Fantasy literatura - tipy a doporučení
Moderátor: Faskal
-
York
- Příspěvky: 19702
- Registrován: 24. 2. 2012, 17:31
Re: Fantasy literatura - tipy a doporučení
Farmera zrovna čtu, jsem někde u pátýho dílu. Není to až tak super čtivý, ale pro hraní oldschoolu je to překvapivě inspirativní.
-
York
- Příspěvky: 19702
- Registrován: 24. 2. 2012, 17:31
Re: Fantasy literatura - tipy a doporučení
Ano, čtu to v originále. Nemyslím to s tou čtivostí zle, čte se to dobře. Jen to prostě není Mistborn od Sandersona, kterej jsem sfouknul jedním dechem. Jazykově je to jednoduchá angličtina (rozhodně ve srovnání s Vancem
) a vyprávěcí styl je taky dost přímočarej.-
tochalius
- Příspěvky: 993
- Registrován: 29. 11. 2022, 15:55
- Bydliště: Praha
čteme Appendix N
Opět navazuji na svůj nepravidelný report z četby Appendixu N (poprvé jsem psal o dvou Leiberech a jednom Vanceovi, podruhé o Leiberovi a dvou Farmerech).
Po Leiberovi zatím největší objev: Tři srdce, tři lvi (Three Hearts and Three Lions) od Poula Andersona, kterého okamžitě řadím mezi své oblíbence. Na začátku románu se americko-dánský inženýr a odbojář Holger Carlsen neznámým způsobem přenese z bojiště druhé světové války do neznámého fantaskního světa. Potkává v něm přátele i nepřátele, poznává svět, cestuje, zjišťuje, že je v tomto světě nejspíš známý a může změnit jeho osud, a nakonec se vydává na komplikovanou výpravu za kouzelným mečem, pomocí kterého má rozhodnout blížící se válku mezi chaosem a zákonem… Je to svižný, zábavný dobrodružný román spletený z vláken z mnoha různorodých textů a tradic. Kde Vanceova Lyonesse poněkud neobratně manévrovala na artušovském mýtu, tam Anderson na podobném principu vytvořil fascinující a funkční předivo odkazů a citací.
Příběh se odehrává v alternativní Evropě, kde kromě Říše (zjevně Svaté římské) a království Saracénů existuje i středosvět, faerie elfů, trpaslíků, obrů…. Holger potkává bytosti a osobnosti z artušovských mýtů (Avalon, Morgana le Fey), ze Snu noci svatojánské (král Oberon, zde Alfrik), odkazuje na Twainova Yankeeho z Connecticutu na dvoře krále Artuše, cituje Russellovu teorii typů, (zl)obra zdržuje tak dlouho, až (zl)obr zkamení, fungování kouzelných předmětů a pověr (si) vědecky vysvětluje a nakonec se dozví, že sám je osobou legendární, totiž Ogierem Dánským, rytířem Karla Velikého. Je to výborně fungující pastiš, který na základech složených z více či méně známých prvků staví novou vrstvu. I paralela mezi druhou světovou válkou a fantastickým střetem zákona a chaosu je přiznaná. Andersonovi díky tomu odpadá složité představení světa, čtenář se podvědomě cítí sice ve fantastickém, ovšem vlastně dost známém prostředí. Důmyslná strategie!
Srovnatelně mě ale fascinovaly i vazby na D&D. Gygax na konci dodatku N vypichuje několik autorů, jejichž dílo ovlivnilo vznik D&D nejvíce. Anderson mezi nimi není. Nechápu to. Román Tři srdce, tři lvi totiž nepůsobí jako nějaký volný inspirační zdroj, působí, jako by byl napsaný přímo podle D&D. Akorát že 20 let před jeho vznikem. Na pozadí příběhu se odehrává odvěký souboj mezi zákonem a chaosem (v roce 1953, léta před Moorcockovým Elrikem, se kterým je tato dualita nejčastěji spojována a na kterého se odkazoval i Gygax). Elfové nemají duši. Odvracení (zde křesťanskou modlitbou). Celá logika a procedura dobrodružství: postavy se připravují na cestu, sbírají informace, kupují zásoby a muly, řeší rychlost, při přenocování drží hlídky. Narážejí na „questy“, některé příběhové, jiné „náhodné“, prostě se u nich cestou namanou. Velká část románu se odehrává na pohraničí mezi zákonnou Říší a středosvětem elfů, obrů a kouzel a „každý muž tu chodí ozbrojený, pohraniční neformálnost tu nahrazuje spletitou hierarchii Říše“. Trollové regenerují, zabít je lze jedině ohněm. Barbaři mají strach z kouzel. Vlkodlak, drak, zlobři. Trpaslík v podzemí odhaluje konstrukční triky (zde svažující se podlahy). Nixie hrdinu okouzlí a sešle na něj dýchání pod vodou. Paladin, k nerozeznání od povolání v pravidlech. A tak dále a tak dále. Každý z těchto prvků jako by byl jedna ku jedné přesazen z D&D (nebo do D&D?).
Román Tři srdce, tři lvi doporučuju všem, je to čtivý dobrodružný román i obohacující archeologická výprava ke kořenům hry.
Po Leiberovi zatím největší objev: Tři srdce, tři lvi (Three Hearts and Three Lions) od Poula Andersona, kterého okamžitě řadím mezi své oblíbence. Na začátku románu se americko-dánský inženýr a odbojář Holger Carlsen neznámým způsobem přenese z bojiště druhé světové války do neznámého fantaskního světa. Potkává v něm přátele i nepřátele, poznává svět, cestuje, zjišťuje, že je v tomto světě nejspíš známý a může změnit jeho osud, a nakonec se vydává na komplikovanou výpravu za kouzelným mečem, pomocí kterého má rozhodnout blížící se válku mezi chaosem a zákonem… Je to svižný, zábavný dobrodružný román spletený z vláken z mnoha různorodých textů a tradic. Kde Vanceova Lyonesse poněkud neobratně manévrovala na artušovském mýtu, tam Anderson na podobném principu vytvořil fascinující a funkční předivo odkazů a citací.
Příběh se odehrává v alternativní Evropě, kde kromě Říše (zjevně Svaté římské) a království Saracénů existuje i středosvět, faerie elfů, trpaslíků, obrů…. Holger potkává bytosti a osobnosti z artušovských mýtů (Avalon, Morgana le Fey), ze Snu noci svatojánské (král Oberon, zde Alfrik), odkazuje na Twainova Yankeeho z Connecticutu na dvoře krále Artuše, cituje Russellovu teorii typů, (zl)obra zdržuje tak dlouho, až (zl)obr zkamení, fungování kouzelných předmětů a pověr (si) vědecky vysvětluje a nakonec se dozví, že sám je osobou legendární, totiž Ogierem Dánským, rytířem Karla Velikého. Je to výborně fungující pastiš, který na základech složených z více či méně známých prvků staví novou vrstvu. I paralela mezi druhou světovou válkou a fantastickým střetem zákona a chaosu je přiznaná. Andersonovi díky tomu odpadá složité představení světa, čtenář se podvědomě cítí sice ve fantastickém, ovšem vlastně dost známém prostředí. Důmyslná strategie!
Srovnatelně mě ale fascinovaly i vazby na D&D. Gygax na konci dodatku N vypichuje několik autorů, jejichž dílo ovlivnilo vznik D&D nejvíce. Anderson mezi nimi není. Nechápu to. Román Tři srdce, tři lvi totiž nepůsobí jako nějaký volný inspirační zdroj, působí, jako by byl napsaný přímo podle D&D. Akorát že 20 let před jeho vznikem. Na pozadí příběhu se odehrává odvěký souboj mezi zákonem a chaosem (v roce 1953, léta před Moorcockovým Elrikem, se kterým je tato dualita nejčastěji spojována a na kterého se odkazoval i Gygax). Elfové nemají duši. Odvracení (zde křesťanskou modlitbou). Celá logika a procedura dobrodružství: postavy se připravují na cestu, sbírají informace, kupují zásoby a muly, řeší rychlost, při přenocování drží hlídky. Narážejí na „questy“, některé příběhové, jiné „náhodné“, prostě se u nich cestou namanou. Velká část románu se odehrává na pohraničí mezi zákonnou Říší a středosvětem elfů, obrů a kouzel a „každý muž tu chodí ozbrojený, pohraniční neformálnost tu nahrazuje spletitou hierarchii Říše“. Trollové regenerují, zabít je lze jedině ohněm. Barbaři mají strach z kouzel. Vlkodlak, drak, zlobři. Trpaslík v podzemí odhaluje konstrukční triky (zde svažující se podlahy). Nixie hrdinu okouzlí a sešle na něj dýchání pod vodou. Paladin, k nerozeznání od povolání v pravidlech. A tak dále a tak dále. Každý z těchto prvků jako by byl jedna ku jedné přesazen z D&D (nebo do D&D?).
Román Tři srdce, tři lvi doporučuju všem, je to čtivý dobrodružný román i obohacující archeologická výprava ke kořenům hry.
-
Jarilo
- Příspěvky: 1155
- Registrován: 5. 6. 2009, 00:49
Re: čteme Appendix N
Tři srdce, tři lvi jsem poprvé četl ve svých asi 10 nebo 11 letech, totálně mě to uhranulo, rozjelo fantazii, inspirovalo do vlastní tvorby a od té doby se k tomu pravidelně vracím, je to fakt skvělá knížka a tochalius to shrnuje moc hezky, takže za mě souhlas a pokud to někdo ještě nečetl, tak do toho, jde to přečíst rychle. A já u čtení vždycky mám hrozně cozy feeling.
-
jjelen
- Příspěvky: 2685
- Registrován: 27. 7. 2010, 16:23
Re: čteme Appendix N
No dobře, přesvědčil jsi mě, možná to zkusím ještě jednou.
Kdysi jsem Tři rdce četl a nijak mě to neuchvátilo (třeba "fantasy založené na skutečné historii kombinované s dobovou mytologií či popkulturou" považuji za jeden z vůbec nejlepších žánrů)