Město v bažinách – Noireau

Hluboko v bažinách Pětiříčí se nacházejí dvě velká města – Smaragdové vřesoviště je dávno opuštěné, vybudované nejspíš trpaslíky nebo elfy, a je vhodné leda pro hledače pokladů. Tím druhým je město s poetickým názvem „Černá voda“, obydlené téměř výlučně bažinnými gobliny.

Goblini žili v Pětiříčí původně jen v malých osadách a vesnicích, ale postupně jejich počty vzrůstaly a tak se jednotlivé gobliní kmeny stále častěji dostávaly do kontaktů a konfliktů nejen mezi sebou navzájem, ale i s lidmi a dalšími obyvateli Pětiříčí. Po asi 100 letech se goblinům konečně povedlo sjednotit a díky tomu, že přes Pětiříčí vedla kupecká stezka, se jim rovněž povedlo do značné míry zcivilizovat.

Goblini rychle pochopili, že výhodnější než kupce okrást a zabít je s ním obchodovat. Za hrst korálků nebo za kovové zbraně a nástroje byli ochotni poskytnout artefakty a zlato nebo aspoň rychlý a bezpečný průjezd bažinami. První kupci se do civilizovaných zemí vrátili bohatí a ne všichni si novinky nechali pro sebe. Kupecká stezka začala být využívána stále častěji kupci, kteří byli ochotní riskovat a zbohatnout. Někteří kupci se rozhodli raději obchodovat s gobliny než si pouze bažinami zkracovat cestu. Tak se stalo, že z původně malé vesnice se stalo prosperující město „Černá voda“.

Své jméno toto město získalo díky tomu že leží v bažinatém jezeře s černou vodou (voda pochopitelně sama o sobě černá není, ale dno je tvořeno černým bahnem a jezero je poměrně mělké). Jezero je napájeno řekou Kobuk, kterou goblini na jejím ústí přehradili širokou dřevěnou hrází připomínající obří stavbu bobrů. Horní hráz chrání město před povodněmi a obvykle zadržuje jen minimum vody, navíc je postavená tak, aby skrz ni mohly po proudu proplouvat říční čluny. Pokud chtějí goblini plout proti proudu, musí člun přetáhnout po kuláčích na lanech. Řeka Kobuk je ještě podruhé přehrazena v místě, kde opouští jezero, aby se udržela stabilní hladina vody. Nad spodní hrází vede rovněž široký dřevěný most, po kterém lze snadno přejít na druhou stranu.

Město samotné vyrostlo postupně přímo v bažinatém jezeře na dvou ostrovech a má dosti zvláštní architekturu. Palác gobliního krále vyrostl na troskách původní, snad trpasličí pevnosti. Velké kamenné bloky kladené na sebe bez malty, silné zdi, úzká střílnovitá okna v hradební zdi a naopak široká okna v paláci, obranné věže. Goblinům stačilo opravit trosky a odstranit veškerou vegetaci. Na větším ostrově se kromě paláce nachází rovněž kovárna, několik hospod a především bytelné dřevěné sruby a okrouhlé gobliní chatrče.

Na druhém, menším ostrově, vyrostla typická gobliní vesnice, ale mezi okrouhlými gobliními chatrčemi už stojí i některé kamenné či dřevěné domy, stavěné v duchu klasických lidských staveb, stejně jako hospody. Typickou ukázkou této architektury je hospoda „U Žluté ještěrky“ (viz obrázek). Ulice jsou pouze na ostrovech, domky v samotné bažině jsou občas propojeny dřevěnými lávkami. Mezi zbytkem města se goblini přepravují na nejrůznějších loďkách a člunech. Někteří goblini se živí gondoliérstvím, protože je to daleko lepší způsob přepravy než se brodit v bažině. Oba ostrovy jsou spojeny jediným širokým dřevěným mostem.

Tržiště se nachází v průplavu mezi dvěma ostrovy a sestává z mnoha plovoucích plošin, na kterých jsou postaveny stánky se zbožím, nebo se prodává přímo na širokých říčních člunech. Na tržišti panuje čilý ruch, protože schopnost smlouvat a handrkovat se o cenu je u goblinů prakticky neomezená. Goblini sice přijímají mince, ale daleko častější je u nich směna různých věcí. K chaosu navíc přispívá to, že obchod obvykle probíhá tak, že zájemce zastaví člun u stánku, vybere si zboží, vyhandrkuje cenu a odjíždí, přičemž o strkanice mezi čluny zde není nouze.

Některé stánky mohou sloužit jako plnohodnotné vory (dva velké kmeny slouží jako plováky pro prkennou plošinu), jiné nejsou ničím jiným než plovoucí plošinou. Zákazníci se obvykle nechají vozit v gondolách nebo na malých loďkách.

Pochopitelně, že goblini a projíždějící kupci někde musí skladovat své zboží – po obou stranách kupecké stezky kopírující břeh jezera stojí na vysokých kůlech množství velkých dřevěných skladišť (svým tvarem připomínající velké kůlny). Tato skladiště jsou hlídána, a protože stojí odděleně, šance, že by z nich někdo něco ukradl, je minimální.

Z vody a bahna vyčnívá několik hranatých, velmi vysokých věží, vytvořených z větví, trávy a bláta, navzájem propojených visutými dřevěnými mosty. V těchto věžích bydlí vždy několik rodin pohromadě a celá konstrukce připomíná výtvory šílených bobrů. Některé věže jsou spojeny i s pevninou a tak je možné přejít z jednoho ostrova na druhý. V případě nebezpečí navíc goblini jednoduše přeseknou visuté mosty a protože věže nemají žádné jiné vstupy u základny, pouze vysoko ve stěnách, jde o poměrně účinnou obranu. Tyto věže jsou k vidění pouze v Pětiříčí. Nejrozšířenější struktura těchto věží je následující – místo sklepa je zde velká jáma plná písku, skrze kterou prosakuje voda, kterou pak goblini pijí (přestože jim nedělá větší problém pít vodu přímo z bažiny). Každá věž tak má vlastní vnitřní studnu. Nad tímto sklepem se potom nachází největší obytná místnost s ohništěm uprostřed. Následuje několik (obvykle pět) pater navzájem spojených žebříky, s otvorem uprostřed. Tento otvor slouží k odvádění kouře, kouř navíc odpuzuje komáry. Věž nemá střechu v pravém slova smyslu, pouze se směrem vzhůru zužuje a vršek není o moc širší než komín. Věž má kromě jednoho či více vstupů už jen úzká, jakoby střílnovitá okna.

Kromě věží je daleko nejrozšířenější stavět domky nebo chatrče na pilotách. Obvykle je okolo domku dřevěná plošina a několik kůlů k uvázání člunů. Chatrče jsou pochopitelně celé ze dřeva a trávy, takže se nabízí otázka, jak vlastně goblini vaří. Řešení je jednoduché – na dřevěnou podlahu se položí velká kamenná deska a na té se pak normálně vaří, aniž by hrozilo, že celá chatrč shoří. Dalším elegantním řešením je využívání kovových trojnožek s dřevěným uhlím.

V poslední době se zde usídlilo rovněž několik lidí, takže jsou zde k vidění i normální domy na kůlech.

Dům je postaven na silných dubových kůlech. Dub má totiž tu vlastnost, že ve vlhku postupně ztvrdne jako kámen. Na dubové piloty se položí kamenné kvádry, na takto vzniklé plošině lze už normálně stavět. Kámen na stavbu berou goblini hlavně z ruin trpasličích a elfích staveb, nástavby staví převážně z pálených cihel, protože těžbě kamene se zde zatím téměř nikdo nevěnuje, kámen by se navíc musel dopravovat po řece z velké dálky, kdežto dřeva a bláta je v okolí prakticky neomezené množství. Proto zatím převažují gobliní chatrče na kůlech a klasické dřevěné sruby na ostrovech.

Celkově se dá říct, že Černá voda má atmosféru gobliních Benátek a bude se i nadále rozvíjet. Zajímavé je, že město nemá hradby (jedinou budovou mající hradby je právě palác na ostrově) a je tedy zdánlivě otevřené možnému útoku. Opak je však pravdou, nepřítel by totiž musel na člunech překonat bažinu (což by se určitě nepovedlo udělat skrytě), potom se skrz hráze dostat na jezero a přitom bojovat o každou loď, chatrč nebo věž plnou odhodlaných obránců. Dá se tedy říct, že město Černá voda je nedobytné.

Dobrodruzi mohou v Černé vodě sehnat spoustu užitečných předmětů: staré trpasličí a elfí artefakty, lehké zbraně (hlavně nože), v jediné velké kovárně jsou k dostání i těžší zbraně a některé zbroje, výběr ale není moc velký. Pokud dávají postavy přednost střelným zbraním, mnoho goblinů vlastní kuše nebo luky.

Co se týká potravin, postavy budou mít celkem velký výběr různých „lahůdek“ z bažin – ryby na všechny způsoby, žáby a ještěrky, pražené brouky, nakládané červy, slimáky, kraby, některé druhy zeleniny a ovoce. Méně dosažitelné budou chlebové placky nebo „normální“ maso (někteří goblini chovají polodivoká prasata, ale převažuje lov jakékoli divoké zvěře – ptáků, divokých prasat, krokodýlů atd. Co se týká pití, tak goblini znají klasickou pálenku, s rozvojem obchodu však stále častěji dávají přednost pivu.

Naprostou nezbytností pro pobyt v bažinách Pětiříčí jsou různé masti odpuzující komáry a moskytiéry do oken a dveří (téměř všechny gobliní chatrče a domy mají moskytiéry). Pokud by dobrodruzi potřebovali lékařskou pomoc, mohou se obrátit na několik velmi schopných gobliních šamanů a léčitelů.

V bažinách Pětiříčí nežijí pouze goblini, na severovýchodním okraji této bažinaté oblasti žijí elfové. Ti staví své dřevěné domy a podlaže v korunách obrovských jezerních stromů. Typická ukázka elfí architektury je na ilustraci.

Takto postavené domy nepoškozují živý strom, navíc jsou prakticky nedobytné, neboť jediným způsobem, jak se do těchto domů dostat, je vystoupat po dlouhém a poměrně úzkém dřevěném schodišti. Samozřejmě, že po stromech lze také vylézt – s rizikem, že posloužíte elfům jako cvičný terč.

Podlaž je menší dřevěná plošina postavená v koruně stromu, na kterou vede provazový žebřík a která slouží nejen jako bezpečná noclehárna pro elfy na cestách, ale také jako skrytá pozorovatelna (viz. J.R.R. Tolkien – Pán prstenů – Společenstvo prstenu).

Informace pro PJ

Město Černá voda lze bez větších problémů zasadit do libovolného světa, jediné, co k tomu PJ potřebuje, je kus necivilizované bažinaté oblasti (v mém vlastním světě je to Pětiříčí, podle pěti velkých řek, které bažinou protékají), kterou prochází nyní častěji používaná kupecká stezka. Goblini mohou být pochopitelně zaměněni za jinou rasu, nevhodní by byli jen elfové a trpaslíci.

Pokud budou dobrodruhové prolézat bažinami, mohou narazit na celou řadu problémů – jedovaté druhy hmyzu, obří hady (anakondy, hroznýši), pijavice a komáry, krokodýly. V bažinách bude dost vlhko a dusno, pochod bude více vyčerpávající, nehledě na rizika zapadnutí do bahna a následného pohlcení bažinou (pokud sebou bude v bahně uvězněná postava házet, bahno ji pohltí o to rychleji, pokud bude naopak stát klidně, zbytek družiny může postavě pomoci).

 

Nestvůry žijící v bažinách a větších vodních plochách

Ještěrolev

životaschopnost: 6 + 2
útočné číslo: ( +2 + 3 /+2) = 5/ +2 (ocas); ( +2 + 4) = 6 (tlama) + zvl.
obranné číslo: ( +3 +3) = 6
odolnost: 18
velikost: C
bojovnost: 11
zranitelnost: zvíře
pohyblivost: 13 / šelma
vytrvalost: 12 / šelma
inteligence: 1
poklady: nic
zkušenost: 170

Ještěrolev (nebo ještěrkolev) je přirozený hybrid lva a krokodýla. Jeho domovem jsou bažiny a vlhká temná místa (třeba džungle). Je to samotářsky žijící tvor. Ještěrolev má krátkou tlamu a za ní řídkou černou hřívu táhnoucí se do půli zad. Tělo se podobá krokodýlímu, je dlouhé asi 1,5 – 2 sáhy, stejně dlouhý je i ocas, kterým dokáže manipulovat stejně dobře jako škorpión a používá ho jako bič, který má drticí účinky. během jednoho kola dokáže zaútočit zároveň tlamou i ocasem na dvě postavy (ale nejčastěji útočí na jednu).

 

Elektrický krokodýl

životaschopnost: 3 + 4
útočné číslo: ( +4 +3 / +1) = 7 / +1 (tlama) + zvl.
obranné číslo: ( +2 +3) = 5
odolnost: 18
velikost: B – C
bojovnost: 11
zranitelnost: zvíře
pohyblivost: 18 / vodní šelma (ve vodě)
vytrvalost: 16 / vodní tvor
inteligence: 1
poklady: nic
zkušenost: 180

Elektrický krokodýl je asi 2 sáhy dlouhý, okrově zbarvený tvor, který se dokonale přizpůsobil životu ve vodě. Místo klasických krokodýlích končetin má krátké, silné ploutve. Svou kořist obvykle omráčí elektrickým výbojem a utopí, případně roztrhá na kusy. Jeho domovem jsou bažiny a stojaté vody, dokáže se ovšem ponořit do značných hloubek. Zvláštní útok : elektrické výboje. Po zásahu začnou postavě přebíhat po těle drobné výboje, postava se jedno kolo svíjí v křečích a pak padne do vody. Je – li postava pouze zraněna, může další kolo bojovat dál. Výboj ubere postavě vždy 3 životy, nezávisle na rozdílu mezi hody; postavy s brněním mají postih –2 na obranu.

Krokodýl útočí v jednom kole tlamou i výboji.

 

Bičoocasatý rejnokovec

životaschopnost: 3
útočné číslo: ( +0 +3 / +1) = 3 / +1 (ocas) + zvl.; ( +1 +1) = 2 (křídla)
obranné číslo: ( +1 +3) = 4
odolnost: 12
velikost: B – C
bojovnost: 7
zranitelnost: zvíře + imunita vůči některým jedům
pohyblivost: 8 / okřídlenec (ve vzduchu); 10 / vodní tvor (ve vodě)
vytrvalost: 10
inteligence: 1
poklady: nic
zkušenost: 25

Rejnokovec je žlutě zbarvený živočich s (pro rejnoky) netypickou hlavou podobnou rybí. Umí létat, ale ne moc vysoko. Bez vody dlouho nevydrží. Jeho zbraní je jeho ocas zakončený ostnem, ze kterého vypouští jed. Rejnok má rozpětí křídel 2 – 3 sáhy a tělo má dlouhé 1,5 – 2 sáhy. Vyskytuje se pouze ve slaných vodách, kde se sdružuje do hejn čítajících 4 – 20 jedinců.

Zvláštní útok: jed. Je to past : Odl – 5 – (1 – 3) / (2 – 6 + nakažení ). Při hodu na past se nepočítá kvalita zbroje. Postavě se v těle začne kumulovat jed. Za každou směnu se nakažení zvýší o 1. Jakmile dosáhne nakažení stejné hodnoty, jako je základní počet životů postavy, postava zemře. Nákaza se dá léčit většinou léčivých lektvarů, napřed se ovšem odečítá nákaza a pak teprve normální zranění.

 

Vodní vosy – roj

životaschopnost: 15
útočné číslo: 8
obranné číslo: 0
odolnost: 9
velikost: B – C
bojovnost: 14
zranitelnost: zvíře
pohyblivost: 4 / hmyz (na zemi); 14 / hmyz (ve vzduchu); 9 / hmyz (ve vodě)
inteligence: 1
poklady: nic
zkušenost: 600

Dendriánské vodní vosy jsou dokonale přizpůsobeny životu pod vodou. Žijí v rojích vedených královnou, svá kuželovitá hnízda připomínající komíny si staví pod vodou a z vody rovněž získávají kyslík (dýchat mohou jen ve vodě, ale ve vzduchu vydrží, díky malému vzduchovému vaku, poměrně dlouho). Dendriánské vosy pochází z dendriánských močálů, ale dokáží přežít v každém místě s vodními plochami. Ve vodě loví vosy jiný hmyz, obojživelníky, malé rybky apod. K lovu používají jak žihadlo, tak přední pár nohou připomínající svým tvarem kosu.

Roj počítej jako jednu nestvůru, která v každém kole boje zaútočí na všechny postavy v dosahu. Běžně roj dosahuje asi počtu 80 jedinců, jejich přesný počet zjistíš, když zbylé životy roje vydělíš číslem 1,5.