Monster of the Week / Příšera týdne

Tohle PbtA nám moc nefungovalo – přijde mi, že tahy nejsou dostatečně dobré, aby dokázaly kampaň utáhnout. Zvlášť, když se hra snaží o kampaň na principu "příšery týdne", což samozřejmě hrozí repetitivností.

Plynulé hraní, jednoduchá tvorba postav, sandboxový vývoj děje a nekonečné možnosti.

Ze hry jsem opravdu našený a hráči si jej také pochvalují.

Ať cizokrajné či místní, klasické nebo vlastní příšery tak si každý najde své,

+ zajímavé postavy, člověk neví, po které skočit dřív

+ knížka je dost obsáhla v popisech jak hrát a jak vést

+ bestiář a 2 ukázkové scénáře, které si můžete hned zahrát

Nemám vlastně nic, co bych vytkl, tak proč se v tom nimrat. 

Odehrál jsem pár sezení příšery a hodnocení je hodně ovlivněné žánrem na kterém jsem do značné míry. Chybí mi tam lepší praktické rady jak pracovat v PbtA se scénami, ideálně jak lépe pracovat s žánrem, ale jestli máte nějakou hru z rodiny odehranou, tak se chytnete.

Samotné mechaniky jsou klasické PbtA, které uvidíte všude, nic navíc, ale otázka je, jestli pulpová příšera potřebuje mechanickou komplexitu... Co mi přijde největší přednost MotW jsou archetypy postav ve kterých poznáte protagonisty oblíbených Bčkových seriálů - a poznali byste je patrně i bez flavour textů, jen z playbooků.

Jedna hvězda dolů za absenci lepších návodných textů.

Tak jo. Nemám moc zkušeností s PBTA a před příšerou jsem hrál pouze jednou Svitky, takže ve zkratce a bez odbornosti... Systém je skvěle zasazen a lovci různorodí. Myšlenka, že každá hra je vlastně jedna seriálová epizoda je zajímavá, ale neumím si to představit v delší kampani. Na OneShot je to ale super systém a já osobně jsem si to užíval. Pokud hledáte žánrové zasazení někam mezi Buffy a Supernatural a chcete relativně snadný systém. Jasná volba!

Příšera týdne mě nadchla tím, že si nehraje na žádnou vážnou hru, ale naopak hravým způsobem předkládá simulaci prostředí a zážitku jako ze Scooby Doo nebo Buffy Přemožitelky upírů. Pravidla jsou jednoduchá a hra velmi svižná. Vypravěč si nepotřebuje připravovat spousty statů nestvůr nebo zapeklité situace a hráči se sami podílejí na vytváření okolí a příběhu. Za mě palec nahoru!

Koupil jsem si Příšeru týdne.

A na velice jemné stupnici cool-meh-shit je to ukázkové meh.

Ten základ je zdravý. PbtA, s podle mě dobře udělanými žánrovými playbooky, oproti AW zahladili ten chaos v tazíh a vyhodili retardovaný způsob expení. Problém je, že to je tak všechno.

Vyhodili sex-tahy, což jako vzhledem k žánru i může dávat smysl. Ale neudělali tam nic jiného, co by bylo cool a dávalo tomu šťávu. Vyhodili mechaniku pro vztahy. Rovněž bez náhrady (nebo mi nepřišlo). To už vnímám jako chybu, vztahy mi vždycky připadaly dost důležitou součástí žánru. A celkově ten design převzali, ale nikam neposunuli.

V sekci Strážce (GM) se snaží dát nějaké rady na hraní "podle seriálu", a je to dost nedotažené. Spíše mi to říká o co se snažit než jak toho dosáhnout. Nato aby mi s tím pomohl systém (je tam nástroj, co kdyby byl dodělaný, mohl tak potenciálně fungovat, jenže nefunguje, protože není). Ale be fair, protože se tu na rozdíl od AW s přípravou počítá, tak tu jsou ukázková dobrodružství a bestiář, to je celkem fajn.

Celkový dojem je fakt meh. Po přečtení nemám chuť si to zahrát, ale ani mě to neodradilo, pokud by mě někdo pozval na hru, tak ji přijmu. Ty prachy jsem si mohl schovat na něco lepšího, ale už jsem zaplatil víc za větší blbosti.

Hru jsme hráli jako oneshot, s českými pravidly. Rulebook měl větší stránkový rozsah, než jsem čekal, s častými černobílými ilustracemi. Hra samotná patří do Powered By the Apocalypse rodiny, takže systém je zaměřený na naraci. Pravidla jsou odlehčená a sekundární, jejich role je podpořit vyprávění, ne ho definovat. Při hře hráči používali jen svůj deník postavy + 1 A4 s hlavními tahy, tedy způsoby, jak postavy mohou interagovat se světem - od vyšetřování přes manipulaci až po magii.

Úvodní tvorba postav zabrala slabou hodinku, přestože byli všichni hráči nováčci, včetně tvorby společné historie postav (typické PBTA otázky na jiné hráče).

Systém má emulovat epizodické seriály jako je Buffy, Supernatural, Akta X, což hodně čouhá už z playbooků (archetypů postav, na jejichž základě svou postavu hráči formují) - ale i zbytek pravidel feeling perfektně podporuje. Většinu sezení zabralo vyšetřování - rozhovory se svědky a policií, rešerše v knihovně, magické rituály, které odhalovaly podstatu událostí. Jedna scéna byla obvykle vyřešena jedním, dvěma hody, v centru dění se střídaly různé postavy, vyšetřovatelé nemuseli držet spolu a mohli pokrýt větší prostor (s jistým rizikem). Současně jsme hráli závod s časem - hra má mechaniky pro stupňování napětí a hráči musí dělat zajímavé volby (bezpečí vs rychlost vyšetřování, získání dostatku informací vs riziko zpoždění). Celé sezení typicky vrcholí soubojem s titulní příšerou - odhalení její slabiny a cíle je epicentrem předchozího vyšetřování.

Přestože se pro nás jednalo o první PBTA hru, a rytmus byl odlišný od DnD klonů, na které jsme zvyklí, nebyl problém se přizpůsobit, všichni hráči byli do hry zapojení. Bylo jednoduché pochopit pravidla a řešit situace kreativně. Díky tomu, že GM na nic nehází, a vlastně jen reaguje na tahy a úspěchy / neúspěchy postav, má čas na práci s atmosférou a gradováním zápletky.

Kdybych měl kamarádům, kteří RPG nikdy nehráli, udělat ukázkouvou hru, Příšera týdne by byla mezi favority. Česká lokalizace s povedeným překladem, minimum pravidel, intuitivní hra, zajímavé postavy a epizodický charakter hry tvoří ingredience, které jsou z mého pohledu pro začátečníky nejen chutné, ale i dobře stravitelné.

Pro mě jako milovníka seriálů Buffy a Supernatural je tohle neskutečná nostalgie. Ta béčková atmosféra z toho doslova pulzuje a mé srdce plesá radostí.



Velmi cením opravdu jednoduchá pravidla, která jsou ovšem skvěle funkční. Je to příjemné osvěžení. Za zmínku stojí také velký výběr opravdu originálních herních postav. Kdo by si nechtěl zahrát za člena náboženské sekty žejo. :) 

Na druhou stranu mi přijde, že zábavnost samotné hry tu stojí a zároveň nejspíš i padá na dobrém vypravěči. Bez pohotových reakcí a časté improvizace, by to nejspíš byla poloviční zábava. Náš vypravěč byl naštěstí skvělej (tímto díky Danielovi) a tak můžu s čistým svědomím  hodnotit plným počtem.







 

Zatím mám odehránu pouze jednu hru, a to českého překladu od Casa de Locos. Hra splňuje do puntíku vše, co slibuje ve svém popisku. Jednoduchá a přehledná pravidla, žánrovost "duchařských" seriálů, originální postavy, které je zábava tvořit, výborná atmosféra  a velký prostor pro improvizaci... Z vytvářením záhad a vedením hry zatím nemám zkušenosti, ale pravidla tomu věnují velkou část a příprava se zdá mnohem jednodušší a kratší než např. v DnD. Velkým plusem překladu je rovněž rozšíření o české příšery a lokace. Systém PbtA nemusí sedět všem, ale postupně se stává stále více populární, a po hraní Příšeřy Týdne jasně vidím proč.