduchý, tam Nicotine Girls působí nedotáhnutě. Hlavním kamenem úrazu je popis stavby a dělení hry (podle mě jedna z nejsilnějších deviz MLWM). Jedinou záchranou pro čtenáře pravidel je, pokud zná pravidla MLWM, která si může dosadit na prázdná místa. V NG například není vůbec řešeno řazení scén a účast hráčů na nich. Nastavení pravidel naznačuje, že každé scény (s výjimkou kouřové pauzy) by se měl účastnit pouze jeden hráč a vypravěč (podobně jako v MLWM), ale jak to zamýšlel autor je ve hvězdách. Podobně není jasné, jestli se hráči ve svých scénách střídají a kdo určuje téma scény...
Pravidla jsou uváděna jako verze 1.1, ale oproti MLWM působí jako průsvitná ručka tužky se držící (já vím... jsou zadarmo). To je trochu škoda, protože je v nich několik opravdu zajímavých nápadů (hlavně "chování" mechanik strachu a naděje).
Zmíněné rysy postavy (naděje, strach, sex, peníze, pláč a cigarety) celkem dobře navozují téma hry. Bohužel jsou však, kromě první věty tohoto příspěvku, jediným ukazatelem směru, kterým by se hra měla vyvíjet. Pravidla neobsahují řádný další text, který by se zabýval něčím jiným, než pravidly samotnými. Opět škoda.
NG mě přes všechny své chyby zaujaly. Pohybují se tak trochu na pomezí mezi RPG a improvizovaným divadlem a připomínají nezávislé filmy jako Hledám Amy, nebo Tape. Jako konistentní hra asi v kritice neobstojí, ale obsahují dobré nápady (téma, některé mechaniky), pro které stojí za to, věnovat jim pozornost.