Talislanta (1e, 2e)

Talislanta je hra zasazená do stejnojmenného svérázného fantasy světa Talislanta se spoustou roztodivných ras a velmi běžnou magií. Prostředí vychází hlavně z románů Dying Earth od Jacka Vance, ale původní autor uvádí i hodně dalších zdrojů inspirace - některé povídky H.P. Lovecrafta, cestopisy Marca Pola, Pohádky Tisíce a jedné noci... 

Hra se vymezuje proti tehdejším složitým simulačním systémům a používá vlastní jednoduchá univerzální pravidla, založená na kombinaci archetypů, vlastností, dovednostní a úrovní. Pravidla samostatně nikdy nevyšla, protože tvorba postav (archetypy, dovednosti, magie, alchymie) je záměrně přímo spojená s popisem světa. Archetypů je v základní příručce cca 80. Každý archetyp je kombinací rasy, kulturního původu a povolání a (vedle pravidlových údajů) má jen stručný několikařádkový popis a obrázek.

Vše se vyhodnocuje hodem 1k20, ke kterému se jako bonus nebo postih přičte rozdíl vlastnosti/dovednosti postavy a obtížnosti činnosti a výsledná hodnota se porovná s „tabulkou“. Míň než 0 je fatální neúspěch, 1–5 neúspěch, 6–10 částečný úspěch (týká se jenom útoku), 11–20 úspěch a 21 a víc je totální úspěch.

Většinu základní příručky zabírá popis světa a jeho jednotlivých regionů. Svět je ve hře popsaný spíš zeširoka jako pestrá sbírka různých a často hodně odlišných oblastí (hlavních regionů je 7). Oblasti nejsou vnitřně moc provázané, aby bylo možné začít hrát v libovolné z nich bez nutnosti napřed studovat všechno ostatní.

První edice (1987) a druhá edice (1989) hry jsou v zásadě identické (a v databázi je klasifikujeme jako stejnou hru) – druhá edice je především učesáním původní hry, která byla vydána s omezeným rozpočtem. Hlavní změnou je, že už do základní příručky byly zakomponovány materiály z některých původně samostatných rozšíření. Byla to právě druhá edice, která hře získala věhlas. V roce 1992 byla nahrazena třetí edicí a po ní následovala celá herní rodina dalších edic.