Cults of RuneQuest: The Lightbringers

Vložil(a) Markus dne
5
Průměr: 5 (2 hlasů)
2023
Podrobný popis hlavního panteonu světa Glorantha

Cults of RuneQuest: The Lightbringers je kniha ze série Cults of RuneQuest, která podrobně popisuje panteon Světlonošů, předpokládaný hlavní panteon hráčských postav ve světě Glorantha, soustředěný kolem boha bouřky a dobrodružství Orlantha a jeho společníků. Spolu s nimi popisuje i další božstva soustředěná kolem větru, vzduchu a bouřek.

Celkem popisuje 19 bohů a jejich kultů, přibližuje jejich mytologii i způsob uctívání bohů, popisuje hierarchii a fungování kultů. Zároveň obsahuje i mechanickou implementaci pro postavy – dovednosti, vášně a kouzla související s každým kultem, včetně nových kouzel a dovedností.

Svět
Vydavatel

5

Já jsem při mnoha příležitostech psal, že nechápu settingové knížky plné „lore“ a nevím, k čemu jsou dobré pro hru. Zřejmě jsem ještě nepotkal nic tak fascinujícího jako tohle. Glorantha je svět založený především na mytologii a právě tuhle mytologii přináší zpracovanou série Cults of RuneQuest. A je to úžasné.

Kniha představuje kulty – tedy v zásadě církve jednotlivých bohů. Vtip je v tom, že na Glorantě jsou kulty vším, protože úplně každý je členem nějakého kultu a kulty jsou základní (vlastně jediné) společenské organizace. Váš kult v mnohém určuje, kým jste a čemu věříte. A tak normální muž vyznává boha bouřky Orlantha, který má ale i ženský aspekt Vingu, uznávanou ženami válečnicemi. Pacifističtí léčitelé mají bohyni Chalanu Arroy. Kupci boha kupců Issariese. Plenící psanci, kteří se prohánějí pouští, vyznávají násilného větra Gagartha. Bersekrové Bouřného býka holdují násilí, alkoholu a potírání Chaosu. Stepní kočovníci mají skoro jediného boha, Řezníka Wahu, který je naučil, jak zpracovávat zvířata na všechno.

V knize se vlastně nedozvídáte jen o bozích, dozvídáte se o fungování toho či onoho aspektu společnosti – u boha Orlantha, což je pro výchozí herní kulturu "král bohů", se dozvíte o organizaci kmenové společnosti, o náčelnících, o sněmech. U nomádského boha Wahy se dozvíte, jak funguje nomádská společnost, jaká zvířata a zbraně mají jednotlivé kmeny, jak jsou genderově rozdělené role. U boha běsnící bouře Ygga se dozvíte o jeho ostrovanech a především jeho Vlčích pirátech – jak taran každé lodi je očarovaný svatým duchem, jak si piráti demokraticky volí kapitány... Válečníci sloužící bohu smrti a války Humaktovi (který kdysi zabil slunce), se musejí zřeknout rodinných vazeb a přijmout některý z bizarních slibů („nikdy nebudu jíst z talíře“, „nikdy nepoužiju štít“). Učenci vyznávající boha vědomostí Llankhora Mhy nosí dlouhé vousy, přičemž ženy nosí vousy falešné – a v knihovnách mají hrozný bordel, protože každý má vlastní systém kartoték.

Název "Cults of RuneQuest" trochu klame, protože tohle není jen o nějakém dílčím aspektu světa Glorantha – tohle je o světě Glorantha. V zásadě základní settingová knížka. A je skvělá, velice čtivá, plná perfektních detailů a zajímavých informací. Je to zajímavé a herně vděčné, protože každý bůh, každý kult je vlastně jedna minikultura, obvykle velice výrazná, vděčná na ztvárňování ve hře.

Z Lunárské říše vyráží každé léto daleko na sever, na ledovec, výprava hrdinů, aby tam svedla boj s bohem zimy Valindem. Někdy vyhrajou, někdy prohrajou, pokaždé mnozí zemřou, ale vždycky Valinda oslabí, takže zima je pak slabší a nedostane se až do srdce Lunárské říše.

Možná se mi líbí i proto, že to vlastně není jenom „lore“. Prezentace je velice systematická, skoro technicistní, nejde jen o atmosférické texty, ale všechny kulty sledují stejný striktní formát – na úvod jejich mýty o dějinách a jejich místě ve světě, potom základní otázky typu „Jaký význam mají ve společnosti?“, „Jaké mají vztahy s tím či oním jiným kultem?“. Pokračujeme přehledem svatyní, strukturou kultu. Všude jsou konkrétně implementovaná pravidla toho, jak se stát členem – jaké fikční předpoklady musíte splnit, jaké dovednosti potřebujete na jaké hodnotě, jaké dovednosti vás kult naopak naučí, jaká kouzla, kolik to bude stát... Jaké jsou jednotlivé funkce v kultu, jaké mají předpoklady, jaké výhody... Knížky jsou koncipované jako knihy pro hráče. Hráč by si po zvolení kultu měl přečíst kapitolu o svém kultu a v ní se dozví všechno, co potřebuje. Jak jeho bůh nahlíží na svět (tj. jak mám postavu roleplayovat) a jaké jsou jeho hlavní mýty, co můžete získat za herní schopnosti, co máte dělat, jaké jsou vaše závazky. Je to praktický hráčský průvodce.

Je tu všechno. Informační hustota naprosto neuvěřitelná, žádná vata, spousty zajímavých podrobností. Je na tom vidět, že obsažené texty jsou pilované už bezmála padesát let. Což není nadsázka – některé zdejší texty se objevily už v prvním RuneQuestu nebo tehdejších časopisech. Autoři je nezahazují, neresetují, ale padesát let cizelují tentýž svět laděním detailů. Drtivou většinu toho vymyslel jeden jediný člověk, Greg Stafford, in memoriam uvedený jako spoluautor. Zbylé texty napsal taky jeden člověk, jeho učeň Jeff Richard. Tihle dva sami napsali všechno. Tohle není korporátní „kolektivní design“ ani rychlokvaška psaná externistou placeným od slova, ale velice osobní, autorský projekt s pevnou vizí – a je to na něm vidět.

Zatím jsem přečetl – stránku po stránce, od začátku do konce – tuhle knihu. Pro úplný obraz o defaultní herní kultuře (tzv. Orlanthovců nebo Thayalanců) je potřeba přečíst ještě „ženské bohyně“ The Earth Goddesses, které představují tu druhou polovinu společnosti. A taky opožděně vydaný první díl Mythology, který představuje celkové mýty a obecné dějiny – kdybych ho četl jako první, asi by se mi nestávalo, že se tu u některých dějinných odkazů nechytám (Glorantha je extrémně propracovaná). A potom... dalších 7 knih o kultech jiných kultur. Jestli budou všechny takhle fascinující, těším se. 

Silně doporučuju každému se zájmem o starověk nebo o hraní v „mytologickém“ fikčním světě, kde bohové skutečně existují a spolu s magií jsou organickou součástí světa. Je to povinná četba a možná asi nejlepší úvodní příručka ke světě Glorantha – i když úvodní díl Mythology asi bude na seznámení ještě lepší.