Vyšetřovací hry v systému GUMSHOE

[Markus]

GUMSHOE je systém určený pro investigativní hry, poprvé představený v The Esoterrorists (2006). Jeho základním předpokladem je, že vyšetřovatelé jsou kompetentní a stopy na správném místě by měly nalézt vždy bez ohledu na to, jestli uspějí v hodu. Více v jeho anotaci.

Hry založené na GUMSHOE:
The Esoterrorists (2006) - Detektivní hra s prvky hororu, magie a konspirace
Fear Itself (2007) - Hororová hra s vyšetřovacími prvky
Mutant City Blues (2008) - Detektivní hra v budoucnosti plné mutantů
Trail of Cthulhu (2008) - Hororová vyšetřovací hra na motivy H. P. Lovecrafta
Ashen Stars (2011) - Vyšetřovací hra v žánru vesmírné opery
Night's Black Agents (2012) - Vyšetřovací hra o konspiracích, upírech, mimozemšťanech a drsné špionáži
Bubblegumshoe (2016) - Středoškolská detektivka zaměřená na odhalování záhad a vztahů
TimeWatch (2016) - Vyšetřovací hra za cestovatele časem, kteří napravují škody na historii
Cthulhu Confidential (2017) - Vyšetřovací hra tematikou Cthulhu pro dva hráče
The Fall of Delta Green (2018) - Hra o tajné organizaci bojující proti Cthulhu v 60. letech
The Yellow King (2018) - Hororová vyšetřovací hra na motivy povídek Král ve žlutém

[KDolecek]

Na stránkách mají "What's your gumshoe size", koukals na to? https://pelgranepress.com/2017/09/05/wh ... shoe-size/

Neviděl a vypadá to jako fakt vyčerpávající článek, díky za sdílení.

[sirien]

Chci hrát přízemní detektivku / CSI styl / špionáž= Esoterorists

Chci hrát špionážní konspiračku a nevadí mi nějaká pravidla navíc = night's black agents

X-man / superhero rulez! = Mutant city blues

C'thulhu = Trail of 'thulhu

Klasický movie horor s tajemstvím a umíráním= Fear itself

Best GUMSHOE eva! + star trek, babylon 5, farscape, killjoys, dark matter... = Ashen stars!



Podrobnější recenze viz anotace tohoto článku (sorry sem na mobilu, tak nedávám odkazy přímo):
http://www.d20.cz/clanky/pravidla/gumshoe-v-kostce.html
...na tom stejném místě jsou i všechna pravidla, dílčí pravidla jednotlivých her viz odkazy na konci článku.


EDIT: jinak teda to co tu Bifi a Aljen psali na minulé stránce před deseti lety naprosto míjí mojí herní zkušenost a nesouhlasím prakticky s ničím uvedeným, ale a) to nechci rozepisovat z telefonu a b) ani nevím jestli by to po deseti letech bylo relevantní nebo až moc vulgární nekromancie...

[Markus]

Přidal jsem do databáze jeden z novějších přírůstků skupiny GUMSHOE: The Yellow King (2018).

The King in Yellow je hororová vyšetřovací hra inspirovaná povídkami R. W. Chamberse o „Králi ve žlutém“. Povídky i hra svými tématy a motivy připomínají pozdější lovecraftovský horor. Jde v zásadě o čtyři hry v jedné, protože vyšla v podobě sady tvořené čtyřmi knihami, z nichž každá umožňuje hraní v jiném prostředí. Základní pravidla jsou popsaná v první z knih, ty další pak obsahují specifické informace k tvorbě postav a k samotnému světu. Přestože se dají hrát samostatně, záměrem je, aby hráči v rámci kampaně prošli postupně všemi světy:

1. Secesní Paříž, kterou se prolínají prvky nadpřirozena
2. Fiktivní evropská válka roku 1947, do které vstupují mysteriózní síly ze světa Carcosa
3. Alternativní verze dneška, kdy jsou hráči partyzáni proti zbytkům Castaignovského režimu převzatého z povídek
4. Skutečný dnešek, na kterém je ovšem něco divného

Hra používá systém GUMSHOE. Ten vychází z předpokladu, že vyšetřovatelé jsou dostatečně kompetentní najít základní stopu, která příběh posune dál, je už ale na hráčích ji správně interpretovat. Postavy se tvoří kombinací dvou „sad“ (kits): ta první určuje jejich vyšetřovací schopnosti, ta druhá jejich obecné schopnosti. Všechny mají taky určité motivace a vztahy.

[Markus]

GUMSHOE přichází na střední školu.




Bubblegumshoe (2016)

Bubblegumshoe je detektivní hra, ve které se hráči stanou středoškolskými detektivy řešícími záhady na současném americkém maloměstě. Kromě vyšetřování klade důraz na vztahy postav jak mezi sebou navzájem, tak s jejich okolím. Naopak upozaďuje souboje a jiná nasilná řešení.

Hra je postavená na systému GUMSHOE, jehož základem je princip, že postavy při hledání klíčových stop vždy uspějí – stačí použít správnou schopnost ve vhodném kontextu. Pozornost hráčů se tak může soustředit na kreativní interpretaci stop a rozplétání vztahů mezi podezřelými, svědky a oběťmi.

Na začátku hry si hráči společně vytvoří městečko, v němž se bude děj odehrávat. Samotná pravidla hry jsou pak velice jednoduchá. Postavy jsou definované jen čtveřicí dovedností, mezi které si hráči na začátku rozdělí body, a při samotném vyhodnocování házejí vždy jen jedinou šestistěnnou kostkou. V krizových situacích postavy neztrácejí životy, ale ukazatel „cool“ („v pohodě“), takže přinejhorším neumřou, ale třeba se jen rozpláčou nebo zhroutí.

Součástí základní příručky je připravené americké městečko Drewsbury se vším, co k tomu patří – šprty, sportovci, učiteli i záhadnými obyvateli. Pro rychlý začátek s hrou nabízí připravenou zápletku Hey! That’s My Bike!. A nechybí ani rady, jak hru uzpůsobit do prostředí s odlišnou stylizací, od špinavých ulic velkoměst přes internátní školy až po základnu na Marsu.

[sirien]

Omlouvám se Aljenovi i Bifimu za brutální nekromancii - kdysi sem to chtěl nechat bejt, ale vzhledem k tomu že je tohle vlákno zjevně pořád občas živý sem si řekl že to za to stojí.

Core clues ktore hru posuvaju zo sceny na scenu su podla mna strasne staticke a mega konkretne.

V některých scénářích možná, ale obecně jaké si to uděláš, takové to máš.

Laws vobec nepredpoklada ze hraci clue pochopia inak

GUMSHOE stojí na myšlence toho že detektivka není o hledání stop, ale o snaze je pochopit - tj. snaha o pochopení stopy je game aspekt GUMSHOE. Z mojí herní zkušenosti skutečně občas dojde k tomu, že hráči klíčovou stopu (core clue) občas nepochopí - zároveň to ale nevadí, protože těch stop mají tolik, že onu nepochopenou stopu prostě zahodí a obejdou jinudy, nebo jí pochopí později v kontextu jiných.

Tahle dynamika je pro GUMSHOE detektivní feeling ve skutečnosti klíčová a generuje onen knižní/seriálový feeling detektivních "AHA!" momentů, kdy protagonista náhle dojde prozření a pochopení a občas to jsou fakt cool momenty.

Tj. tohle v praxi funguje skutečně jako feature a rozhodně to není bug.

ako GM musim kolajnicovat tak aby dalsia scena bola presne taka ako ju mam naplanovanu???

Rozhodně ne. I scénáře které na přečtení vypadají lineárně se v herní praxi rozpadají na mnoho možných cest podle toho jak k tomu hráči přistoupí.

Když jsem GUMSHOE vedl poprvé, tak jsem vedl titulární příběh sbírky Dead Rock Seven (pro Ashen Stars GUMSHOE iteraci). Při přípravě jsem měl dojem, že to je dost lineární a hráči budou muset jít po připravené cestě stop a objevit prakticky všechno, jinak to nemají možnost dát. Herní realita mě rychle vyvedla z omylu - hráči příběh proletěli po úplně jiné trajektorii kterou jsem při čtení ani neviděl jako možnou a příběh vyřešili bez toho aby půlku věcí co tam byly vůbec řešili - tj. vystačili si tak s polovinou toho co sem čekal že budou potřebovat a šli v úplně jiném pořadí než sem myslel že "musí".

Robin D. Laws tohle přímo adresoval po vydání Esoterrorists, kdy napsal celý článek o paradoxu toho že hráči občas reportovali tím větší railroadovitost, čím více volnosti / cest k řešení připravený scénář nabízí - je to dané tím, že se hráči zafixují na stopy, které našli, a po dohrání ignorují kde všude vlastně mohli jít jinak.

Taktiez system v podstate predpoklada ze akonahle postavy pridu do novej sceny tak "spustia" svoju investigativnu schopnost, opisu co robia a ak sa zhoduje s tou schopnostou na ktoru je naklucovana Core Clue tak ju aj ziskaju

Ano.

Ve většině případů to skutečně udělají - přístup "přijdu na scénu a jako kanonádu z baterie vystřílim všechny investigativní dovednosti co mi tu dávají smysl" je, ehm ehm haha, "player skill" v GUMSHOE (ve skutečnosti něco co hráči začnou dělat skoro okamžitě potom co pochopí, jak ten systém funguje)

V pár případěch se to nestane. To skončí tím že buď najdou jinou core clue jinde a vydají se jiným směrem, nebo tím, že potom co zjistí někde něco víc jim to "docvakne" a na místo se vrátí a použijí správnou dovednost - opět, tohle hezky simuluje knižní / seriálové scény kdy hrdinové občas udělají totéž (zejména opakované výslechy svědků s dalšími novými otázkami atp.)

Hrac musi popisat aj akym konkretnym sposobom pouzije schopnost a ak to popise prilis detailne, alebo ju pouzije na nespravny element sceny tak to zase musim ako GM dokolajnickovat k ziskaniu Core Clue

not really

Popisy nejsou problém, 95% použití investigativních schopností je self-evident a moc popisů nepotřebují

zároveň GUMSHOE není OSR - spíš jsou jeho antitezí (...proto fungují, neodpustím si poznamenat); není žádoucí tlačit hráče do toho aby detailně popisovali kde všude sbírají otisky prstů (na knihovně - a na jednotlivých knížkách - a i na té lampičce co je u knihovny - a ano i na jejím vypínači. A zásuvce. A žárovce...) - ten systém funguje ve středním až vyšším zoomu - když sbíráš otisky (a netlačí tě čas atp.), tak je prostě vysbíráš na všem na scéně atd.

Sceny nemusia zakonite obsahovat predplanovanu COre Clue

Nemusí, ale je to good practice, protože to té scéně dává smysluplný obsah a zároveň něco co tě pošle někam dál aby ses nezaseknul.

Ve vlastních scénářích to občas porušuju různýma čistě charakterizačníma scénama nebo exploration / akčníma částma co se k vyšetřování přímo neváží, ale pak už je moje GM tvůrčí odpovědnost že tam bude co hrát a hráče to bude bavit a uvidí v tom smysl.

Moznost presuvat clues z predpripravenej sceny na pribehovo vzniknutu scenu (a tym dat hracom zdanie slobodneho rozhodovania)

GUMSHOE výslovně podporuje spontánní scény a stopy - "stopa by měla být všude kde jí postavy hledají a dává smysl, aby tam taková stopa byla".

Ohledně přesouvání stop, to není otázka systému ale přístupu a je to ožehavější téma. Někteří hráči / skupiny s tím jsou ok, jiné to mají za porušení formátu detektivního žánru. Osobně jsem s tou druhou skupinou - pokud máš nutnost přesouvat stopu, znamená to že se hráči buď zamotali (jejich chyba - GUMSHOE jim výslovně a opakovaně radí "když nevíte, jděte najít další stopy") nebo že jsi připravil/dodal málo stop (tvoje chyba - GUMSHOE výslovně vede k tomu abys dával stop hodně)

[sirien]

Je tam viacero problémov.

Z mojí zkušenosti není a funguje to naopak VELICE dobře a VELICE plynule

Lockpick - Vlámal si sa do sejfu v riaditeľovej kancelárii. Prichytila ťa pritom vrchná sestra, ale pohrozil si jej, že o nej povieš osobe X fakty Y. Výmenou za tvoju mlčanlivosť ti povedala Z (t.j. clue).

To není problém GUMSHOE, to je problém autora konkrétního dobrodružství.

A nijak nerozporuju žes to někde skutečně potkal (možná zejm. v rannejch produktech?), ale já jsem se s tím nesetkal nikde (načtené mám teda zejm. Ashen Stars a Trail of Cthulhu, ale hrál jsem víc i původní Esoterrorists a zkoušel sem další, myslim že skoro vždycky předpřipravenky, a GM na mě tenhle mindfuck nevytáh nikdy).

Zároveň to nedává smysl, protože to ani neni potřeba - viz výše Aljenovi, pokud jednu core clue v nějaké scéně fakt mineš, hra se fakt nezboří (pokud to neni ukázkovka na conu kde se prostě musíš vejít do časovýho bloku, že jo, ale to je problematika sama o sobě).

K pevnej štruktúre scén: V dobre dizajnovanom scenáriu je flexibilita, t.j. napríklad ide scény iniciovať mimo poradia

Opět, viz výše Aljenovi - reálně i dobrodružství které při čtení vypadá hodně lineárně se v herní praxi rozpadne a hráči jsou schopní si najít / vydedukovat / tipnout / ... cesty a směry postupu které ze zápisu nejsou vůbec zřejmé.

Některá dobrodružství jsem hrál víckrát a hráči tam šli pokaždý úplně jinudy a jinak. Jiní GMové co znám kteří GUMSHOE hrajou tuhle mojí zkušenost sdílí.

Súčasťou dizajnérskej estetiky GUMSHOE vyzerá byť to, že v investigatívnej hre je prostredie pasívne, nemá vlastnú dynamiku, nevyvíja sa v odpoveď na protagonistovu aktivitu

? Nevšiml jsem si popravdě. Ne víc než u mnoha jiných. Zároveň popravdě mám z některých her co jsem hrál opačnou zkušenost, zatímco jsme vyšetřovali se kolem nás děly shity a příběh se vyvíjel, takže jsme ho museli "dohánět".

Zároveň ale to tak být může, zejména u dřívějších produktů, ale může to být záměr - GUMSHOE úplně původně byly navržené na simulaci CSI: City typu příběhů - až později se ukázalo že je ten engine tak silnej že utáhne hromady jinejch věcí a příbuznejch žánrů (star trek "planet of the week" scífkové záhady, kde se věci dějí pokud je nezastavíš, špionážní thrillery kde protistrana rozhodně aktivně intrikuje a jedná proti tobě...)

úvodné showcase dobrodružstvo od Kennetha Hitea v základnej príručke ToC tento základný predpoklad (t.j. štrukturovanie scén a clues) nespĺňa (!) a viaceré skupiny a playtesting reporty hlásili, že to nefunguje.

Hrál jsem to jako hráč, fungovalo to výborně.
GM se kterým jsem to hrál to vedl pro jiné skupiny dřív, neříkal že by s tím měl někdy problém.

Ďalšia problematická oblasť je nejasnosť alebo vágnosť toho, ako má interakcia medzi hráčom a GM-om pri vyšetrovaní vyzerať.

Ne neni.
Hrál sem to pod víc GMama a GMoval sem to víc skupinám a tohle nikdy nebyl ani trochu problém.

Popravdě moc nevim kde se tyhle kritiky berou, od pohledu mi to přijde jako nějaký fabulování po přečtení bez zkušenosti nebo nějaké přeteoretizované uchopení kdy v tom autor úvahy hledá zbytečný nesmysly místo toho aby to prostě vzal a hrál. Nebo, dost možná nejspíš, obojí naráz.

[Markus]

Kdybych vám řekl, že existuje hra o cestování v čase, ve které hrajete za agenty, jejich úkolem je napravovat škody napáchané na časovém toku proradnými prospěcháři, odpověděli byste mi, že se jmenuje Časy se mě... ne, pardon... jmenuje se TimeWatch.




TimeWatch (2016)

TimeWatch je vyšetřovací hra o cestování čase, ve které hráči ztvárňují agenty organizace zabývající se dohledem nad nedotčeností času, jejichž úkolem je napravovat škody na časovém toku způsobené podvratnými živly i podivnými hrozbami. V jednotlivých misích musejí hráči zpravidla nejdřív zjistit, co přesně se stalo a změnilo, kdo z toho měl prospěch a nakonec věc napravit ve správné éře. Práci jim komplikují časové paradoxy, nebezpečné alternativní reality i nepřátelé schopní vykonávat podobné fígle s časem jako oni.

Hra využívá engine GUMSHOE. Postavy jsou číselně definované hlavně dvěma sadami dovedností: obecnými (které řeší běžné dobrodružné činnosti jako boj, honičky nebo jiné riskantní kousky) a vyšetřovacími. Hodnota dovednosti vždy vyjadřuje omezenou zásobu bodů. Při používání obecných dovedností hráč hodí šestistěnnou kostkou, utratí libovolný počet bodů ze své dovednosti a snaží se dorovnat určenou (a zpravidla neznámou) obtížnost. Naopak při používání vyšetřovacích dovedností se vůbec nehází a postava automaticky uspěje – systém GUMSHOE totiž předpokládá, že vyšetřovatelé jsou kompetentní a stopy na správném místě naleznou vždy (a že nenalezení stop není herně zábavné). Utrácením bodů ale může hráč získat další informace. Zásoby bodů v jednotlivých dovednostech se obnovují zpravidla až po dokončení mise, hráči tedy musejí pečlivě zvažovat, kdy je využít.

K tomuto jádru přidává TimeWatch sadu vlastních subsystémů pro cestování v čase. Namísto příčetnosti známé z jiných her sledují agenti svoji „chronální stabilitu“, neboli odolnost proti časovým paradoxům, jejíž narušování způsobováním paradoxních situací vede k postupnému „mizení“ postavy z časové linie. Hráči se můžou vracet v čase, aby si připravili lepší podmínky pro situaci, kterou právě řeší. Hra taky zavádí metaherní měnu „předivových žetonů“, která hráče odměňuje za kreativní přístup k řešení problémů a umožňuje jim pořizovat si drobné výhody, například si obnovovat body dovedností nebo vytvářet „uložené pozice“ v čase.

Jádro hry představuje jediná základní příručka obsahující i tři ukázková dobrodružství, kromě ní vyšlo v ediční řadě ještě pár dalších hráčských pomůcek a připravených scénářů.

[Markus]

Náhodou jsem narazil na tohle a přišlo mi to jako zajímavá struktura „vyšetřovacího sandboxu“. Přeposílám i sem, protože mi přijde, že by to mohlo zaujmout i někoho z vás. Psal Robin D. Laws.




The Armitage Files (2010)

The Armitage Files je 152stránkový doplněk s podklady pro vyšetřovací kampaň v lovecraftovské hře Trail of Cthulhu (2008), rozvíjející motivy kampaňového rámce „Armitage Inquiry“ představeného v základní příručce. Nejedná se o tradiční připravený scénář, ale o inovativní strukturu založenou na improvizovaném rozvíjení poskytnutých materiálů.

Na Miskatonické univerzitě se začnou záhadně objevovat podivné dopisy psané zjevně v budoucnosti, ve kterých pološílený profesor Henry Armitage varuje před blížící se apokalypsou. Celkem deset dopisů – které jsou připravené jako herní „artefakty“ určené k předání hráčům – přichází postupně v průběhu kampaně a jejich varování se stupňují. Obsahují zmatečné odkazy na všelijaké osoby, místa, knihy a nejasně související události. Úkolem hráčů je vypravovat se po jednotlivých stopách, interpretovat je, zjistit, co přesně se děje (respektive má stát), a pokusit se předpovězeným katastrofám předejít.

Kniha poskytuje vypravěči sadu modulárních materiálů, s jejichž pomocí má improvizovat děj v reakci na volby hráčů. Popisuje přes čtyři desítky postav a jedenáct organizací zmíněných v dopisech, přičemž každou nabízí ve třech vzájemně si odporujících verzích – každá osoba nebo skupina se nakonec může projevit jako nápomocná, nezúčastněná, nebo aktivně zapojená do temné konspirace. Podobně otevřené k interpretaci jsou i popsané knihy pojednávající o „mýtu“ a záhadné artefakty – můžou být nadpřirozenými hrozbami i neškodnými cetkami. Výběr materiálů doplňuje sbírka generických lokací ze třicátých let, které může vypravěč vkládat do hry podle potřeby. Celková struktura je tedy taková, že hráči rozhodují, které z nabídnutých prvků budou zkoumat a vypravěč na základě jejich voleb a nastíněných teorií zapojuje do hry konkrétní materiály v příhodné verzi. Knihu završují obecné rady ke strukturování a vedení improvizovaných vyšetřovacích scénářů v systému GUMSHOE.

Při té příležitosti je taky dobré zmínit, že už je v předprodeji druhá edice Trail of Cthulhu.

[sirien]

tušíš jak moc to je "jenom" praktický take&play a jak moc tam jsou případně nějaký Robinovy "behind the scenes / theory" texty navíc? Můj to-read list je dost plnej, ale Robina mám tendenci nechávat předbíhat, jen nevim jak moc

[Markus]

Já četl jen nějaké souhrny a recenze, takže přímo nevím. Můj dojem je takovej, že většinu textu budou zabírat připravený materiály a pak tam bude nějaká stručná kapitola na téma „Jak to hrát a jak vůbec improvizovat při vyšetřovacích hrách“.

[Markus]

Podle obsahu mají obecné řeči odhadem jen tak 10 stran.