[PbP] Zlověstná znamení

[boubaque]

Zlověstná znamení

V třinácté šestnáctině patnáctného dne po zimním slunovratu se v krvavém, útrpném rituálu otevřela brána, aby vpustila do tohoto světa nové Bytí. Byl jsem u toho, viděl jsem tu bolest. Byl to jen sen? Snad, ale od toho okamžiku na každém kroku potkávám podivná znamení. Znamení, že se svět nevratně zmenil.

====================

Trigger warning: Pokud trpíte úzkostnými stavy, nebo máte sklony k paranoi, rozmyslete si, jestli se chcete přidat, nebo tohle téma vůbec číst.

====================


O co jde?
Hrajeme deníkovou hru, píšeme o podivných, fantaskních či zlověstných okamžicích, které jsme zažili, skoro zažili, anebo kterým chybělo málo, aby nastaly. Běžné situace můžeme vylepšit, zpodivnit, ale někdy nás sama realita překvapí svou mírou fantasknosti. Můžeme psát jen sami za sebe, ale můžeme si vytvořit i herního avatara (jen ta znamení by ideálně měla vycházet ze skutečných zážitků). Možná budou všechna znamení nejasná a kryptická, možná se budou časem stupňovat, to zjistíme hrou. Očekáváme, že zápisy budou mít trochu lovecraftovský nádech tajemna a zlověstnosti.

Zápisy by měly ideálně být ukotvené v jakémsi bezčasí, které neodkazuje ke konkrétní době a úrovni technologického pokroku; ale pokud je to pro naše znamení důležité, klidně technologii pojmenujte. Pokud popisujeme znamení z historie (nevycházející z vlastního zážitku), používáme nejlépe avatara badatele, který je nalezl v historických pramenech.

Nehrajeme podle žádných oficiálních pravidel, držíme se jen těch pravidel, která si tu sami určíme.


Do tohoto tématu prosím pište jen vlastní herní texty, znamení. Diskusi okolo veďme prosím v jiném tématu. Zatím třeba tady (navrhněte, kde jinde).

[boubaque]

10. leden
Havran na střeše sousedního domu dnes ráno kejhal jako husa.

13. leden
Brýlatá dívenka v pruhovaných punčoškách házela v parku čerstvé pečivo havranům.
Dívenka měla tvář staré ženy.

[boubaque]

24. ledna

20260124_085807.jpg

[Paul]

14. února

Hovořil jsem se ženou, která neznámým lidem přinášela záhubu – Smrti do náruče přivedla další nešťastnou duši smířenou s osudem a koncem přivozeným vlastním rukou kdykoli se vydala na cestu vlakem a kmotra tančila na tratích, po kterých se vydávala za svými přáteli a blízkými.

[Vaarsuvis]

17. června
Procházím se po své obvyklé trase, když v tom u uschlé vrby uslyším dětský hlas prosící o pomoc. Nikoho jsem však nenašel, ani mi nikdo neodpověděl.

Byla to jen halucinace nebo jenom podobný zvuk?

[MarkyParky]

17. února

Kalné vlny mi přinesly k nohám kus papíru, zvěstující, že ti, co se marně snaží vzepřít poušti nehledí na následky. A právě proto je poušť nakonec přeci jen zahubí a vezme si zpět, co jí bylo uzmuto.

[Jerson]

17. února, večer

Vršek plechovky se na mě šklebí jako klaun a odulými rty a malýma prasečíma očkama. Když mu zakroutím nosem a vmáčknu ho do pusy, začne zvracet rudou krev.

Je nakyslá.

[komi]

17. února

Je to až na pár týdnů deset let, co po mne smrt natáhla paži, pevně mne obejmula a tiskla mne během dalších měsíců pevněji a pevněji. Zachránila mne věhlasná lékařka a její skalpel. Poděkovala jsem jí tenkrát za záchranu a pak ji už nikdy neviděla.

Dnes po mnoha letech mne kontaktovala její pomocnice.

Ptala se mne nezřetelným hlasem, jestli se v pátek dostavím, že skalpel oné lékařky na mne čeká. Nebyla si ale jistá, prý nějaká síla jí manipuluje se seznamem nemocných a kalendářem.

Ubezpečila jsem ji, že se ona chaotická síla plete a já jejich pomoc nepotřebuju.

Nebo snad potřebuju a jen to nevím?

... deset let ... je čas iluze? ... je čas cyklus?

[kin]

8. Února

V lese, kam chodím pravidelně venčit, neustále nacházím ostatky zvěře a to s narůstající intenzitou...
Nejdřív ohlodané nohy a kopýtka, přes hromady vnitřností až nyní po tenhle nález:

PXL_20260208_150702747.jpg

PXL_20260208_150937016.jpg

Zdálo se mi, že se jeho malá černá očíčka na mě upřeně dívala a pod kůží se "něco" pohybovalo. Měl jsem z toho nepříjemný pocit, radši jsem šel.

Cestou k autu jsem nezahlédl jediné zvíře, i když šustění porostu a dupot kopýtek mi byl průvodcem po celou cetsu. I psi byli zticha a drželi se mi u nohou.

[tochalius]

18. února, nad ránem

Probudil mě dětský pláč ze světlíku.

[tochalius]

18. února, poledne

Z nebe se snáší popel. Lidé se chystají k obědu a předstírají, že je to sníh.

[MarkyParky]

21. února

Děti si hrají s vybělenými exoskelety dávno mrtvých živočichů.

[Vaarsuvis]

26. ledna
Vědí o mně.

Pořád čekají, až vyjdu ven...

617585572_2412066039249627_7270138532294830261_n.jpg

[Jezus]

21. února

I mně se havrani slétli pod okny. Zkoušel jsem získat jejich přízeň úplatkem. Odlétli.

Zřejmě již mají jiného pána.

[Paul]

18. února

Z batohu, kde je obvykle nosím, mi zmizely dvě flešky. Nikdy nevytahuju a nepoužívám více než jednu; logicky se tedy nemohly ztratit obě. Někdo se chce dostat k mé práci a doufá, že se mu to podaří krádeží flešek.

To, že jsem je obě po pár dnech našel, ničemu nepomáhá.