Maze of the Blue Medusa

Vložil(a) Markus dne 30. 04. 2021, 15:55
4
Průměr: 3.5 (2 hlasů)
2016
Artpunkový megadungeon představující bludiště a vězení mýtických tvorů

Nekonečná přerušovaná noc. Mléčné mimozemské měsíce. Mihotaví démoni ze zlata. Smrtící zahrady, ducharvoucí umělecké galerie, pekelné mašinerie – a v tomto žaláři nesmrtelných hrozeb jsou uvězněny tři dokonalé sestry... Bludiště modré medúzy se čte jak poetická noční můra civilizací zahnilých v čase. Hraje se jako hlavolam složený z nebezpečí a prapodivné podívané.

Spletitý megadungeon o zhruba 300 místnostech v extrémně nelineární mapě. Představuje mezisférické bludiště místností s lehce antickými prvky, ve kterém sídlí spousta postav a frakcí. Někteří přišli dobrovolně, jiní jsou tu uvěznění. Nese se v melancholickém filozofickém duchu, s prvky komedie a gotického hororu. Používá náročnější minimalistický formát textu, který představuje situace často formou strohých evokativních výjevů a jejich rozehrání už nechává na hráčích.

Dobrodružství není určené pro žádnou konkrétní hru, ale obsahuje mechanickou implementaci, která se dá snadno převést do variant starého D&D nebo jejich moderních OSR klonů.

Kategorie produktu
Vydavatel

Externí recenze a shrnutí

Dinosaurium obskurních světů Markus Podcast: Maze of the Blue Medusa

3

Klasictejsiho predstavitele artpunku asi nenajdete. Ostatne oba autori jsou asi nejslavnejsi jmena tohoto stylu, takze je logicke, ze jejich spolecna tvorba nic jineho nebude.

Takze ocekavani korigujte podle tohoto: je to hutne, originalni, plne napadu... a clovek si rika, jestli je to vubec realne hratelne a hlavne - chtel bych to vubec hrat? Rozhodne to stoji za precteni, a jako vykradacka napadu skvele, ale nevim, jestli to neni az prilis originalni a mimozemske na to, abych to nekdy chtel vest a nekdo to chtel hrat jinak nez jednotlive bizar hry.

4

Tisíce let uvězněné nesmrtelné sestry, jedné se nedotýká čas, druhou každou miluje, třetí nedokáže nikdo ublížit. Mýtická medúza z počátku věků a stovky jejích zkamenělých obětí. Umělecká galerie a v ní zbloudilí kanibalští kritikové. Zrádní konspirátoři navěky uvěznění a zamrzlí v nehybné svatbě. Trojice lichů, kteří hledají své filakterium. Fanatičtí přívrženci údržbářského náboženství, výpravy chameleoních žen, ztracení dobrodruzi, prokletí králové, escherovská architektura...

Maze of the Blue Medusa je divný – ale fakt divný – mezisférický labyrinth. Trochu dungeon, trochu podsvětí, trochu jako Alenka v říši divů. Je to megadungeon hýřící nápady, esence žánru „artpunk“. Což by snadno mohlo dopadnout jako přehlídka nepřehledných bizárů, ale jakýmsi záhadným způsobem (resp. ne záhadou, ale prostě usilovným pilováním) se autorům podařilo vytvořit něco, co je vysoce hratelné.

Dělá všechno, co má medadungeon dělat, a dělá to dobře. Na první pohled bizár má logiku a strukturu – dungeon je dělený do sedmi tématických částí, z nichž každá má svá specifika. Pohybují se tu „frakce“ (tady spíš mocní jednotlivci) a každý má své cíle, své spojence a nepřátele a něco od postav chce. Nestvůry nejsou tupé rubačky, ale často skoro terénní překážka nebo výzva. Magické předměty jsou unikátní (slzy, po jejichž vypití můžete odčinit jednu věc ze své minulosti...) Autoři skvěle rozumí hře, pro kterou píšou (staré D&D), a jejím principům: promyšlená náhodná setkání oživují místnosti, které by jinak byly jen bizár, skvěle „schované“ poklady jsou herní výzvou a odměnou zároveň. Všechno je přehledné, má to promyšlenou sazbu a důsledné crosslinky.

S klidným srdcem nedokážu Mate of the Blue Medusa doporučit každému. Téma je tak specifické a tak divné, že to ve výsledku bude chtít hrát málokdo. Taky potřebujete partu stejně naladěných lidí, kteří jsou ochotní vletět do megadungeonu bez příběhu a prostě si tam svůj příběh napsat interakcí s divnými věcmi – hodně štěstí s verbováním. Ale to jsou všechno otázky žánru a ladění. Fakt je, že zpracováním se Maze of the Blue Medusa nedá nic vytknout, a i kdybyste to nehráli, je to dobrá ukázka megadungeonu nebo dobrý inspirační zdroj k vykrádání. 

Pokud nemáte zkušenosti s OSR věcmi, tak na to pravděpodobně budete čumět jako puk a nebudete chápat, o co tam jde. Nemá to žádný popsaný příběh. Nikdo vám neřekne, co tam máte dělat. Tak prostě začněte číst, sledujte crosslinky (čtěte jako hypertext), všímejte si vzájemných vazeb a ono to z toho časem vyplyne. Celkově je to produkt „pro experty a blázny“, malá cílovka, ale v rámci ní bezkonkurenční provedení.

Zároveň se trochu nemůžu zbavit plíživého tušení, jestli to celé náhodou není jenom pozérství. Jestli se pod tím radikálním formátem a jinakostí neukáže, že ve hře je to ve skutečnosti plytké a těžko uchopitelné. Že všechna ta silná evokativnost a nápaditost... se prostě blbě hraje. Jedna šílená bizaromístnost za druhou, nekonečná baráž nápadů – jestli to náhodou není příliš, jestli z toho nevyhoříte po prvním sezení. Je to tak jiný produkt, že tady pomůže asi jedině přímá zkušenost. Ale hrál to vůbec někdo někdy?

Víc v 16. epizodě podcastu Dinosaurium obskurních světů