Fantasy literatura - tipy a doporučení
Moderátor: Faskal
-
York
- Příspěvky: 19721
- Registrován: 24. 2. 2012, 17:31
Re: Fantasy literatura - tipy a doporučení
Farmera zrovna čtu, jsem někde u pátýho dílu. Není to až tak super čtivý, ale pro hraní oldschoolu je to překvapivě inspirativní.
-
York
- Příspěvky: 19721
- Registrován: 24. 2. 2012, 17:31
Re: Fantasy literatura - tipy a doporučení
Ano, čtu to v originále. Nemyslím to s tou čtivostí zle, čte se to dobře. Jen to prostě není Mistborn od Sandersona, kterej jsem sfouknul jedním dechem. Jazykově je to jednoduchá angličtina (rozhodně ve srovnání s Vancem
) a vyprávěcí styl je taky dost přímočarej.-
tochalius
- Příspěvky: 994
- Registrován: 29. 11. 2022, 15:55
- Bydliště: Praha
čteme Appendix N
Opět navazuji na svůj nepravidelný report z četby Appendixu N (poprvé jsem psal o dvou Leiberech a jednom Vanceovi, podruhé o Leiberovi a dvou Farmerech).
Po Leiberovi zatím největší objev: Tři srdce, tři lvi (Three Hearts and Three Lions) od Poula Andersona, kterého okamžitě řadím mezi své oblíbence. Na začátku románu se americko-dánský inženýr a odbojář Holger Carlsen neznámým způsobem přenese z bojiště druhé světové války do neznámého fantaskního světa. Potkává v něm přátele i nepřátele, poznává svět, cestuje, zjišťuje, že je v tomto světě nejspíš známý a může změnit jeho osud, a nakonec se vydává na komplikovanou výpravu za kouzelným mečem, pomocí kterého má rozhodnout blížící se válku mezi chaosem a zákonem… Je to svižný, zábavný dobrodružný román spletený z vláken z mnoha různorodých textů a tradic. Kde Vanceova Lyonesse poněkud neobratně manévrovala na artušovském mýtu, tam Anderson na podobném principu vytvořil fascinující a funkční předivo odkazů a citací.
Příběh se odehrává v alternativní Evropě, kde kromě Říše (zjevně Svaté římské) a království Saracénů existuje i středosvět, faerie elfů, trpaslíků, obrů…. Holger potkává bytosti a osobnosti z artušovských mýtů (Avalon, Morgana le Fey), ze Snu noci svatojánské (král Oberon, zde Alfrik), odkazuje na Twainova Yankeeho z Connecticutu na dvoře krále Artuše, cituje Russellovu teorii typů, (zl)obra zdržuje tak dlouho, až (zl)obr zkamení, fungování kouzelných předmětů a pověr (si) vědecky vysvětluje a nakonec se dozví, že sám je osobou legendární, totiž Ogierem Dánským, rytířem Karla Velikého. Je to výborně fungující pastiš, který na základech složených z více či méně známých prvků staví novou vrstvu. I paralela mezi druhou světovou válkou a fantastickým střetem zákona a chaosu je přiznaná. Andersonovi díky tomu odpadá složité představení světa, čtenář se podvědomě cítí sice ve fantastickém, ovšem vlastně dost známém prostředí. Důmyslná strategie!
Srovnatelně mě ale fascinovaly i vazby na D&D. Gygax na konci dodatku N vypichuje několik autorů, jejichž dílo ovlivnilo vznik D&D nejvíce. Anderson mezi nimi není. Nechápu to. Román Tři srdce, tři lvi totiž nepůsobí jako nějaký volný inspirační zdroj, působí, jako by byl napsaný přímo podle D&D. Akorát že 20 let před jeho vznikem. Na pozadí příběhu se odehrává odvěký souboj mezi zákonem a chaosem (v roce 1953, léta před Moorcockovým Elrikem, se kterým je tato dualita nejčastěji spojována a na kterého se odkazoval i Gygax). Elfové nemají duši. Odvracení (zde křesťanskou modlitbou). Celá logika a procedura dobrodružství: postavy se připravují na cestu, sbírají informace, kupují zásoby a muly, řeší rychlost, při přenocování drží hlídky. Narážejí na „questy“, některé příběhové, jiné „náhodné“, prostě se u nich cestou namanou. Velká část románu se odehrává na pohraničí mezi zákonnou Říší a středosvětem elfů, obrů a kouzel a „každý muž tu chodí ozbrojený, pohraniční neformálnost tu nahrazuje spletitou hierarchii Říše“. Trollové regenerují, zabít je lze jedině ohněm. Barbaři mají strach z kouzel. Vlkodlak, drak, zlobři. Trpaslík v podzemí odhaluje konstrukční triky (zde svažující se podlahy). Nixie hrdinu okouzlí a sešle na něj dýchání pod vodou. Paladin, k nerozeznání od povolání v pravidlech. A tak dále a tak dále. Každý z těchto prvků jako by byl jedna ku jedné přesazen z D&D (nebo do D&D?).
Román Tři srdce, tři lvi doporučuju všem, je to čtivý dobrodružný román i obohacující archeologická výprava ke kořenům hry.
Po Leiberovi zatím největší objev: Tři srdce, tři lvi (Three Hearts and Three Lions) od Poula Andersona, kterého okamžitě řadím mezi své oblíbence. Na začátku románu se americko-dánský inženýr a odbojář Holger Carlsen neznámým způsobem přenese z bojiště druhé světové války do neznámého fantaskního světa. Potkává v něm přátele i nepřátele, poznává svět, cestuje, zjišťuje, že je v tomto světě nejspíš známý a může změnit jeho osud, a nakonec se vydává na komplikovanou výpravu za kouzelným mečem, pomocí kterého má rozhodnout blížící se válku mezi chaosem a zákonem… Je to svižný, zábavný dobrodružný román spletený z vláken z mnoha různorodých textů a tradic. Kde Vanceova Lyonesse poněkud neobratně manévrovala na artušovském mýtu, tam Anderson na podobném principu vytvořil fascinující a funkční předivo odkazů a citací.
Příběh se odehrává v alternativní Evropě, kde kromě Říše (zjevně Svaté římské) a království Saracénů existuje i středosvět, faerie elfů, trpaslíků, obrů…. Holger potkává bytosti a osobnosti z artušovských mýtů (Avalon, Morgana le Fey), ze Snu noci svatojánské (král Oberon, zde Alfrik), odkazuje na Twainova Yankeeho z Connecticutu na dvoře krále Artuše, cituje Russellovu teorii typů, (zl)obra zdržuje tak dlouho, až (zl)obr zkamení, fungování kouzelných předmětů a pověr (si) vědecky vysvětluje a nakonec se dozví, že sám je osobou legendární, totiž Ogierem Dánským, rytířem Karla Velikého. Je to výborně fungující pastiš, který na základech složených z více či méně známých prvků staví novou vrstvu. I paralela mezi druhou světovou válkou a fantastickým střetem zákona a chaosu je přiznaná. Andersonovi díky tomu odpadá složité představení světa, čtenář se podvědomě cítí sice ve fantastickém, ovšem vlastně dost známém prostředí. Důmyslná strategie!
Srovnatelně mě ale fascinovaly i vazby na D&D. Gygax na konci dodatku N vypichuje několik autorů, jejichž dílo ovlivnilo vznik D&D nejvíce. Anderson mezi nimi není. Nechápu to. Román Tři srdce, tři lvi totiž nepůsobí jako nějaký volný inspirační zdroj, působí, jako by byl napsaný přímo podle D&D. Akorát že 20 let před jeho vznikem. Na pozadí příběhu se odehrává odvěký souboj mezi zákonem a chaosem (v roce 1953, léta před Moorcockovým Elrikem, se kterým je tato dualita nejčastěji spojována a na kterého se odkazoval i Gygax). Elfové nemají duši. Odvracení (zde křesťanskou modlitbou). Celá logika a procedura dobrodružství: postavy se připravují na cestu, sbírají informace, kupují zásoby a muly, řeší rychlost, při přenocování drží hlídky. Narážejí na „questy“, některé příběhové, jiné „náhodné“, prostě se u nich cestou namanou. Velká část románu se odehrává na pohraničí mezi zákonnou Říší a středosvětem elfů, obrů a kouzel a „každý muž tu chodí ozbrojený, pohraniční neformálnost tu nahrazuje spletitou hierarchii Říše“. Trollové regenerují, zabít je lze jedině ohněm. Barbaři mají strach z kouzel. Vlkodlak, drak, zlobři. Trpaslík v podzemí odhaluje konstrukční triky (zde svažující se podlahy). Nixie hrdinu okouzlí a sešle na něj dýchání pod vodou. Paladin, k nerozeznání od povolání v pravidlech. A tak dále a tak dále. Každý z těchto prvků jako by byl jedna ku jedné přesazen z D&D (nebo do D&D?).
Román Tři srdce, tři lvi doporučuju všem, je to čtivý dobrodružný román i obohacující archeologická výprava ke kořenům hry.
-
Jarilo
- Příspěvky: 1155
- Registrován: 5. 6. 2009, 00:49
Re: čteme Appendix N
Tři srdce, tři lvi jsem poprvé četl ve svých asi 10 nebo 11 letech, totálně mě to uhranulo, rozjelo fantazii, inspirovalo do vlastní tvorby a od té doby se k tomu pravidelně vracím, je to fakt skvělá knížka a tochalius to shrnuje moc hezky, takže za mě souhlas a pokud to někdo ještě nečetl, tak do toho, jde to přečíst rychle. A já u čtení vždycky mám hrozně cozy feeling.
-
jjelen
- Příspěvky: 2685
- Registrován: 27. 7. 2010, 16:23
Re: čteme Appendix N
No dobře, přesvědčil jsi mě, možná to zkusím ještě jednou.
Kdysi jsem Tři rdce četl a nijak mě to neuchvátilo (třeba "fantasy založené na skutečné historii kombinované s dobovou mytologií či popkulturou" považuji za jeden z vůbec nejlepších žánrů)
-
Sosacek
- Příspěvky: 26905
- Registrován: 14. 7. 2004, 19:30
Re: Fantasy literatura - tipy a doporučení
Jde to nekde sehnat? Ten preklad, myslim? Vsechny mozna mista co jsem zkousel jsou vyprodana.
kdo vi ten vi nic vic tim min
-
Passingby
- Příspěvky: 2452
- Registrován: 13. 10. 2021, 16:41
Re: Fantasy literatura - tipy a doporučení
Na Restorio.cz teď Meče proti smrti a Meče v mlze vidím, ale tu první (Meče a čertoviny) tam teď nemají.
https://www.restorio.cz/9788072547760
https://www.restorio.cz/9788072548934
https://www.restorio.cz/9788072547753
Verify you are a human.
It's just an overreaction. In a few months, nobody will remember the drama.
It's just an overreaction. In a few months, nobody will remember the drama.
-
tochalius
- Příspěvky: 994
- Registrován: 29. 11. 2022, 15:55
- Bydliště: Praha
Re: Fantasy literatura - tipy a doporučení
V různých antikvariátech mají všechny tři díly, viz Můj antikvariát.
-
Sosacek
- Příspěvky: 26905
- Registrován: 14. 7. 2004, 19:30
Re: Fantasy literatura - tipy a doporučení
Jste skveli.
Ja to ted ctu v anglictine (a je to super), ale i ten preklad mi ucaroval.
EDIT: obecne je to moje nejoblibenejsi anglictina cca od
Ja to ted ctu v anglictine (a je to super), ale i ten preklad mi ucaroval.
EDIT: obecne je to moje nejoblibenejsi anglictina cca od
Count Zero
THEY SET A SLAMHOUND on Turner’s trail in New Delhi, slotted it to his pheromones and the color of his hair. It caught up with him on a street called Chandni Chauk and came scrambling for his rented BMW through a forest of bare brown legs and pedicab tires. Its core was a kilogram of recrystallized hexogene and flaked TNT.
He didn’t see it coming. The last he saw of India was the pink stucco façade of a place called the Khush-Oil Hotel.
Because he had a good agent, he had a good contract. Because he had a good contract, he was in Singapore an hour after the explosion. Most of him, anyway. The Dutch surgeon liked to joke about that, how an unspecified percentage of Turner hadn’t made it out of Palam International on that first flight and had to spend the night there in a shed, in a support vat.
It took the Dutchman and his team three months to put Turner together again. They cloned a square meter of skin for him, grew it on slabs of collagen and shark-cartilage polysaccharides. They bought eyes and genitals on the open market. The eyes were green.
He spent most of those three months in a ROM-generated simstim construct of an idealized New England boyhood of the previous century. The Dutchman’s visits were gray dawn dreams, nightmares that faded as the sky lightened beyond his second-floor bedroom window. You could smell the lilacs, late at night. He read Conan Doyle by the„light of a sixty-watt bulb behind a parchment shade printed with clipper ships. He masturbated in the smell of clean cotton sheets and thought about cheerleaders. The Dutchman opened a door in his back brain and came strolling in to ask questions, but in the morning his mother called him down to Wheaties, eggs and bacon, coffee with milk and sugar.
And one morning he woke in a strange bed, the Dutchman standing beside a window spilling tropical green and a sunlight that hurt his eyes. “You can go home now, Turner. We’re done with you. You’re good as new.”
He was good as new. How good was that? He didn’t know. He took the things the Dutchman gave him and flew out of Singapore. Home was the next airport Hyatt.
And the next. And ever was.
He flew on. His credit chip was a rectangle of black mirror, edged with gold. People behind counters smiled when they saw it, nodded. Doors opened, closed behind him. Wheels left ferroconcrete, drinks arrived, dinner was served.
In Heathrow a vast chunk of memory detached itself from a blank bowl of airport sky and fell on him. He vomited into a blue plastic canister without breaking stride. When he arrived at the counter at the end of the corridor, he changed his ticket.
He flew to Mexico.[/quote]
He didn’t see it coming. The last he saw of India was the pink stucco façade of a place called the Khush-Oil Hotel.
Because he had a good agent, he had a good contract. Because he had a good contract, he was in Singapore an hour after the explosion. Most of him, anyway. The Dutch surgeon liked to joke about that, how an unspecified percentage of Turner hadn’t made it out of Palam International on that first flight and had to spend the night there in a shed, in a support vat.
It took the Dutchman and his team three months to put Turner together again. They cloned a square meter of skin for him, grew it on slabs of collagen and shark-cartilage polysaccharides. They bought eyes and genitals on the open market. The eyes were green.
He spent most of those three months in a ROM-generated simstim construct of an idealized New England boyhood of the previous century. The Dutchman’s visits were gray dawn dreams, nightmares that faded as the sky lightened beyond his second-floor bedroom window. You could smell the lilacs, late at night. He read Conan Doyle by the„light of a sixty-watt bulb behind a parchment shade printed with clipper ships. He masturbated in the smell of clean cotton sheets and thought about cheerleaders. The Dutchman opened a door in his back brain and came strolling in to ask questions, but in the morning his mother called him down to Wheaties, eggs and bacon, coffee with milk and sugar.
And one morning he woke in a strange bed, the Dutchman standing beside a window spilling tropical green and a sunlight that hurt his eyes. “You can go home now, Turner. We’re done with you. You’re good as new.”
He was good as new. How good was that? He didn’t know. He took the things the Dutchman gave him and flew out of Singapore. Home was the next airport Hyatt.
And the next. And ever was.
He flew on. His credit chip was a rectangle of black mirror, edged with gold. People behind counters smiled when they saw it, nodded. Doors opened, closed behind him. Wheels left ferroconcrete, drinks arrived, dinner was served.
In Heathrow a vast chunk of memory detached itself from a blank bowl of airport sky and fell on him. He vomited into a blue plastic canister without breaking stride. When he arrived at the counter at the end of the corridor, he changed his ticket.
He flew to Mexico.[/quote]
Naposledy upravil(a) Sosacek dne 16. 10. 2026, 22:01, celkem upraveno 1 x.
kdo vi ten vi nic vic tim min
-
Bouchi
- Příspěvky: 3668
- Registrován: 10. 12. 2004, 16:36
- Bydliště: Havířov
Re: Fantasy literatura - tipy a doporučení
Když už jste to nakousli...
V češtině vyšly jen ty tři, ale nedávno se mi povedlo v jednom antíku ulovit v originále další tři v jednom svazku, tohle https://www.isfdb.org/cgi-bin/pl.cgi?34137
V češtině vyšly jen ty tři, ale nedávno se mi povedlo v jednom antíku ulovit v originále další tři v jednom svazku, tohle https://www.isfdb.org/cgi-bin/pl.cgi?34137
