Sision Tower

Vložil(a) tochalius dne
3
Průměr: 3 (1 hlas)
2019
Vertikální dungeon ve věži cestující časem a prostorem

Nedlouho tomu je, co začal vítr v údolí řeky Sision zpívat o smrti, a kdyby byl očistec písní, Glovakiané by jí právě naslouchali. Zdroj duše drásající hudby byl nalezen asi 90 mil severozápadně od Ambiru. Co že tam je? Mohutná kamenná věž prapodivné konstrukce na odedávna pustém místě. Zvěst se rozšířila rychle a houfy zvědavců se vydaly na cestu. Mnozí se vrátili, neboť hudba zní den ode dne šíleněji, ale několika odvážlivcům a bláznům se podařilo rozbít tábor a nakonec vstoupit dovnitř. Nikdo si není jistý, zda se někomu z nich podařilo dostat ven, alespoň ale není nouze o povídačky vysvětlující, co se se ve skutečnosti děje na místě známém jako Sisionská věž.

Sision Tower je 36stránkové dobrodružství určené postavám na 3. až 5. úrovni ve starém DnD a jeho retroklonech. Dobrodruzi se v něm dostanou do olbřímí věže cestující časem a prostorem, obývané přízraky minulosti, pavouky a anděly. Dobrodružství kombinuje sociální i čistě bojová setkání, dobrodruzi se v jeho průběhu mohou seznámit s minulostí i současností věže a připravit se tak na nejpravděpodobnější závěr – obtížný souboj s obrovitou bílou pavoučicí a jejími dětmi.

Dobrodružství má podobu vertikálního dungeonu o 35 místnostech. Modul obsahuje kromě popisu věže i stručné představení světa, ve kterém se dobrodružství odehrává, dvě mapy věže, seznam náhodných setkání uvnitř i venku a 16 nových magických předmětů.

Sision Tower se odehrává ve stejném světě jako další dobrodružství od stejného autora, Praise the Fallen.

Kategorie produktu
Autoři

3

Navzdory všem mým výhradám spíše technického rázu je tenhle modul dobrý standard a doporučuji ho k odehrání. Úvodem stručná chvála:

  • Hlavní devizou modulu jsou střetnutí, jak předepsaná v místnostech, tak ta z tabulky náhodných setkání: jsou zajímavá, většinou se nejedná o prosté boje, umožňují alternativní možnosti řešení, různě mezi sebou interagují. Jsou trochu žánrový mišmaš, vzhledem k neukotveosti věže v čase i prostoru ale vysvětlitelný mišmaš.
  • Věž celkově je zajímavé prostředí, modul dobře pracuje s její vertikalitou, s možností lézt po vnějších i vnitřních zdech.
  • Andělské ladění nemusí sednout každému, rozhodně je ale originální. (Přesazení do generického fantasy může vyžadovat maličký reskin, který jsem ale já dělal bez problému za pochodu).
  • Nové magické předměty jsou fajn, dají se vykrást i samy o sobě, mimo toto dobrodružství. 

A teď trochu šířeji k výhradám:

  • Drobný problém mám s topografií věže: obsahuje 35 místností zdánlivě propojených do nepřehledného bludiště s možností mnoha alternativních postupů, když se ale na mapu podíváme pořádně, obsahuje v podstatě jen dvě poměrně lineární cesty vzhůru. Plus středovou šachtu, která umožňuje mezi zmíněnými dvěma cestami přecházet. Ta je ovšem na několika místech přerušena pavučinami, takže si hráči dvakrát rozmyslí, jestli ji využít.
  • Mapy jsou dobré, chtěl bych ale 1) mít v modulu i hráčskou mapu (namísto 2 verzí mapy pro DMa) a 2) mít alespoň jednu mapu pro DMa na začátku/konci modulu, abych nemusel neustále zběsile listovat. Taky se mi moc nelíbí „anime“ ilustrace.
  • Moc jsem nepochopil nastavení obtížnosti versus množství pokladů. Modul je určený pro 3. až 5. úroveň, mnoho z oponentů je množstvím jednotlivců a/nebo počtem HD rozhodně na horní hraně tohoto rozsahu (ne-li nad ní), poklady ve věži jsou ale spíš jen drobné, v řádu stovek zlatých. Trochu to zachraňují magické předměty, které ale 1) jsou náhodně umisťované (zpravidla s šancí kolem 30 %), takže se může stát, že si hráči žádný neodnesou: např. při našem průchodu hráči získali jen 2, z toho 1 ale mým přidáním ho na místo, kde podle originálního textu žádný není; 2) se např. v B/X nepropisují do počtu XP. Tj. modul bez úprav nabízí vysokou obtížnost a nízké odměny.
  • Na to přímo navazuje má poslední výtka: modul se tváří, že je zamýšlený pro všechna stará DnD / jeho retroklony, neuvádí žádný systém jako primární. Pak ale narážíme na problém, že poklady i obtížnosti protivníků visí trochu ve vzduchoprázdnu. Uvést autor výchozí systém, konvertovalo by se a hrany obrušovaly se snadněji.

Ve věži jsme strávili cca jedno a půl sezení, při hodně svižném hraní by se nejspíš dala stihnout za jedno, při pokusu o kompletní průzkum klidně až za tři. Navzdory všem výhradám to stálo za to. V hodnocení stojím někde na 70 procentech, na pomezí tří a čtyř hvězd.

Hodnoceno na základě odehrání, zápisy z našich sezení si můžete přečíst zde a zde.