Public Access je vyprávěcí hra o skupině lidí, kteří se v roce 2004 vracejí do města Deep Lake v Novém Mexiku, kde koncem 80. a během 90. let vyrůstali, a začínají v něm řešit podivné záhady. V dobách jejich mládí působila ve městě televizní stanice, jejíž následný osud (doslova zmizela) je zdrojem mnoha spekulací a konspiračních teorií. Hráči v průběhu vyšetřování odhalují, co se doopravdy stalo a jakou roli sehrála televize skoro ve všem, co se ve městě – plném strašidelných míst, jako je opuštěný zábavní park nebo stará arkádová herna – děje. Pravda nebude pěkná.
Hra využívá systém Carved from Brindlewood, který byl poprvé představen ve hře Brindlewood Bay (2020) a je variantou enginu Powered by the Apocalypse (PbtA). Celá je strukturovaná pomocí „tahů“, které hráči aktivují. Každá postava má pět základních statistik, jeden speciální tah, který vystihuje i její charakter, a několik věcí, které můžou přinést jednorázový bonus k hodu. Pravidla rozlišují specifické fáze hry – ráno, den, soumrak a noc –, které se chovají trochu jinak (např. den je nejbezpečnější, ráno se rozdávají zkušenosti...). Na začátku každého dne se objeví nová záhada a hráči určí otázky, které by ten den chtěli zodpovědět, což se stává aktuálním cílem hry. Hráči sami se zapojují do vyprávění – například při vyšetřování sbírají stopy, na jejich základě vytvářejí hypotézy, a když uspějí v potřebných hodech, mají pravdu. V nebezpečí odpovídají na otázky typu „Čeho se bojíš?“, a když neuspějí, následky se odvíjejí přesně od toho.
K nezvyklým herním prvkům patří možnost přetočit čas nazpátek a vyhnout se tak nepěkným následkům, které už se ve hře staly (za určitou cenu), nebo třeba sledovat videokazety se záznamy toho, co se v městečku Deep Lake stalo, přičemž jejich obsah popisují v rámci minihry společným vyprávěním všichni u stolu.
Externí recenze a shrnutí
Ze stolu | Michal Krupička | Public Access – recenze analogového hororu, jaký nemá obdoby |
- Pro vkládání hodnocení se musíte registrovat nebo přihlásit