Krize středního věku hráčů RPG
-
Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 24314
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
Krize středního věku hráčů RPG
Potřebuju se zeptat, protože mám dojem, že něco dělám špatně, a už je tu dost lidí se zkušenostmi.
Jak jste to dělali s hraním RPG, když jste měli dítě ve věku 0 - 2 roky?
Tom myslím jsk často / kolikrát ročně jste hráli, zda jse byli Vypravěči nebo hráči postav, zda on-line nebo osobně, případně kde, jak dlouhá herní sezení, jak jste to měli s prací, a podobně.
Občas mám dojem, že mimino je herní bloker jen u mě, zatímco jiným hráčům jako by do četnosti hraní a přidružených aktivit vůbec nezasahovalo.
Jak jste to dělali s hraním RPG, když jste měli dítě ve věku 0 - 2 roky?
Tom myslím jsk často / kolikrát ročně jste hráli, zda jse byli Vypravěči nebo hráči postav, zda on-line nebo osobně, případně kde, jak dlouhá herní sezení, jak jste to měli s prací, a podobně.
Občas mám dojem, že mimino je herní bloker jen u mě, zatímco jiným hráčům jako by do četnosti hraní a přidružených aktivit vůbec nezasahovalo.
hraju: Ω Projekt Omega
-
Markus
- Vrchní krutovládce; Administrátor
- Příspěvky: 25227
- Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
- Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Re: Váš názor na {insert problem here}
Je to hlavně otázka toho, kolik máš jiných aktivit a jaké jsi ochotný pustit. Já jsem před narozením dítěte dělal po večerech dost různých věcí, po narození jsem pravidelné aktivity osekal z velké části jen na RPGčka.
Největší změnu cítím v omezeném času na přípravu a myšlenkovou tvorbu, což se projevuje v tom, že RPGčka sice aktivně hraju, ale už nemám tolik času tvořit něco kolem nich, psát články, nahrávat podcasty atd. Přes den práce, odpoledne rodina a večer už tak nějak nezbývá kapacita na myšlenkové výkony. A ta, co zbývá, jde do přípravy vlastního hraní.
Jinak samotná potřeba domluvit si v rodinném kalendáři jeden volný večer týdně mi zas tak složitá nepřijde.
Plus teda ten první půl rok, respektive možná první rok, je dost v pohodě. Dítě hodně spí a moc toho nechce. Pak je to horší.
Největší změnu cítím v omezeném času na přípravu a myšlenkovou tvorbu, což se projevuje v tom, že RPGčka sice aktivně hraju, ale už nemám tolik času tvořit něco kolem nich, psát články, nahrávat podcasty atd. Přes den práce, odpoledne rodina a večer už tak nějak nezbývá kapacita na myšlenkové výkony. A ta, co zbývá, jde do přípravy vlastního hraní.
Jinak samotná potřeba domluvit si v rodinném kalendáři jeden volný večer týdně mi zas tak složitá nepřijde.
Plus teda ten první půl rok, respektive možná první rok, je dost v pohodě. Dítě hodně spí a moc toho nechce. Pak je to horší.
-
Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 24314
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
Re: Váš názor na {insert problem here}
Ah tak. Já nemám žádné další aktivity, jedině snad nahrávání podcastu.
A zjevně jsem si měl pořídit spavé dítě, protože syn potřebuje hlídání nebo zabavení 12 hodin denně. První půl rok nepočítám, to potřeboval hlídat 24/7, ale to byla specifická situace.
A zjevně jsem si měl pořídit spavé dítě, protože syn potřebuje hlídání nebo zabavení 12 hodin denně. První půl rok nepočítám, to potřeboval hlídat 24/7, ale to byla specifická situace.
hraju: Ω Projekt Omega
-
Markus
- Vrchní krutovládce; Administrátor
- Příspěvky: 25227
- Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
- Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
-
PardGalen
- Příspěvky: 2175
- Registrován: 26. 2. 2006, 21:28
Re: Váš názor na {insert problem here}
Hele já to měl podobně. Po narození dcera se moje RPG aktivita smrskla na úplné minimum. První zhruba dva nebo tři roky jsem měl za rok asi tolik herních sezení kolik je prstů na ruce nešikovného tesaře. 
Always bring a gun to a puppet fight
-
tochalius
- Příspěvky: 1012
- Registrován: 29. 11. 2022, 15:55
- Bydliště: Praha
Re: Váš názor na {insert problem here}
Já to mám stejně jako Markus. Před narozením dítěte jsem dělal hromadu věcí, po něm jsme si RPG vybral jako primární aktivitu a se (zatím) jedním dítětem se to dá skloubit dobře. V prvním i druhém roce života mám přes padesát sezení, online a živá cca půl na půl.
-
Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 24314
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
Re: Váš názor na {insert problem here}
Ano, jeden hlídá, druhý dělá domácí práce.
Přes svátky jsem měl volno 18 dní celkem, dneska jedeme poprvé na návštěvu pryč, a za celou dobu jsem si našel čas jen na dvě nahrávání. Neměl jsem čas ani další dvě hodiny, abych napsal recenzi na Tomorrow city, ani abych ti v kuse odepsal, proč je důležité, kde lidé ve městě berou vodu.
A to nám tak třetinu dní pomáhá i švagrová.
Proto se snažím zjistit, zda je to organizací času, nebo tom jaké dítě člověk má, nebo čím. Před deseti lety jsem z hraní RPG prakticky vypadl na čtyři roky, kdy jsem mohl hrát jen textová RPG, protože najít čtyři hodiny v kuse na hraní bylo prakticky nereálné.
hraju: Ω Projekt Omega
-
tochalius
- Příspěvky: 1012
- Registrován: 29. 11. 2022, 15:55
- Bydliště: Praha
Re: Váš názor na {insert problem here}
U nás je to hlavně organizací času. Stejně jako manželka má týdně aspoň dva bloky na svoje nepracovní aktivity, kdy jsem s dcerou sám a ona jde na sbor, plavat, ke kadeřnici, na manikúru nebo kamkoli jinam ven, mám takhle několik bloků i já. Jedno až dvě večerní hraní týdně se mi – vyjma pár týdnů po porodu – daří držet vlastně pořád. A holt chodím(e) míň na pivo a na fotbal a za kulturou.
-
MarkyParky
- Příspěvky: 19063
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: Váš názor na {insert problem here}
Potvrzuju zkušenost jiných otců.
První rok po narození prvního dítěte jsem nedělal skoro nic. Zpětně si myslím, že to nebylo nutné a že jít se s nějakou větší či menší mírou pravidelnosti odreagovat naopak dost pomáhá psychickému zdraví, ale tak tenkrát byl člověk hozený do vody a učil se plavat za pochodu.
Když jsem si to uvědomil, začal jsem pomalu vracet koníčka do života, takže druhý rok byl trochu lepší.
- V první řadě Play-by-Posty, protože ty se dají nacpat do krátkých plonkových okamžiků.
- Dost mi taky "pomohl" mi covid v tom, že vyvolal poptávku po online hraní a objevily se servery na inzerování her. Tím pádem jsem mohl začít hrát stylem: Já mám čas tehdy a tehdy, kdo můžete, přidejte se. To dokonce nastartovalo kampaň, co běží doteď (Děti mraků).
- Reálně jsem se dostal asi na 1 sezení za měsíc, 2x v tom roce jsem dostal "opušťák" na RPG víkend nebo se třeba snažil optimalizovat cesty tak, abych RPG akci třeba letmo navštívil při nějakém přejezdu ze služební cesty a pod... (na jedné Slezině jsme se stavovali s prckem na cestě z dovolené).
Pak se narodilo druhé, a to už jsem věděl, že jaké jsou možnosti a co se dá. Takže druhý první rok už se mi dařilo celkem hrát tím tempem 1-2 sezení za měsíc, 1-2 víkendovky za rok.
Celé tyhle tři roky byly charakterizované tím, že:
- jsem se soustředil převážně na hraní, upozadil jsem vlastní tvorbu a mimoherní aktivity, a pokud jsem něco tvořil, tak nahrubo a do šuplíku
- začal jsem hrát 3rd party obsah (a přišel tomu na chuť)
- a prudce se mi posunula preference k tomu, že jednoznačně preferuju hry, kde zátěž s generováním obsahu neleží na GMovi (což teda vedlo k opuštění DrDII a Fate-like her jako preferovaného herního systému) nýbrž se o to stará systém/moduly/interakce s hráči.
Druhý druhý rok začalo svítat na lepší časy. Jednak se začaly víc zapojovat babičky (což dovolilo víc víkendovek), druhák jsem si po nějakých dohadech prosadil pevnou kvótu 1 herní sezení týdne. Pořád vycházím rodině vstříc v tom, že tohle jedno sezení směřuju tak, abych se případně krylo s jiným důvodem mé nedostupnosti (takže různé online hry z hotelů na služebních cestách a pod..), celkové skóre vycházelo myslím tak půl na půl a v průměru jsem to 1 sezení týdne dal. A občas, když jsem takhle měl vyhrazený "tátavečer s RPG" a hra se nekonala, jsem se mohl vrátit i k nějaké tvorbě. A taky jsem začal některé aktivity dělat s dětmi (barvení modelů a figurek třeba).
Pátý rok (třetí u mladší) už jel v tomhle tempu celkem v pohodě a zlepšil jsem průměr na 1,5 sezení týdne, plus jsem začal dělat něco, čemu říkám "Výplach tvůrčího bufferu" - finalizovat věci nashromážděné za ty roky v šuplíku a postupně je zveřejňovat. Dost pomohlo, že v druhé půlce roku už děcka začaly zvládat usínat samy => večery se dost uvolnily.
Teď jedu šestý (děti jsou 5 a 3). Podzim byl trochu náročnější, takže množství her i času na tvorbu trochu pokleslo, ale furt držím lehce nad 1 RPG-related-blok týdně + stihl jsem jednu víkendovku. A začínám vidět světlo na konci tunelu v tom, že ty večery se začnou uvolňovat ještě víc a možná začnu cílit na 2 RPG večery týdně, jeden na hru a jeden na tvorbu.
Stejně jako Tochalius ale potvrzuju, že to v zásadě znamená omezení jiných aktivit - např. chodit si zamuzicírovat se mi teď daří tak 1x za 2-3 měsíce, před dětmi to bylo třeba 1-2x ročně. A na divadelním představení jsem byl poprvé po pěti letech, kino jsem za těch 5 let navštívil asi 4x. A jít do hospody jen tak tlachat, to už nedělám vůbec.
První rok po narození prvního dítěte jsem nedělal skoro nic. Zpětně si myslím, že to nebylo nutné a že jít se s nějakou větší či menší mírou pravidelnosti odreagovat naopak dost pomáhá psychickému zdraví, ale tak tenkrát byl člověk hozený do vody a učil se plavat za pochodu.
Když jsem si to uvědomil, začal jsem pomalu vracet koníčka do života, takže druhý rok byl trochu lepší.
- V první řadě Play-by-Posty, protože ty se dají nacpat do krátkých plonkových okamžiků.
- Dost mi taky "pomohl" mi covid v tom, že vyvolal poptávku po online hraní a objevily se servery na inzerování her. Tím pádem jsem mohl začít hrát stylem: Já mám čas tehdy a tehdy, kdo můžete, přidejte se. To dokonce nastartovalo kampaň, co běží doteď (Děti mraků).
- Reálně jsem se dostal asi na 1 sezení za měsíc, 2x v tom roce jsem dostal "opušťák" na RPG víkend nebo se třeba snažil optimalizovat cesty tak, abych RPG akci třeba letmo navštívil při nějakém přejezdu ze služební cesty a pod... (na jedné Slezině jsme se stavovali s prckem na cestě z dovolené).
Pak se narodilo druhé, a to už jsem věděl, že jaké jsou možnosti a co se dá. Takže druhý první rok už se mi dařilo celkem hrát tím tempem 1-2 sezení za měsíc, 1-2 víkendovky za rok.
Celé tyhle tři roky byly charakterizované tím, že:
- jsem se soustředil převážně na hraní, upozadil jsem vlastní tvorbu a mimoherní aktivity, a pokud jsem něco tvořil, tak nahrubo a do šuplíku
- začal jsem hrát 3rd party obsah (a přišel tomu na chuť)
- a prudce se mi posunula preference k tomu, že jednoznačně preferuju hry, kde zátěž s generováním obsahu neleží na GMovi (což teda vedlo k opuštění DrDII a Fate-like her jako preferovaného herního systému) nýbrž se o to stará systém/moduly/interakce s hráči.
Druhý druhý rok začalo svítat na lepší časy. Jednak se začaly víc zapojovat babičky (což dovolilo víc víkendovek), druhák jsem si po nějakých dohadech prosadil pevnou kvótu 1 herní sezení týdne. Pořád vycházím rodině vstříc v tom, že tohle jedno sezení směřuju tak, abych se případně krylo s jiným důvodem mé nedostupnosti (takže různé online hry z hotelů na služebních cestách a pod..), celkové skóre vycházelo myslím tak půl na půl a v průměru jsem to 1 sezení týdne dal. A občas, když jsem takhle měl vyhrazený "tátavečer s RPG" a hra se nekonala, jsem se mohl vrátit i k nějaké tvorbě. A taky jsem začal některé aktivity dělat s dětmi (barvení modelů a figurek třeba).
Pátý rok (třetí u mladší) už jel v tomhle tempu celkem v pohodě a zlepšil jsem průměr na 1,5 sezení týdne, plus jsem začal dělat něco, čemu říkám "Výplach tvůrčího bufferu" - finalizovat věci nashromážděné za ty roky v šuplíku a postupně je zveřejňovat. Dost pomohlo, že v druhé půlce roku už děcka začaly zvládat usínat samy => večery se dost uvolnily.
Teď jedu šestý (děti jsou 5 a 3). Podzim byl trochu náročnější, takže množství her i času na tvorbu trochu pokleslo, ale furt držím lehce nad 1 RPG-related-blok týdně + stihl jsem jednu víkendovku. A začínám vidět světlo na konci tunelu v tom, že ty večery se začnou uvolňovat ještě víc a možná začnu cílit na 2 RPG večery týdně, jeden na hru a jeden na tvorbu.
Stejně jako Tochalius ale potvrzuju, že to v zásadě znamená omezení jiných aktivit - např. chodit si zamuzicírovat se mi teď daří tak 1x za 2-3 měsíce, před dětmi to bylo třeba 1-2x ročně. A na divadelním představení jsem byl poprvé po pěti letech, kino jsem za těch 5 let navštívil asi 4x. A jít do hospody jen tak tlachat, to už nedělám vůbec.
-
LokiB
- Příspěvky: 2368
- Registrován: 20. 7. 2020, 20:39
Re: Váš názor na {insert problem here}
Bylo to o domluvě ... a co podmínky umožní. Když jsem hlídal celý večer sám, nebyl až tak problém se domluvit, že jiný večer budu mít na vlastní aktivity. Vzájemné vycházení vstříc, že každý má i své osobní aktivity a je dobře se doma nezbláznit neustálým napětím a pozorností jen a pouze k dítěti. Jakože pozornost dítěti je dobrá a důležitá, ale když kvůli tomu vypsychne jeho maminka či tatínek, tak to dítěti prospěje ještě o dost méně. Základem je to oboustranné pochopení rodičů, že ten druhý osobní prostor a čas potřebuje a vynasnažit se mu ho v rozumné míře poskytnout.
Ovšem jsem dalek poskytovat hraběcí rady, jak si to má zorganizovat každý ve své specifické situaci. Každé dítě je jiné, každá rodina je jiná a má jiné možnosti. Někdo má za manželku rozenou ošetřovatelku, která psychicky i náročnější péči o dítě zvládá dobře a bez stresů, v některých rodinách je z toho dusno, napětí a pochodující nervy. To se pak na hraní chodí těžko. Ale obecně izolovaná rodina, která se plně 24/7 ve dvou věnuje jen svým vnitřním situacím, problémům a potřebám, je rizikový faktor. Když už ne na RPG, tak v takovém případě vyšetřit aspoň hodinu a půl ob týden na terapie je skoro nutnost.
Ovšem jsem dalek poskytovat hraběcí rady, jak si to má zorganizovat každý ve své specifické situaci. Každé dítě je jiné, každá rodina je jiná a má jiné možnosti. Někdo má za manželku rozenou ošetřovatelku, která psychicky i náročnější péči o dítě zvládá dobře a bez stresů, v některých rodinách je z toho dusno, napětí a pochodující nervy. To se pak na hraní chodí těžko. Ale obecně izolovaná rodina, která se plně 24/7 ve dvou věnuje jen svým vnitřním situacím, problémům a potřebám, je rizikový faktor. Když už ne na RPG, tak v takovém případě vyšetřit aspoň hodinu a půl ob týden na terapie je skoro nutnost.
-
Korhul
- Příspěvky: 883
- Registrován: 15. 3. 2006, 22:40
Re: Váš názor na {insert problem here}
Tak já jsem na tom podobně. Děti už mám od září dokonce tři. V podstatě všechny volnočasové aktivity, které jsem před tím dělal na pravidelné bázi, včetně RPG se přesunuly na náhodné nárazové příležitosti. Přestože jsme to zkoušeli nějak naplánovat a pokusit se dát našemu životu nějaký pravidelný řád a vyčlenit nějaké pevné dny na to, abychom mohli s manželkou nějak rozvíjet naše záliby, tak se to vlastně nedařilo - to byl covid, tornádo, pak se narodilo druhé dítě, začali jsme opravovat dům, což jsme dokončili letos na jaře, tak stěhování, chystání se na příchod třetího dítěte, změna práce...
Já jsem to rozhodně nedokázal udělat tak, že bych si vybral jeden koníček a všechny ostatní utnul, to mi nikdy nešlo. Ale je tu ta věc, že se třeba starám o vinohrad, což je sice koníček, ale taky břemeno. Člověk v zásadě může nejít na sezení RPG hry, ale nemůže nejít do vinohradu, když běží agrotechnické lhůty
Podobné to bylo, když jsme rekonstruovali a bylo třeba dělat svépomocí nějaké věci, co se museli vyřešit, než naběhnou další řemeslníci. No a tohle když se sečetlo, tak prakticky veškerý další volný čas už nezbylo, než věnovat rodině.
Srovnat se s tím nějaké úsilí stálo, ale děti jsme chtěli, takže nakonec není co řešit. To světlo na konci tunelu tam je a pořád přes den sním o kampaních, které bych si rád zahrál a jednou určitě zahraju.
Až ve druhé polovině 24' jsem se vrátil k hraní RPG, když kámoš konečně svolal starou skupinu. Ale vydrželo to do jara, od té doby půl roku zase nic, protože to umřelo (většina z nás už má děti a/nebo staví / opravuje baráky a/nebo dělá víno a nejsme tak úplně fázově sladění, jestli mi rozumíte).
Já jsem to rozhodně nedokázal udělat tak, že bych si vybral jeden koníček a všechny ostatní utnul, to mi nikdy nešlo. Ale je tu ta věc, že se třeba starám o vinohrad, což je sice koníček, ale taky břemeno. Člověk v zásadě může nejít na sezení RPG hry, ale nemůže nejít do vinohradu, když běží agrotechnické lhůty
Srovnat se s tím nějaké úsilí stálo, ale děti jsme chtěli, takže nakonec není co řešit. To světlo na konci tunelu tam je a pořád přes den sním o kampaních, které bych si rád zahrál a jednou určitě zahraju.
Až ve druhé polovině 24' jsem se vrátil k hraní RPG, když kámoš konečně svolal starou skupinu. Ale vydrželo to do jara, od té doby půl roku zase nic, protože to umřelo (většina z nás už má děti a/nebo staví / opravuje baráky a/nebo dělá víno a nejsme tak úplně fázově sladění, jestli mi rozumíte).
Moje RPG Laboratorium a k němu vlákno na fóru. Malý svět pro osobní potřebu. Třeba se bude něco hodit i někomu jinému.
Konfigurátor substancí a nástrah pro DrD II
Deníky pro DrD II podle revize pravidel
Baltazar Paprika, trpaslík, knihvazač
Never attribute to malice that which is adequately explained by stupidity
Konfigurátor substancí a nástrah pro DrD II
Deníky pro DrD II podle revize pravidel
Baltazar Paprika, trpaslík, knihvazačNever attribute to malice that which is adequately explained by stupidity
-
smrq
- Příspěvky: 3174
- Registrován: 6. 2. 2006, 10:16
- Bydliště: Vsetín
Re: Váš názor na {insert problem here}
Na víc jak 10 let jsem přestal hrát. Problém nebyl jen u mě, ale i u všech kamarádů, protože jsme začali řešit "dospělé" problémy (hlavně děti).
Nebýt covidu, který mi ukázal, že jde hrát i online a vydání ZZ, které jsem si koupil ze zvědavosti (v covidu doma byla dlouhá chvíle), asi bych už hrát nezačal.
Radim "Smrk" Trčálek
Už zase aktivně hrající. Mám rád Zapovězené země, Vetřelce, Vaesen a Pirate Borg.
Dobrodružství:
Vražedné světlo, Kdo seje vítr,
Stříbrné dublony Krvavé Baronky
Překlady:
VtM 5V startovací sada, Vetřelec startovací sada, Rozbité příběhy-rychlý start, Vetřelec Evolved startovací sada
Vlastní sci-fi RPG hra (ve vývoji):
Do temnoty
Už zase aktivně hrající. Mám rád Zapovězené země, Vetřelce, Vaesen a Pirate Borg.
Dobrodružství:
Vražedné světlo, Kdo seje vítr,
Stříbrné dublony Krvavé Baronky
Překlady:
VtM 5V startovací sada, Vetřelec startovací sada, Rozbité příběhy-rychlý start, Vetřelec Evolved startovací sada
Vlastní sci-fi RPG hra (ve vývoji):
Do temnoty
-
Markus
- Vrchní krutovládce; Administrátor
- Příspěvky: 25227
- Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
- Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
-
Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15676
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Re: Krize středního věku hráčů RPG
Dost podobně jako smrq, cca deset let jsem téměř nehrál. Ne stoprocentně, ale obrovský výpadek, a to byl ještě menší, než u jiných koníčků. Víc faktorů - míň času, horší plánování, obecně větší dospělost kamarádů (a tím pádem horší časové možnosti všech), ale často i prostá absence sil, celková únava. I v momentě, kdy se to lepšilo a měl jsem víc času, často jsem končil u pasivnějších zábav, hlavně asi čtení, případně sledování seriálů.
I v současnosti často pozoruju, že mám víc sil hrát (taktické a komplexní) deskovky, než (kreativní, emočně náročnější) rpg.
I v současnosti často pozoruju, že mám víc sil hrát (taktické a komplexní) deskovky, než (kreativní, emočně náročnější) rpg.
Naposledy upravil(a) Pieta dne 4. 1. 2026, 12:38, celkem upraveno 1 x.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
-
komi
- Příspěvky: 846
- Registrován: 17. 8. 2012, 19:07
Re: Krize středního věku hráčů RPG
Já začla hrát rpg až na stará kolena, a to po narození 1. dítěte. Když pak přibylo druhé, tak jsem měla výpadek jedno sezení, protože jsem byla v porodnici a pak jsem normálně chodila (jako hráčka). Nemohla jsem nechat ostatní samotné, by něco katastrofálního vymňoukli!



